— Nejvyšší správní soud

52 A 1/2022- 39 - text  4 52 A 1/2022 USNESENÍ Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D., a Mgr. Heleny Nutilové ve věci Navrhovatele ve složení: Přípravný výbor pro konání místního referenda v obci Mydlovary 1. X 2. X 3. X zastoupený zmocněncem X proti odpůrci: Obec Mydlovary, sídlem Mydlovary 61, 373 49 Mydlovary o návrhu na vyhlášení místního referenda takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a obsah žaloby 1. Návrhem doručeným Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 30. 5. 2022 se navrhovatel domáhá vyhlášení referenda v obci Mydlovary o otázce: „Souhlasíte s tím, aby počet členů zastupitelstva obce Mydlovary, který má být zvolen pro volební období roku 2022 až 2026, byl určen počtem 7?“ Navrhovatel požadoval vyhlášení referenda na den 18. 6. 2022, aby byl zachován smysl a účel navrhovaného místního referenda, resp. aby občanům bylo umožněno rozhodnout o počtu zastupitelů obce, kteří je budou zastupovat ve volebním období 2022 – 2026, a současně aby byl dodržen § 67 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) (dále jen „zákon o obcích“). Podle § 67 zákona o obcích je zastupitelstvo obce složeno z členů zastupitelstva obce, jejichž počet na každé volební období stanoví v souladu s tímto zákonem zastupitelstvo obce nejpozději do 85 dnů přede dnem voleb do zastupitelstev v obcích. (pozn. zvýrazněno soudem) Prezident republiky vyhlásil volby do zastupitelstev obcí a třetiny Senátu Parlamentu České republiky rozhodnutím publikovaným ve Sbírce zákonů pod č. 81/2022 Sb. na dny 23. a 24. září 2022, čili nejpozději do dne 30. 6. 2022 by musel být určen nižší počet členů zastupitelstva obce. 2. Navrhovatel uvedl, že zastupitelstvo obce Mydlovary má 9 členů, avšak byl opakovaně projednáván návrh na jejich snížení a nezávaznou anketou, kterou provedla starostka obce, bylo zjištěno, že 94 hlasů bylo pro zastupitelstvo stávající se ze 7 členů a 44 hlasů souhlasilo se současným stavem 9 členů zastupitelstva. Výsledky ankety byly zastupiteli odmítnuty se sdělením, že výstup není závazný. Také kvalifikovaná žádost o zařazení bodu o opětovném projednání snížení počtu zastupitelů pro příští volební období do jednání zastupitelstva nebyla přijata. 3. Dále navrhovatel podotkl, že dne 25. 4. 2022 uplatnil u odpůrce návrh přípravného výboru na konání místního referenda a sdělil, že počet oprávněných voličů v obci byl určen počtem 243, přičemž podpisová listina přiložená k návrhu na podporu konání místního referenda obsahovala 81 podpisů. Návrh byl shledán bezvadným. Navrhovatel je přesvědčen, že otázka, o níž má být rozhodováno v místním referendu není nepřípustná, návrh splňoval veškeré zákonné požadavky, a tak zastupitelstvo obce bylo povinno referendum vyhlásit. II. Vyjádření odpůrce 4. Odpůrce ve svém vyjádření souhlasil se skutkovým stavem, tak jak byl nastíněn navrhovatelem v návrhu na vyhlášení místního referenda. Dále uvedl, že nemá žádné další podklady vztahující se k vyhlášení referenda a návrh, který byl podán v souvislosti s vyhlášením místního referenda, nebyl ze strany zastupitelstva obce ani jeho jednotlivých členů upomínkován jakýmikoli výhradami. III. Právní posouzení krajského soudu 5. Podle § 91a odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) se lze u soudu za podmínek stanovených zvláštním zákonem domáhat vyhlášení místního referenda. Tímto zvláštním zákonem je zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o místním referendu“). Krajský soud na úvod konstatuje, že návrh byl podán včas ve lhůtě 20 dnů od jednání zastupitelstva obce (dne 26. 5. 2022) podle § 57 odst. 2 písm. b) zákona o místním referendu a osobou oprávněnou (přípravným výborem) podle § 57 odst. 1 zákona o místním referendu, ve spojení s § 91a odst. 2 s. ř. s. Ze zápisu č. 5/2022 ze dne 26. 5. 2022 ze zasedání zastupitelstva obce Mydlovary plyne, že nebyl přijat návrh na vyhlášení místního referenda o shora citované otázce. 6. Rozhodnutí soudu o návrhu na vyhlášení místního referenda nahrazuje rozhodnutí zastupitelstva obce. Soud je tedy zákonem o místním referendu zmocněn k tomu, aby namísto zastupitelstva obce posoudil, zda jsou dány zákonné podmínky pro vyhlášení místního referenda o navržené otázce. 7. Podle § 57 odst. 1 písm. b) zákona o místním referendu má právo domáhat se ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu přípravný výbor, jestliže zastupitelstvo obce nebo zastupitelstvo statutárního města nerozhodlo o návrhu přípravného výboru podle § 13 odst. 1 písm. a) nebo rozhodlo o tom, že místní referendum nevyhlásí podle § 13 odst. 1 písm. b). 8. Krajský soud posoudil návrh v rozsahu uplatněných návrhových bodů a rozhodl přitom dle § 91a odst. 3 s. ř. s. v zákonné lhůtě bez jednání. 9. Návrh není důvodný. 10. Krajský soud v prvé řadě poukazuje na § 7 zákona o místním referendu, který upravuje nepřípustnost konání místního referenda. Podle § 7 písm. b) zákona o místním referendu nelze místní referendum konat o zřízení nebo zrušení orgánů obce nebo statutárního města a o jejich vnitřním uspořádání. (pozn. zvýrazněno soudem) 11. V souvislosti s nepřípustností konání místního referenda podle § 7 písm. b) zákona o místním referendu krajský soud odkazuje na komentářovou literaturu, v níž bylo vysloveno, že „záležitosti vnitřní organizace obcí (statutárních měst, hlavního města Prahy, městských obvodů a městských částí) nemohou být předmětem hlasování v místním referendu, ale lze je uskutečňovat výhradně orgány těchto územních celků postupem dle obecního zřízení či zákona o hlavním městě Praze, popř. jiných zákonů. Jedná se např. o tyto záležitosti: (…) - stanovení počtu členů zastupitelstva obce (§ 67 a § 68 obecního zřízení, obdobně § 48 a § 88 zák. o hl. m. Praze)“. [KOPECKÝ, Martin. Zákon o místním referendu: komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2016. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-80-7552-280-1; zvýrazněno soudem.] 12. Krajský soud shledává zcela zjevnou nepřípustnost konání místního referenda v otázce snížení počtu členů zastupitelstva obce. Jednak to plyne přímo z dikce § 7 písm. b) zákona o místním referendu, ale také z komentářové literatury, která výslovně konstatovala, že stanovení počtu členů zastupitelstva obce je hodnoceno jako nepřípustný předmět hlasování v místním referendu. Stanovení počtu členů zastupitelstva obce je bezpochyby záležitostí vnitřní organizace obce, do níž nelze zasahovat místním referendem, neboť je čistě v gesci zastupitelstva obce, což potvrzuje již citovaný § 67 zákona o obcích. 13. Skutečnost, že je zastupitelstvo orgánem obce, plyne jednak z § 5 zákona o obcích, ale také Ústava v čl. 101 odst. 1 výslovně poukazuje na zastupitelstvo jako orgán obce a jako jediný orgán jej také vyslovila, byť počítá i s dalšími orgány. Zastupitelstvo je nejvyšším samosprávným orgánem a zastupitelským sborem obce, od něhož se odvozuje postavení dalších orgánů obce. Krajský soud také nemá pochyb, že zastupitelstvo je orgánem obce, o jehož vnitřním uspořádání nelze vyhlásit referendum. IV. Závěr, náklady řízení 14. Pro shora uvedené dospěl krajský soud k závěru, že návrh musí být jako nedůvodný zamítnut, neboť otázka, o níž mělo být v místním referendu hlasováno, byla podřaditelná mezi záležitosti, o nichž je podle § 7 zákona o místním referendu nepřípustné konat místní referendum. 15. Závěrem krajský soud doplňuje, že usnesení bude doručeno zmocněnci navrhovatele a odpůrci a současně bude vyvěšeno na úřední desce soudu; usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení (§ 93 odst. 5 s. ř. s.). Krajský soud zároveň připomíná, že odpůrce tím není zbaven své povinnosti umístit písemné vyhotovení usnesení neprodleně po jeho obdržení na úřední desce, ačkoli vyvěšení bude mít v tomto případě již jen informativní povahu (§ 13 odst. 2, věta poslední, zákona o místním referendu). 16. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 93 odst. 4 s. ř. s., dle něhož „na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků právo.“ Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozh