ÚOHS S0004/2024/VZ – REALIZACE STAVBY PRO ENERGETICKOU INFRASTRUKTURU - STAVBA 1

Odesláním oznámení o zahájení zadávacího řízení do Věstníku veřejných zakázek zadavatel –

Podle bodu II.1.4) Oznámení o zahájení zadávacího řízení je předmětem veřejné zakázky stavba kolektoru, tj. uzavřené podzemní chodby technického charakteru a rozsáhlé úpravy vedení inženýrských sítí, z důvodů vyvolaných samotnou stavbou.

Podle bodu II.1.5) Oznámení o zahájení zadávacího řízení (ve znění opravy uveřejněné ve Věstníku veřejných zakázek dne 24. 11. 2023) činí předpokládaná celková hodnota veřejné zakázky 1 033 748 771 Kč bez DPH.

Dne 7. 12. 2023 podal navrhovatel – SMP Vodohospodářské stavby a.s., IČO 11637471, se sídlem Vyskočilova 1566, Michle, 140 00 Praha (dále jen „navrhovatel“) – námitky proti zadávacím podmínkám (dále jen „námitky navrhovatele“). Námitky byly zadavateli doručeny téhož dne.

Zadavatel rozhodnutím ze dne 21. 12. 2023 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, námitkám navrhovatele nevyhověl a námitky odmítl.

Navrhovatel předně namítá, že zadavatel obdržel 5 dnů před uplynutím lhůty pro doručení žádosti o účast námitky a rovněž žádost o vysvětlení zadávací dokumentace, ve které navrhovatel žádal zadavatele o prodloužení lhůty pro doručení žádosti o účast do doby řádného vypořádání námitek, avšak zadavatel nikterak nedbal možných rizik a ponechal lhůtu pro podání žádosti o účast na den 12. 12. 2023, tj. před vypořádáním námitek navrhovatele.

Navrhovatel ve vztahu k zadávacím podmínkám namítá, že požadavky zadavatele na technickou kvalifikaci, přesněji požadavky na seznam osob (členů realizačního týmu) jsou nepřiměřené a diskriminační a způsobují bezdůvodné překážky hospodářské soutěže, s vlivem na účast dodavatelů jinak způsobilých pro plnění předmětu veřejné zakázky, a tedy i vlivem na výběr dodavatele. Navrhovatel konkrétně namítá požadavky zadavatele dle části V.10. zadávací dokumentace, aby osoby hlavní stavbyvedoucí, hlavní technolog důlní činnosti

Navrhovatel má za to, že požadavek zadavatele na vysokoškolské vzdělání u všech osob realizačního týmu je nepřiměřený a diskriminační, když odbornost předmětných osob je zajištěna již splněním zákonných podmínek pro udělení příslušných autorizací, resp. požadovaných osvědčení, a navíc tyto osoby splňují další zadavatelovy požadavky na praxi. Dle navrhovatele se zadavatel může odchýlit od standardu a požadovat tak vzdělání nad rámec minimální požadované úrovně zvláštními předpisy, avšak toliko za podmínky, že takový požadavek odpovídá předmětu zakázky, složitosti a rozsahu, a že je toto řádně zadavatel prokázáno a odůvodněno. S odkazem na rozhodovací praxi Úřadu pak zadavatel odmítá argumenty zadavatele, jež uvedl v rámci svého rozhodnutí o námitkách navrhovatele, když opodstatněnost napadených kvalifikačních podmínek dle navrhovatele nezdůvodňují ani zadavatelem uváděné specifika předmětné veřejné zakázky související s místem a předmětem stavby, koordinací souběžných stavebních akcí, navazujícími stavebními akcemi ani objemem finančních prostředků.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti má navrhovatel za to, že zadavatel postupoval v rozporu s § 6 odst. 1 a 2, § 73 odst. 6 a § 36 odst. 1 zákona a vytváří nedůvodné překážky hospodářské soutěže. Navrhovatel navrhuje, aby Úřad zadavateli uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách a ve zrušení zadávacího řízení.

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele dne 2. 1. 2024, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele. Stejnopis návrhu byl doručen do datové schránky zadavatele taktéž dne 2. 1. 2024.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou zadavatel a navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dne 4. 1. 2024.

Zadavatel se ve svém vyjádření k návrhu navrhovatele předně odkazuje na své rozhodnutí o námitkách navrhovatele a dále rekapituluje a doplňuje tam uvedené důvody, pro které dospěl k závěru, že požadavek na vysokoškolské vzdělání členů realizačního týmu odpovídá rozsahu a složitosti veřejné zakázky. V této souvislosti zadavatel uvedl, že místem realizace předmětné stavby je areál mezinárodního civilního Letiště Václava Havla Praha, tedy ve vyhrazeném bezpečnostním prostoru, přičemž tato skutečnost znamená, že vedení stavby musí nastudovat velké množství předpisů v oblasti civilního letectví, tyto předpisy reflektovat v rámci provádění stavby a rovněž musí být schopno pružně reagovat na provozní opatření letiště. Ve vztahu k předmětu veřejné zakázky pak zadavatel uvedl, že dle jeho informací byly

Zadavatel má za to, že požadavky na členy realizačního týmu odpovídají rozsahu a složitosti veřejné zakázky. Dále uvádí, že požadavek na vysokoškolské vzdělání včetně další specifikace u předmětných členů týmů stanovil v přímé souvislosti s předmětem veřejné zakázky, když požadoval, aby osoba vykonávající funkci hlavního stavbyvedoucího měla vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu ve stavebním oboru, osoba vykonávající funkci hlavního technologa důlní činnosti (ražba) měla vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu ve stavebním, strojním nebo báňském oboru a osoba vykonávající funkci hlavního technologa (technologie) měla vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu ve stavebním, strojním nebo elektrotechnickém oboru. Zadavatel rovněž uvádí, že před zahájením zadávacího řízení vedl předběžné tržní konzultace s dodavateli, přičemž jejich předmětem bylo mimo jiné také uvažované nastavení kvalifikačních požadavků, včetně požadavku na vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu u členů realizačního týmu. V této souvislosti zadavatel dále sděluje, že neobdržel žádné výhrady dodavatelů oproti uvažovaným požadavkům zadavatele na vzdělání členů realizačního týmu a nešlo tedy usuzovat, že by předmětné požadavky, ani v kombinaci s ostatními požadavky, byly nepřiměřené, diskriminační, zaručující bezdůvodně určitým dodavatelům konkurenční výhodu, nebo že by vytvářely bezdůvodně překážky hospodářské soutěže.

K námitce navrhovatele, že zadavatel nedbal na rizika vyplývající z neposunutí lhůty pro podání žádostí o účast, zadavatel uvádí, že si byl vědom všech rizik a své rozhodnutí o odmítnutí námitek navrhovatele učinil teprve po pečlivém posouzení argumentace navrhovatele a souvisejících rozhodnutí Úřadu a správních soudů. Zadavatel však má za to, že požadavky na vzdělání členů realizačního týmu odpovídají rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky a že se mohl odchýlit od pravidla, dle kterého nelze stanovovat požadavek na dosažené vzdělání nad rámec minimální úrovně stanovené zvláštními předpisy. Obsazení předmětných pozic realizačního týmu osobami se středoškolským vzděláním by dle zadavatele bylo neodpovědné, neprofesionální a představovalo by značné riziko nejen pro úspěšnou realizaci a včasné dokončení akce a stavebních akcí souběžných, či navazujících.

Zadavatel k námitce navrhovatele, že zadavatelem učiněné vysvětlení zadávací dokumentace neobsahovalo dostatečné odůvodnění požadavku na vzdělání členů realizačního týmu, uvedl, že poskytnuté vysvětlení považuje za zcela odpovídající povaze tohoto úkonu a zákonné lhůtě a rovněž, že toto vysvětlení obsahovalo základní důvody, které ho ke stanovení požadavků na vzdělání členů týmu vedly.

Závěrem svého vyjádření zadavatel uvádí, že jeho postup v zadávacím řízení, včetně nastavení požadavků na technickou kvalifikaci, je zcela v souladu se zákonem a navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl.

Usnesením ze dne 9. 2. 2024 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí obdržel Úřad dne

Navrhovatel ve svém vyjádření ze dne 22. 2. 2024, jež Úřad obdržel dne 23. 2. 2024, předesílá, že zadavatel přichází až v rámci vyjádření k návrhu se zcela novými důvody, které měl uvést již v rámci vysvětlení zadávací dokumentace při opakovaných žádostech účastníků a nejpozději v rozhodnutí o námitkách. Dle navrhovatele by tedy Úřad neměl k těmto nově uvedeným skutečnostem přihlížet, ani tato však dostatečně neodůvodňují požadavek na magisterské vzdělání u tří ze čtyř členů realizačního týmu, namísto pouze středoškolského či vysokoškolského bakalářského.

Navrhovatel se vymezuje vůči tvrzení zadavatele, že navrhovatel požaduje jako kvalifikační požadavek na členy realizačního týmu pouze vzdělání středoškolské, což je dle názoru zadavatele vzdělání pro realizaci veřejné zakázky zcela nedostatečné. Navrhovatel však má za to, že nelze činit významné rozdíly mezi osobou s bakalářským vzděláním (tj. vysokoškolským) oproti magisterskému, zvláště u osoby disponující požadovanými zkušenostmi, autorizací v příslušném oboru a délkou praxe. Navrhovatel uvádí, že i autorizovaný technik je oprávněn odborně vést provádění stavby nebo její změny v pozici stavbyvedoucího, řídit příslušné odborné stavební a montážní práce, vypracovávat projektovou dokumentaci, jestliže celá přísluší jeho oboru, koordinovat vypracování projektové dokumentace či provádět stavebně technické průzkumy.

Dle navrhovatele tak zadavatel nastavil požadavky u všech třech předmětných osob realizačního týmu maximální možné (vysokoškolské magisterské vzdělání, autorizace v příslušném odboru, délka praxe), jež jsou však pro stavbyvedoucího umožněny pouze ve zcela nezbytných a zadavatelem (předem) řádně odůvodněných případech. Na podporu svých tvrzení navrhovatel odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu.

Navrhovatel rozporuje tvrzení zadavatele, že na trhu neexistuje dostatečná praktická zkušenost, a že vysokoškolské vzdělání nelze u konkrétních činností, které autorizační zákon konkrétně uvádí, nahradit sebedelší praxí, a nesouhlasí tak s odůvodněním zadavatele pro požadavek na vysokoškolské magisterské vzdělání. Rovněž není navrhovateli zřejmé, z jakého důvodu zadavatel požaduje u osob až desetiletou praxi, pokud podle jeho tvrzení neexistuje relevantní praxe k předmětu této zakázky, kterou by mohl člen realizačního týmu nabýt a jediným způsobem, jak takovou odbornost plně zajistit, je podle zadavatele vysokoškolské magisterské vzdělání, které má zajistit logické, kritické myšlení a schopnost s nadhledem posuzovat řešené problémy.

Navrhovatel rovněž nepovažuje za důvodné argumentovat počtem obdržených nabídek, jelikož kvalifikační požadavky byly výsledkem právě předběžné tržní konzultace s vybranými oslovenými dodavateli, a naopak dodavatelé, jež se těchto konzultací neúčastnili, se tázali a namítali nedůvodnost kvalifikačního požadavku na vzdělání členů realizačního týmu.

Závěrem svého vyjádření navrhovatel požaduje, aby Úřad uložil nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách a ve zrušení zadávacího řízení.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení, vyjádření zadavatele a na základě vlastních zjištění rozhodl tak, že se návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 6 odst. 2 zákona musí zadavatel ve vztahu k dodavatelům dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona se zadávacími podmínkami pro účely tohoto zákona rozumí veškeré zadavatelem stanovené

podmínky průběhu zadávacího řízení,

podmínky účasti v zadávacím řízení,

pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

pravidla pro hodnocení nabídek,

další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona.

Podle § 36 odst. 1 zákona nesmí být zadávací podmínky stanoveny tak, aby určitým dodavatelům bezdůvodně přímo nebo nepřímo zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely bezdůvodné překážky hospodářské soutěže.

Podle § 73 odst. 6 zákona zadavatel musí, pokud požaduje prokázání ekonomické nebo technické kvalifikace, v zadávací dokumentaci přiměřeně vzhledem ke složitosti a rozsahu předmětu veřejné zakázky stanovit, a) která kritéria ekonomické nebo technické kvalifikace požaduje a b) minimální úroveň pro jejich splnění.

Podle § 79 odst. 1 zákona stanoví zadavatel kritéria technické kvalifikace za účelem prokázání lidských zdrojů, technických zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky v odpovídající kvalitě. Zadavatel může považovat technickou kvalifikaci za neprokázanou, pokud prokáže, že dodavatel má protichůdné zájmy, které by mohly negativně ovlivnit plnění veřejné zakázky.

Podle § 79 odst. 2 písm. c) zákona zadavatel může k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat seznam techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména těch, které zajišťují kontrolu kvality nebo budou provádět stavební práce, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli.

Podle § 79 odst. 2 písm. d) zákona zadavatel může k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci vztahující se k požadovaným dodávkám, službám nebo stavebním pracem, a to jak ve vztahu k fyzickým osobám, které mohou dodávky, služby nebo stavební práce poskytovat, tak ve vztahu k jejich vedoucím pracovníkům.

Podle § 151 odst. 1 zákona je sektorovou veřejnou zakázkou veřejná zakázka, kterou zadává veřejný zadavatel při výkonu relevantní činnosti.

Podle § 153 odst. 1 písm. f) zákona se relevantní činností pro účely tohoto zákona rozumí činnost související s poskytováním či provozováním sítí určených k poskytování služeb veřejnosti v oblasti železniční, tramvajové, trolejbusové, veřejné autobusové nebo lanové dopravy (dále jen „dopravní síť“); dopravní síť se považuje za existující, pokud je činnost podle tohoto písmene poskytována za podmínek stanovených příslušnými správními orgány.

Dle § 167 odst. 1 písm. a) zákona zadavatel při zadávání sektorové veřejné zakázky může stanovit i jiná kritéria kvalifikace dodavatele, než jsou uvedena v části čtvrté; ustanovení § 76 a § 81 až 88 se použijí obdobně. Zadavatel však nesmí zejména a) stanovit některým dodavatelům podmínky, které nejsou stanoveny jiným dodavatelům, nebo b) požadovat doklady, zkoušky nebo jiné údaje bez vážného důvodu opakovaně.

Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Dle čl. II.4. zadávací dokumentace vedl zadavatel při přípravě zadávacích podmínek veřejné zakázky ústní a písemnou formou předběžné tržní konzultace (dále jen „PTK“) dle § 33 zákona se subjekty: •

V čl. III.1.1. zadávací dokumentace zadavatel mj. stanovil, že „[p]ředmětem Veřejné zakázky je stavba kolektoru, tj. uzavřené podzemní chodby technického charakteru, vystupující na povrch pouze v místě vstupních šachet a objektů VZT. Bude sloužit k propojení páteřních sítí letiště ze severu na jih. Kolektor naváže na kolektorovou síť letiště ve stávající šachtě Š6 (v DSP označena Š5) a bude ukončen šachtou Š11. Bude vybaven ocelovou výstrojí (podesty, stojiny s výložníky atd.), pro ukládání inženýrských sítí a pohyb osob, následně zde budou uloženy inženýrské sítě (vodovod, silové kabely, sdělovací a optické kabely). Součástí plnění jsou dále rozsáhlé úpravy vedení inženýrských sítí (IS), z důvodů vyvolaných samotnou stavbou (kolize kolektoru se stávajícími trasami IS, nebo z důvodů připojení ZS a nově budovaných objektů k IS).

Dle čl. IV.1.1. zadávací dokumentace je místem plnění Letiště Václava Havla Praha a dále že, »[s] ohledem na místo plnění předmětu Veřejné zakázky bude vybraný účastník zadávacího řízení povinen zajistit splnění podmínek stanovených zákonem č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon o civilním letectví“) a dalšími předpisy.«.

V čl. IV.1.2. zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že „[p]lnění bude vybraným účastníkem zadávacího řízení realizováno za provozu letiště v jeho neveřejném a vyhrazeném bezpečnostním prostoru při dodržování provozních opatření Zadavatele.“.

V čl. V.10.1. písm. c) zadávací dokumentace zadavatel mj. stanovil, že dodavatel k prokázání technické kvalifikace dle § 79 zákona předloží: »„Seznam osob – členů realizačního týmu v níže uvedeném složení, které se budou osobně podílet na realizaci Veřejné zakázky, když alespoň jedna z těchto osob bude při realizaci Plnění vždy přítomna na staveništi a.

V čl. V.10.2. písm. b) zadávací dokumentace zadavatel ve vztahu ke způsobu prokázání technické kvalifikaci mj. stanovil, že dodavatel předloží seznam osob – členů realizačního týmu, přičemž dle bodu i. citovaného ustanovení zadávací dokumentace musí být vzdělání členů realizačního týmu prokázáno prostou kopií vysvědčení/diplomu o úspěšném dokončení požadovaného studia.

V šetřeném případě navrhovatel brojí proti zadavatelem stanoveným požadavkům na prokázání technické kvalifikace dle § 79 zákona, když navrhovatel považuje požadavek zadavatele na vysokoškolské vzdělání u osob vykonávajících funkce „Hlavního stavbyvedoucího“, „Hlavního technologa důlní činnosti (ražba)“ a „Hlavního technologa (technologie)“ za nepřiměřený a diskriminační, tedy protizákonný.

Úřad se tedy zabýval tím, zda jsou zadavatelem stanovená kritéria technické kvalifikace (ve vztahu k namítaným členům realizačního týmu) formulována v souladu se zákonem, zejm. pak základními zásadami zadávání veřejných zakázek uvedenými v § 6 zákona. K tomu Úřad sděluje následující.

Úřad nejprve v obecné rovině uvádí, že v rámci zadávacího řízení dochází k omezení okruhu dodavatelů pro účely výběru vhodného dodavatele, s nímž bude následně uzavřena smlouva na plnění veřejné zakázky. Předmětné omezení je uskutečňováno prostřednictvím nastavení technických podmínek vymezujících předmět veřejné zakázky, kvalifikačních kritérií, jimiž může být např. předložení seznamu významných služeb, kvalitativní složení odborného personálu dodavatele apod. Tyto požadavky musí být přitom stanoveny především takovým způsobem, aby nedocházelo k nedovolenému omezování hospodářské soutěže, čemuž mají zabránit primárně zásady zakotvené v § 6 zákona. K férovému vymezení požadavků na kvalifikaci se opakovaně vyjádřila jak rozhodnutí Úřadu, tak judikatura soudů (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 20/2008 ze dne 5. 6. 2008, v němž byla řešena i problematika zjevné nepřiměřenosti ve vztahu k nastavení kritérií kvalifikace).

V souvislosti s užitím pojmu „zjevná nepřiměřenost“ lze podotknout, že zakotvení této zásady vychází ze skutečnosti, že zákon ponechává zadavatelům značnou míru diskrece stran volby konkrétního postupu v zadávacím řízení. Postup v souladu se zásadou přiměřenosti primárně (nikoli však výlučně) spočívá v tom, že na jedné straně zadavateli poskytuje dostatečné záruky

Úřad v rámci obecných východisek dále uvádí, že se zásadou přiměřenosti je úzce spjata zásada zákazu diskriminace, neboť pakliže zadavatel stanoví např. nepřiměřené podmínky kvalifikace, má tento postup zadavatele negativní dopad do okruhu potenciálních dodavatelů (zužuje jej) a tedy dochází k diskriminaci dodavatelů, kteří by byli, pakliže by zadavatel vymezil své požadavky v souladu se zásadou přiměřenosti, způsobilí ucházet se o veřejnou zakázku a následně veřejnou zakázku plnit, pakliže by jim však byla dána (přiměřeným nastavením požadavků zadavatele) možnost se zadávacího řízení účastnit, resp. podat nabídku.

Co se pak týče účelu prokazování kvalifikace v zadávacím řízení, lze konstatovat, že se jedná o nástroj, který má zadavateli pomoci identifikovat dodavatele, který následně bude schopen veřejnou zakázku řádně a včas realizovat. Stanovení požadavků na kvalifikaci dodavatele tak představuje pro zadavatele nástroj pro zajištění větší míry jistoty úspěšné realizace předmětu veřejné zakázky. Jedná se tedy o určité „síto“ pro výběr dodavatele, jež určuje, kteří dodavatelé se mohou ucházet o získání veřejné zakázky a kteří nikoliv. Za kvalifikaci je tedy třeba považovat způsobilost (schopnost) dodavatele realizovat zadavatelem zadávanou veřejnou zakázku. Skutečnost, že dodavatel prokáže splnění požadované kvalifikace, poskytuje zadavateli určitou jistotu, že bude moci uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky s dodavatelem, který je po všech stránkách způsobilý veřejnou zakázku splnit. Důsledkem kvalifikace pak je vyloučení nezpůsobilých dodavatelů, tj. zadavatel tak určitým způsobem omezuje soutěž o veřejnou zakázku.

V případě, že zadavatel shledá nutnost ověřit technickou způsobilost dodavatelů, stanoví v zadávacích podmínkách odpovídající kritéria technické kvalifikace a požadavky na jejich prokázání. Samotný účel stanovení kritérií technické kvalifikace pak směřuje k zajištění faktické realizace veřejné zakázky toliko takovými dodavateli, kteří k tomu prokazatelně mají dostatečnou technickou způsobilost, čímž je minimalizováno riziko zadavatele, že dojde ke zmaření primárního účelu zadávacího řízení, kterým je řádná a efektivní realizace veřejné zakázky. Zadavatelem vymezené požadavky na splnění kritérií technické kvalifikace tedy mají zajistit, aby smlouva na plnění předmětu veřejné zakázky byla uzavřena toliko s takovým dodavatelem, který je fakticky schopen po stránce technické a materiální či po stránce lidských zdrojů, příp. odborných schopností a zkušeností, v odpovídající kvalitě předmětnou zakázku úspěšně splnit. Zde je namístě podotknout, že je důležité si uvědomit, že stanovení kritérií technické kvalifikace musí být ze strany zadavatele zdůvodnitelné, přičemž předmětná kritéria nesmí být v rozporu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek. Na příliš přísně stanovené požadavky na kvalifikaci tak bude nahlíženo jako na diskriminující. Z toho důvodu

Na tomto místě tak lze shrnout, že zadavatel má ze zákona dány konkrétní možnosti, jak ověřit, potažmo docílit toho, aby obdržel plnění, jež bude plně uspokojovat jeho potřeby, přičemž těmito možnostmi jsou myšleny především kritéria kvalifikace. Při stanovení těchto „možností“ si však musí zadavatel počínat tak, aby jeho požadavky na dodavatele byly přiměřené předmětu veřejné zakázky a současně nebyly pro dodavatele diskriminační.

V rámci samotného posouzení případu Úřad uvádí, že v šetřeném případě zadavatel stanovil jako podmínku účasti v zadávacím řízení mimo jiné požadavek na prokázání kritéria technické kvalifikace ve smyslu § 79 zákona, konkrétně dle § 79 odst. 2 písm. c) a d) zákona, spočívající v předložení seznamu odborného personálu dodavatele. Zadavatel rovněž požadoval předložení dokumentů prokazujících splnění požadované profesní způsobilosti členů realizačního týmu. Zadavatel tak mj. požadoval prokázání vysokoškolského vzdělání v magisterském studijním programu ve stavebním oboru u osoby „Hlavní stavbyvedoucí“, vysokoškolského vzdělání v magisterském studijním programu ve stavebním, strojním nebo báňském oboru u osoby „Hlavní technolog důlní činnosti (ražba)“ a vysokoškolského vzdělání v magisterském studijním programu ve stavebním, strojním nebo elektrotechnickém oboru u osoby „Hlavní technolog (technologie)“. Navrhovatel má naproti tomu za to, že požadavek vysokoškolského vzdělání u předmětných osob je nepřiměřený a diskriminační, neboť odbornost předmětných osob je zajištěna již splněním zákonných podmínek pro udělení příslušných autorizací, resp. požadovaných osvědčení, a dále také příslušnou praxí, kterou zadavatel u těchto osob rovněž požaduje. V této souvislosti pak Úřad akcentuje, že ve vztahu k zadávacím podmínkám, jež upravují prokázání technické kvalifikace, navrhovatel v návrhu rozporuje toliko požadavek na vysokoškolské vzdělání u předmětných členů realizačního týmu.

K námitce, kterou navrhovatel uvedl v rámci svého vyjádření k podkladům rozhodnutí, a sice, že „není navrhovateli zřejmé, z jakého důvodu zadavatel požaduje u osob až desetiletou praxi, pokud podle jeho tvrzení neexistuje relevantní praxe k předmětu této zakázky“, však Úřad pro úplnost doplňuje, že navrhovatel ve svém návrhu uvedl, že „z (…) argumentace zadavatele (…) vyplývá potřeba realizace Veřejné zakázky zkušeným stavbyvedoucím s několikaletou praxí a případně zkušeností s odborným vedením obdobných staveb, což však zadavatel opodstatněně požaduje v rámci dalších požadavků“ a dále, že „zadavatel (…) nad rámec zákonného minima požaduje navíc u všech Osob desetiletou praxi a zkušenosti s konkrétními zakázkami, což je důvodné.“. Uvedené skutečnosti tedy jednoznačně nasvědčují závěru, že

Úřad uvádí, že stejně jako u ostatních kvalifikačních požadavků a kritérií, je i v případě požadovaného vzdělání nezbytné pečlivě zvážit, zda jsou tyto nastavené požadavky přiměřené rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky. Stěžejní v šetřeném případě tedy je posouzení otázky, zdali požadavek na vysokoškolské vzdělání u osob „Hlavní stavbyvedoucí“, „Hlavní technolog důlní činnosti (ražba)“ a „Hlavní technolog (technologie)“ (společně dále jen „členové realizačního týmu“) odpovídá rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky.

V rámci Vysvětlení zadávací dokumentace č. 3 ze dne 4. 12. 2023 odůvodňuje zadavatel požadavek na vysokoškolské vzdělání předmětných členů realizačního týmu tak, že je v souvislosti s realizací předmětné stavby potřeba klást zvýšené nároky na vzdělání osob, které se jako členové realizačního týmu vybraného dodavatele budou osobně podílet na realizaci stavby, neboť se jedná:

• „o rozsáhlou stavbu technické infrastruktury v délce více než 600 metrů prováděnou v prostoru mezinárodního letiště (po přechodnou dobu v SRA zóně), • o stavbu, jejíž předpokládaná hodnota činí více než 1 miliardu Kč bez DPH, • o stavbu, která klade vysoké nároky na koordinaci stavebních prací s ohledem na provoz letiště, veřejnou dopravu mimo areál letiště a další rozvojové projekty zadavatele, • o stavbu, která klade vysoké nároky z hlediska zajištění bezpečnosti leteckého provozu, • o stavbu, která je vedena v metodě BIM.“.

Úřad rekapituluje, že předmětem veřejné zakázky je stavba kolektoru (uzavřené podzemní chodby technického charakteru) k propojení páteřních sítí letiště ze severu na jih a dále rozsáhlé úpravy vedení inženýrských sítí z důvodů vyvolaných samotnou stavbou, přičemž výstavba kolektoru předpokládá hloubení v otevřené stavební jámě a v místech frekventované komunikace je uvažována ražba. Místem plnění je Letiště Václava Havla Praha a předpokládaná celková hodnota veřejné zakázky byla stanovena ve výši 1 033 748 771 Kč bez DPH. V této souvislosti je nutno akcentovat, že Letiště Václava Havla Praha je největším mezinárodním letištěm v České republice. Dle údajů z veřejně dostupných zdrojů1 toto letiště nabízí spojení s více než 160 destinacemi po celém světě, přičemž v roce 2023 odbavilo téměř

Úřad dále uvádí, že z rozhodovací praxe Úřadu2 a soudů3 je patrné, že v případě nastavení kritérií technické kvalifikace (a jejich prokazování) ve vztahu k seznamu techniků, jež se budou podílet na realizaci veřejné zakázky, není zadavateli zapovězena možnost odchýlit se od určitého standardu, avšak v takové situaci musí přednést dostatečně silné důvody, proč

Úřad tedy kriticky zhodnotil tvrzení zadavatele, jimiž odůvodňuje svůj požadavek na vysokoškolské vzdělání (v magisterském studijním programu) členů realizačního týmu a uvádí následující skutečnosti. Pokud zadavatel apeluje na to, že místem plnění veřejné zakázky je Letiště Václava Havla Praha, s čímž se pojí dodržování omezení souvisejících s leteckým provozem a se zajištěním jeho bezpečnosti, Úřad konstatuje, že tyto skutečnosti jsou zcela patrné již ze zadávací dokumentace, kde zadavatel mj. stanovil, že vybraný účastník zadávacího řízení je povinen zajistit splnění podmínek stanovených zákonem o civilním letectví a dalšími předpisy, přičemž bude povinen také zajistit, aby v místech, kde realizace předmětu veřejné zakázky vyžaduje vstup do vyhrazeného bezpečnostního prostoru letiště, byly přítomny jím pověřené osoby, které se podrobily ověření spolehlivosti a absolvovaly integrované bezpečnostní školení a byly jim vydány identifikační karty pro vstup do vyhrazeného bezpečnostního prostoru. Dále ze zadávací dokumentace plyne, že předmětná stavba bude realizovaná za provozu letiště v jeho neveřejném a vyhrazeném bezpečnostním prostoru při dodržování provozních opatření zadavatele. Z veřejně dostupných zdrojů4 pak Úřad zjistil, že v rámci vyhrazeného bezpečnostního prostoru letiště je pohyb osob a vjezd vozidel regulován speciálními pravidly s důrazem zejména na kontrolu pro zajištění ochrany civilního letectví před protiprávními činy. V této souvislosti pak dle Úřadu lze učinit dílčí závěr, že stavba prováděná v prostorách, resp. areálu letiště se co do pravidel, které je nutno dodržovat, nepochybně vymyká stavbám běžným, tedy jinými slovy, že již samotná organizace předmětné stavby (stavba kolektoru a trafostanice) bude v rámci letiště složitější, než by tomu bylo v běžném prostředí (tedy mimo letiště). V této souvislosti je pak nutno akcentovat, že v šetřeném případě se stavba týká Letiště Václava Havla Praha, tedy objektu zásadního strategického významu, který je v rámci České republiky jedinečným dopravním uzlem. Rovněž tedy nelze považovat za nepodstatné, že předmětná stavba se týká i pozemků u Hangáru F přiléhajícím k ulici „K Letišti“ a staveniště tedy bude nepochybně ovlivňovat i dopravu na této komunikaci, přičemž se jedná o hlavní komunikaci k Letišti Václava Havla

Úřad dále uvádí, že vzdělání a délka praxe, které jsou nezbytné k vydání autorizačního osvědčení, nemusí automaticky znamenat, že držitel autorizačního osvědčení má takové zkušenosti, které by zadavateli garantovaly kvalitní realizaci veřejné zakázky. Úřad přesto částečně dává za pravdu navrhovateli, že zárukou kvalitní realizace veřejné zakázky nemusí být nutně ani vysokoškolské vzdělání předmětných členů realizačního týmu, avšak nelze souhlasit s jeho námitkou, že by v posuzovaném případě bylo zcela nepřiměřené požadovat u předmětných členů realizačního týmu vysokoškolské vzdělání, „když jejich odbornost je zajištěna již splněním zákonných podmínek pro udělení příslušných autorizací / požadovaných osvědčení a navíc tito splňují další zadavatelovy požadavky (na délku práce, zkušenost s realizací konkrétní stavby a další)“. V této souvislosti Úřad akcentuje, že byť zadavatel u předmětných členů realizačního týmu v rámci čl. V.10.1. zadávací dokumentace požadoval

Úřad tedy uzavírá, že požadavky zadavatele nevybočují z jeho oprávněných potřeb, resp. nepřesahují účel kritérií technické kvalifikace (tedy objektivním, transparentním a nediskriminačním způsobem zajistit, aby zadavatel vybíral dodavatele veřejné zakázky pouze z okruhu dodavatelů, kteří poskytují záruky o své schopnosti veřejnou zakázku řádně, včas a v odpovídající kvalitě realizovat), a Úřad tedy neshledává, že by postup zadavatele byl v rozporu se zásadou přiměřenosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona, a že by mohlo dojít k bezdůvodnému omezení hospodářské soutěže. V této souvislosti Úřad dále uvádí, že ze seznamu žádostí o účast k předmětné veřejné zakázce plyne, že zadavatel obdržel celkem

S odkazem na úvahy popsané v předchozích bodech odůvodnění tohoto rozhodnutí tak Úřad dospěl k závěru, že zadávací podmínka týkající vysokoškolského vzdělání předmětných členů realizačního týmu nebyla zadavatelem stanovena v rozporu se zákonem, tj. nejedná se o zadávací podmínku zjevně nepřiměřenou (excesivní), jež by nedůvodně omezovala hospodářskou soutěž. Lze proto dospět k závěru, že byly vytvořeny podmínky pro konkurenci mezi dodavateli a zachování hospodářské soutěže, a je proto možno konstatovat, že lze mít za to, že zadavatel při stanovení předmětné podmínky postupoval tak, aby své potřeby přizpůsobil tomu, co jsou dodavatelé schopni reálně splnit. S ohledem na složitost a rozsah veřejné zakázky (tedy i na strategický význam Letiště Václava Havla Praha) považuje

Nad rámec uvedeného Úřad ve vztahu k návrhu navrhovatele, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele, uvádí Úřad následující. Předně Úřad v obecné rovině sděluje, že podle § 245 odst. 1 zákona je zadavatel povinen vypořádat námitky stěžovatele, přičemž součástí rozhodnutí musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách, v opačném případě lze shledat dané rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelným.

S ohledem na výše uvedené proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, a návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítl.

Letiště Praha, a. s., K letišti 1019/6, Ruzyně, 161 00 Praha

SMP Vodohospodářské stavby a.s., Vyskočilova 1566, Michle, 140 00 Praha