2 Azs 92/2005 – Nejvyšší správní soud

66 A 12/2025- 28 - text  8 66 A 12/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Bednaříkovou ve věci žalobce: V. Z., nar. st. přísl. zast. JUDr. Petrem Novotným, advokátem se sídlem Archangelská 1, Praha 10 proti žalovanému: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie se sídlem Olšanská 2, Praha 3 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 9. 2025, čj. CPR-26471-3/ČJ-2025-930310-V234, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zamítnuto odvolání žalobce a bylo potvrzeno rozhodnutí Policie ČR, Krajského ředitelství policie Jihočeského kraje, Odboru cizinecké policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort (dále jen „správní orgán I. stupně“), ze dne 11. 7. 2025, čj. KRPC-90846-13/ČJ-2025-020023 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým bylo žalobci podle § 119 odst. 1 písm. b) bodu 4 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), uloženo správní vyhoštění a byla stanovena doba, po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských států EU, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace (dále též „smluvní státy“) v délce 6 měsíců. Doba k vycestování byla stanovena do 10 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí. Počátek doby zákazu vstupu byl stanoven ode dne, kdy žalobce vycestuje z území členských států EU a dalších území. Podle § 179 zákona o pobytu cizinců nebyly shledány důvody znemožňující vycestování a vycestování cizince bylo shledáno jako možné. Žalobce porušil povinnost pobývat na území pouze s platným cestovním dokladem a oprávněním k pobytu, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 103 písm. n) zákona o pobytu cizinců). II. Shrnutí žaloby a vyjádření žalovaného 2. Žalobce je přesvědčen, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy, především s § 3 a § 50 odst. 2 správního řádu. Žalobce namítá, že nebyl náležitě zjištěn skutkový stav věci bez důvodných pochybností a taktéž nebyly opatřeny dostatečné podklady pro rozhodnutí. 3. Žalobce dále vyjádřil nesouhlas s tvrzením správních orgánů, že v ČR pobýval bez platného pobytového oprávnění a že jeho poslední vstup na území schengenského prostoru se datuje ke dni 13. 2. 2025. K uvedenému žalobce sdělil, že vstoupil na území schengenského prostoru na základě biometrického cestovního pasu Moldávie, přičemž nebylo řádným způsobem prokázáno, že by žalobce překročil povolenou dobu nepřetržitého pobytu v délce 90 dnů na území schengenského prostoru. Žalobce také rozporoval, že by na území schengenského prostoru pobýval nepřetržitě od 13. 2. 2025 do doby pobytové kontroly dne 11. 7. 2025; nic takového nebylo podle něj ze strany žalovaného prokázáno. Žalobce nesouhlasil ani s tvrzením, že pobýval ode dne 14. 5. 2025 do dne 11. 7. 2025 na území ČR bez oprávnění. Žalobce tvrdí, že se v době pobytové kontroly nacházel na území ČR legálně, a to na základě oprávnění, které má jako držitel moldavského biometrického cestovního pasu, neboť nepřekročil dobu 90 dnů nepřetržitého pobytu na území schengenského prostoru. Žalobce dále uvedl, že na území ČR zůstává z důvodu vypuknutí války na Ukrajině. 4. Z uvedených důvodů považuje žalobce napadené rozhodnutí za nepřiměřeně zasahující do jeho soukromého a rodinného života. V této souvislosti požaduje překvalifikování řízení o uložení správního vyhoštění na řízení o povinnosti opustit území ČR dle § 50a zákona o pobytu cizinců. 5. Dále žalobce namítal nedostatečně zjištěný skutkový stav věci, jelikož správní orgán I. stupně nemohl mít dostatečný časový prostor pro posouzení všech aspektů správního řízení, neboť v den zahájení řízení o správním vyhoštění o něm bylo rovněž rozhodnuto. Podle žalobce nebyly splněny zákonné důvody pro uložení správního vyhoštění. 6. Žalobce rovněž vyjádřil nesouhlas se závěrem žalovaného o možnosti vycestování do vlasti. Za důvod svého nesouhlasu označil fakt, že v jeho vlasti v současné době panuje katastrofální ekonomická situace, množí se případy vražd a je zde nedostatečná bezpečnost pro civilní obyvatelstvo, a to i s ohledem na poslední politický vývoj, kdy Moldavsko je navíc v ohrožení v důsledku přímé vojenské invaze Ruské federace na Ukrajinu. Žalobce v tomto směru dále poukázal na situaci v Podněstří (střelba granátomety, série explozí), kde je situace podobná jako na Ukrajině, přičemž se dá navíc očekávat ještě další zhoršení bezpečnostní situace. Žalobce uvedl, že s ohledem na dramatickou situaci v Moldavsku se v případě svého návratu do vlasti reálně obává o svůj vlastní život. 7. Závěrem žalobce uvedl výčet ustanovení právních předpisů, jejichž porušení se měl žalovaný při svém rozhodování dopustit. Především spatřoval žalobce rozpor postupu žalovaného s § 2 odst. 1, 3 a 4 správního řádu. Z výše uvedených důvodů žalobce navrhl, aby krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. 8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě konstatoval, že žalobní námitky jsou totožné s odvolacími, na které již reagoval v napadeném rozhodnutí a řádně tyto vypořádal. Žalovaný proto navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl. III. Obsah správního spisu 9. Dle úředního záznamu ze dne 11. 7. 2025 byla provedena pobytová kontrola žalobce, v rámci které žalobce předložil moldavský biometrický cestovní doklad, ve kterém měl poslední vstupní razítko do schengenského prostoru ze dne 13. 2. 2025 přes rumunský hraniční přechod Stanca. Nebyl zjištěn žádný další vstup ani nebyl zjištěn žádný záznam, který by žalobce opravňoval k pobytu. Žalobce mohl pobývat na území států schengenského prostoru oprávněně do 13. 5. 2025. Ode dne 14. 5. 2025 pobýval žalobce na území ČR neoprávněně. 10. Dne 11. 7. 2025 bylo zahájeno řízení o správním vyhoštění. Z protokolu o výslechu ze dne 11. 7. 2025 vyplynulo, že žalobce přicestoval do ČR dne 13. 2. 2025 z Moldávie přes Rumunsko. V ČR pobýval nejdříve v Teplicích, kde si našel také svoji současnou přítelkyni, Ukrajinku. Společně určitou dobu bydleli u matky přítelkyně. Následně pobýval žalobce se svojí přítelkyní v Praze, v Písku a od 7. 7. 2025 v Českých Budějovicích. Žalobce si v ČR práci nesehnal. Na obživu měl peníze z Moldavska a jeho přítelkyně chodila na brigády. Toho, že pobýval na území ČR neoprávněně, si byl vědom. Žalobce nečinil žádné aktivní kroky k legalizaci svého pobytového statusu. Na území ČR zůstal kvůli své přítelkyni. Nemá sjednané zdravotní pojištění a nedisponuje finančními prostředky k vycestování. Žalobce nežije ve společné domácnosti s občanem ČR nebo Evropské unie. V Moldavsku má žalobce rodiče, mladší sestru a babičku. Žádný majetek v Moldavsku nemá, bydlí tam se svojí babičkou. Na území ČR nebo Evropské unie nemá žádné jiné rodinné nebo obdobné vazby ani majetek. Uvedl, že v Moldavsku mu nehrozí žádné nebezpečí, důvody pobytu v ČR jsou pracovní. Sdělil, že vyhoštění nebude mít pro něj žádný dopad. Téhož dne bylo i vydáno prvostupňové rozhodnutí o vyhoštění žalobce, které bylo v odvolacím řízení potvrzeno. IV. Právní hodnocení krajského soudu 11. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní; dále jen „s. ř. s.“). 12. Krajský soud rozhodl ve věci při jednání dne 12. 11. 2025. Jednání proběhlo v nepřítomnosti procesních stran. Žalovaný se předem omluvil. Zástupce žalobce sdělil krajskému soudu jeden pracovní den před konáním jednání, že již na jednání netrvá a souhlasí s projednáním neveřejným. Krajský soud již nicméně projednal věc veřejně při jednání podle § 49 s. ř. s. Vzhledem k tomu, že při vyhlašování rozsudku byla přítomna pouze soudní osoba, bylo zkrácené znění rozsudku bez odůvodnění vyvěšeno na úřední desce soudu (§ 49 odst. 12, věta druhá s. ř. s.). 13. Žaloba není důvodná. 14. Podle § 119 odst. 1 písm. b) bod 4 zákona o pobytu cizinců policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který pobývá na území přechodně, s dobou, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie, a zařadí cizince do informačního systému smluvních států, až na 5 let, pobývá-li cizinec na území nebo na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, bez platného oprávnění k pobytu, ač k tomu není oprávněn. IV.A Námitka nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci 15. Žalobce přicestoval do schengenského prostoru přes Rumunsko (hraniční přechod Stanca) dne 1