4 Ads 82/2011 – Nejvyšší správní soud

55 Ad 3/2025- 34 - text  12 55 Ad 3/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou ve věci žalobce: nezl. X, narozená X zastoupena X, narozenou X, a X, narozeným X zákonnými zástupci všichni bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí se sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 1. 2025, č. j. MPSV-2025/19032-913, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 12. 2024, č. j. MPSV-2024/267089-913, se ruší a věc se mu vrací k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a shrnutí žaloby 1. Žalobou doručenou Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) dne 14. 3. 2025 se žalobkyně domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 1. 2025, č. j. MPSV-2025/19032-913 (dále jen „napadené rozhodnutí“) a vrácení věci správnímu orgánu k dalšímu projednání. 2. Žalobkyně v žalobě předně namítá, že nebyla předvolána k vyšetření ke komisi a nebyl tak zjištěn její skutečný zdravotní stav. Žalobkyně proto považuje napadené rozhodnutí za nezákonné a nesprávné, jelikož výstup lékařského posudku neodpovídá jejímu skutečnému zdravotnímu stavu. 3. Žalobkyně namítá, že je nutné na její zdravotní stav pohlížet komplexněji, tedy nejen po stránce zdravotní, ale též po stránce psychické a mentální. Žalobkyně uvádí, že v současné době, po ukončení základního vzdělání, navštěvuje praktickou školu X, přičemž její zapojení a studium není jednoduchou záležitostí. Využívá svozový autobus s placenou sociální službou osobní asistence. Její imunita je z důvodu dlouhodobého užívání léčiv značně oslabená a žalobkyně je tak náchylná k častým onemocněním dýchacích cest, břicha a nyní též ke gynekologickým obtížím. Konkrétně velmi často trpí na záněty cest dýchacích, nachlazení a záněty močových cest. Z tohoto důvodu absentuje ve škole a je nucena užívat další antibiotické léčby, což má negativní vliv na její psychiku. Vedle toho žalobkyně trpí epilepsií a je pravidelně při výměně léků nutná její hospitalizace v Thomayerově nemocnici v Praze. Jelikož žalobkyně má rovněž diagnostikované lehké mentální postižení, je nutné, aby spolu s ní byla v nemocnici umístěna i její matka, neboť by hospitalizaci jinak sama nezvládla. Epileptické záchvaty žalobkyně v současné době dosahují takové úrovně, že vedou k silnému pomočování, a po záchvatu trpí žalobkyně závratí. Bez pomoci další osoby jen velmi těžko udrží běžnou motoriku. Také nezvládá hlučné prostředí, trpí na časté bolesti hlavy. 4. Uvedené zdravotní problémy mají vliv i na jednotlivé základní životní potřeby. Mobilita – žalobkyně sama chodí, ale po prodělaném záchvatu epilepsie je na 24 až 48 hodin nutný doprovod při jakémkoliv pohybu mimo lůžko, neboť hrozí riziko pádu z důvodu bolesti a točení hlavy. Orientace – žalobkyně uvádí, že je schopna se orientovat doma, ve známém prostředí, ale není schopna se samostatně dostat na místo určení (např. dojíždět do školy). Vždy vyžaduje asistenci doprovodu. Komunikace – žalobkyně uvádí, že v této životní potřebě je na úrovni šestiletého dítěte, což znamená, že s cizími lidmi nedokáže sama navázat vztah, sama se nikoho na nic nezeptá. V rodině a ve škole komunikuje, ale někdy má i zde problémy. Stravování – žalovaná se sama nají, ale jídlo si sama nepřipraví. Z důvodu její špatné motoriky a občasných záchvěvů rukou si nezaleje čaj vroucí vodou ani neuřízne chleba. Při těchto činnostech jí hrozí vážné nebezpečí úrazu. Tělesná hygiena – koupaní ve vaně vyžaduje asistenci matky a rovněž si není sama schopna umýt řádně vlasy. Z důvodu její špatné motoriky si neostříhá nehty a vyžaduje asistenci i při menstruaci. Osobní aktivity – žalobkyně je díky lehkému mentálnímu postižení lehkovážná, neuvědomuje si rizika, a je nutný dozor. Není možné vykonávat různé tělovýchovné aktivity (plavání, kotouly, pohyb ve výškách apod.). Dozor je nutný i při míčových hrách. Péče o zdraví – není schopna dodržovat medikaci bez předchozí přípravy jinou osobou a dohledu při jejím užívání. 5. Vývoj žalobkyně se zastavil na úrovni 6-8letého dítěte. Má strach z pobytu mimo domov bez účasti někoho z rodiny. Medikaci je nutné jí připravovat a dohlížet na její řádné užívání, sama toho není schopna. Je nutný dohled i nad zvoleným oblečením vzhledem k počasí. Každý pokyn je nutné několikrát zopakovat, vysvětlit a následně zkontrolovat. Je nezbytná denní kontrola přípravy do školy a úzká spolupráce se školou a vyučující. Žalobkyně vydrží sama doma jen po nezbytně nutnou krátkou dobu, kdy je nutné ji během této chvíle pravidelně telefonicky kontrolovat. Žalobkyně je na přítomnosti a pomoci rodiny závislá. 6. Na základě uvedených důvodů má žalobkyně za to, že by jí měl náležet příspěvek na péči ve třetím stupni závislosti, a proto se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu projednání. II. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že Posudková komise MPSV vycházela při vypracování posudku z kompletní zdravotní dokumentace, rozhodovala v řádném složení za účasti odborného posudkového lékaře a odborného lékaře z oboru psychiatrie. 8. Žalovaný poukazuje na skutečnost, že dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 11. 2018, č. j. 10 Ads 248/2017-61, není úkolem posudkových lékařů primárně vyšetření posuzovaných osob, ale pouhé posudkové zhodnocení nálezů klinických lékařů, které jsou pro vypracování posudku podkladem. Vyšetření při posuzování je sice možné, ale není zákonem předepsáno. 9. Žalovaný dále uvedl, že nedisponuje dostatečnými lékařskými znalostmi, aby mohl samostatně posoudit zdravotní stav žalobkyně, a proto vycházel z posudku Posudkové komise MPSV, který považuje za úplný a přesvědčivý. Komise podle žalovaného vypořádala všechny námitky a zvládání a nezvládání jednotlivých základní životních potřeb. Žalobkyně byla v minulosti hodnocena jako závislá ve stupni I, naposledy tak bylo učiněno v roce 2023. Od té doby se nic nezměnilo, nedošlo ke zhoršení zdravotního stavu, a proto posudková komise neshledala medicínský důvod pro změnu hodnocení stupně závislosti. 10. Dle žalovaného není bolest a točení hlavy po prodělaném záchvatu možné hodnotit jako neschopnost samostatného pohybu. Za nezvládání základní životní potřeby mobility jsou považovány těžké vady nosného a pohybového aparátu, multiorgánové selhání, konečná stadia onkologických nemocí apod. 11. U základní životní potřeby orientace žalovaný uvedl, že je hodnocena v přirozeném sociálním prostředí. Žalovaný vycházel z nálezu praktického lékaře, podle něhož je žalobkyně orientovaná místem, časem i osobou. Podle této dokumentace je schopna se pohybovat v exteriéru po naučených trasách. Žalovaný dále uvádí, že závislost na péči zdůvodňují až poruchy těžké nebo úplné funkční výpadky, což stran kognitivních funkcí u žalobkyně konstatovat nelze. 12. K námitce ohledně základní životní potřeby komunikace žalovaný uvedl, že se u ní posuzuje schopnost komunikace slovní a písemné, které je žalobkyně v přirozeném prostředí schopna, neboť dokáže vyjádřit své potřeby. Žalobkyní namítané problémy v komunikaci s cizími lidmi jsou však aktivitou základní životní potřeby osobní aktivity, ve které se hodnotí schopnost navázat kontakt s jinými osobami. 13. Stejně tak žalovaný konstatoval, že příprava jídla ve smyslu vaření teplých jídel a nápojů je aktivitou základní životní potřeby péče o domácnost, nikoliv stravování. Naopak žalobkyně je schopna se samostatně najíst ve smyslu přijímat jídlo. Žalovaný rovněž podotkl k námitce neschopnosti používat nůž, že podle nálezů ze speciálně pedagogického centra patří k zájmům žalobkyně pečení a vaření. 14. Žalovaný dále uvedl, že při posuzování schopnosti zvládat základní životní potřeby přihlížel k věkovým standardům psychomotorického vývoje nezletilé žalobkyně (dítěte). Neschopnost zvládnout některou aktivitu v určité základní životní potřebě v důsledku nízkého věku se nepovažuje za neschopnost tuto základní životní potřebu zvládat. Z vypracovaných posudků podle žalovaného vyplývá, že ač je potřeba u některých neuznaných aktivit zvýšená péče, nejde o péči mimořádnou a žalobkyně tak dané aktivity zvládá v dostatečném standardu. U osob do 18 let se neposuzuje aktivita péče o domácnost. Žalovaný má za to, že námitky uplatněné žalobkyní svědčí o ochranitelských postojích pečující osoby, což dokládá i závěr psychiatrického vyšetření, které doporučuje osamostatňování, zapojit do domácích prací a omezit podporu při provádění zvládnutelných činností. 15. Žalovaný má za to, že napadené rozhodnutí je v souladu s hmotným i procesním právem, netrpí vadami a bylo odůvodněno v souladu s odkazem na zjištěný zdravotní stav žalobkyně, a proto navrhuje zamítnutí žaloby v plném rozsahu pro nedůvodnost. III. Skutková zjištění a právní hodnocení věci krajským soudem 16. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů, vycházel přitom ze skutko