ÚOHS S0178/2025/VZ – ROZZA (dodávka

Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, IČO 66002222, se sídlem

Podle čl. 2.2. zadávací dokumentace je předmět veřejné zakázky vymezen následovně: „Předmětem veřejné zakázky je vytvoření a dodávka informačních služeb NIPEZ pro dodavatele (dále jen „ISD“), provoz a podporu ISD.

Z dokumentace o zadávacím řízení je zřejmé, že zadavatel v zadávacím řízení obdržel dvě nabídky, a to včetně nabídky navrhovatele – QCM s.r.o., IČO 26262525 se sídlem Heršpická

Navrhovatel v nabídce předložil dokumenty vztahující se k prokazování technické kvalifikace, a to seznam významných dodávek a významných služeb požadovaných dle čl. 5.4 písm. a) zadávací dokumentace (dále jen „seznam významných dodávek a služeb“) a dále předložil dokumenty vztahující se k prokázání technické kvalifikace požadované dle čl. 5.4. písm. b) zadávací dokumentace (v podrobnostech viz níže v odůvodnění tohoto rozhodnuti).

Dne 17. 12. 2024 zadavatel zaslal navrhovateli žádost o objasnění nebo doplnění předložených údajů nebo dokladů, nebo o doplnění dalších nebo chybějících údajů nebo dokladů dle ustanovení § 46 zákona (dále jen „žádost č. 1“). Navrhovatel na žádost č. 1 reagoval prostřednictvím objasnění a doplnění údajů nabídky ze dne 18. 12. 2024 (dále jen „objasnění č. 1“).

Dne 2. 1. 2025 zadavatel zaslal navrhovateli druhou žádost o objasnění nebo doplnění předložených údajů nebo dokladů, nebo o doplnění dalších nebo chybějících údajů nebo dokladů dle ustanovení § 46 zákona (dále jen „žádost č. 2“). Navrhovatel na žádost č. 2 reagoval prostřednictvím objasnění a doplnění údajů nabídky ze dne 8. 1. 2025 (dále jen „objasnění č. 2“).

Dle „Rozhodnutí a oznámení o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení“ ze dne 24. 1. 2025, jež bylo navrhovateli doručeno téhož dne (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“), rozhodl zadavatel o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení z důvodu nesplnění požadavků stanovených k prokázání technické kvalifikace. Zadavatel dospěl k závěru, že údaje a doklady předložené navrhovatelem nesplňují zadávací podmínky v celém rozsahu a tyto nebyly navrhovatelem objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona.

Dne 7. 2. 2025 podal navrhovatel námitky proti rozhodnutí o vyloučení, v nichž rovněž zpochybňuje zadávací podmínky (dále také jen „námitky“), které byly zadavateli doručeny téhož dne.

Zadavatel rozhodnutím ze dne 21. 2. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které bylo navrhovateli doručeno téhož dne, námitkám navrhovatele nevyhověl a tyto odmítl.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval uvedené rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem a nadále nesouhlasí s rozhodnutím o svém vyloučení, podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“). Návrh ze dne 3. 3. 2025 Úřad obdržel téhož dne. Návrh byl téhož dne ve stejnopise doručen zadavateli.

Navrhovatel svým návrhem přímo reaguje na rozhodnutí o námitkách, přičemž z velké části odkazuje na svoji argumentaci uvedenou v námitkách, které byly podány zejména z důvodu nesouhlasu s vyloučením navrhovatele ze zadávacího řízení. V souvislosti s rozhodnutím o námitkách navrhovatel uvádí, že toto nebylo učiněno v souladu se zákonem.

Dle navrhovatele zadavatel nesprávně dovodil, že nastaly důvody pro jeho vyloučení dle § 48 odst. 2 písm. a) zákona, tj. že nabídka navrhovatele nesplňuje zadávací podmínky v celém rozsahu. Zadavatel měl dále nesprávně usoudit, že navrhovatel údaje a doklady nedoplnil na základě žádosti dle § 46 zákona, a tudíž nastaly důvody pro vyloučení dle § 48 odst. 2 písm. b) zákona. Navrhovatel se dále domnívá, že byl zadavatelem neprávem obviněn z uvedení údajů, které neodpovídají skutečnosti a nesouhlasí se stanoviskem zadavatele, že tyto měly nebo mohly mít vliv na posouzení podmínek účasti, čímž měl být z pohledu zadavatele naplněn i důvod pro vyloučení dle § 48 odst. 2. písm. c) zákona

Navrhovatel nesouhlasí s důvodem svého vyloučení ze zadávacího řízení spočívajícím v údajném nesplnění požadavků na zkušenosti člena realizačního týmu v roli Solution architekt. Navrhovatel je přesvědčen, že dle doložených referencí má člen realizačního týmu

Navrhovatel zpochybňuje názor zadavatele, že informační systémy uvedené v referenčních zakázkách nejsou součástí kritické infrastruktury státu, když podle informací, které má navrhovatel k dispozici, měly být oba systémy zařazeny mezi kritickou infrastrukturu státu.

Navrhovatel dále uvádí, že neexistuje formální slovník definující tuto pozici s tím, že pojmy aplikační a technologická vrstva architektury jsou značně široké. Zadavatel tedy dle navrhovatele posuzuje čistě subjektivně a účelově, zda práci na dané zakázce zařadí mezi požadované činnosti či nikoliv. Navíc při neznalosti konkrétních okolností vlastní zakázky není možné dle navrhovatele toto posouzení objektivně realizovat.

Navrhovatel nesouhlasí s důvodem svého vyloučení ze zadávacího řízení, spočívajícím v údajném nesplnění požadavků na zkušenosti člena realizačního týmu v roli Manažera provozu. Navrhovatel nepovažuje za správné stanovisko zadavatele, dle kterého doložené osvědčení o úspěšném absolvování kurzu „Interní auditor ISO/IEC 20 000 IT Service

Navrhovatel uvádí, že C.D. [pseudonymizováno] implementoval v rámci organizace navrhovatele metodiky řízení provozu dle standardů ISO 20 000 a ISO 27 000. Certifikát, který byl předložen jako součást nabídky, byl vydán v rámci kurzu „Interní audit ISO/IEC 20 000 IT

Navrhovatel se neztotožňuje se závěrem zadavatele, podle něhož předložený dokument nemá charakter certifikátu, ale pouze osvědčení o absolvování kurzu. Podle názoru navrhovatele není v kontextu zadávací dokumentace podstatný formální název dokumentu, ale jeho obsah a účel, kterým je prokázání znalosti a schopnosti řídit provoz informačního systému podle uvedených metodik.

Ačkoliv je vzhledem k výše uvedenému navrhovatel přesvědčen, že certifikát naplňuje požadavky zadávací dokumentace a měl být zadavatelem uznán, v rámci odpovědi na žádost dle § 46 zákona doplnil na pozici Manažera provozu další osobu – E.F. [pseudonymizováno], aby prokázal, že disponuje dostatečně kvalifikovaným odborným personálem.

Dle navrhovatele není pravdou, že z životopisu E.F. [pseudonymizováno] nevyplývá zkušenost

Navrhovatel poukazuje na to, že přístup zadavatele, který interpretuje požadavek na zkušenost na pozici manažera výlučně v kontextu předmětu veřejné zakázky, ze zadávací dokumentace nevyplývá. V této souvislosti navrhovatel zdůrazňuje, že pokud měl být požadavek vnímán tímto způsobem, bylo povinností zadavatele jej formulovat jednoznačně, přesně a srozumitelně, včetně konkrétního vymezení obsahu požadované zkušenosti, tak jak jej chápe v kontextu dané zakázky. Dle znění zadávací dokumentace však E.F.

Navrhovatel nesouhlasí s tím, že by z jeho strany došlo k nesplnění technické kvalifikace dle čl. 5.4. písm. a) zadávací dokumentace.

Navrhovatel dále uvádí, že ze zadávací dokumentace nevyplývá, že seznam významných dodávek a služeb musel obsahovat oba požadované typy referencí (vývoj a servis). Není ani stanoveno, že jedna reference nemůže být započítána jako dvě významné služby.

Navrhovatel zastává názor, že zadavatel vymezil tento kvalifikační požadavek značně zmateně a nejasně, přičemž není povinností dodavatele opravovat zmatené a nejasné podmínky, když za stanovení zadávacích podmínek a jejich správnost je v plné míře odpovědný samotný zadavatel. Zadavatel tedy nemůže dávat navrhovateli k tíži, že jasně nevymezil své požadavky.

Navrhovatel nesouhlasí s tvrzením zadavatele, dle kterého navrhovatel neprokázal splnění nastavené technické kvalifikace podle § 79 dst. 2 písm. b) zákona, když před předložením nových referencí v návaznosti na výzvu dle ust. § 46 zákona, jimiž byla technická kvalifikace dodatečně prokázána, předložil původně v nabídce nepravdivé informace, které mohly mít vliv na posouzení splnění nabídky.

Navrhovatel zdůrazňuje, že zadavatel sám v rozhodnutí o vyloučení výslovně uvádí, že navrhovatel předložil reference nové, které zadavatelem stanovené požadavky splňovaly.

Navrhovatel v souvislosti s tím uvádí, že zadavatel je oprávněn přistoupit k vyloučení, pokud předložené údaje, doklady, vzorky či modely neodpovídají skutečnosti a zároveň mají či mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

Navrhovatel však nesouhlasí s tím, že by v předmětné záležitosti předložené nepravdivé informace měly vliv na posouzení podmínek účasti nebo na výsledek hodnocení nabídek.

Dle navrhovatele je i dle samotného zadavatele zřejmé, že v tomto směru byla ze strany navrhovatele kvalifikace splněna, přičemž zadavatel se svojí argumentací navrhovatele pouze snaží uvést v omyl.

Dle navrhovatele zadavatel dále nepostupoval při vyřizování námitek v souladu s § 245 zákona.

Navrhovatel zdůrazňuje povinnost zadavatele rozhodnutí o odmítnutí námitek odůvodnit, a to tak, aby bylo přezkoumatelné. Dle navrhovatele jde o zcela logický požadavek, neboť zadavatel je osobou odpovědnou za průběh zadávacího řízení, a měl by proto být schopen svůj postup v rámci zadávacího řízení zcela obhájit. Zákon navíc výslovně uvádí povinnost se v odůvodnění rozhodnutí o odmítnutí námitek podrobně a srozumitelně vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách. Tuto svou povinnost zadavatel nesplní, pokud se vypořádá s námitkami pouze obecným sdělením, aniž by své rozhodnutí opřel o argumentaci založenou na konkrétních a přezkoumatelných skutečnostech.

Navrhovatel v námitkách mj. oponoval, že zadavatel zcela nesmyslně rozlišuje pojmy „vývoj“ a „rozvoj“, což jsou zaměnitelné, obsahově shodné termíny, které mohou popisovat stejnou činnost. Dle navrhovatele zadavatel dále nijak nedefinoval pojem „provoz“, přičemž na tomto místě v textu námitek cituje definici pojmu z veřejně dostupných zdrojů. Dalším namítaným nedostatkem je dle navrhovatele otázka výkladu pojmu „aplikační a technologická vrstva architektury“. Dle navrhovatele neexistuje formální definice, přičemž pojmy aplikační a technologická vrstva architektury jsou značně široké, zadavatel je tedy posuzuje čistě subjektivně a účelově. Dle navrhovatele tak byly zadávací podmínky stanoveny v rozporu se zákonem. Navrhovatel se v námitkách dále ohrazuje proti tvrzení zadavatele, že předložené osvědčení člena realizačního týmu není uznatelným certifikátem, ale pouze osvědčením o absolvování kurzu. Dle navrhovatele právě tyto v námitkách tvrzené skutečnosti nebyly ze strany zadavatele v rozhodnutí o námitkách řádně vypořádány.

S ohledem na skutečnosti uvedené v návrhu se navrhovatel domáhá, aby Úřad uložil zadavateli podle § 263 odst. 2 zákona nápravné opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a tímto navrátil navrhovatele zpět do zadávacího řízení nebo zrušil zadávací řízení.

Navrhovatel je dále přesvědčen, že jsou alternativně naplněny i důvody pro případné uložení nápravného opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o námitkách a uložení zadavateli povinnosti vypracovat řádné rozhodnutí v souladu se zákonem.

Úřad obdržel návrh navrhovatele dne 3. 3. 2025 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.

Účastníky správního řízení podle § 256 zákona jsou • zadavatel, • navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 5. 3. 2025.

Dne 11. 3. 2025 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele k návrhu.

Zadavatel úvodem svého vyjádření uvádí rekapitulaci požadavků, kterých se navrhovatel prostřednictvím návrhu domáhá.

Zadavatel ve svém vyjádření nad rámec rozhodnutí o vyloučení uvádí, že se neztotožňuje s názory navrhovatele, že zadavatel není oprávněn vyloučit dodavatele pouze za splnění podmínky, že některé předložené údaje či doklady neodpovídají skutečnosti ani s tvrzením navrhovatele, že jím poskytnuté nepravdivé informace neměly nebo nemohly mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na výsledek hodnocení nabídek.

Vzhledem ke skutečnosti, že dle názoru zadavatele navrhovatel v návrhu neuvádí žádné nové skutečnosti a pouze opakovaně opisuje skutečnosti uvedené v rámci podaných námitek, neuvádí ani zadavatel žádné nové skutečnosti a svým vyjádřením odkazuje v plném rozsahu na rozhodnutí o námitkách a na rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

Dle rozhodnutí o vyloučení přistoupil zadavatel k vyloučení navrhovatele v souladu s § 48 odst.

Zadavatel v rozhodnutí o vyloučení dále uvádí, že došlo k naplnění možnosti vyloučit navrhovatele i dle § 48 odst. 2 písm. c), neboť jím předložené údaje neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti.

Dle zadavatele navrhovatel neprokázal splnění technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona požadované v čl. 5.4. písm. b) zadávací dokumentace, neboť neprokázal splnění všech požadavků kladených na členy realizačního týmu v kategoriích role Solution architekt a role Manažer provozu.

Zadavatel konkrétně uvádí, že v nabídce navrhovatele nebylo prokázáno, že pan A.B.

Stejně tak zadavatel neuznal ani další zkušenosti A.B. [pseudonymizováno], které byly součástí objasnění č. 2, a to zakázky „Kybernetická bezpečnost 2024 VaK Hodonín a. s.“ a „Kybernetická bezpečnost Nemocnice Tišnov“. Dle zadavatele se ani v jednom z případů nejedná o návrh aplikační a technologické vrstvy architektury v rámci vývoje či rozvoje informačního systému veřejné správy zařazený do kritické infrastruktury státu.

Zadavatel tak jako zkušenost prokazující splnění požadavků na člena realizačního týmu v kategorii role Solution Architekt neuznal žádnou ze zkušeností nově předložených v reakcích navrhovatele na žádosti podle § 46 zákona.

Zadavatel dále uvádí, že navrhovatel neprokázal, že pan C.D. [pseudonymizováno], kterého uvedl v kategorii role Manažer provozu, má certifikaci pro řízení provozu informačních systémů dle dodavatelem zvolené metodiky řízení provozu. Zadavatel neakceptoval v nabídce předložené osvědčení o úspěšném absolvování kurzu „Interní auditor ISO/IEC 20 000 IT Service

Zadavatel následně využil postupu dle § 46 zákona. Navrhovatel objasněním č. 1 požadované skutečnosti neprokázal, tudíž byl zadavatelem opětovně vyzván žádostí č. 2. Navrhovatel v objasnění č. 2 doplnil realizační tým o nového člena v kategorii Manažer provozu – E.F.

Dle zadavatele navrhovatel neprokázal splnění technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. b) zákona požadované v čl. 5.4. písm. a) zadávací dokumentace.

Byť navrhovatel na základě žádosti podle § 46 zákona předložil reference nové, které zadavatelem stanovené požadavky splňovaly, neztotožňuje se zadavatel s tvrzením navrhovatele, že původně předložené nepravdivé informace nemohly mít vliv na posouzení splnění podmínek účasti. Navrhovatel jednal dle zadavatele nepochybně v rozporu s požadavkem profesionality, která se obecně od dodavatele při zpracování nabídky očekává.

Pro úplnost zadavatel konstatuje, že navrhovatel naplnil více důvodů pro vyloučení ze zadávacího řízení, přičemž v souladu se zákonem platí, že k vyloučení ze zadávacího řízení je dostačující naplnění pouze jediného důvodu podle některého odstavce či písmene ustanovení § 48 zákona.

V rozhodnutí o námitkách, na které ve svém vyjádření k návrhu zadavatel odkazuje, je nad rámec rozhodnutí o vyloučení uvedeno přesvědčení zadavatele o účelovosti argumentace navrhovatele týkající se zmateného a nejasného vymezení kvalifikačního požadavku v čl. 5.4. písm. a) zadávací dokumentace. Argumentace navrhovatele je dle zadavatele pouze důsledkem nedostatku řádných argumentů. Navrhovatel dle zadavatele nevyužil svého oprávnění podat námitky proti zadávací dokumentaci, respektive námitky byly v tomto rozsahu podány opožděně.

S ohledem na výše uvedené zadavatel navrhuje, aby Úřad ve smyslu § 265 písm. a) zákona návrh zamítl, jelikož nelze zjistit důvody pro uložení nápravného opatření.

Usnesením ze dne 21. 3. 2025 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu – podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení provede a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

Usnesením ze dne 8. 4. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Dne 15. 4. 2025 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí. Téhož dne Úřad obdržel i vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí.

Zadavatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí v plném rozsahu odkazuje na svá dřívější vyjádření a dále navrhuje, aby Úřad provedl rovněž důkaz pomocí emailové komunikace s objednateli referenčních zakázek.

Zadavatel ve vztahu k referenční zakázce zadávané Českým statistickým úřadem doplňuje, že právní úprava od sebe rozlišuje kritickou infrastrukturu a významnou infrastrukturu. Pokud je tedy v zadávací dokumentaci k referenční zakázce uvedeno, že daný informační systém bude klasifikován jako významný informační systém, nelze konstatovat, že byl v případě této referenční zakázky splněn požadavek na jeho zařazení do kritické infrastruktury státu.

Navrhovatel ve svém vyjádření k podkladům rozhodnutí odkazuje na obsah svého návrhu a dále i obsah námitek, přičemž zdůrazňuje své neměnné stanovisko, dle kterého zadavatel svým postupem porušil zákon.

Dle navrhovatele došlo ze strany navrhovatele ke zjevnému narušení teze prosazované

Rozhodnutím č. j. ÚOHS-14420/2025/500 ze dne 17. 4. 2025 Úřad nařídil zadavateli předběžné opatření spočívající v uložení zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace související s předmětnou veřejnou zakázkou a vyjádření předložených účastníky řízení, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 6 odst. 1 zákona zadavatel musí při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 36 odst. 3 zákona zadavatel dodavatelům stanoví a poskytne zadávací podmínky v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

Podle § 46 odst. 1 zákona může zadavatel pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

Podle § 48 odst. 1 zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení pouze z důvodů stanovených zákonem, a to kdykoliv v průběhu zadávacího řízení.

Podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.

Podle § 48 odst. 2 písm. b) zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny údaje, doklady, vzorky nebo modely na základě žádosti podle § 46 zákona.

Podle § 48 odst. 2 písm. c) zákona může zadavatel vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení neodpovídají skutečnosti a měly nebo mohou mít vliv na posouzení podmínek účasti nebo na naplnění kritérií hodnocení.

Podle § 79 odst. 2 písm. c) zákona může k prokázání technické kvalifikace zadavatel požadovat seznam techniků nebo technických útvarů, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to zejména těch, které zajišťují kontrolu kvality nebo budou provádět stavební práce, bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli.

Podle § 242 odst. 2 zákona musí být námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

Podle § 242 odst. 4 zákona musí být námitky proti zadávacím podmínkám doručeny zadavateli nejpozději do skončení lhůty pro podání nabídek, pokud je tato stanovena.

Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle odstavce 3, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

Podle § 245 odst. 3 zákona zadavatel odmítne námitky, které jsou podány opožděně.

Podle § 263 odst. 5 zákona platí, že je-li rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, učiněné v rozporu s § 245 odst. 3 zákona nebo je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Dle ustanovení § 2 písm. b) zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (dále jen „zákon o kybernetické bezpečnosti“), se kritickou informační infrastrukturou [rozumí] prvek nebo systém prvků kritické infrastruktury v odvětví komunikační a informační systémy v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Dle ustanovení § 2 písm. d) zákona o kybernetické bezpečnosti se významným informačním systémem rozumí informační systém spravovaný orgánem veřejné moci, který není kritickou informační infrastrukturou ani informačním systémem základní služby a u kterého narušení bezpečnosti informací může omezit nebo výrazně ohrozit výkon působnosti orgánu veřejné moci.

Dle ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky č. 117/2014 Sb., o významných informačních systémech a jejich určujících kritériích (dále jen „vyhláška o významných informačních systémech“) je významný informační systém podle § 2 písm. d) zákona o kybernetické bezpečnosti informační systém, jehož správcem je orgán veřejné moci, který je organizační složkou státu, krajem nebo hlavním městem Praha, využívaný při výkonu veřejné moci k zajištění: a) b) c) d) e) f)

elektronické pošty, je-li určena k použití v rámci výkonu veřejné moci, kontrolní nebo inspekční činnosti anebo státního dozoru, výkonu veřejné moci při přípravě na krizové situace a jejich řešení, vedení úřední desky způsobem umožňujícím dálkový přístup, mezinárodní spolupráce, nebo zadávání veřejných zakázek.

V čl. 5.4. písm. a) zadávací dokumentace je uvedeno: „Splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. b) ZZVZ: Dodavatel předloží seznam minimálně 3 významných dodávek nebo služeb poskytnutých za poslední 3 roky před zahájením zadávacího řízení včetně uvedení názvu významných dodávek nebo významných služeb, popisu významných dodávek nebo významných služeb, jejich ceny, doby jejich poskytnutí s uvedením kalendářního měsíce a roku počátku a konce poskytnutí významné dodávky nebo významné služby a identifikace objednatele.

V čl. 5.4. písm. b) zadávací dokumentace je uvedeno: „Splnění technické kvalifikace dle § 79 odst. 2 písm. c) ZZVZ: Seznam techniků nebo technických útvarů (dále jen ‚členové realizačního týmu‘), kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky bez ohledu na to, zda jde o zaměstnance dodavatele nebo osoby v jiném vztahu k dodavateli. Dodavatel předloží seznam členů realizačního týmu, který bude obsahovat osoby naplňující níže uvedené předpoklady, které se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a to v tomto profesním složení:

Dle článku Čl. 5.4. písm. b) zadávací dokumentace je dále stanoveno, že u každého předkládaného projektu musí být uveden název projektu, objednatel, finanční rozsah, doba trvání projektu, popis předmětu, vykonávané činnosti a vykonávané pozice. Zadavatel výslovně požaduje, aby se uvedené osoby fakticky přímo podílely na realizaci veřejné zakázky, a to ve vztahu k požadovaným kategoriím role, resp. v rozsahu odpovídajícím požadovaným zkušenostem a potřebám při plnění veřejné zakázky.

Způsob prokazování zadavatel stanovil tak, že „[d]odavatel v nabídce předloží seznam členů realizačního týmu, ve kterém budou uvedeny konkrétní osoby zastávající uvedené kategorie role. Kategorie role členů realizačního týmu nelze vzájemně kombinovat – jeden pracovník nemůže zastávat více kategorií role. Jedna kategorie role může být plněna více osobami. I když bude kategorie role vykonávána více osobami, stále se bude jednat o jednu kategorii role.

Navrhovatel ve své nabídce za účelem prokázání své technické kvalifikace dle čl. 5.4. písm. b) zadávací dokumentace pro kategorii role Solution architekt předložil strukturovaný profesní životopis A.B. [pseudonymizováno]. V tomto životopise byl mj. uveden stručný výpis a popis zakázek, na kterých tato osoba podílela, a to zakázka „Věstník veřejných zakázek“ a zakázka „Implementace a správa formulářového systému“. V životopise je dále v podrobnostech ohledně uvedených zakázek odkázáno na seznam významných služeb, který je taktéž součástí nabídky.

Ve vztahu k zakázce „Věstník veřejných zakázek“ jsou ve zmíněném seznamu uvedeny mj. následující informace:

Název zakázky

Z dokumentu „Protokol o jednání komise“ (dále jen „protokol o jednání“) vyplývá, že se komise na svém prvním jednání dne 4. 12. 2024 rozhodla, že u objednatele zakázky „Implementace a správa formulářového systému“ prostřednictvím dotázání ověří, zda se v daném případě jedná o informační systém veřejné správy zařazený do kritické infrastruktury ČR. Pro tyto účely byl objednateli zaslán dotaz, zda je „Formulářový systém SÚKL informačním systémem veřejné správy zařazeným do kritické infrastruktury ČR“.

Dle protokolu o jednání se dne 13. 12. 2024 uskutečnilo druhé jednání komise, kdy bylo v návaznosti na ověřování výše uvedených skutečností z odpovědi objednatele ze dne

V návaznosti na zjištěné nedostatky zadavatel v žádosti č. 1 uvádí mj. následující: „A.B. [pseudonymizováno] – Solution architekt – z údajů uvedených ve strukturovaném profesním životopise a v celé nabídce není zřejmé, že pan A.B. [pseudonymizováno] má alespoň 2 zkušenosti s návrhem aplikační a technologické vrstvy architektury v rámci vývoje či rozvoje informačního systému veřejné správy zařazeného do kritické infrastruktury státu. Formulářový systém Státního ústavu pro kontrolu léčiv není informačním systémem veřejné správy zařazeným do kritické infrastruktury státu. Žádáme o doplnění údajů, které budou jednoznačně dokládat splnění požadavků zadavatele pro tuto roli.“.

V objasnění č. 1 navrhovatel uvádí mj. následující skutečnosti: „A.B. [pseudonymizováno] – Solution architekt

alespoň 2 zkušenosti s návrhem aplikační a technologické vrstvy architektury v rámci vývoje či rozvoje informačního systému veřejné správy zařazeného do kritické infrastruktury státu;“.

V objasnění č. 2 navrhovatel uvádí mj. následující skutečnosti: „A.B. [pseudonymizováno] – Solution architekt

Součástí výše citovaného objasnění č. 2 bylo rovněž doplnění nových referencí, a to:

Doba poskytnutí

o

Úřad na tomto místě konstatuje, že meritem sporu v šetřeném případě je otázka oprávněnosti vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

Úřad předně uvádí, že mezi účastníky řízení není sporu o skutkových okolnostech v tom ohledu, které dokumenty a jakého obsahu navrhovatel v nabídce nebo jejím následném objasnění zadavateli předložil. Mezi účastníky řízení je však sporná otázka spočívající v posouzení, zda navrhovatel předloženými dokumenty prokázal splnění technické kvalifikace v souladu se zadávací dokumentací.

Úřad v souvislosti s tím konstatuje, že ustanovením § 48 zákona je při naplnění konkrétně stanovených podmínek dáno zadavateli oprávnění (v některých případech povinnost) vyloučit

Úřad dále konstatuje, že využití institutu vyloučení ze zadávacího řízení je zpravidla fakultativní. To znamená, že je na uvážení zadavatele, zda dodavatele za předpokladu naplnění zákonných kritérií vyloučí. V případě, že se jedná o vybraného dodavatele, je však dle § 48 odst. 8 zákona vyloučení obligatorní. Při vylučování účastníka zadávacího řízení, ať už se jedná o vyloučení obligatorní či fakultativní, musí zadavatel vždy dodržovat zásady stanovené § 6 zákona; zadavatel zejména musí rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení v souladu se zásadou transparentnosti vymezenou v § 6 odst. 1 zákona odůvodnit tak, aby toto bylo určité, jasné, srozumitelné a zpětně přezkoumatelné.

Úřad v obecné rovině také uvádí, že pokud je předmětem přezkumu rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení odůvodněné více důvody, ke konstatování toho, že toto rozhodnutí je v souladu se zákonem, postačí, pokud je zjištěna existence alespoň jednoho z uvedených důvodů pro vyloučení. I kdyby tedy ostatní důvody pro vyloučení oprávněné nebyly, Úřad při zjištění i jen jediného oprávněného důvodu vyloučení musí rozhodnout, že zadavatel účastníka vyloučil důvodně a jeho postup při vyloučení účastníka byl tedy v souladu se zákonem. Takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale je též v souladu se zásadou procesní ekonomie, neboť v případě, kdy je zde minimálně jeden oprávněný důvod pro vyloučení daného dodavatele, bylo by nadbytečné a zbytečně zatěžující pro účastníky zadávacího řízení i Úřad zabývat se otázkou zákonnosti ostatních důvodu pro vyloučení a souvisejícími skutečnostmi a důkazy, a to i např. skrze rozsáhlé dokazování, neboť posouzení těchto skutečností by nemělo na výsledek rozhodnutí vliv.

V kontextu výše uvedeného Úřad přezkoumal vyloučení navrhovatele ze zde šetřeného zadávacího řízení, přičemž se nejprve zaměřil na rovinu vyloučení navrhovatele z důvodu nesplnění kritérií technické kvalifikace dle čl. 5.4 písm. b) zadávací dokumentace. Jeden z důvodů pro vyloučení dle § 48 odst. 2 písm. a) a b) zákona zde zadavatel konkrétně spatřoval v tom, že navrhovatel neprokázal splnění požadavků na člena realizačního týmu v kategorii role Solution architekt, když navrhovatel neprokázal splnění požadavku na alespoň

Z výše uvedeného vyplývá, že pro splnění požadavku kladeného zadavatelem na člena realizačního týmu na pozici Solution architekt musely být mj. kumulativně naplněny následující požadavky:

Jak vyplývá z dokumentace o zadávacím řízení, resp. z nabídky navrhovatele, navrhovatel na pozici Solution architekt uvedl A.B. [pseudonymizováno], přičemž splnění požadavku na technickou kvalifikaci člena realizačního týmu na pozici Solution architekt prokazoval uvedením dvou zkušeností, a to konkrétně referenční zakázky „Věstník veřejných zakázek“ zadávané objednatelem Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, a dále referenční zakázky „Implementace a správa formulářového systému“ zadávané objednatelem Státní ústav pro kontrolu léčiv2.

Z předložených zkušeností zadavatel bez dalšího uznal za odpovídající veškerým požadavkům na člena realizačního týmu na pozici Solution architekt pouze veřejnou zakázku „Věstník veřejných zakázek“, o čemž není mezi účastníky správního řízení veden spor.

Zadavatel nicméně získal pochybnosti týkající se zkušenosti v rámci referenční zakázky „Implementace a správa formulářového systému“, tudíž přistoupil k ověření, zda je tato zakázka způsobilá k prokázání požadovaných zkušeností daného člena týmu. Zadavatel dospěl ke zjištění, že zakázku nelze uznat pro účely prokázání požadovaných zkušeností osoby na pozici Solution architekt, neboť se nejedná o informační systém veřejné správy zařazený do kritické infrastruktury státu (viz výše v bodech 89. a 90. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

S ohledem na skutečnost, že ve vztahu k osobě na pozici Solution architekt byl stanoven požadavek na prokázání kvalifikace předložením dvou zkušeností, požádal zadavatel navrhovatele žádostí č. 1 o objasnění předložených údajů nebo dokladů, nebo o doplnění dalších nebo chybějících dokladů nebo údajů. V této žádosti zadavatel mj. požadoval doplnění údajů, které budou jednoznačně dokládat splnění požadavků zadavatele pro roli Solution architekt, neboť z údajů uvedených v nabídce není zřejmé, že A.B. [pseudonymizováno] má alespoň 2 zkušenosti s návrhem aplikační a technologické vrstvy architektury v rámci vývoje či rozvoje informačního systému veřejné správy zařazeného do kritické infrastruktury státu, když jedna z předložených referenčních zakázek nezahrnuje informační systém veřejné správy zařazený do kritické infrastruktury státu.

Navrhovatel ve stanovené lhůtě (dne 18. 12. 2024) odeslal zadavateli objasnění a doplnění nabídky, přičemž v rámci své odpovědi navrhovatel nijak nezpochybňuje zadavatelem učiněný závěr, že referenční zakázku „Implementace a správa formulářového systému“, kterou navrhovatel předkládal ve své nabídce, není možné k prokázání požadované zkušenosti člena týmu na pozici Solution architekt akceptovat. Nad rámec dříve předloženého navrhovatel pouze velmi obecně doplnil, že se A.B. [pseudonymizováno], coby člen realizačního týmu v roli

S ohledem na skutečnost, že ve svém objasnění navrhovatel nijak neprokazuje, že uvedená zkušenost splňuje požadavky stanovené zadávací dokumentací, tj. že „projekt komplexního formulářového modulu a modulu přípravy vstupního zpracování respondentských dat nové generace Statistického informačního systému pro Český statistický úřad“ je mj. informačním systémem veřejné správy, který je součástí kritické infrastruktury ČR, požádal zadavatel navrhovatele žádostí č. 2 o průkazné doložení požadovaných skutečností.

Navrhovatel ve stanovené lhůtě (dne 8. 1. 2025) odeslal zadavateli objasnění a doplnění nabídky, ve kterém v souvislosti s výše citovanou referenční zakázkou doplňuje, že „projekt komplexního formulářového modulu a modulu přípravy vstupního zpracování respondentských dat nové generace Statistického informačního systému pro Český statistický úřad“ bude po jeho dokončení zařazen mezi významné informační systémy veřejné správy.

Na tomto místě Úřad uvádí, že ve vztahu k nově doložené zkušenosti navrhovatel neuvádí žádné další informace, na základě kterých by bylo možné posoudit, zda tato naplňuje požadavky zadavatele. Z veřejně dostupných zdrojů pak vyplývá, že popisu referenční zakázky tak, jak jej uvádí navrhovatel, tj. „projekt komplexního formulářového modulu a modulu přípravy vstupního zpracování respondentských dat nové generace Statistického informačního systému pro Český statistický úřad“, odpovídá veřejná zakázka s názvem „Rámcová dohoda s více dodavateli o rozvoji a provozu systému SIS 5.0“3, jejímž zadavatelem je Česká republika – Český statistický úřad4.

Ze zadávací dokumentace referenční zakázky „Rámcová dohoda s více dodavateli o rozvoji a provozu systému SIS 5.0“ vyplývá, že: „Zadavatel informuje účastníky, že informační systém SIS 5.0 bude v budoucnu podle zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění pozdějších předpisů (dále jen ‚Zákon o kybernetické bezpečnosti‘) klasifikován jako významný informační systém. Vybraní dodavatelé jednotlivých veřejných zakázek tak budou zadavatelem evidováni jako významný dodavatel podle vyhlášky č. 82/2018 Sb., o bezpečnostních opatřeních, kybernetických bezpečnostních incidentech, reaktivních opatřeních, náležitostech podání v oblasti kybernetické bezpečnosti a likvidaci dat (vyhláška o kybernetické bezpečnosti) (dále jen ‚vyhláška o kybernetické bezpečnosti‘).

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že se v případě citované veřejné zakázky má jednat o významný informační systém veřejné správy. Na základě uvedeného je možné dospět k závěru, že se tedy nemůže jednat o informační systém zařazený do kritické infrastruktury

Navrhovatel nad rámec citovaného vyjádření objasněním č. 2 doplnil nabídku o další dvě zkušenosti člena realizačního týmu v roli Solution architekt, a to konkrétně referenční zakázku „Kybernetická bezpečnost 2024 VaK Hodonín a.s.“ zadávanou objednatelem Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s.5, a dále referenční zakázku „Kybernetická bezpečnost Nemocnice

Z požadavku na prokázání zkušeností osoby na pozici Solution architekt je zjevné, že mají být předloženy dvě zkušenosti s informačním systémem veřejné správy. Obecně lze konstatovat, že veřejná správa je činnost vykonávaná orgány státu a dalšími veřejnoprávními subjekty, jejímž cílem je zajišťování veřejných záležitostí ve veřejném zájmu, a to v souladu s právem.

Společnost Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. je akciovou společností, tedy právnickou osobou soukromého práva, která není orgánem veřejné správy. Zároveň se ani nejedná o veřejnoprávní korporaci, neboť akciová společnost není zřízena zákonem k výkonu veřejné moci a nepůsobí jako samostatný subjekt veřejného práva. Nemocnice Tišnov je pak příspěvkovou organizací a nejedná se tedy o veřejnoprávní korporaci. Zároveň nemocnice nevykonává působnost v oblasti veřejné správy samostatně, ale plní úkoly zadané zřizovatelem. Z tohoto důvodu ji není možné považovat za orgán veřejné správy, ani za veřejnoprávní korporaci, která by samostatně vykonávala veřejnou moc na základě zákona. Lze tedy dospět k závěru, že navrhovatelem dodatečně předloženými zkušenostmi nebyly naplněny požadavky zadavatele, a to minimálně ve vztahu k nutnosti prokázat zkušenost s informačním systémem veřejné správy. S ohledem na uvedené dospěl Úřad k závěru, že prostřednictvím předložených referencí nebyla prokázána požadovaná kvalifikace osoby v pozici role Solution architekt.

Jak již bylo uvedeno výše, zadavatel v šetřeném případě požadoval mj. prokázání splnění technické kvalifikace prostřednictvím člena realizačního týmu na pozici Solution architekt, přičemž dle čl. 5.4 zadávací dokumentace měl navrhovatel povinnost v souvislosti s uvedenou

Navrhovatel v nyní projednávané věci dostal příležitost splnění technickém kvalifikace v dodatečné lhůtě prokázat, neboť zadavatel se na něj dvakrát obrátil s žádostí o objasnění nabídky dle § 46 zákona. Z dokumentace o zadávacím řízení však jednoznačně vyplývá, že splnění podmínek technické kvalifikace ve vztahu ke zkušenostem osoby na pozici Solution architekt nebylo prokázáno, neboť navrhovatel ani dodatečně nepředložil žádnou referenční zakázku, která by odpovídala požadavkům zadavatele.

Na základě všech shora uvedených úvah Úřad neshledal nezákonnost v postupu zadavatele, který vyloučil navrhovatele z účasti v zadávacím řízení pro nesplnění zadávacích podmínek v důsledku neprokázání splnění kvalifikace, resp. nedoplnění dokladů o prokázání technické kvalifikace požadované v odst. 5.4. písm. b) zadávací dokumentace, neboť navrhovatel neprokázal splnění všech požadavků na člena realizačního týmu v kategorii role Solution architekt. Navrhovatel údaje a doklady prokazující splnění dané podmínky nepředložil ani na základě výzvy č. 1 a výzvy č. 2 dle § 46 zákona. Na tomto místě Úřad připomíná, že je to především navrhovatel, kdo je povinen svou způsobilost nejen tvrdit, ale i řádně prokázat.

V souladu se zásadou procesní ekonomie se Úřad naplněním dalších důvodů pro vydání návrhem napadeného rozhodnutí vyloučení již nezabýval, neboť k vyloučení bylo přistoupeno v souladu se zákonem, když tak bylo učiněno v návaznosti na nesplnění požadavků na prokázání zkušeností člena realizačního týmu na pozici Solution architekt. Dle Úřadu byl dán minimálně jeden zákonný důvod pro vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení a posouzení dalších důvodů pro vyloučení navrhovatele by tedy ničeho neměnilo na skutečnosti, že zadavatel byl oprávněn navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení vyloučit.

Navrhovatel ve svém návrhu dále uvádí, že zadavatel nedostál své povinnosti dle § 245 odst.

Dle navrhovatele se zadavatel konkrétně v rozhodnutí o námitkách nevypořádal s argumentací navrhovatele týkající se výkladu některých pojmů, jako je zaměnitelnost pojmů vývoj a rozvoj, pojem aplikační a technologická vrstva architektury a pojem provoz, resp. funkce manažera provozu. Zadavatel dle navrhovatele dále v rozhodnutí o námitkách neuvádí dostatečnou argumentaci, proč předložené osvědčení pro osobu v pozici Manažer provozu není certifikací, resp. proč toto osvědčení nepostačuje k uznání kvalifikace. Rovněž se zadavatel dle navrhovatele dále dostatečně nevypořádal s jeho argumentací týkající se

K tomu Úřad předně v obecné rovině uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá, a své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné.

Povinnost dodržet zásadu transparentnosti ve vztahu k rozhodnutí o námitkách je pak v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem, aby se zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem uvedeným v námitkách.

Úřad se v souvislosti s namítaným porušením ustanovení § 245 zákona neztotožňuje s názorem navrhovatele, že zadavatel sporné námitky nevypořádal. Zadavatel dle názoru

Je-li tedy z rozhodnutí o námitkách zřejmé, proč zadavatel považuje argumenty stěžovatele za liché, stejně tak je-li z něj patrné, z jakých důvodů zadavatel přistoupil k vyloučení navrhovatele, a rovněž nejde o pouhé formální odmítnutí námitek bez odůvodnění a současně lze dovodit, že je postihnuto gros námitek, pak je naplněna povinnost vymezená v § 245 odst.

Co se týče části námitek týkající se stanovení požadavků na splnění technické kvalifikace (resp. námitek proti zadávacím podmínkám), zadavatel v tomto rozsahu námitky odmítl z důvodu jejich opožděnosti. I přes právě uvedené však zadavatel v rozhodnutí o námitkách předkládá i své věcné vyjádření, když trvá na jednoznačném výkladu zadávacích podmínek, co do jejich formulace a srozumitelnosti použitých pojmů, resp. na jejich transparentnosti. Nevyjadřuje-li se zadavatel podrobně k otázce výkladu pojmu „aplikační a technologická vrstva architektury“, pak je to z toho důvodu (jak zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí), že navrhovatel předloženou zkušeností neprokázal splnění jiných dílčích požadavků kladených na zkušenosti člena týmu, přičemž zadavatel v této souvislosti uvedl, že vypořádání předmětného pojmu považuje v této situaci za irelevantní.

Pro úplnost Úřad doplňuje, že posouzení rozhodnutí o námitkách v nyní šetřené věci se týká dostatečnosti vypořádání námitek ve vztahu k zákonnosti jejich vypořádání. Nejedná se tak

V návaznosti na výše uvedené Úřad pro úplnost dodává, že nebylo-li dovozeno porušení ustanovení § 245 zákona, jak je výše uvedeno, nedošlo v souvislosti s náležitostmi vypořádání námitek ze strany zadavatele ani k případnému naplnění skutkové podstaty přestupku dle ustanovení § 268 odst. 1 písm. f) zákona.

Na základě všech zjištění a skutečností uvedených v odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad ve věci návrhu navrhovatele ze dne 3. 3. 2025 rozhodl o jeho zamítnutí podle § 265 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Česká republika – Ministerstvo pro místní rozvoj, Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha

QCM s.r.o., Heršpická 813/5, 639 00 Brno