8 Ao 2/2022 — Nejvyšší správní soud

51 A 3/2022- 53 - text  7 51A 3/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudců JUDr. Michala Hájka, Ph.D. a Mgr. Heleny Nutilové ve věci žalobce: X zastoupen advokátem Mgr. Danielem Šenkyříkem, sídlem Jana Wericha 576, 388 01 Blatná proti žalovanému: Ministerstvo zdravotnictví sídlem Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 2. 2022, č. j. MZDR 45859/2021-3/OES takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a obsah žaloby 1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 17. 2. 2022 se žalobce domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje (dále též „KHS“) ze dne 23. 10. 2021, č. j. KHSJC 39225/2021/EPID PI-ST-TA (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím bylo žalobci nařízeno podrobit se protiepidemickým opatřením, a to: 1. podrobit se karanténnímu opatření - karanténě ve smyslu § 2 odst. 7 písm. a) zákona č. 258/2000 Sb. v minimální délce trvání čtrnácti dnů ode dne posledního kontaktu s pozitivně testovanou osobou, stanovené od 23. 10. 2021 do 2. 11. 2021; 2. podstoupit RT-PCR test na přítomnost viru SARS-CoV-2 v rozmezí 5.-7.dne od posledního kontaktu s pozitivně testovanou osobou, nejpozději však do 10. dne; 3. po dobu trvání karantény dle bodu 1 se zdržovat pouze v místě pobytu na adrese Miloňovice 78, Strakonice a omezit styk s ostatními lidmi; 4. po dobu trvání karantény dle bodu 1 vykonávat činnosti, které jsou běžnou součástí života, tak, aby se riziko šíření infekčního onemocnění minimalizovalo; 5. po dobu trvání karantény dle bodu 1 sledovat svůj zdravotní stav a v případě jakékoli změny distanční formou kontaktovat registrujícího poskytovatele, popřípadě jiného poskytovatele zdravotních služeb, a řídit se jeho pokyny. 2. Žalobce se v žalobě současně s návrhem na zrušení napadeného rozhodnutí domáhal přezkumu mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 2. 3. 2021, č. j. MZDR 40555/2020-4/MIN/KAN, o nařizování izolace a karantény, ve znění účinném ke dni 23. 10. 2021 (dále jen „mimořádné opatření“), neboť ve vztahu k němu spatřoval důvodné pochybnosti o jeho zákonnosti. 3. Žalobce namítal, že pro něj jako studenta posledního ročníku gymnázia byla prezenční výuka velice důležitá. Žalobce se domníval, že osobou s pozitivním výsledkem RT-PCR testu na přítomnost viru SARS-CoV-2 byl jeden z pedagogů, což však s ohledem na ochranu osobních údajů není schopen tvrdit s naprostou jistotou. Přesto však v souvislosti s tím argumentoval tvrzením, že údajný pedagog s pozitivním výsledkem testu měl být očkovaný, a proto s výrazně sníženou infekčností, čili nebyl dán důvod pro automatické nařízení karantény. Podle žalobce, byl-li nakaženou osobou pedagog, měla být posouzena také další kritéria, jakými jsou vzdálenost kontaktu, časový rozsah a četnost, užití ochranných pomůcek atd. 4. Dalším žalobním bodem žalobce zpochybňoval zákonnost mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví ze dne 2. 3. 2021, č. j. 40555/2020-4/MIN/KAN, která nebyla předtím posouzena. Podle žalobce nebrání přezkumu zákonnosti předmětného mimořádného opatření tzv. incidenční legitimace dle § 101a odst. 1 věty druhé s. ř. s., jestliže bylo toto mimořádné opatření podkladem pro vydání nyní napadeného rozhodnutí, kterým byl žalobce dotčen na svých právech. Karanténa, která byla žalobci nařízena, probíhala na přelomu měsíce října a listopadu 2021 a právě v tomto období došlo ke zrušení předmětného mimořádného opatření. V důsledku toho nemohl žalobce v zákonné lhůtě podat návrh na zrušení mimořádného opatření a prokázat krácení svých práv, neboť dříve, než mu uplynula lhůta jednoho měsíce k podání návrhu, došlo ke zrušení mimořádného opatření. 5. Žalobce spatřoval nezákonnost mimořádného opatření v diskriminaci neočkovaných osob, včetně dětí. Podle žalobce údajně snížená míra infekčnosti a infikovatelnosti u očkovaných osob nebyla nijak argumentována a statisticky vyhodnocena, a proto nebyl běžný občan schopen vyhodnotit důvodnost a zákonnost opatření a posoudit údajně vyšší riziko. Žalobce postrádal v mimořádném opatření zdůvodnění rozlišování mezi osobami očkovanými a neočkovanými, dále poukazoval na snižující se účinnost očkování vůči novým mutacím. Žalobce spatřuje diskriminaci své osoby právě v tom, že musel podstoupit karanténní opatření, ačkoliv jiní žáci se shodným rozsahem kontaktu nemuseli podstoupit karanténní opatření, protože byli očkovaní. 6. V neposlední řadě žalobce uvedl, že napadené rozhodnutí je vnitřně rozporné, a proto nepřezkoumatelné. Dále v napadeném rozhodnutí spatřuje porušení práva na svobodu pohybu a právo na vzdělání. Současně zdůrazňoval pochybnosti o zákonnosti mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví ze dne 2. 3. 2021, č. j. 40555/2020-4/MIN/KAN. II. Vyjádření žalovaného správního orgánu 7. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby a dále potvrdil, že osobou s pozitivním výsledkem testu byl pedagogický pracovník. Žalovaný upozornil, že platila výjimka ze zákazu pohybu a pobytu bez ochranných prostředků dýchacích cest ve vnitřním prostoru při poskytování vzdělávání. Vzhledem k tomu, že se pedagog mohl po třídě pohybovat, byl Krajskou hygienickou stanicí vyhodnocen kontakt s tímto pedagogem jako rizikový. Žalovaný upozornil, že společně s KHS postupovali v souladu se zákonem č. 258/2000 Sb. a mimořádným opatřením, přičemž se řídil bodem V. mimořádného opatření. Vzhledem k tomu, že žalobce nesplňoval žádnou ze specifikovaných výjimek v mimořádném opatření, musela mu být nařízena karanténa. Žalovaný nepopíral, že očkování stoprocentně nezabrání nákaze onemocněním COVID-19, ale snižuje riziko nákazy. V souvislosti s větším šířením tzv. indické varianty (mutace delta) na podzim roku 2021 byla nařizována protiepidemiologická opatření jako důležitý prostředek k omezení šíření nákazy. Karanténa v tomto období byla nařizována při každém potvrzeném onemocnění bez ohledu na očkovací anamnézu, nebyla-li splněna výjimka ve zmiňovaném bodě V. mimořádného opatření. Žalovaný poukazoval na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 2. 2022, č. j. 8 Ao 2/2022-53, jenž se zabýval obdobnou námitkou diskriminace a dospěl k závěru, že se o diskriminaci neočkovaných nejednalo. Žalovaný zdůraznil, že k omezení svobody pohybu a pobytu došlo zákonem jako nevyhnutelný prostředek k ochraně zdraví druhých, což umožňuje čl. 14 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Takové omezení bylo jednoznačně odůvodněno společenským zájmem na ochraně veřejného zdraví. Žalovaný upozornil, že faktické zamezení žalobci v přítomnosti na výuce se týkalo pouze 2 dnů, a to 1. 11. 2021 a 2. 11. 2021, neboť ve zbývajících dnech karantény žalobce byly podzimní prázdniny a ředitelské volno. III. Obsah správního spisu 8. Ze správního spisu bylo zjištěno, že dne 23. 10. 2021 obdržel žalobce sebetrasovací SMS v důsledku epidemiologicky významného kontaktu, jíž byl vyrozuměn o nařízení karantény. Žalobci bylo na základě žádosti ze dne 22. 11. 2021 doručeno písemné vyhotovení rozhodnutí Krajské hygienické stanice ze dne 23. 10. 2021, č. j. KHSJC 39225/2021/EPID PI-ST-TA o nařízení protiepidemických opatření, včetně karantény. 9. Dále předmětné rozhodnutí vedle odůvodnění obsahovalo poučení o odvolání ve smyslu ustanovení § 81 a násl. správního řádu, včetně toho, že podle § 67 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb. nemá odvolání proti tomuto rozhodnutí odkladný účinek. Proti prvostupňovému rozhodnutí se žalobce dne 26. 11. 2021 odvolal, přičemž odvolací námitky se v mnohém shodují s žalobními body. O odvolání bylo rozhodnuto napadeným rozhodnutím tak, že se zamítá a prvostupňové rozhodnutí se potvrzuje. Do správního spisu byla založena také písemnost potvrzující vyhlášení ředitelského volna ve dnech 25. - 26. 10. 2021 na Gymnáziu Strakonice a také dokumenty prokazující stanovení podzimních prázdnin ve dnech 27. až 29. 10. 2021 Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Žalobci byla prvostupňovým rozhodnutím nařízena karanténa od soboty dne 23. 10. 2021 do úterý dne 2. 11. 2021 IV. Právní názor soudu 10. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“). 11. Žaloba není důvodná. 12. Předně se krajský soud vyjadřuje k tvrzené vnitřní rozpornosti prvostupňového rozhodnutí, s níž se podle žalobce žalovaný nevypořádal. Rovněž napadené rozhodnutí označil žalobce za nepřezkoumatelné pro vnitřní rozpory. Krajský soud k tomu podotýká, že žalobce blíže nespecifikoval tvrzenou nepřezkoumatelnost rozhodnutí, při