Z rozhodnutí: I. Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 3. 1. 2025, č. j. MPSV-2025/2535-913 se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.…
54 Ad 1/2025- 46 - text
9 54 Ad 1/2025
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Petrem Jiříkem ve věci
žalobkyně: E. N.
bytem
proti
žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí
sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 1. 2025, č. j. MPSV-2025/2535-913,
takto:
I. Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 3. 1. 2025, č. j. MPSV-2025/2535-913 se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 92 Kč, a to k rukám žalobkyně ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zrušení shora uvedeného rozhodnutí žalovaného (dále jako „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno prvostupňové rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajská pobočka v Jihlavě (dále jen „úřad práce“) ze dne 9. 10. 2023, č. j. 7263/2023/HUM (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“).
2. Z důvodu úmrtí žalobkyně – posuzované osoby krajský soud usnesením ze dne 9. 4. 2025, č. j. 54 Ad 1/2025-44 vyslovil, že v řízení o žalobě bude soud na straně žalobkyně namísto zemřelé žalobkyně A. V. pokračovat s E. N. Hovoří-li krajský soud v odůvodnění tohoto rozsudku o žalobkyni, míní z důvodů zjednodušení odůvodnění samotnou posuzovanou osobu, byť na její místo procesně nastoupila pro tuto věc její právní nástupkyně.
3. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobkyni přiznán příspěvek na péči ve výši 4 400 Kč měsíčně. Tento postup byl odůvodněn zjištěným II. stupně závislosti (středně těžká závislost) dle § 8 odst. 2 písm. b) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen „zákon o sociálních službách“). Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, v němž vyjádřila nesouhlas s posudkovým závěrem OSSZ s tím, že kromě přiznaných základních potřeb nezvládá základní potřebu péče o zdraví. K odvolání žadatelka nedoložila žádné nové lékařské zprávy ani nové skutečnosti ohledně svého zdravotního stavu.
4. V této věci rozhoduje krajský soud opakovaně. Rozsudkem ze dne 30. 5. 2024, č. j. 54 Ad 2/2024-26, krajský soud zrušil rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 2. 2024, č. j. MPSV-2024/30441-920, a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Jádro tehdejší žaloby bylo založeno na tom, že nad rámec již přiznaných 5 kritérií (mobilita, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby a péče o domácnost) se domáhala přiznání dalších 2 kritérií – stravování a péče o zdraví. Posouzení otázky naplnění těchto dvou základních potřeb shledal krajský soud nedostatečným.
5. Pro účely zjištění stupně závislosti bylo dne 17. 9. 2024 provedeno sociální šetření a vypracováno posudkové zhodnocení Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jako „OSSZ“) Pelhřimov dne 20. 9. 2023, jímž bylo zjištěno, že z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu vyžaduje žalobkyně pomoc jiné fyzické osoby při nezvládání 6 základních životních potřeb (mobilita, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, osobní aktivita a péče o domácnost).
6. Žalovaný si v rámci odvolacího řízení vyžádal u posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jako „PK MPSV“ či „komise“) posouzení zdravotního stavu žalobkyně. Zdravotní stav žalobkyně byl přezkoumán a zhodnocen na jednání PK MPSV dne 3. 10. 2024 s tím výsledkem, že žalobkyně není schopna zvládat 6 základních životních potřeb (mobilita, stravování, tělesná hygiena, péče o zdraví, osobní aktivity, péče o domácnost). Oproti předchozímu jednání PK MPSV ze dne 17. 1. 2024 byla žalobkyni potřeba stravování a péče o zdraví vyhodnocena jako nezvládnutelná, naopak potřeba oblékání a obouvání byla nově zhodnocena jako zvládnutelná. Stav žalobkyně byl dále hodnocen doplňujícím posudkem dne 7. 11. 2024 a ze dne 12. 12. 2024. Posudkové závěry komise zůstaly beze změn.
7. Na základě výše uvedeného byla žalobkyně považována dle § 8 odst. 2 písm. b) zákona o sociálních službách za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve II. stupni (středně těžká závislost). Podle komise tento stav trval k datu podání žádosti (11. 7. 2023). PK MPSV odkázala na zjištění vyplývající ze sociálního šetření. Přes rozpory v posudkových závěrech výsledek posouzení stupně závislosti žalobkyně zůstal stejný. Na základě nového posudkového závěru byla žalobkyně stále považována za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve II. stupni [§ 8 odst. 2 písm. b) zákona o sociálních službách]. Po obdržení nového posouzení stupně závislosti umožnil žalovaný žalobkyni vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Žalobkyně však toto právo nevyužila a řízení nedoplnila. Žalovaný v dalším řízení ověřil a vyhodnotil závěry PK MPSV, a protože neshledal žádné pochybení, postupoval dále v intencích tohoto posudku a zamítl odvolání a prvostupňové rozhodnutí potvrdil.
II. Shrnutí žaloby
8. Jak plyne již z uvedeného, žalobkyně podala žalobu dne 15. 2. 2024 vedenou krajským soudem pod sp. zn. SZ/MPSV-2023/224732-920. Krajský soud rozhodl rozsudkem ze dne 30. 5. 2024, č. j. 54 Ad 2/2024-26 o zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 2. 2024, č. j. MPSV-2024/30441-920 a nařídil žalovanému napravit nedostatky v dalším řízení přezkoumáním dvou životních potřeb – stravování a péče o zdraví. Jelikož žalovaný takto neučinil, podala žalobkyně dne 15. 1. 2025 žalobu ke krajskému soudu, ve které navrhla, aby krajský soud uložil žalovanému povinnost výhradně se zabývat posuzováním dvou výše zmíněných životních potřeb, které byly rozhodnutím žalovaného ze dne 3. 1. 2025, č. j. MPSV-2025/2535-913 uznány za nezvládnuté. Dále žalobkyně požaduje zpětné doplacení příspěvku na péči od 11. 7. 2023 odpovídající III. stupni závislosti.
9. Žalobkyně prvně namítá, že jí byla napadeným rozhodnutím bez řádného odůvodnění nezákonně zpětně odebrána již dříve uznaná životní potřeba oblékání a obouvání, ačkoli byla v předchozích dvou posudcích uznána za nezvládnutou. Žalovaný však vycházel ze třetího posudku komise, který životní potřebu oblékání a obouvání uznal za zvládnutelnou bez zjevného odůvodnění. K odebrání uvedené životní potřeby došlo i přes to, že se žaloba týkala jiných žalobních bodů a nebyla uvedena ani v rámci odvolacího řízení. Uvedený postup považuje žalobkyně za svévolný, jednostranná změna rozhodnutí ze strany žalovaného bez provedení přezkumného řízení zakládá dle žalobkyně rozpor s § 94 a násl. správního řádu. Žalovaný se právním názorem rozsudku krajského soudu ze dne 30. 5. 2024, č. j. 54 Ad 2/2024-26 dle § 78 odst. 5 s. ř. s neřídil. Vycházel ze závěrů preventivní prohlídky až ze dne 7. 6. 2024, které jsou dle žalobkyně irelevantní pro přehodnocení již dříve uznané životní potřeby, neboť nevychází z nových skutečností, které by prokázaly zpětné odebrání výše uvedené životní potřeby. Rozhodnutí o příspěvku musí být dle žalobkyně založeno na hodnocení daného období, nikoli na skutečnostech pozdějších, nereflektujících tehdejší zdravotní stav ani schopnosti žalobkyně. Je proto dle žalobkyně s podivem, proč žalovaný časové hledisko, kdy mělo k uvedené změně odebrání životní potřeby oblékání a obouvání dojít, nevymezil a řádně je nepodpořil důkazy. Žalobkyně namítá, že takový postup a úvahy vzbuzují pochybnosti o odbornosti žalovaného a jeho kompetenci objektivně posuzovat otázky týkající se příspěvku na péči. Žalovaný tak odebral žalobkyni životní potřebu již uznanou, čímž snížil úroveň přiznaného příspěvku na péči. Uvedené dle žalobkyně zakládá rozpor s principem právní jistoty a předvídatelnosti rozhodnutí. Žalovaný dle žalobkyně může rozhodovat jen o věcech, které jsou předmětem řízení. Uvedeným jednáním však žalovaný své pravomoci překročil. Dle žalobkyně zatížil žalovaný rozhodnutí nesrozumitelností a nepřezkoumatelností.
10. Žalobkyně dále namítá, že zdravotním posudkem vypracovaným dne 3. 10. 2024 jí byla životní potřeba Péče o zdraví a Stravování nově vyhodnocena jako nezvládnutelná.
III. Shrnutí vyjádření žalovaného
11. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl podanou žalobu jako nedůvodnou zamítnout. K námitce žalobkyně ohledně odebrání již dříve uznané životní potřeby oblékání a obouvání uvedl, že při jejím posouzení vycházel z posudku PK MPSV ze dne 3. 10. 2024 ve znění jeho doplnění ze dne 7. 11. 2024 a ze dne 12. 12. 2024, ve kterých nebyl shledán medicínský důvod, pro který by si žalobkyně nebyla schopna s pomocí facilitátorů obléct a svléct jednoduché oblečení a obout či zout přiměřené obutí. V doplnění posouzení ze dne 12. 12. 2024 označila PK MPSV uznání nezvládání základní životní potřeby oblékání a obouvání posudkem ze dne 17. 1. 2024 za nadhodnocené s ohledem na sociální šetření provedené dne 27. 7. 2023. Ačkoli žalobkyně dle zdravotní dokumentace utrpěla dne 1. 1. 2023 frakturu femuru levé stehenní kosti, léčena byla chirurgicky (osteosyntézou), jiným závažným postižením pohybového aparátu a poruchou kognitivních funkcí netrpí a záznamy praktického lékaře z června roku 2024 rovněž vyka