ÚOHS S0231/2025/VZ – Přístavba – nový pavilon Základní školy Holýšov – dodávka in

Lhůta pro podání nabídek byla zadavatelem v bodu 8.1 „Lhůta pro podání nabídek, zadávací lhůta a termín otevírání nabídek“ zadávací dokumentace stanovena na 4. 12. 2024 do 09:00.

V bodu 11. 3 „Požadavek na předložení vzorků, které jsou podmínkou pro uzavření smlouvy“ zadávací dokumentace zadavatel uvedl: „Zadavatel stanovuje v souladu s § 104 ZZVZ jako podmínku pro uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem předložení vzorů nabízeného plnění těchto položek (…)“.

Dne 7. 11. 2024 zadavatel obdržel od navrhovatele – Artspect, a.s., IČO 28123395, se sídlem

Zadavatel následně do konce lhůty pro podání nabídek obdržel 2 nabídky na veřejnou zakázku, a to nabídku navrhovatele a nabídku dodavatele MY DVA holding a. s., IČO 25676059, se sídlem Osadní 1053/28, Holešovice, 170 00 Praha 7 (dále jen „MY DVA holding“).

Zadavatel dne 21. 1. 2025 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky; vybraným dodavatelem se stal navrhovatel. V souladu s podmínkami stanovenými v zadávací dokumentaci zadavatel navrhovatele vyzval téhož dne k předložení vzorků nabízeného plnění (viz bod 3. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

Zadavatel dne 17. 2. 2025 rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, jelikož navrhovatelem předložené vzorky nabízeného plnění nesplňovaly požadavky a parametry stanovené v zadávacích podmínkách. Oznámení o vyloučení bylo navrhovateli doručeno prostřednictvím elektronického nástroje zadavatele téhož dne.

Navrhovatel podal proti rozhodnutí o vyloučení námitky ze dne 3. 3. 2025, jež byly zadavateli doručeny prostřednictvím elektronického nástroje zadavatele téhož dne (dále jen „námitky proti vyloučení“). Zadavatel svým rozhodnutím ze dne 17. 3. 2025 o námitkách proti vyloučení, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne prostřednictvím elektronického nástroje zadavatele, tyto námitky odmítl.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o jím podaných námitkách proti vyloučení za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 26. 3. 2025 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh z téhož dne na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“).

Navrhovatel svým návrhem brojí proti svému vyloučení ze zadávacího řízení. Rozhodnutí o vyloučení ze zadávacího řízení navrhovatel považuje za nezákonné a přijaté v rozporu se základními zásadami zadávání veřejných zakázek, konkrétně zásadou transparentnosti, přiměřenosti a zásadou rovného zacházení.

V úvodu návrhu navrhovatel nejprve uvádí, že rozhodnutí o vyloučení je tendenční ve prospěch dalšího účastníka zadávacího řízení společnosti MY DVA holding. Navrhovatel uvádí, že po prostudování předložených dokumentů (navrhovatel má na mysli pravděpodobně dokument „Analýza podezřelých zadávacích řízení v oblasti školského vybavení“, který učinil součástí návrhu, pozn. Úřadu) dospěl k zjištěním, která nebyla dosud známa a která odhalují systematické porušování zásad transparentnosti a rovného zacházení v procesu zadávání veřejných zakázek. Klíčovým zjištěním je dle navrhovatele skutečnost, že společnost MY DVA holding hraje ústřední roli v zadávacích řízeních pro školské vybavení v několika různých obcích. Navrhovatel uvádí, že technické specifikace obsažené v zadávacích dokumentacích na pořízení žákovských a učitelských židlí, školních lavic a dalšího vybavení napříč projekty různých zadavatelů vykazují téměř identické technické specifikace, včetně detailních požadavků na materiály, rozměry, barevnost a konstrukční řešení. Navrhovatel tvrdí, že

Navrhovatel dále uvádí, že byl vyloučen ze zadávacího řízení pro nesplnění technických specifikací zadavatelem požadovaných produktů, avšak dodává, že se jednalo pouze o drobné odchylky, které nemají vliv na funkčnost a užívání nábytku. V této souvislosti navrhovatel odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 As 63/2016 ze dne 18. 8. 2016, v němž dle navrhovatele soud konstatoval, že ne každá odchylka od zadávacích podmínek musí nutně vést k vyloučení účastníka zadávacího řízení. Navrhovatel se domnívá, že případné odchylky zboží dodávaného navrhovatelem od požadavků stanovených zadavatelem jsou marginální a nemají vliv na celkovou kvalitu a funkčnost nabízeného plnění.

Navrhovatel dále uvádí konkrétní dodávané zboží, důvody, pro které byl vyloučen, a argumentaci, z jakého důvodu dle navrhovatele daný důvod vyloučení nemůže obstát.

K položce „otočná žákovská židle“ a „učitelská židle“ navrhovatel uvádí, že pouhý vizuální dojem nemůže být důvodem vyloučení. Dle navrhovatele je jím nabídnutý materiál – leštěný hliník – materiál, který poskytuje vyšší mechanickou a estetickou hodnotu, a především vyšší odolnost, než je zadavatelem požadovaná úprava komaxitem nebo chromem. Navrhovatel odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0034/2017/VZ-08547/2017/532/MOn, kde bylo konstatováno, že zadavatel nemůže automaticky vyloučit nabídku, pokud použitý materiál je kvalitnější a neovlivňuje negativně funkčnost výrobku, a dále na rozhodnutí Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Af 78/2015 ze dne 12. 4. 2016, v němž měl soud uvést, že pokud použití alternativního materiálu vede ke zlepšení vlastností výrobku, nemělo by být důvodem k vyloučení. Nabízené řešení dle navrhovatele plně respektuje základní požadavky zadavatele a odchylky jsou zcela marginální a nemění podstatu požadovaného plnění.

Dalším důvodem vyloučení v případě položek „otočná žákovská židle“ a „učitelská židle“ bylo umístění otvoru v opěradle židle. Zadavatel ve stanovené specifikaci požaduje, aby ve skořepině židle v horní části opěradla byl umístěn otvor pro snadný úchop židle. Navrhovatel umístění otvoru v jiné části opěradla židle nepovažuje za vadu, pokud není nijak narušena funkčnost židle. Otvor pro úchyt je dle navrhovatele ve skořepině židle umístěn naprosto vhodně s ohledem na ergonomii člověka a změna vůči zadání tak není z pohledu navrhovatele natolik závažná, aby byla důvodem vyloučení. Navrhovatel v této souvislosti odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 As 63/2016 ze dne 18. 8. 2016. Navrhovatel trvá na svém stanovisku, že předložené řešení je plně ergonomické a navržené pro školní prostory s důrazem na manipulaci. Zadavatel dle navrhovatele nepředložil žádné odborné posudky či měření, která by prokazovala nevhodnost řešení navrhovatele. Řešení navrhovatele zachovává primární funkci, a to snadnou manipulaci a přemísťování židle a nijak tak neomezuje ergonomické vlastnosti výrobku. Navrhovatel má za to, že předložené řešení

K položce „žákovská židle“ navrhovatel uvádí, že absence filcu na plastových kluzácích, bez prokázání negativního vlivu na funkčnost a užívání židle, nemůže být důvodem k vyloučení.

K položce „skříň žákovská dvoudvéřová 3OH“ navrhovatel uvádí, že minimální rozměrové odchylky úchytky, které nemají vliv na její funkčnost, nemohou být důvodem k vyloučení.

K položce „stůl se sklopnou deskou“ navrhovatel uvádí, že absence pryžové obruby na brzděných kolečkách daného průměru, bez prokázání negativního dopadu na funkčnost stolu, nemůže být důvodem k vyloučení, a dodává, že i dle fotky je kolečko určené na tvrdé podlahy, tzn. má „pryžovou“ obrubu. Navrhovatel uvádí, že místo pryže použil moderní elastomerový materiál, který nabízí vynikající odolnost vůči oděru, delší životnost a lepší kluzné vlastnosti než běžná pryž, je odolnější vůči chemikáliím a UV záření, což zajišťuje dlouhodobou stabilitu materiálu a jeho funkčnost i v náročnějších podmínkách. Zadavatel dle navrhovatele nepředložil relevantní technické důkazy, které by prokázaly nevhodnost použitého materiálu.

Navrhovatel dále namítá, že nebyl zadavatelem vyzván k objasnění nabídky dle § 46 zákona, čímž mu byla odepřena možnost vysvětlit předložené vzorky a doložit jejich soulad se zadávací dokumentací. Takový postup zadavatele považuje navrhovatel za porušení zásad transparentnosti a rovného zacházení a za závažné procesní pochybení. Rozhodovací praxe

S ohledem na výše uvedené skutečnosti navrhovatel požaduje zrušení rozhodnutí zadavatele o vyloučení ze zadávacího řízení a opětovné posouzení jeho nabídky.

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 26. 3. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona: o zadavatel a o navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 28. 3. 2025.

Dne 4. 4. 2025 zadavatel Úřadu zpřístupnil prostřednictvím certifikovaného elektronického nástroje dokumentaci o zadávacím řízení. Dne 7. 4. 2025 zadavatel Úřadu doručil vyjádření k návrhu na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“) a zároveň doručil Úřadu zbývající část dokumentace o zadávacím řízení.

Zadavatel ve svém vyjádření k návrhu předně uvedl, že rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení bylo pečlivě zváženo a podloženo taxativně uvedenými skutečnostmi.

Zadavatel se následně vyjadřuje k Analýze, kterou navrhovatel učinil součástí návrhu, a poskytuje vlastní analýzu veřejných zakázek, které byly navrhovatelem označeny jako podezřelé. Dle zadavatele společnost projectstudio8 nebyla v žádném z navrhovatelem uvedených zadávacích řízení zpracovatelem předmětu plnění a v polovině z uvedených veřejných zakázek byl smluvním partnerem uvedených zadavatelů navrhovatel, což dle

Zadavatel se dále vyjadřuje k jednotlivým důvodům vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení. U položky „žákovská židle“ a „učitelská židle“ zadavatel cituje požadavky na tuto položku stanovené v zadávacích podmínkách a uvádí, že navrhovatel byl ze zadávacího řízení vyloučen z důvodu, že u těchto položek v rozporu se zadávacími podmínkami nabídl povrchovou úpravu podnože židle leštěný hliník. K tomu zadavatel zdůrazňuje, že navrhovatel přiznává, že jím nabízené plnění má povrchovou úpravu podnože leštěný hliník a sporné jsou pouze vlastnosti leštěného hliníku oproti komaxitu nebo chromu, který požadoval zadavatel.

K důvodu vyloučení spočívajícímu v nedodržení požadavku na umístění otvoru židle v horní části opěradla zadavatel uvádí, že pokud by přijal argumentaci navrhovatele, že zásadní je zachování primární funkce otvoru v židli, tzn. zachování snadné manipulace a přemisťování

K položce „žákovská židle“ a důvodu vyloučení spočívajícímu v absenci filcu na plastových kluzácích židle zadavatel uvádí, že požadavek na kluzáky židle s filcem vyplývá z doporučení a návodů pro ošetřování a údržbu kaučukových podlahovin použitých v novém pavilonu školy, kde je uvedeno, že židle s defektními nebo chybějícími kluzáky a také použití nevhodných nebo nesprávných kluzáků nebo koleček způsobuje mechanické poškození povrchu podlahy a je proto nutné se tomu vyvarovat, přičemž filcové podložky jsou uváděné jako vhodné řešení.

K položce „skříň žákovská dvoudvéřová 3OH“ zadavatel uvádí, že nesplnění požadavku na materiál úchytky lze sice považovat za nesplnění podmínek zadavatele, nicméně skutečně nikoliv zásadní, nicméně za zásadní považuje zadavatel nesplnění požadavku na hloubku zapuštění úchytky, který byl min 18 mm. Hloubka úchytky je dle zadavatele důležitá pro správný úchop, kdy tento rozměr byl stanoven s ohledem na to, že nábytek bude používán dospělými i dětmi.

K položce „stůl se sklopnou deskou“ a důvodu vyloučení spočívajícímu v absenci pryžových obrub na brzděných kolečkách zadavatel uvádí, že i při stanovení tohoto požadavku vycházel z doporučení a návodů pro ošetřování a údržbu kaučukových podlahovin použitých v novém pavilonu školy, kde je důrazně doporučováno, aby byl veškerý pohyblivý nábytek opatřen vhodnými kolečky. Zadavatel dále odkazuje na normu ČSN EN 12529, která rozlišuje různé typy koleček. Zadavatel uvádí, že při senzorickém hodnocení vzorku se nepodařilo potvrdit, že běhoun koleček je vyroben z měkkého materiálu, neboť kolečka stolu jsou zcela černá, bez barevného rozlišení běhounu, což dle citované normy odpovídá kolečku typu H s tvrdým běhounem. Dle zadavatele nelze souhlasit s tvrzením, že kolečka na hodnoceném vzorku představují vyšší kvalitu, zajišťují ochranu kaučukové podlahy nebo že překračují stanovené funkční požadavky.

Zadavatel ke všem výše uvedeným důvodům vyloučení poukazuje na to, že navrhovatel nepředložil žádné relevantní technické důkazy a jeho argumentace postrádá odborný technický náhled, kdy navrhovateli jako odborníkovi musí být zřejmé, z jakého důvodu zadavatel stanovil předmětné zadávací podmínky.

K argumentu navrhovatele, že měl být vyzván k objasnění nabídky dle § 46 zákona, zadavatel odkazuje na rozhodnutí o námitkách proti vyloučení a setrvává na své argumentaci zde uvedené, kde zadavatel odkázal na bohatou rozhodovací praxi k aplikaci § 46 zákona a shrnul, že dle tohoto ustanovení zadavatel může, nikoliv musí požádat účastníka o objasnění nebo doplnění předložených údajů, dokladů a vzorků.

Zadavatel závěrem svého vyjádření konstatuje, že podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona je oprávněn vyloučit účastníka v případě, že jeho nabídka neodpovídá požadavkům na předmět veřejné zakázky, což může zahrnovat jak technické parametry, materiálové složení, rozměrové specifikace, tak i jiné vlastnosti dodávaného plnění, které jsou v zadávací dokumentaci jednoznačně definovány, přičemž zadavatel nemusí shromažďovat více důvodů k vyloučení –

Usnesením ze dne 8. 4. 2025 Úřad určil zadavateli lhůtu k podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení ve smyslu § 216 odst. 1 zákona pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

Usnesením ze dne 25. 4. 2025 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Navrhovatel doručil Úřadu své vyjádření k podkladům rozhodnutí dne 30. 4. 2025. Zadavatel se ve stanovené lhůtě, ani později k podkladům rozhodnutí nevyjádřil.

Navrhovatel nejprve stručně shrnuje důvody svého vyloučení ze zadávacího řízení, když uvádí, že byl vyloučen z důvodu nesplnění technických požadavků na předmět plnění, zejména odlišnou povrchovou úpravu konstrukce židlí (leštěný hliník místo komaxitu/chromu), chybějící filc na kluzácích židlí, použití kovových místo plastových úchytek skříní a nesoulad koleček stolů s požadavky na pryžovou obrubu.

Navrhovatel dále trvá na tom, že zadavatel porušil zásady stanovené v § 6 zákona, a dodává, že doložil, že jím nabídnuté produkty plní účel veřejné zakázky a technicky splňují či překračují požadované parametry. Zadavatel dle navrhovatele odmítl vzít v úvahu technickou rovnocennost, nebo lepší kvalitu dodávaného nábytku, aniž by provedl odborné posouzení či umožnil objasnění nabídky.

Navrhovatel opakuje, že argumentace zadavatele o nesplnění zadávacích podmínek je účelová a byly tím vytvořeny podmínky pro zvýhodnění společnosti MY DVA holding, u níž není pochyb, že se podílela na přípravě zadávacích podmínek, když byla oslovena v rámci průzkumu trhu projektantem a specifikace touto společností dodávaných produktů byly použity jako dogmativní podklad pro tvorbu zadávací dokumentace. Společnost MY DVA holding měla být dle navrhovatele vyloučena z účasti na šeřené veřejné zakázce, nebo měl zadavatel zajistit dostatečná opatření k zachování rovnosti podmínek. Navrhovatel odkazuje na § 44 zákona a uvádí, že jeho nedodržení mohl rozporovat až po podání nabídek, neboť vycházel z předpokladu, že společnost MY DVA holding, která se podílela na přípravě zadávacích podmínek, se nebude zadávacího řízení účastnit.

Navrhovatel tvrdí, že díky účelové zadávací dokumentaci v popisu produktů dle standardu společnosti MY DVA holding a s ohledem na uvedení názvu společnosti MY DVA holding v zadávací dokumentaci vytušil možné porušení zákona, zadavatele na to námitkami proti zadávacím podmínkám upozornil, a dal tak zadavateli příležitost narovnat podmínky pro všechny ostatní potenciální dodavatele.

Navrhovatel se dále vyjadřuje k čestnému prohlášení Ing. J. Koreluse, jednatele společnosti projectstudio8, které zadavatel předložil Úřadu v rámci vyjádření k návrhu a které bylo podepsáno až dne 7. 4. 2025. Navrhovatel uvádí, že z tohoto postupu vyplývá nedůslednost

Navrhovatel připomíná, že podáním námitek proti zadávacím podmínkám požadoval „(…) odstranění těchto diskriminačních podmínek ze zadávacích podmínek nepřiměřeným požadavkem na přeložení celé řady vzorků viz Příloha č. 2 od všech potencionálních uchazečů.“, přičemž mu nebylo vyhověno. Specifikace všech vzorků co do počtu, výběru i technického provedení připravila dle navrhovatele pro společnost MY DVA holding společnost projectstudio8, a Ing. J. Korelus, jako člen hodnotící komise, nezamezil střetu zájmů při hodnocení nabídek. Navrhovatel odkazuje na ustanovení § 216 zákona a upozorňuje, že zadavatel je povinen vést dokumentaci o zadávacím řízení, která musí obsahovat i řádné odůvodnění všech rozhodnutí, včetně hodnocení vzorků. Zadavatel musí být dle navrhovatele schopen doložit, kdo vzorky hodnotil, jaká byla aplikována kritéria a jaké skutečnosti vedly k závěru o nesplnění zadávacích podmínek. Pokud zadavatel takové hodnocení nepředložil, spis tento dokument neobsahuje, jedná se o závažné porušení zásady transparentnosti a přezkoumatelnosti, které zakládá důvod pro zrušení rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení.

Navrhovatel tuto část svého vyjádření uzavírá tvrzením, že celá veřejná zakázka byla od počátku vypsána diskriminačně, na což navrhovatel upozorňoval podáním námitek proti zadávacím podmínkám, přičemž těmto nebylo vyhověno a zadavatel dále trval na uplatnění těchto diskriminačních podmínek a tím zapříčil omezení veřejné soutěže, a svým chováním zapříčinil i její netransparentní průběh a hodnocení.

V další části svého vyjádření se navrhovatel vyjadřuje ke konkrétním důvodům svého vyloučení.

Navrhovatel stejně jako v návrhu i v tomto vyjádření tvrdí, že jím použitý materiál – leštěný hliník – poskytuje vyšší estetickou a především mechanickou hodnotu než standardní komaxit nebo chrom, a rozporuje zadavatelem tvrzené vlastnosti komaxitu. Navrhovatel namítá, že v zadávací dokumentaci nebyl uveden žádný požadavek na zvláštní odolnost povrchových úprav vůči specifickým dezinfekčním prostředkům, přičemž požadavky na předmět veřejné zakázky musí být podle § 36 odst. 1 zákona vymezeny jednoznačně a srozumitelně a jejich dodatečné rozšiřování tak není možné. Navrhovatel nadále trvá na tom, že jeho řešení je v souladu se zadávacími podmínkami.

Navrhovatel dále upozorňuje, že jím dodávané židle s moderními polyuretanovými kluzáky přinášejí vyšší odolnost vůči opotřebení podlah než klasický filc požadovaný zadavatelem, tudíž je jeho řešení více v souladu s reálnými provozními potřebami zadavatele než zadavatelem požadovaný filc. Kovové úchytky u skříní jsou pak dle navrhovatele též odolnější a bezpečnější pro manipulaci a toto řešení je tedy též v souladu s reálnými provozními potřebami zadavatele. Tutéž argumentaci pak navrhovatel uvádí i ke kolečkům stolu, která dodává s elastomerovým běhounem, namísto zadavatelem požadované pryžové obruby.

Následně se navrhovatel opětovně vyjadřuje k § 46 zákona a tvrdí, že zadavatel měl využít institutu objasnění nabídky, jestliže měl za to, že předložené vzorky vykazují odchylky. Tím, že zadavatel ustanovení § 46 zákona nevyužil, zbavil navrhovatele práva vysvětlit nejasnosti.

Na základě výše uvedeného navrhovatel navrhuje, aby Úřad rozhodl tak, že zruší rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a obnoví tak účast navrhovatele v zadávacím řízení, případně provede další kroky vedoucí k nápravě porušení § 6 zákona.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení rozhodl v části návrhu navrhovatele týkající se podílu společnosti MY DVA holding na přípravě zadávací dokumentace o zastavení správního řízení a ve zbývající části návrhu týkající se důvodů vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 241 odst. 1 zákona může námitky podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen "stěžovatel"). Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 zákona nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1 zákona; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5 zákona.

Podle § 241 odst. 2 zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti a) všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek; námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3 zákona, b) volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, nebo c) postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem.

Podle § 242 odst. 1 zákona není-li dále uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem; námitky nelze podat po uzavření smlouvy nebo poté, co se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

Podle § 242 odst. 4 zákona je-li v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávacím podmínkám doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; tím není dotčena lhůta pro podání námitek podle § 242 odstavce 3 zákona. Námitky proti obsahu výzvy k podání nabídek v dynamickém nákupním systému nebo při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody musí být zadavateli doručeny nejpozději do konce lhůty pro podání nabídek. V soutěži o návrh musí být námitky proti soutěžním podmínkám doručeny nejpozději do konce lhůty pro podání návrhů.

Podle § 251 odst. 1 zákona návrh musí vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 255 odst. 1 nebo 2 zákona a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli.

Podle § 251 odst. 2 zákona musí být návrh, není-li stanoveno jinak, doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul.

Podle § 251 odst. 4 zákona náležitosti návrhu podle § 251 odst. 1 věty první a druhé zákona nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem; Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží. K novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.

Podle § 257 písm. h) zákona Úřad zahájené řízení usnesením zastaví, jestliže návrhu nepředcházely řádně a včas podané námitky; to neplatí pro návrhy podle § 254 zákona.

V bodu 2.3 Obecná ustanovení o poradci/zástupci zadavatele pro zadání veřejné zakázky zadávací dokumentace zadavatele uvedl: „Přílohu č. 1 vypracovala společnost projectstudio8 s.r.o. - Ing. J. Korelus, Pod Všemi svatými 4, Plzeň 301 00, IČ: 26395606 (Blíže viz. projektová dokumentace)“.

Příloha č. 7 „Seznam položek, k nimž se požadují technologické listy do nabídky a vzorky před uzavřením smlouvy“ zadávací dokumentace obsahuje tuto část:

Úřad konstatuje, že v úvodu návrhu navrhovatel namítá porušení zásady transparentnosti a rovného zacházení v šetřeném zadávacím řízení tím, že se společnost MY DVA holding, jakožto účastník zadávacího řízení, podílela se společností projectstudio8 na přípravě zadávací

Úřad úvodem obecně uvádí, že z ustanovení § 241 zákona vyplývá, že námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma. Námitky se podávají písemně a lze je podat mj. proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté zákona, včetně stanovení zadávacích podmínek.

Jak dále vyplývá z § 251 odst. 4 zákona, navrhovatel v podaném návrhu není oprávněn rozšířit svá tvrzení a argumentaci nad rámec toho, co již bylo tvrzeno v námitkách, pokud se nejedná o skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit. Je obecně přípustné, aby navrhovatel v návrhu pouze rozšířil svoji dosavadní argumentaci, v takovém případě nic nebrání tomu, aby Úřad k takové argumentaci přihlédnul a zabýval se jí. Obě situace je však třeba rozlišovat a stěžejní skutečností je, zda argumentace v návrhu vůbec byla v námitkách obsažena, nebo zda se jedná o zcela nově tvrzené skutečnosti.

V šetřeném případě se tedy Úřad předně zabýval tím, zda byla naplněna základní podmínka pro to, aby se mohl návrhem věcně zabývat, spočívající ve splnění povinnosti navrhovatele před podáním návrhu podat zadavateli řádně a včas námitky. Řádnost a včasnost podaných námitek je přitom nutné posuzovat zejména s ohledem na jejich obsah a dodržení lhůty pro jejich podání.

Navrhovatel v návrhu uvádí, že společnost MY DVA holding se účastnila přípravy zadávací dokumentace společně se společností projectstudio8 a následně podala nabídku, čímž mělo dojít k porušení zásady transparentnosti a zásady rovného zacházení; v této souvislosti navrhovatel odkazuje na Analýzu, kterou učinil součástí návrhu. Navrhovatel zároveň uvádí, že se jedná o zjištění, která dosud nebyla známa.

K tomu Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti. Dne 7. 11. 2024 zadavatel obdržel od navrhovatele námitky proti zadávacím podmínkám. V rámci těchto námitek proti zadávacím podmínkám navrhovatel rozporoval požadavek zadavatele na předložení vzorků nabízeného

Zadavatel výše uvedeným námitkám rozhodnutím ze dne 21. 11. 2024 nevyhověl, přičemž k žádosti navrhovatele o informace o osobách podílejících se na přípravě zadávací dokumentace uvedl: „Zadavatel na základě smlouvy o dílo pověřil zpracováním specifikace předmětu plnění nadlimitní veřejné zakázky (zpracováním projektové dokumentace) společnost projectstudio8 s.r.o. - Ing. J. Korelus, Pod Všemi svatými 4, Plzeň 301 00, IČ:

Předmětné rozhodnutí o odmítnutí námitek proti zadávacím podmínkám bylo navrhovateli doručeno prostřednictvím elektronického nástroje zadavatele dne 21. 11. 2024. Navrhovatel následně nepodal v souvislosti s výše citovanými námitkami proti zadávacím podmínkám v této věci návrh k Úřadu. Lhůta pro podání návrhu v této věci uplynula dne 2. 12. 2024.

Jak je uvedeno v bodu 5. odůvodnění tohoto rozhodnutí, do konce lhůty pro podání nabídek obdržel zadavatel nabídku navrhovatele a nabídku dodavatele MY DVA holding.

Zadavatel dne 17. 2. 2025 rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, jelikož navrhovatelem předložené vzorky nesplňovaly požadavky a parametry stanovené v zadávacích podmínkách. Oznámení o vyloučení bylo navrhovateli doručeno prostřednictvím elektronického nástroje zadavatele téhož dne.

Navrhovatel podal proti rozhodnutí o vyloučení námitky ze dne 3. 3. 2025, jež byly zadavateli doručeny prostřednictvím elektronického nástroje zadavatele téhož dne, přičemž v předmětných námitkách reaguje navrhovatel na důvody svého vyloučení, ke kterým se podrobně vyjadřuje. K jakémukoliv zvýhodnění společnosti MY DVA holding tím, že se měla podílet na zpracování zadávací dokumentace, se navrhovatel vyjadřuje pouze v tom smyslu, že tvrdí, že argumenty odůvodňující jeho vyloučení ze zadávacího řízení považuje za neobjektivní, nedostatečné a prokazatelně tendenční ve prospěch společnosti MY DVA holding. Žádná jiná argumentace týkající se účasti společnosti MY DVA holding na přípravě zadávací dokumentace, popř. argumentace týkající se propojení společnosti MY DVA holding a společnosti projectstudio8 není v těchto námitkách obsažena.

Zadavatel svým rozhodnutím o námitkách ze dne 17. 3. 2025, které bylo navrhovateli doručeno téhož dne prostřednictvím elektronického nástroje, tyto námitky odmítl. Žádné jiné námitky zadavatel od navrhovatele neobdržel.

Z výše uvedeného vyplývá, že námitka, popř. celá navrhovatelem provedená Analýza týkající se podílu společnosti MY DVA holding na přípravě zadávací dokumentace, jejího propojení se společností projectstudio8, popř. jiného jejího zvýhodnění vyplývajícího z jejího domnělého podílu na přípravě zadávací dokumentace byla uvedena až v rámci podaného návrhu. Již na tomto místě lze konstatovat, že navrhovatel proti tvrzenému propojení společností MY DVA holding a projectstudio8, popř. proti diskriminačnímu nastavení zadávacích podmínek ve prospěch společnosti MY DVA holding námitky nepodal.

V této souvislosti pak Úřad s ohledem na tvrzení navrhovatele, že se jedná o zjištění, která dosud nebyla známa, posoudil, zda se skutečně jednalo o nové informace, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli prostřednictvím podání námitek, popř. do kdy byl navrhovatel oprávněn podat v této věci námitky zadavateli.

Navrhovatel v Analýze odkazuje na následující veřejné zakázky, které mají prokazovat propojení společnosti MY DVA holding a společnosti projectstudio8; jedná se o následující veřejné zakázky: • „Obec Mokrá – Horákov P24V00003649 – Rekonstrukce odborných učeben

Dalším důkazem o propojení společnosti MY DVA holding a společnosti projectstudio8 má být příloha č. 7 zadávací dokumentace (viz bod 59. odůvodnění tohoto rozhodnutí), která obsahuje název společnosti MY DVA holding, a která byla uveřejněna na profilu zadavatele dne 31. 10. 2024.

Závěrem Analýzy navrhovatel odkazuje na webové stránky společnosti MY DVA holding a společnosti projectstudio8, přičemž webové stránky obou společností jsou dlouhodobě fungující a navrhovatelem odkazovaný projekt „Paluba Hamburk“, na kterém se měly obě společnosti společně podílet, byl realizován v roce 20212, tzn. informace o něm je též dlouhodobě dostupná.

Jak vyplývá z výše uvedeného, všechny informace uvedené v Analýze byly známy již v době běhu lhůty pro podání nabídek, resp. nejpozději od 31. 10. 2024, kdy zadavatel uveřejnil v elektronickém nástroji zadavatele předmětnou přílohu č. 7 zadávací dokumentace, která obsahuje označení společnosti MY DVA holding. Přestože Úřadu není zcela zřejmé, proč je v předmětné příloze č. 7 zadávací dokumentace uveden název společnosti MY DVA holding a ani vyjádření zadavatele ve smyslu, že společnost MY DVA holding byla v rámci průzkumu trhu oslovena k nacenění jednotlivých položek veřejné zakázky, aby byla řádně stanovena předpokládaná hodnota veřejné zakázky, tuto skutečnost nijak relevantně nevysvětluje, tak je třeba uvést, že samotné uvedení názvu společnosti MY DVA holding v příloze zadávací dokumentace ještě nevypovídá nic o tom, že tato společnost nějakým způsobem ovlivnila průběh zadávacího řízení. V případě, že by pak navrhovatelem tvrzenou účastí společnosti MY

K výše uvedenému Úřad doplňuje, že předmětná námitka spočívající v porušení zásady transparentnosti a porušení zásady rovného zacházení spočívající v účasti společnosti MY DVA holding na přípravě zadávací dokumentace fakticky směřuje proti skutečnosti, že zadávací podmínky měly být navrhovatelem tvrzenou spoluprací mezi společnostmi MY DVA holding a projectstudio8 vypracovány na míru právě společnosti MY DVA holding. Je tak třeba dospět k závěru, že se jedná o námitku proti zadávacím podmínkám, přičemž pokud měl navrhovatel za to, že zadávací podmínky jsou „ušity“ na míru společnosti MY DVA holding, měl tuto námitku uplatnit právě ve lhůtě pro podání námitek proti zadávacím podmínkám.

I v případě, že by Úřad uznal, že navrhovatel k závěru o možném ovlivnění zadávacích podmínek společností MY DVA holding dospěl až po tom, co tato společnost podala nabídku do předmětného zadávacího řízení (což však nevyplývá z navrhovatelem předložených důkazů), měl tuto námitku u zadavatele uplatnit nejpozději do 15 dnů od chvíle, kdy se dozvěděl, že společnost MY DVA holding podala nabídku do předmětného zadávacího řízení; lhůta pro podání nabídek v šetřeném zadávacím řízení byla stanovena na 4. 12. 2024 do 09:00 hodin (viz bod 2. odůvodnění tohoto rozhodnutí), přičemž o tom, že společnost MY DVA holding podala v předmětném zadávacím řízení nabídku se navrhovatel dozvěděl nejpozději dne 21. 1. 2025, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky (viz bod 6.

Ve vyjádření k podkladům pak navrhovatel odkazuje na § 44 zákona a tvrdí, že účastí společnosti MY DVA holding v zadávacím řízení došlo ke střetu zájmů, přičemž uvádí, že na toto ustanovení zákona upozornil již v námitkách proti zadávacím podmínkám. Úřad k tomu uvádí, že v námitkách proti zadávacím podmínkám navrhovatel ustanovení § 44 zákona výslovně nezmínil, ustanovení § 44 zákona pak nebylo navrhovatelem uvedeno ani v návrhu a jemu předcházejících námitkách, a odkaz na § 44 zákona a konkrétní argumentace o střetu zájmů je tak zcela nová. Nicméně i vzhledem k této argumentaci lze pouze odkázat na již výše uvedené. Úřad již výše uvedl, že pokud měl navrhovatel za to, že se společnost MY DVA holding podílela na zpracování zadávací dokumentace, což vedlo k tomu, že zadávací podmínky byly účelově přizpůsobeny této společnosti, měl se bránit námitkami proti zadávacím podmínkám a měl rozporovat konkrétní dle navrhovatele diskriminační požadavky zadavatele. K tvrzení navrhovatele, že porušení § 44 zákona mohl rozporovat až po podání nabídek, protože do té doby předpokládal, že společnost, která se podílela na tvorbě zadávacích podmínek, se nebude účastnit zadávacího řízení, Úřad opětovně uvádí, že případný střet zájmů by v tomto případě mohl spočívat v tom, že společnost MY DVA holding si domnělou účastí na tvorbě zadávacích podmínek zajistila výhodu v podobě nastavení zadávacích podmínek přímo na výrobky dodávané touto společností, tzn. navrhovatel, jakožto odborník v oboru, by musel již ve chvíli zveřejnění zadávací dokumentace dospět k závěru, že podmínky veřejné zakázky jsou „ušity na míru“ konkrétnímu dodavateli a měl je rozporovat, nikoliv vyčkávat s uplatněním této argumentace až do chvíle, kdy byl vyloučen ze zadávacího řízení. Nehledě na to, že námitky v tomto smyslu navrhovatel nepodal vůbec, a to ani poté, co se o této skutečnosti dle svého tvrzení dozvěděl.

K námitce uvedené ve vyjádření k podkladům týkající se čestného prohlášení Ing. Koreluse (viz bod 42. odůvodnění tohoto rozhodnutí) Úřad konstatuje, že navrhovatel v této souvislosti namítá nedůslednost zadavatele ve vztahu k hodnotící komisi a uvádí, že předmětné prohlášení ani není správně koncipováno, když Ing. Korelus prohlašuje, že není ve střetu zájmů se společností MY DVA holding, ale správně by měl střet zájmů řešit ve vztahu k zadavateli.

K argumentu navrhovatele, že zadavatel musí být schopen doložit, kdo vzorky hodnotil, jaká byla aplikována kritéria a jaké skutečnosti vedly k nesplnění zadávacích podmínek, přičemž tyto doklady nejsou součástí správního spisu, Úřad uvádí, že touto argumentací navrhovatel naráží opětovně na střet zájmů členů hodnotící komise, přičemž v této souvislosti Úřad odkazuje na výše uvedené a opětovně uvádí, že argumentace týkající se případné podjatosti členů hodnotící komise je zcela nová, pročež správní spis ani neobsahuje podklady týkající se složení hodnotící komise. Co se týče skutečností, které vedly k vyloučení navrhovatele, ty jsou přehledně a zcela transparentně uvedeny a odůvodněny v rozhodnutí o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, které je součástí správního spisu, stejně jako další dokumenty prokazující, že vzorky předložené navrhovatelem nesplňují zadávací podmínky (k tomu viz níže v odůvodnění tohoto rozhodnutí).

Úřad tedy uzavírá, že výše uvedené části návrhu, kterou navrhovatel brojí proti porušení zásady transparentnosti a zásady rovného zacházení tím, že se společnost MY DVA holding měla podílet na přípravě zadávací dokumentace předmětné veřejné zakázky, a tím ovlivnit nastavení zadávacích podmínek šetřené veřejné zakázky, nepředcházely řádně a včas podané námitky a jedná se tak o zcela nově tvrzené skutečnosti, které nebyly obsaženy v námitkách, které dle zákona musí návrhu předcházet. V důsledku této skutečnosti Úřad rozhodl o zastavení správního řízení dle § 257 písm. h) zákona v uvedené části, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

K argumentaci o propojení společností MY DVA holding a projectstudio8 a z toho vyplývajícího soustavného porušování hospodářské soutěže na trhu se školním nábytkem Úřad uvádí, že není oprávněn se v tomto správním řízení zabývat porušením hospodářské soutěže v jiných zadávacích řízeních, než v zadávacím řízení, které je přezkoumáváno v tomto konkrétním správním řízení. Předmět správního řízení je vymezen obsahem návrhu, který směřuje k přezkumu konkrétního zadávacího řízení. Úřad však pouze velmi obecně uvádí, že důkazy předložené navrhovatelem na první pohled nesvědčí o soustavném porušování hospodářské soutěže spočívající v propojení společností MY DVA holding a projectstudio8 a v nastavování zadávacích podmínek na míru konkrétního dodavatele, když v navrhovatelem odkazovaných veřejných zakázkách (viz bod 75. odůvodnění tohoto rozhodnutí) je ve dvou případech vybraným dodavatelem sám navrhovatel a z informací na profilech jednotlivých zadavatelů nevyplývá, že by zadávací dokumentaci v předmětných veřejných zakázkách vůbec zpracovávala společnost projectstudio8.

Úřad pro úplnost dodává, že z důvodu procesní ekonomie rozhodl o částečném zastavení řízení (výrok I.) rozhodnutím a nikoli usnesením, jak předpokládá § 257 zákona, a to rovněž s přihlédnutím k závěrům uvedeným v rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0204/2018/VZ04701/2019/321/ZSř ze dne 15. 2. 2019: „Za třetí lze zmínit situaci, kdy navrhovatel uvede v

Podle § 36 odst. 3 zákona zadávací podmínky zadavatel stanoví a poskytne dodavatelům v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení. Zadavatel nesmí přenášet odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele.

Podle § 39 odst. 1 zákona zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.

Podle § 46 odst. 1 zákona může zadavatel pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo modely. Zadavatel může tuto žádost učinit opakovaně a může rovněž stanovenou lhůtu prodloužit nebo prominout její zmeškání.

Podle § 46 odst. 2 zákona po uplynutí lhůty pro podání nabídek nemůže být nabídka měněna, nestanoví-li tento zákon jinak; nabídka však může být doplněna na základě žádosti podle odstavce 1 o údaje, doklady, vzorky nebo modely, které nebudou hodnoceny podle kritérií hodnocení. V takovém případě se doplnění údajů týkajících se prokázání splnění podmínek účasti za změnu nabídky nepovažují, přičemž skutečnosti rozhodné pro posouzení splnění podmínek účasti mohou nastat i po uplynutí lhůty pro podání nabídek.

Podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nesplňují zadávací podmínky nebo je účastník zadávacího řízení ve stanovené lhůtě nedoložil.

Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Předmětem plnění veřejné zakázky je podle článku 3. „Předmět plnění veřejné zakázky“ zadávací dokumentace „(…) dodávka a montáž vnitřního interiérového vybavení pro objekt nového pavilonu základní školy v Holýšově. Součástí dodávky vybavení interiéru stavby bude vybavení sedmi kmenových učeben, počítačové učebny, dvou kabinetů, (…). Součástí dodávky budou především stoly, židle, skříňkové sestavy, lavičky, šatní skříňky, sedací prvky, police, regály a další. Zadavatel uvádí, že u volně stojících položek, u nichž je uveden konkrétní rozměr, bude akceptovat rozměrovou odchylku +/- 5%. Specifikace předmětu plnění je uvedena v příloze č. 1 Projektová dokumentace včetně položkového rozpočtu. Bližší informace jsou dále uvedeny v příloze č. 2 této zadávací dokumentace – Smlouva o dílo.“.

V článku 11. „Další práva a podmínky vyhrazené zadavatelem“ bodu 11.1 „Požadavek na předložení technických listů nabízeného plnění“ zadávací dokumentace zadavatel požadoval: „(…) aby účastníci ve své nabídce doložili technické listy níže uvedených výrobků, kterými budou plnit veřejnou zakázku. Technické listy budou obsahovat přesné označení výrobku (značku – výrobce, označení druhu – typu či obchodního názvu), kterým účastník bude plnit veřejnou zakázku, a dále technické parametry výrobku včetně fotografie, aby bylo zřejmé, zda konkrétní výrobek splňuje požadavky zadavatele dle zadávací dokumentace. Jedná se o technické listy k těmto položkám, které jsou uvedeny v seznamu položek, k nimž se požadují technologické listy do nabídky - viz samostatná příloha č. 7 této zadávací dokumentace (jedná se o položky, u nichž je ve sloupci J stanoven požadavek na TL: ➢ 3 Jednomístný žákovský stůl s el. výsuvem ozn. PC1 – zadavatel požaduje doložit detailní výkres konstrukce + TL na technologii zdvihu ➢ 6 Otočná žákovská židle - zadavatel požaduje doložit technický list ➢ 1 Žákovský stůl jednomístný ozn. UB - zadavatel požaduje doložit technický list ➢ 2 Žákovská židle - zadavatel požaduje doložit technický list ➢ 3 Učitelská židle - zadavatel požaduje doložit technický list ➢ 3 Čipový programovatelný zámek - zadavatel požaduje doložit technický list.“.

V článku 11. „Další práva a podmínky vyhrazené zadavatelem“ bodu 11.3 „Požadavek na předložení vzorků, které jsou podmínkou pro uzavření smlouvy“ zadávací dokumentace zadavatel uvedl: „Zadavatel stanovuje v souladu s § 104 ZZVZ jako podmínku pro uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem předložení vzorků nabízeného plnění těchto položek: ➢ 3 Jednomístný žákovský stůl s el. výsuvem ozn. PC1 ➢ 6 Otočná žákovská židle ➢ 1 Žákovský stůl jednomístný ozn. UB ➢ 2 Žákovská židle ➢ 3 Učitelská židle ➢ 4 Skříň žákovská dvoudvéřová 3OH

Součástí přílohy č. 1 „Projektová dokumentace včetně položkového rozpočtu“ byla i část I. obsahující požadavky na nábytek a doplňky, v níž byla k přezkoumávaným položkám obsažena následující specifikace:

Příloha č. 7 zadávací dokumentace obsahovala „Seznam položek, k nimž se požadují technologické listy do nabídky a vzorky před uzavřením smlouvy“:

Jak již bylo uvedeno v bodu 6. odůvodnění tohoto rozhodnutí, zadavatel dne 21. 1. 2025 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky; vybraným dodavatelem se stal navrhovatel. V souladu s podmínkami stanovenými v zadávací dokumentaci zadavatel navrhovatele vyzval téhož dne k předložení vzorků nabízeného plnění (viz bod 3. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

Dne 17. 2. 2025 pak zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení, přičemž v oznámení o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení z téhož dne uvedl: „Zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil požadavek, že vybraný dodavatel dle § 104 ZZVZ před podpisem smlouvy předložil vzorky požadovaného plnění. (…) Zadavatel vybraného dodavatele vyzval prostřednictvím elektronického nástroje vhodné uveřejnění k předložení požadovaných vzorků a ten je ve stanovené lhůtě předložil. Zadavatel uvádí, že vzorky byly řádně posouzeny hodnotící komisí, která dospěla k závěru, že vzorky nesplňují zadavatelem stanovené parametry, a to hned v několika bodech.“. Konkrétní důvody vyloučení pak Úřad zpracoval v tabulce níže (viz bod 103. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

Úřad předně připomíná význam a důležitost řádné a pečlivě zpracované zadávací dokumentace pro průběh celého zadávacího řízení. Zadávací dokumentace je základním dokumentem, na jehož podkladě dodavatelé zpracovávají své nabídky. Co nejpřesnější vymezení předmětu veřejné zakázky a veškerých podmínek jeho plnění je tedy základem pro podání nabídek odpovídajících požadavkům zadavatele a současně nabídek vzájemně porovnatelných. Požadavky zadavatele musí být proto v zadávací dokumentaci vymezeny způsobem, který bude vnímán a chápán všemi subjekty stejně a jednoznačně. Jinými slovy řečeno, zadávací dokumentace musí být pro dodavatele, kteří mají v úmyslu soutěžit

Zadavatel je povinen postupovat v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Zadavatel musí v průběhu zadávacího řízení postupovat dle zadávacích podmínek, které pro zadání konkrétní veřejné zakázky stanovil, aby byl pro dodavatele průběh zadávacího řízení čitelný a předvídatelný.

Úřad se tedy v kontextu výše uvedeného zabýval tím, zda byl na straně zadavatele dán oprávněný důvod k vyloučení navrhovatele, tj. zda skutečně vzorky předložené navrhovatelem v rámci předmětného zadávacího řízení nebyly v souladu s technickou specifikací požadovanou v zadávací dokumentaci a nesplnily tedy podmínky zadávací dokumentace.

Níže v tabulce Úřad pro přehlednost uvedl požadavky stanovené zadavatelem v zadávací dokumentaci ke konkrétním vzorkům poptávaného nábytku a údaje o nesplnění daného požadavku navrhovatelem (které jsou zároveň i důvody vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení):

Úřad k výše uvedené tabulce dodává, že mezi zadavatelem a navrhovatelem není sporu o tom, zda byla konkrétní zadávací podmínka u jednotlivých kusů nábytku splněna či nikoliv.

Úřad v této souvislosti uvádí, že zadavatel v přílohách č. 1 a č. 7 zadávací dokumentace stanovil zcela přesně a jasně své požadavky na jednotlivé požadované kusy nábytku; nejsou žádné pochybnosti o tom, že by požadavky zadavatele byly nejednoznačné a mohly by tak být vyloženy různým způsobem, což navrhovatel ani netvrdí. Povinnosti zadavatele zpracovat zadávací dokumentaci v podrobnostech nezbytných pro podání nabídek, pak odpovídá povinnost dodavatele tyto zadavatelem stanovené požadavky bez dalšího splnit. Z výše uvedeného vyplývá, že navrhovatel zadávací podmínky zadavatele nesplnil, což navrhovatel sám uznává a vyplývá to i z rozhodnutí o vyloučení a jeho příloh. Z výše uvedené tabulky je zcela zřejmé, že požadavky zadavatele na poskytnuté vzorky nebyly navrhovatelem splněny a navrhovatel tak nesplnil podmínky stanovené v zadávací dokumentaci (o nesplnění konkrétních požadavků pak mezi zadavatelem a navrhovatelem nepanuje rozpor, sám navrhovatel v návrhu uznává, že poskytl jiný materiál, popř. jiné technické řešení).

Úřad na tomto místě upozorňuje, že účelem zadávacího řízení je především docílení racionálního rozdělení veřejných prostředků a soutěže o zakázku v konkurenčním prostředí.

S ohledem na výše uvedené je tedy zcela bezpředmětná veškerá argumentace navrhovatele týkající se údajně kvalitativně vyššího standardu jím nabízených materiálů, popř. zachování funkčnosti jím nabízeného řešení jednotlivých kusů nábytku, neboť zadavatel stanovil požadavky na konkrétní vzorky zcela jasně, bez možnosti jakékoliv odchylky (vyjma marginální odchylky od konkrétního rozměru aprobované v zadávací dokumentaci, viz bod 93. odůvodnění tohoto rozhodnutí) od stanovených požadavků a bylo tedy povinností navrhovatele takové vzorky zadavateli předložit. Pokud měl navrhovatel pochybnosti o oprávněnosti konkrétních požadavků zadavatele, měl přistoupit k podání námitek proti zadávacím podmínkám. Jak návrh, tak následné vyjádření zadavatele obsahují velmi rozsáhlou argumentaci týkající se vhodnosti či nevhodnosti požadavku zadavatele na konkrétní materiál, popř. vhodnosti či nevhodnosti požadavku na konkrétní rozměr apod., nicméně tato argumentace je v tomto správním řízení vedeném ve věci přezkumu vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení zcela irelevantní. Předmětem přezkumu v tomto správním řízení je pouze splnění či nesplnění zadávacích podmínek, nikoliv vhodnost či správné nastavení konkrétních požadavků zadavatele v zadávacích podmínkách. Zákonnost či nezákonnost konkrétního požadavku zadavatele by mohla být předmětem přezkumu za situace, že by se jednalo o návrh proti zadávacím podmínkám šetřené veřejné zakázky, kde by byl prostor řešit, zda je konkrétní požadavek zadavatele oprávněný, a zda by neměl zadavatel povolit použití i jiného materiálu apod., nicméně to nemůže být předmětem přezkumu v tomto správním řízení, neboť se netýká stanovení zadávacích podmínek.

Úřad v tomto smyslu dodává, že zadavateli nelze nabízet jiné plnění, než které zadavatel požaduje v zadávacích podmínkách. Uvedené by bylo možné v rámci „klasického“ soukromoprávního kontraktačního procesu, nicméně nikoli v případě formální povahy zadávacího řízení, kdy do tohoto procesu zasahuje ve významné míře veřejnoprávní prvek.

Vzhledem k výše uvedenému musí Úřad konstatovat, že vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona bylo učiněné v souladu se zákonem, neboť není pochyb o tom, že vzorky poskytnuté dodavatelem (6 otočná žákovská židle, 2 žákovská židle,

Pro úplnost Úřad konstatuje, že pokud je předmětem přezkumu rozhodnutí zadavatele o vyloučení účastníka zadávacího řízení odůvodněné více důvody, tak ke konstatování toho, že toto rozhodnutí je v souladu se zákonem, postačí, že je zjištěna existence alespoň jednoho z uvedených důvodů pro vyloučení. I kdyby tedy ostatní důvody pro vyloučení oprávněné nebyly, Úřad při zjištění i jen jediného oprávněného důvodu vyloučení musí konstatovat, že zadavatel účastníka vyloučil důvodně a jeho postup při vyloučení účastníka byl tedy v souladu se zákonem. Takový postup v rámci přezkumu je nejen v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale je též v souladu se zásadou procesní ekonomie. V šetřené věci má Úřad za prokázané, že navrhovatel nesplnil zadávací podmínky u všech vzorků uvedených tabulce v bodě 103. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

K navrhovatelem odkazované rozhodovací praxi Úřadu a soudů Úřad uvádí, že navrhovatelem odkazovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 As 63/2016 ze dne 18. 8. 2016 se týká problematiky nedostatečně vymezeného předmětu veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídek, tzn. týká se stanovení zadávacích podmínek, nikoliv

Co se týče námitky navrhovatele, že zadavatel měl využít institutu objasnění nabídky dle § 46 zákona, k tomu Úřad odkazuje na bohatou rozhodovací praxi, jak soudů, tak Úřadu, ze které jasně vyplývá, že využití institutu vysvětlení nabídky dle § 46 zákona je dobrovolné, a je zcela na uvážení zadavatele, zda tohoto institutu využije, to vše samozřejmě při dodržení zásady rovného zacházení.

V této souvislosti Úřad může odkázat na rozhodovací praxi Úřadu, a to např. na správní řízení vedené pod sp. zn. ÚOHS-S0027/2020/VZ, přičemž rozhodnutí vydané v tomto správním řízení bylo následně potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0068/2020/VZ, kde předseda konstatoval, že postup dle § 46 odst. 1 zákona „(…) je fakultativní a závisí tak na uvážení zadavatele, jestli požádá uchazeče o objasnění, opravu či doplnění podané nabídky nebo pro zjištěná pochybení uchazeče rovnou vyloučí, neboť má postaveno najisto, že nabídka zadávací podmínky nesplňuje. Nevyužil-li tedy zadavatel svého práva na objasnění podané nabídky, nelze jeho postup shledat za rozporný se zákonem, neboť ze samotné dikce zákona neplyne zadavateli povinnost vyzvat konkrétního uchazeče k objasnění jeho nabídky.“ Stejné závěry vyplývají i z komentářové literatury.

K odkazu navrhovatele na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S0397/2018/VZ-00254/2019/541/SKu, v němž mělo být uvedeno, že zadavatel by měl využít institutu objasnění či doplnění údajů, pokud to může vést k odstranění nejasností, Úřad konstatuje, že toto rozhodnutí nedohledal, a pokud měl navrhovatel na mysli rozhodnutí č. j. ÚOHS-S0397/2018/VZ12640/2019/512/TDv, pak toto rozhodnutí neobsahuje jakoukoliv zmínku o aplikaci § 46 zákona, ale týká se vyloučení podle § 48 odst. 5 písm. d) zákona. K situaci, kdy se použití § 46 zákona může stát pro zadavatele povinností Úřad odkazuje na rozsudek č. j. 3 Afs 179/2023-30, v němž Nejvyšší správní soud uvedl následující: „V judikatuře (zejména krajských soudů) se objevují dvě typické situace, kdy zadavateli vzniká povinnost postupovat podle § 46 ZZVZ.

Nadto je třeba konstatovat, že zadavatel výzvy dle § 46 zákona vůči navrhovateli využil, když žádostmi ze dne 12. 12. 2024 a 13. 1. 2025 navrhovatele vyzýval k doložení technických listů dodávaného zboží; ani k tomuto kroku zadavatel přistoupit nemusel a mohl navrhovatele ihned vyloučit ze zadávacího řízení z důvodu nesplnění zadávacích podmínek, neboť požadavek na doložení technických listů ke konkrétním položkám byl stanoven v zadávacích podmínkách (viz bod 94. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dle názoru Úřadu tak zadavatel měl snahu udržet navrhovatele v zadávacím řízení, a neměl zájem vylučovat ho pouze na základě formálních důvodů.

K argumentu navrhovatele, že zadavatel měl využít výzvy dle § 46 zákona, aby zjistil, zda materiály použité navrhovatelem jsou rovnocenné nebo lepší než ty, které byly původně požadovány, Úřad uvádí, že k tomu ani výzva dle § 46 zákona neslouží. Výzva dle § 46 zákona má sloužit k objasnění nebo doplnění údajů, dokladů nebo vzorků, zejm. aby si zadavatel vyjasnil, zda předložené údaje, doklady nebo vzorky splňují zadavatelem stanovené zadávací podmínky. V tomto případě však bylo po kontrole vzorků zjištěno, že materiál, konstrukce nabízeného nábytku, popř. jiné parametry požadované zadavatelem nesplňují zadávací podmínky.

K argumentu navrhovatele, že zadavatel odmítl účast navrhovatele při hodnocení vzorků, čímž navrhovateli znemožnil vysvětlit nejasnosti v jeho nabídce, Úřad uvádí, že navrhovatel skutečně přípisem zaslaným zadavateli dne 13. 2. 2025 požádal o účast při „vyhodnocování“ vzorků s odůvodněním, že má zájem tímto způsobem vyjasnit případné nesrovnalosti v předložených vzorcích nábytku. Dopisem z téhož dne zadavatel této žádosti navrhovatele s odkazem na ustanovení § 6, § 42 a § 211 zákona nevyhověl. K tomu Úřad uvádí, že účast či neúčast navrhovatele při posouzení vzorků zadavatelem je v tomto případě zcela irelevantní, neboť navrhovatelem poskytnuté vzorky by nesplnily zadávací podmínky ani v případě, že by navrhovatel provedl jakékoliv objasnění jejich vlastností.

Na základě všech výše uvedených skutečností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

město Holýšov, náměstí 5. května 32, 345 62 Holýšov

Artspect, a.s., U plynárny 121/31, 140 00 Praha 4