Z rozhodnutí: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 4. 2025, sp. zn. SZ/MPSV-2025/23396-913, čj. MPSV-2025/82633-913, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.…
60 Ad 6/2025- 26 - text
8 60 Ad 6/2025
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Hájkem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: V. N., narozená dne X
bytem X
proti
žalovaný: Ministerstvo práce a sociálních věcí
sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 4. 2025, sp. zn. SZ/MPSV-2025/23396-913, čj. MPSV-2025/82633-913,
takto:
I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 4. 2025, sp. zn. SZ/MPSV-2025/23396-913, čj. MPSV-2025/82633-913, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
II. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalobkyně podala dne 7. 10. 2024 žádost o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením.
2. Úřad práce České republiky tuto žádost zamítl rozhodnutím ze dne 2. 1. 2025, sp. zn. 2944-14-JH, čj. 1123/25/JH. Vycházel přitom z posudku o zdravotním stavu ze dne 4. 12. 2024 vypracovaného Institutem posuzování zdravotního stavu, dle něhož se v případě žalobkyně jedná o osobu se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra, ve smyslu § 34 odst. 2 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů. Jde o zdravotní stav neuvedený v příloze č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením (dále jen „vyhláška č. 388/2011 Sb.“), ale svým funkčním postižením odpovídá nebo je svými funkčními důsledky srovnatelný se zdravotním stavem uvedeným v bodě 1 písm. h) přílohy č. 4 uvedené vyhlášky.
3. Žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobkyně a rozhodnutí úřadu práce ze dne 2. 1. 2025 potvrdil. Žalovaný vycházel z posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 4. 3. 2025.
II. Shrnutí žaloby
4. Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně dne 12. 6. 2025 žalobu u Krajského soudu v Českých Budějovicích.
5. Žalobkyně namítá, že napadené rozhodnutí vychází z nesprávně zjištěného skutkového stavu.
6. Žalobkyně namítá, že posudek posudkové komise ani žalovaný v napadeném rozhodnutí neuvádějí, jaké má zdravotní stav žalobkyně funkční dopady na její život a co bylo o funkčních dopadech zdravotního stavu žalobkyně zjištěno z doložených lékařských zpráv. Závěr, že funkční dopad je stejný nebo srovnatelný s funkčním dopadem zdravotního postižení uvedeného v odst. 1 písm. h) přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. žalobkyně považuje za prohlášení, nikoliv za zjištění.
7. V souvislosti s touto skutečností žalobkyně zdůrazňuje, že zmíněná příloha č. 4 žádné funkční dopady zdravotního stavu neuvádí. Ty jsou rozepsány v § 34 odst. 2, 3 a 4 zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Příloha č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb. uvádí ve třech odstavcích zdravotní stavy, které omezují pohyblivost a orientaci. Jedná se dle žalobkyně o taxativní výčet, a proto měla posudková komise posoudit, zda funkční dopady zdravotního stavu žalobkyně odpovídají definici středně těžkého omezení pohyblivosti nebo jinému omezení pohyblivosti.
8. Žalobkyně má za nezbytné, aby posudková komise zjistila, jakým způsobem se žalobkyně pohybuje, zda používá kompenzační pomůcky, a jak se pohybuje v interiéru a exteriéru. To však komise neučinila. V posudku chybí výše uvedený rozbor funkčních dopadů zdravotního stavu žalobkyně. Dále komise nevysvětlila svůj závěr, že žalobkyně je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopná samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopná chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu.
9. Dále se žalobkyně odkázala na odvolání ze dne 13. 1. 2025, ve kterém popsala, že ujde jen pár metrů, při chůzi musí často odpočívat a pohybuje se za pomoci chodítka. Posudková komise v této souvislosti v posudku neuvedla, zda tyto tvrzené problémy s pohyblivostí jsou popsány v lékařských zprávách, nebo že zdravotní stav žalobkyně takový dopad mít nemůže, případně jiné důvody, proč tvrzené dopady zdravotního stavu na pohyblivost žalobkyně ignorovala.
10. Žalobkyně má za to, že popsané funkční dopady jejího zdravotního stavu odpovídají definici těžkého omezení pohyblivosti. To znamená, že žalobkyně je schopná při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopná chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti.
11. Žalovaný však žalobkyní vytýkané vady posudku akceptoval a na základě něho vydal napadené rozhodnutí, čímž napadené rozhodnutí zatížil vadou nepřesvědčivosti a nepřezkoumatelnosti.
12. Žalobkyně dále uvádí, že dopad zdravotního stavu odpovídající definici těžkého omezení pohyblivosti nebo orientace uvedené v § 34 odst. 3 zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nebo definici zvláště těžkého nebo úplného omezení uvedeného v § 34 odst. 4 téhož zákona musí mít již z povahy věci přednost před pouhou vyhláškou. Skutečnost, že zdravotní stav žalobkyně je uveden v odst. 1 přílohy č. 4 k vyhlášce č. 388/2011 Sb., tak na uvedeném ničeho nemění.
13. Žalobkyně navrhla, aby krajský soud rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
III. Shrnutí vyjádření žalovaného
14. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že při rozhodování ve věci vycházel z posudku posudkové komise ze dne 4. 3. 2025. Žalovaný tak činil z toho důvodu, že posouzení zdravotního stavu pro účely průkazu osoby se zdravotním postižením je podle platných právních předpisů plně v kompetenci příslušné posudkové komise.
15. Z posudku vyplývá, že žalobkyně je léčená pro generalizovanou psoriasu s rozvojem psoriatické artritidy. Klinický nález je dle dokumentace stabilizovaný, dosud s malou aktivitou. Žalobkyně trpí artrózou nosných kloubů a patní ostruhou vpravo, kde je po analgetické iradiaci. Nebyla však zjištěna funkční ztráta dolní končetiny se ztrátou opěrné funkce, tedy těžká porucha funkce jedné dolní končetiny. Rovněž se nejedná o těžké omezení funkce dvou končetin. Žalovaný dále uvádí, že nejde ani o stav, který je svými funkčními důsledky srovnatelný. Dle posudku nebylo prokázáno ani postižení páteře. Žalobkyně je bez zjištění poruchy orientace, nemá těžkou psychickou či smyslovou alteraci.
16. Žalovaný závěrem svého vyjádření k žalobě uvádí, že při svém rozhodování postupoval v souladu s právními předpisy a své závěry odůvodnil s odkazem na zjištěný zdravotní stav žalobkyně. Žalovaný má za to, že napadené rozhodnutí je v souladu s hmotným i procesním právem a správní řízení a netrpí vadami, pro které by bylo nutné je rušit.
17. Žalovaný navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl.
IV. Právní hodnocení krajského soudu
18. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Krajský soud ve věci rozhodl bez jednání dle § 51 s. ř. s.
19. Žaloba je důvodná.
20. Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením mají pouze osoby, jež splňují podmínky uvedené v zákoně o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Obecným předpokladem pro vznik tohoto nároku jsou skutečnosti uvedené v § 34 odst. 1 zmiňovaného zákona. Jedná se o osobu se zdravotním postižením „starší 1 roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, které podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se posuzuje podle § 9 odst. 3.“
21. Podle § 34 odst. 2 zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením „[n]árok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem ‚TP‘ (průkaz TP) má osoba se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. Středně těžkým funkčním postižením orientace se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna spolehlivé orientace v domácím prostředí a zhoršenou schopnost orientace má jen v exteriéru“ (důraz doplněn).
22. Dle § 34 odst. 3 zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením „[n]árok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem ‚ZTP‘ (průkaz ZTP) má osoba s těžkým funkčním postižením pohyblivosti nebo orientace, včetně osob s poruchou autistického spektra. Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vz