ÚOHS R0083/2025/VZ – Přepravník mostů – kolový 1. etapa – nákup

Zadavatel dne 27. 6. 2024 zahájil za účelem uzavření rámcové dohody jednací řízení s uveřejněním s názvem „Přepravník mostů – kolový - 1. etapa – nákup“.

Z čl. 1. „Vymezení předmětu VZ“ dokumentu »Zadávací dokumentace „A“ – zadávací podmínky pro podání žádosti o účast« ze dne 27. 6 2024 (dále jen „zadávací dokumentace část A“)1 vyplývá, že předmětem zadávacího řízení je uzavření rámcové dohody k pořízení přepravníků mostů, a to maximálně 4 ks souprav přepravníků mostů o délce 26 m a 8 ks souprav přepravníků mostů o délce 14 m, komunikačního vybavení a dalšího příslušenství k zajištění kompatibility s mostními prostředky na pásovém podvozku zavedených v Severoatlantické alianci k zajištění přepravy hlavních bojových tanků Armády České republiky (dále jen „AČR“), a dodání „mostovek LEGUAN o délkách 26 m a 14 m (...).“

Podrobné vymezení předmětu plnění je obsaženo v dokumentu „Specifikace předmětu plnění“, jenž tvoří součást přílohy č. 1 »Zadávací dokumentace „B“ – zadávací podmínky pro podání předběžné nabídky a nabídky a výzva k podání předběžné nabídky« ze dne

Dne 30. 1. 2025 navrhovatel podal námitky proti zadávacím podmínkám (dále jen „námitky“)3, které byly zadavateli doručeny následujícího dne. Zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne

Úřad obdržel dne 14. 2. 2025 návrh navrhovatele z téhož dne podle § 250 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek dále jen „zákon“)5, proti zadávacím podmínkám a proti rozhodnutí o námitkách. Tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, (dále jen „správní řád“) zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

Výrokem I napadeného rozhodnutí Úřad konstatoval, že zadavatel stanovil zadávací podmínky v jednacím řízení s uveřejněním v rozporu s § 36 odst. 1 zákona ve spojení se zásadou zákazu diskriminace zakotvenou v § 6 odst. 2 zákona, když poptávaný předmět plnění vymezil natolik široce, že v důsledku této skutečnosti došlo k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže, neboť někteří dodavatelé nemuseli být schopni nabídnout zadavateli obě plnění, jež byla do předmětu zahrnuta, přestože by jinak, pokud by zadavatel umožnil podat nabídky na jednotlivá plnění, nabídku podat mohli.

Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele uvedeného ve výroku I napadeného rozhodnutí Úřad výrokem II napadeného rozhodnutí podle § 263 odst. 3 zákona zrušil zadávací řízení.

Výrokem III napadeného rozhodnutí uložil Úřad zadavateli podle § 263 odst. 8 zákona zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.

Výrokem IV napadeného rozhodnutí uložil Úřad zadavateli povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč.

Úřad se nejdříve zabýval požadavkem zadavatele na konkrétní mostovku LEGUAN od výrobce

K otázce použití přímého odkazu na konkrétní mostovku LEGUAN Úřad uvedl, že z vyjádření výrobce KNDS předloženého zadavatelem vyplývá, že mostní tanky LEGUAN nejsou kompatibilní s jinými mostovkami než s mostovkami LEGUAN. Vzhledem k tomu, že ani navrhovatel nepředložil na výzvu Úřadu informaci o jiné mostovce, která by byla kompatibilní s mostními tanky LEGUAN, má Úřad za to, že požadavek zadavatele na dodávku konkrétní mostovky – mostovky LEGUAN MLC 80 výrobce KNDS byl stanoven v souladu s § 89 odst. 5 zákona.

Dále se Úřad zabýval otázkou, zda byly splněny zákonné předpoklady pro to, aby byla jednotlivá plnění (v tomto případě kolové přepravníky mostu a mostovky LEGUAN) zadavatelem zadávána v jednom celku, či zda naopak bylo namístě s ohledem na povinnost

Úřad konstatoval, že v obecné rovině sice souhlasí s argumentem zadavatele, že není povinností přistoupit k rozdělení v situaci, kdy existují objektivní důvody pro nerozdělení, nicméně má za to, že v šetřeném případě zadavatel nepředložil a nedoložil objektivní (technické nebo ekonomické) důvody, proč by plnění musel poptávat společně.

Úřad uvedl, že z předložených podkladů jednoznačně vyplývá, že pro podání nabídky v předmětném zadávacím řízení je nezbytné, aby měl dodavatel zajištěnu dodávku mostovky

V závěru Úřad konstatoval, že poptávaný předmět plnění je vymezen natolik široce, že takto v souhrnu může být dodán (minimálně na podvozku TATRA) pouze omezeným počtem dodavatelů, zatímco jeho jednotlivé části by bylo schopno dodat dodavatelů více. Zadavatel tak nepochybně zúžil okruh potenciálních dodavatelů předmětu plnění (minimálně o všechny dodavatele, kteří by byli schopni nabídnout své plnění na podvozku TATRA) v předmětném zadávacím řízení, tj. ze soutěže předem vyloučil všechny dodavatele, kteří jsou schopni dodat pouze kolové přepravníky mostů, resp. zadavatel svým postupem při vymezení poptávaného předmětu plnění nevyužil možnosti odstranit či zmírnit omezení konkurenčního prostředí.

Ze správního spisu vyplývá, že napadené rozhodnutí bylo zadavateli doručeno dne 9. 6. 2025.

Zadavatel se v úvodu rozkladu nejprve ztotožnil se závěry Úřadu, které se týkají přezkumu požadavku na dodání konkrétního výrobku (užití přímého odkazu), uvedenými zejména v bodech 74–78 odůvodnění napadeného rozhodnutí.

Zadavatel v reakci na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 5. 6. 2008, č. j. 1 Afs 20/2008-152, uvedený v bodě 80 napadeného rozhodnutí, uvedl, že se týká nepřípustné diskriminace, které se zadavatel nedopustil. Zadavatel uvedl, že stanovení kvalifikačních parametrů obecně, technických parametrů, samotného vymezení předmětu veřejné zakázky nebo požadavku na konkrétní výrobek v souladu se zákonem jsou ve svém důsledku vždy diskriminační, ovšem nejedná se o diskriminaci nepřípustnou. Stanovení požadavků (kolový přepravník, balistická ochrana kabiny, zástavba spojovacích prostředků a schválení přepravníku mostů pro provoz na pozemních komunikacích), které reflektují potřeby zadavatele, již samo o sobě významným způsobem omezuje okruh soutěžitelů, nicméně se jedná dle názoru zadavatele o omezení dovolené, tj. jedná se o přípustnou diskriminaci.

Zadavatel sdělil, že má pochybnosti o tom, zda jsou naplněny závěry rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) ze dne 2. 3. 2010, sp. zn. 62 Af 7/2010, který uvádí, že k rozdělení veřejné zakázky na části lze přistoupit zásadně tehdy, pokud je důvod předpokládat, že za plnění po částech bude zadavatel platit v součtu nižší cenu. Zadavatel rozporuje, že by rozdělení veřejné zakázky na části přineslo více nabídek a nižší cenu.

Zadavatel se dále odkázal na usnesení Úřadu sp. zn. ÚOHS-P0100/2023/VZ, č. j. ÚOHS30478/2023/510 ze dne 15. 8. 2023, které mu bylo vodítkem pro nerozdělení veřejné zakázky na části. V citovaném usnesení Úřad uvedl, že zadavatel poptával celou sadu, tj. kulomet a příslušenství. Dle názoru zadavatele se v tomto případě jednalo o ucelený funkční celek, který měl požadovaným způsobem fungovat. Okruh možných soutěžitelů při případném rozdělení zakázky by byl výrazně širší. Přesto byl postup zadavatele shledán v souladu se zákonem. V případě výrazně komplexnějšího plnění v podobě kolového přepravníku mostů dochází Úřad k opačnému názoru, byť zadavatel objektivní skutečnosti pro nerozdělení veřejné zakázky uvedl.

Dále se zadavatel odkázal na část A. bod 2 zadávací dokumentace, kde osvětlil důvody, proč nepřistoupil k rozdělení veřejné zakázky na části. Zadavatel rovněž cituje z komentářové literatury, ze které vyplývá, že v otázce rozdělení či nerozdělení veřejné zakázky na části musí zadavatel vyhodnotit vzájemný poměr mezi možnými následky a důsledky nerozdělení veřejné zakázky na části a s tím spojenými riziky na své straně. Stojí tak proti sobě dvě zásady (zásada přiměřenosti a zákazu diskriminace). Po zadavateli nebude možné spravedlivě očekávat, aby přistoupil k rozdělení veřejné zakázky na části, pokud rozdělení je sice objektivně možné a mohlo by umožnit i účast širšího okruhu dodavatelů, avšak pokud by při tomto rozdělení nebylo možné dostatečně eliminovat rizika či obtíže s tím spojené na straně zadavatele.

V závěru rozkladu zadavatel zdůraznil, že kolový přepravník mostů a mostovka jednoznačně tvoří vzájemně podmíněné plnění, jejichž nevhodná integrace by způsobila nefunkčnost celého předmětu plnění. Zadavatel kolové přepravníky a mostovky pořizuje pro konkrétní účely a pro konkrétní úkoly, které jsou závislé na společném dodání. Při dodání pouze mostovky nebo pouze kolových přepravníků není plnění využitelné a potřeby zadavatele nejsou naplněny. Dle svých slov si je zadavatel vědom toho, že případným rozdělením veřejné zakázky na části by teoreticky mohl získat výhodnější ceny, ovšem rizika spojená s tímto rozdělením jednoznačně převyšují potenciální ekonomický přínos rozdělení veřejné zakázky na části.

Zadavatel se rozkladem domáhá, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil v celém rozsahu a věc vrátil Úřadu k novému projednání.

Úřad po doručení rozkladu neshledal podmínky pro postup podle § 87 správního řádu a podle § 88 odst. 1 správního řádu předal spis spolu se svým stanoviskem předsedovi Úřadu k rozhodnutí o rozkladu.

Navrhovatel ve vyjádření k rozkladu ze dne 30. 6. 2025 uvádí, že ze shromážděných podkladů pro vydání napadeného rozhodnutí vyplynulo, že zadavatel až 6. 9. 2024, tj. cca tři měsíce po zahájení zadávacího řízení na veřejnou zakázku, začal u KNDS ověřovat, (i) jaká je reálná kompatibilita účelové (mostní) verze tanku LEGUAN s na trhu dostupnými mostovkami zadavatelem stanovených rozměrů a nosnosti a (ii) zda existuje pro území České republiky omezení hospodářské soutěže ve vztahu k mostovkám LEGUAN, které již jím byly poptány v rámci zadávacího řízení na veřejnou zakázku.

Ze shromážděných podkladů pro vydání napadeného rozhodnutí rovněž vyplynulo, že zadavatel byl nejpozději ke shora uvedenému datu ze strany výrobce informován, že tank

Dle názoru navrhovatele tak předběžnou nabídku do zadávacího řízení podal de facto jen jediný soutěžitel, a to skupina CSG, prostřednictvím obchodní společnosti Excalibur, tj. výhradního dovozce mostovek LEGUAN na území České republiky a prostřednictvím obchodní společnosti TATRA, tj. výrobce podvozků TATRA. Ačkoliv to z podkladů pro vydání napadeného rozhodnutí nevyplývá, navrhovatel předpokládá, že si tito dva dodavatelé pro účely veřejné zakázky vzájemně poskytují poddodávku.

Navrhovatel uvádí, že zadavatel se v okamžiku zahájení zadávacího řízení vůbec nezabýval otázkou, zda je třeba, aby součástí jejího předmětu byly jak kolové přepravníky, tak jimi převážené mostovky. Dále se zadavatel nezabýval otázkou, nakolik může zvýhodnit určitého dodavatele, či omezit hospodářskou soutěž právě požadavkem na společnou dodávku kolových přepravníků a mostovek. Zadavatel vědomě zvýhodnil skupinu CSG a omezil okruh dodavatelů v rámci zadávacího řízení pouze na skupinu CSG, i přes to, že měl od výrobce mostovek KNDS informace o tom, že mostovky LEGUAN do ČR výhradně dováží pouze CSG a rovněž s vědomím toho, že nejméně jeden další kolový přepravník zavedený v armádě členského státu NATO je kompatibilní s mostovkami LEGUAN (kolový přepravník SISU E15TP

Navrhovatel odmítá argumenty zadavatele ve vztahu k nemožnosti akceptovat prodlení s plněním předmětu veřejné zakázky od roku 2026 (v souladu s cílem výstavby L 4101 z CT

S ohledem na výše uvedené navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí potvrdil a rozklad zadavatele zamítl.

Rozkladová komise po projednání rozkladu předložila návrh, aby bylo napadené rozhodnutí potvrzeno a rozklad zamítnut. Stanovisko rozkladové komise je založeno na tom, že postup zadavatele nese znaky porušení zásady zákazu diskriminace. Rozkladová komise dospěla k závěru, že zadavatel vymezil předmět plnění veřejné zakázky příliš široce, když některým dodavatelům neumožnil podat nabídku, neboť zadavatel požaduje dodání mostovek LEGUAN a kolových přepravníků mostovek LEGUAN jedním dodavatelem. Dále zadavatel neuvedl žádné konkrétní důvody k tomu, aby byli z okruhu dodavatelů vyčleněni dodavatelé, kteří se zaměřují pouze na dodávku kolových přepravníků, nikoli však zároveň na dodávku mostních konstrukcí a mostovek (bez ohledu na důvody, bariéry na trhu nebo s ohledem na existenci exkluzivního postavení na trhu jediného dodavatele). Pokud jde o oprávnění zadavatele požadovat výhradně mostovky LEGUAN, s posouzením Úřadu a důvody zadavatele rozkladová komise souhlasila.

Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo, s právními předpisy a dospěl jsem k následujícímu závěru.

Úřad napadeným rozhodnutím nerozhodl v souladu s právními předpisy.

Po podrobném prostudování spisu, zejména námitek a návrhu jsem dospěl k odlišnému názoru a shledávám napadené rozhodnutí nezákonným. Dle porovnání obsahu námitek a obsahu návrhu je zřejmé, že návrhu, v části argumentace směřující proti nerozdělení veřejné zakázky na části, nepředcházely řádně a včas podané námitky. Rozkladová komise tuto skutečnost pominula a nezabývala se jí. Jelikož jsem však povinen posoudit zákonnost napadeného rozhodnutí, byl jsem povinen k této nezákonnosti zaujmout stanovisko. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem se tedy odklonil od návrhu rozkladové komise a přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí.

V rámci důkladného posouzení všech podkladů jsem zjistil, že návrhu – v části týkající se námitek proti nerozdělení veřejné zakázky na části – nepředcházely řádně a včas podané námitky. Úřad pak pochybil, když tuto skutečnost nezohlednil a rozhodl o návrhu v této části věcně tím, že tyto námitky vypořádal.

Nejprve odkazuji na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 131/2024 – 42 ze dne

Z námitek navrhovatele vyplývá, že ty směřují proti zadávacím podmínkám, konkrétně pak navrhovatel namítá porušení ustanovení § 36 odst. 1, § 89 odst. 5 a 6 a § 6 odst. 1 a 2 zákona na základě těchto důvodů: a.

Z uvedeného taxativního výčtu námitkových okruhů lze seznat, že navrhovatel nenamítal nic proti široce vymezenému předmětu plnění, resp. proti tomu, že zadavatel pochybil, když nerozdělil veřejnou zakázku na části ve smyslu ustanovení § 35 zákona. Argumentace navrhovatele vždy směřovala k nezákonnému použití odkazu na konkrétní dodavatele a výrobky či neumožnění nabídnutí rovnocenného plnění ve smyslu § 89 zákona (věcně se vždy týkala tanků LEGUAN a souvisejících mostovek, nikoli kolových přepravníků). Tomu odpovídá i to, že navrhovatel v závěru námitek po zadavateli mj. požadoval, aby přijal opatření k nápravě podle § 49 odst. 1 zákona, a to tak, že odstraní odkazy na konkrétní dodavatele a výrobky nebo umožní nabídnutí jiného rovnocenného řešení.

Z rozhodnutí o námitkách vyplývá, že zadavatel reagoval na námitky navrhovatele následovně.

Z obsahu rozhodnutí o námitkách lze seznat, že se zadavatel vůbec nezabýval otázkou či námitkou nerozdělení veřejné zakázky na části. Uvedené shledávám logickým, neboť takovou námitku navrhovatel ve svých námitkách neuplatnil.

Z návrhu navrhovatele vyplývá, že ten směřuje rovněž proti zadávacím podmínkám, konkrétně pak navrhovatel (obdobně jako v námitkách) namítá porušení ustanovení § 36 odst. 1, § 89 odst. 5 a 6 a § 6 odst. 1 a 2 zákona na základě těchto důvodů:7

Z obsahového porovnání námitek a návrhu navrhovatele je zřejmé, že návrh je rozsáhlejší a obsahuje navíc některé námitky oproti námitkám podaným zadavateli. Návrh tedy obsahuje: • námitky směřující proti vymezení technických podmínek prostřednictvím odkazu na konkrétní výrobek, které jsou totožné jako v námitkách, • námitky směřující proti vymezení technických podmínek prostřednictvím odkazu na konkrétní výrobek, které dále rozvíjejí argumentaci v námitkách, • námitky proti vymezení předmětu veřejné zakázky, v rámci kterých je namítán příliš široce vymezený předmět, • námitky, dle kterých mohlo dojít ve vztahu k některému z účastníků k naplnění důvodů jeho vyloučení dle ustanovení § 48 odst. 6 písm. a) ZZVZ v důsledku uzavření dohody narušující hospodářskou soutěž, a • podnět k provedení šetření pro podezření z porušení § 3 a 19a odst. 1 ZOHS.

V tomto rozhodnutí jsem se však zabýval pouze tou částí návrhu, na základě které Úřad dospěl k vyslovení výroku I napadeného rozhodnutí. Konkrétně jde o námitky uvedené v bodech 29 a 30 návrhu, resp. pod písm. h) a i) bodu 41 tohoto rozhodnutí, které lze ve spojení s výrazem použitým v bodu 7 návrhu [zvýrazněn v písm. a) bodu 41 tohoto rozhodnutí] bezesporu také vnímat jako námitky vůči široce vymezenému předmětu plnění veřejné zakázky, resp. jako námitky vůči nerozdělení veřejné zakázky na části.

Z pohledu zákona se tedy jedná o situaci, kdy je podán argumentačně „rozšířený“ návrh, který uplatňuje zcela nové námitky, které navrhovatel neuplatnil dříve ve svých námitkách, přičemž je navrhovatel objektivně uplatnit mohl, neboť záměr zadavatele poptávat v jedné veřejné zakázce, nerozdělené na části, celý předmět plnění je zřejmý od samého počátku zadávacího řízení.

K tomu doplňuji, že uvedenou argumentaci navrhovatele ani nelze vyhodnotit jako argumentaci dále rozvíjející argumentaci v námitkách, neboť námitky směřují zásadně vůči tomu, že zadavatel vymezil technické podmínky veřejné zakázky prostřednictvím odkazu na konkrétní výrobek, čímž zvýhodnil určité dodavatele a jejich výrobky, aniž by to bylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky. Navrhovateli rovněž vadí, že zadavatel, zjednodušeně řečeno, poptává příslušenství k tankům, které ještě nevlastní a možná ani nikdy vlastnit nebude. Argumentaci nerozdělení veřejné zakázky na části nelze považovat za rozšíření argumentace spočívající v použití přímého odkazu na konkrétní výrobek. Jedná se o dva samostatné okruhy námitek.

V případě předmětné námitky se tedy jedná o námitku proti zadávacím podmínkám, kterou však navrhovatel ve lhůtě pro podání nabídek ve smyslu § 242 odst. 4 zákona neuplatnil. Této části návrhu tak nepředcházely řádně a včas podané námitky, a Úřad se jí tudíž nemohl z věcného pohledu zabývat.

Pro úplnost uvádím, že jsem v rámci tohoto správního řízení nezjistil, že by Úřad přistoupil k rozšíření předmětu správního řízení z moci úřední ve smyslu ustanovení § 249 zákona.

Úřad tedy nepostupoval v souladu se zákonem, když se zabýval otázkou nerozdělení veřejné zakázky na části, neboť navrhovatel tyto námitky neuplatnil již ve svých námitkách. Úřad měl v této části řízení o návrhu zastavit podle ustanovení § 257 písm. h) zákona a rozhodnout

Úřad rozhodnutím sp. zn. ÚOHS-S0117/2025/VZ, č. j. ÚOHS-11488/2025/500 ze dne

Po zvážení všech aspektů dané věci jsem dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí je nezákonné z důvodu nesprávného posouzení věci Úřadem. Protože tuto jeho nezákonnost nebylo možné napravit přímo v řízení o rozkladu změnou napadeného rozhodnutí podle § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu, jelikož by tím navrhovateli hrozila újma z důvodu ztráty možnosti odvolat se (podat rozklad), nastaly podmínky podle § 152 odst. 6 písm. a) správního řádu ve spojení s § 90 odst. 1 písm. b) téhož zákona pro zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci Úřadu k novému projednání. Úřad se v jeho rámci bude řídit závazným právním názorem, který je vyjádřen v tomto rozhodnutí.

2.