ÚOHS S0308/2025/VZ – DATA_VPN_KI PL_150002

Centrální zadavatel – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČO 00007064, se sídlem

Předmětem plnění veřejné zakázky je dle profilu zadavatele2 „[p]oskytování datových a hlasových služeb orgánům veřejné správy České republiky. Datové služby umožňující datovou komunikaci se službami eGovernmentu prostřednictvím Centrálního místa služeb (CMS) a s dalšími informačními systémy jednotlivých orgánů státní správy (OSS), ať již v rámci jednoho OSS nebo mezi více OSS. Dále datové služby umožňující datovou komunikaci mezi OSS a aplikacemi, které nejsou napojeny na eGovernment, potažmo na CMS. Souhrn takto definovaných telekomunikačních služeb se nazývá KTS data. Dále běžné hlasové služby pevných hlasových sítí – KTS hlas.“

Z oznámení zadavatele o výběru dodavatele ze dne 18. 3. 2025 (dále jen „oznámení o výběru dodavatele“) vyplývá, že zadavatel obdržel na předmětnou veřejnou zakázku ve stanovené lhůtě pro podání nabídek celkem tři nabídky, a to včetně nabídky navrhovatele – ha-vel internet s.r.o., IČO 25354973, se sídlem Olešní 587/11a, 712 00 Ostrava, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 24. 4. 2017 JUDr. Pavlem Zajícem, advokátem,

Zadavatel oznámením o výběru dodavatele oznámil výběr nejvhodnější nabídky, a to nabídky vybraného dodavatele – O2 Czech Republic a.s., IČO 60193336, se sídlem

Zadavatel obdržel dne 1. 4. 2025 námitky navrhovatele z téhož dne proti rozhodnutí, resp. oznámení o výběru dodavatele (dále jen „námitky“).

Zadavatel rozhodnutím o námitkách ze dne 16. 4. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), které navrhovatel obdržel téhož dne, námitky proti oznámení o výběru dodavatele odmítl.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 25. 4. 2025 k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z téhož dne (dále jen „návrh“). Dne 25. 4. 2025 byl stejnopis návrhu doručen také zadavateli.

Návrh směřuje proti oznámení o výběru dodavatele, resp. rozhodnutí o výběru dodavatele.

Navrhovatel plně odkazuje na znění námitek, přičemž dále shrnuje jejich obsah, ve kterých zejména namítal, že: „a) Centrální zadavatel se prokazatelně, přezkoumatelně a transparentně nevypořádal s možnou přítomností mimořádně nízké nabídkové ceny (dále jen ‚MNNC‘) v nabídce vybraného dodavatele. b) Centrální zadavatel žádným způsobem neprověřil schopnost vybraného dodavatele realizovat zakázku (tj. neprověřil reálnost technického zajištění poskytování služeb při realizaci zakázky vybraným dodavatelem v souladu se zadávací dokumentací, a tedy centrální zadavatel ani neprověřil, zda nabídka vybraného dodavatele je v souladu se zadávací dokumentací a zda je vybraný dodavatel schopen zakázku realizovat v souladu se zadávací dokumentací).

Navrhovatel je ve vztahu k námitce týkající se možné přítomnosti MNNC v nabídce vybraného dodavatele toho názoru, že zákon ukládá zadavateli povinnost posoudit MNNC vždy, a vyžádat si od účastníka zadávacího řízení vysvětlení, jeví-li se nabídková cena ve vztahu k předmětu veřejné zakázky jako mimořádně nízká.

Dále navrhovatel s odkazem na „Smlouvu na poskytování služeb KIVS – KTS“ ze dne 8. 12. 2023 a „Smlouvu na poskytování služeb KIVS – KTS“ ze dne 25. 1. 2024 upozornil na skutečnost, že vybraný dodavatel v minulosti nebyl schopen některé služby poskytovat, a tyto smlouvy musel proto ukončit.

Nabídkovou cenu je pak dle názoru navrhovatele3 „nutné posuzovat vždy ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Ostatní skutečnosti, jako např. poměr k předpokládané hodnotě veřejné zakázky či poměr k nabídkovým cenám ostatních účastníků řízení, mohou být pouze indikátorem výskytu MNNC, nikoliv však jejím měřítkem.“

V souvislosti s problematikou MNNC navrhovatel odkazuje také na rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ve věci sp. zn. 5 As 98/2023 - 82 ze dne 27. 9. 2024, ve kterém

Zadavatel v rozhodnutí o námitkách dle navrhovatele poukazuje na to, že navrhovatel ve svých námitkách neuvádí žádné konkrétní a podložené skutečnosti, které by dokládaly možnou přítomnost MNNC v nabídce vybraného dodavatele. K uvedenému pak navrhovatel zdůrazňuje následující: • „Všechny body námitek (přítomnost MNNC v nabídce vybraného dodavatele a reálná neschopnost vybraného dodavatele technicky realizovat zakázku) spolu velmi úzce souvisejí a logicky na sebe navazují. •

Navrhovatel tak dle svého názoru zadavateli konkrétní a podložené skutečnosti doložil, a to konkrétně v příloze č. 1 námitek, která obsahovala seznam lokalit s nedostupnou technologií poddodavatele, a dále v souvisejících tvrzeních obsažených v námitkách. Přesto však dle navrhovatele uvedené nevedlo na straně zadavatele ke skutečnému a věcnému posouzení tohoto bodu námitek.

Současně navrhovatel dále tvrdí, že „centrální zadavatel nesprávně pohlíží na oba body námitek odděleně a tyto posuzuje zcela formálně, aniž by oba tyto body námitek posuzoval ve vzájemných souvislostech. Je přitom logické, že pokud si vybraný dodavatel nemůže pronajmout od poddodavatele potřebnou infrastrukturu nezbytnou pro plnění zakázky, musí

Navrhovatel je dále přesvědčen, že rozhodnutí o námitkách je nepřezkoumatelné, nezákonné a netransparentní, stejně jako postup zadavatele při vyhodnocení nabídek.

Odůvodnění zadavatele obsažené v rozhodnutí o námitkách ve vztahu ke zdůvodnění nabídkové ceny ze strany vybraného dodavatele učiněné prostřednictvím Zdůvodnění stanovení nabídkové ceny a sdělení věcných podmínek plnění veřejné zakázky ze dne

Argumentaci k této námitce navrhovatel uzavírá konstatováním, že „se rovněž neztotožňuje s názorem, že centrální zadavatel není povinen postupovat striktně podle § 113 zákona. Navíc pokud zadavatel v souladu s čl. 4 výzvy k podání nabídek z posuzoval nabídky z pohledu MNNC, pak je byl povinen posuzovat striktně podle § 113 zákona (bez dalšího).“

Navrhovatel v této souvislosti poukazuje na skutečnost, že zadavatel pro předmětnou veřejnou zakázku stanovil unikátní katalogový list, který poukazuje na důležitost a zásadnost předmětných služeb pro zadavatele. Zadavatel si pak dle navrhovatele „sice vyžádal zdůvodnění nabídky, avšak dle navrhovatele tato žádost o zdůvodnění nabídky naprosto nedostatečně vystihovala specifické podmínky této konkrétní zakázky, poptávkového listu a katalogového listu (…), mimo jiné s ohledem na reálnou situaci na jednotlivých lokalitách.“

Navrhovatel a vybraný dodavatel dle navrhovatele využívají pro velkou škálu služeb shodného poddodavatele. Navrhovatel pak uskutečnil namátkově průzkum dostupnosti služeb poddodavatele na lokalitách služeb poptávaných v rámci předmětné veřejné zakázky, načež zjistil, že minimálně v lokalitách, které byly součástí seznamu lokalit uvedeného v příloze č. 1 námitek, není u poddodavatele dostupná metalická, ani optická technologie pro realizaci služeb.

Za daných okolností má tedy navrhovatel za to, že je nezbytné, aby si zadavatel nejen u zmíněných, ale u všech lokalit prověřil v rámci postupu dle § 46 zákona, jakými technologiemi bude vybraný dodavatel služby v těchto lokalitách realizovat, a to jak pro prvních 12 měsíců, tak i pro následujících 36 měsíců poskytování služby.

Navrhovatel dále upozorňuje, že „že je velmi pravděpodobné, či téměř jisté, že nedojde k jakékoliv změně dostupnosti optické či metalické infrastruktury od poddodavatele, minimálně v lokalitách týkajících se přílohy č. 1 námitek. Existuje tedy zcela reálné riziko, že vybraný dodavatel nebude mít jak zajistit plnění zakázky technologií požadovanou centrálním zadavatelem, což už se vybrané dodavateli v minulosti opakovaně stalo, jak dokládají přiložené dohody o ukončení smlouvy.“

Dle navrhovatele pak platí, že „bude-li vybraný dodavatel tvrdit, že u těchto (či jiných) lokalit využije pro prvních 12 měsíců poskytování služeb MW spoj (tedy v souladu s katalogovým listem), pak nemůže vybraný dodavatel jednoduše tvrdit, že následně přejde na poskytování služby na metalické či optické infrastruktuře, protože tato infrastruktura v daných lokalitách jednoduše není a nebude dostupná. Bude-li vybraný dodavatel naopak tvrdit, že do daných

Právě uvedené skutečnosti pak měl dle navrhovatele zadavatel posoudit, vyhodnotit a v návaznosti na toto posouzení a vyhodnocení přijmout odpovídající opatření spočívající ve zrušení rozhodnutí o výběru dodavatele.

Navrhovatel dále konstatuje, že je z výše uvedeného zřejmé, že existují reálné pochybnosti o souladu technologického řešení vybraného dodavatele se zadávací dokumentací k veřejné zakázce.

Navrhovatel je přesvědčen, že zadavatel je povinen posoudit splnění podmínek účasti vybraného dodavatele v „zadávacím řízení“, a to takovým způsobem, aby o splnění předmětných podmínek nebyly žádné pochybnosti.

Navrhovatel také poukazuje na údajný „patrný, jednoznačný a bezmezný příklon centrálního zadavatele na stranu vybraného dodavatele“ ve vztahu k tvrzením zadavatele učiněným v rozhodnutí o námitkách, v němž bylo dle navrhovatele konstatováno, že „[j]akýkoliv postup

Dále navrhovatel poukazuje na skutečnost, že „centrální zadavatel na jedné straně uvádí, že na základě námitek vyzval vybraného dodavatele k potvrzení jeho schopnosti realizovat zakázku dle požadavků centrálního zadavatele, avšak centrální zadavatel ani na jednom místě rozhodnutí o námitkách neuvádí, jak vybraný dodavatel na výzvu centrálního zadavatele reagoval, resp. zda se centrální zadavatel dotazoval vybraného dodavatele jen obecně, formalisticky, resp. alibisticky nebo se centrální zadavatel dotazoval vybraného dodavatele na konkrétní pochybnosti o schopnosti realizovat zakázku, které namítal v námitkách navrhovatel.“ Právě uvedené pak dle názoru navrhovatele „otevírá otázku transparentnosti celého výběrového řízení, neboť pokud by vybraný uchazeč mohl využívat nakupovaných služeb – a to musí, protože vlastní infrastrukturu nemá –, které jsou dostupné pouze vybranému uchazeči, může být celá zakázka ‚šitá na míru‘, a tedy diskriminující konkurenci, která tyto služby nakoupit nemůže. Tím může být zcela zásadně ovlivněna hospodářská soutěž.“

Díky údajnému nedostatečnému vypořádání námitek ze strany zadavatele tedy není dle navrhovatele zřejmé, jakým způsobem chce vybraný dodavatel požadované služby poskytovat, pokud je uvedeného vůbec schopen. Za této situace tak navrhovatel postrádá v rozhodnutí o námitkách jasné a konkrétní stanovisko zadavatele, na základě jakých konkrétních důkazů (ať již předložených vybraným dodavatelem či zjištěných zadavatelem samostatně v rámci jeho činnosti) zcela rozptýlil jakékoliv pochybnosti namítané navrhovatelem. Absence jasného a věcně podloženého stanoviska zadavatele pak dle navrhovatele opět činí rozhodnutí o námitkách a postup zadavatele nepřezkoumatelným a netransparentním.

Zadavatel tedy dle přesvědčení navrhovatele kriticky neposuzuje schopnost vybraného dodavatele realizovat veřejnou zakázku. Namísto toho se zadavatel dle navrhovatele spoléhá na řadu právních nástrojů, včetně smluvních sankcí, kterými může na vzniklou situaci (případnou neschopnost vybraného dodavatele plnit veřejnou zakázku) reagovat.

Navrhovatel tedy uzavírá, že je přesvědčen, že „rozhodnutí o námitkách je s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti nepřezkoumatelné, netransparentní, v rozporu se zásadou nediskriminace a zásadou rovného zacházení, a proto je i nezákonné. Z těchto důvodů je rovněž nezákonný postup centrálního zadavatele při vyhodnocení nabídek uchazečů o zakázku.“

S ohledem na shora uvedené skutečnosti navrhovatel Úřadu navrhuje, aby zrušil rozhodnutí o námitkách a rozhodnutí o výběru dodavatele.

Podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno dnem 25. 4. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel, navrhovatel a vybraný dodavatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem č. j. ÚOHS-15866/2025/536 ze dne 29. 4. 2025.

Dne 9. 5. 2025 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky dokumenty, které dle zadavatele tvoří ve smyslu § 216 odst. 1 zákona součást dokumentace o zadávacím řízení, přičemž téhož dne Úřad obdržel rovněž vyjádření zadavatele ze dne 9. 5. 2025 (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“).

Zadavatel se v úvodu svého vyjádření co do odůvodnění a argumentace plně odkazuje na rozhodnutí o námitkách, načež tuto argumentaci níže doplňuje o následující skutečnosti.

Zadavatel ve vztahu k této námitce odmítá porušení jakékoliv povinnosti související s posouzením MNNC a odmítá rovněž nezákonnost záměru uzavřít smlouvu s vybraným dodavatelem.

Zadavatel je přesvědčen, že „není v režimu zvláštních postupů podle části VI. ZZVZ povinen postupovat podle § 113 ZZVZ a posuzovat před odesláním oznámení o výběru dodavatele

Zadavatel k předmětnému postupu směřujícímu k zadání veřejné zakázky uvedl, že přezkoumání nabídek účastníků mj. z hlediska možné přítomnosti MNNC provedl, a to v souladu s čl. 4 výzvy k podání nabídek, na základě kterého nabídkovou cenu z pohledu (analogického) rizika MNNC nabídky zadavatel kontroluje.

Současně pak zadavatel dle svého vyjádření „s ohledem na význam služeb tvořících předmět

Zadavatel dále konstatoval, že z opatrnosti vyzval vybraného dodavatele „Žádostí o písemné zdůvodnění stanovení nabídkové ceny a o sdělení věcných podmínek plnění veřejné zakázky“ ze dne 4. 3. 2025 (dále jen „žádost ze dne 4. 3. 2025“) k objasnění nabídky. Vybraný dodavatel nabídkovou cenu dle zadavatele prostřednictvím „Zdůvodnění stanovení nabídkové ceny a sdělení věcných podmínek plnění veřejné zakázky“ ze dne 13. 3. 2025 (dále jen „zdůvodnění ze dne 13. 3. 2025“) vysvětlil. Zadavatel dále uvedl, že posoudil předmětné zdůvodnění vybraného dodavatele jako relevantní a řádně odůvodněné, přičemž neshledal jakékoliv riziko, které by mělo ohrozit plnění předmětu veřejné zakázky.

V souvislosti s otázkou posuzování MNNC zadavatel odkazuje na rozhodovací praxi Úřadu, a to konkrétně na rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-S0418/2022/VZ ze dne 18. 11. 2022, rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-R0093/2022/VZ ze dne 19. 9. 2022 a rozhodnutí ve věci č. j. ÚOHS-S0491/2018/VZ-02558/2019/522/PKř ze dne 25. 1. 2019, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu ve věci č. j. ÚOHS-R0031/2019/VZ10931/2019/322/HSc ze dne 17. 4. 2019 a dále také na rozsudek NSS ve věci sp. zn.

Zadavatel je tedy toho názoru, že vzhledem ke skutečnosti, že si posuzování MNNC na žádném místě v zadávacích podmínkách nevyhradil, má za to, že návrh navrhovatele je z tohoto pohledu nedůvodný a byl podán ze spekulativních důvodů. K samotnému posuzování MNNC zadavatel dodává, že „[i] kdyby Centrální zadavatel připustil možnost zkoumat MNNC ve smyslu ZZVZ, dovoluje si tvrdit, že by jeho posouzení rizika MNNC obstálo i z věcného hlediska (…).“

K předmětné námitce zadavatel dodává, že „[n]avrhovatel Centrálnímu zadavateli vytýká (bod 31 Návrhu), že žádost o zdůvodnění nabídky byla nedostatečná v tom, že nevystihovala specifické podmínky této konkrétní zakázky, poptávkového listu a katalogového listu.

Argumentaci k podezření z přítomnosti MNNC v nabídce vybraného dodavatele zadavatel uzavírá tím, že „nabídková cena Vybraného dodavatele nijak nevybočuje z dosud platných cenových hladin pro dané služby, ceny jsou reálné, resp. běžné v daném segmentu trhu.

K předmětné námitce zadavatel předně konstatuje, že požadavek navrhovatele v tom smyslu, aby zadavatel byl obligatorně povinen zkoumat schopnost dodavatele poskytovat požadované služby, nemá dle zadavatele oporu v zákoně a není dle jeho názoru ani na základě obdržených informací důvodný.

Zadavatel dále uvádí, že „ze zadávací dokumentace, smlouvy (příloha č. P49 dokumentace) čl. 5.6 Běh Doby zavedení Služby, vyplývá povinnost vybraného dodavatele k předložení použité technologie až v rámci předložení Předávacího protokolu (příloha č. P51 dokumentace), tj. při finálním předání služeb do provozu. V případě použití poddodavatele je vybraný dodavatel povinen přiložit k Předávacímu protokolu Prohlášení poskytovatele (příloha č. P52 dokumentace). Centrální zadavatel uvádí, že dle zadávacích podmínek má vybraný dodavatel dobu zavedení dle platného katalogového listu (doba zavedení převážně činí 90 kalendářních dní). Doba zavedení je zahájena datem zveřejnění smlouvy v registru smluv.“

Zadavatel dále dle svého vyjádření na podnět o neschopnosti plnit veřejnou zakázku uvedený v námitkách navrhovatele reagoval tím, že dne 8. 4. 2025 odeslal vybranému dodavateli „Žádost o poskytnutí informací a potvrzení skutečností“ z téhož dne (dále jen „žádost ze dne

Vzhledem k vyjádření vybraného dodavatele, které bylo součástí „Poskytnutí informací a potvrzení skutečností“ ze dne 14. 4. 2025 (dále jen „zdůvodnění ze dne 14. 4. 2025“), zadavatel uvádí, že jeho obsahem bylo ujištění, že vybraný dodavatel bude schopen plnění poskytovat. Podstatný závěr, který ze zdůvodnění ze dne 14. 4. 2025 dle zadavatele vyplývá, je ten, že pokud v dotčených lokalitách není u jednoho poddodavatele dostupná metalická, ani optická technologie pro realizaci služeb, neznamená to, že nebude dostupná v době požadované zadavatelem dle zadávacích podmínek. S uvedeným vyjádřením se pak zadavatel ztotožňuje a dodává, že „[v] kontextu skutečnosti, že dodavatel prokázal svoji schopnost plnit veřejnou zakázku i ve smyslu § 28 odst. 1) písm. c) ZZVZ, nemůže Centrální zadavatel přijmout žádná Navrhovatelem (obecná) opatření.“

S ohledem na technické nároky služeb tvořících předmět veřejné zakázky zadavatel konstatuje, že „pro plnění povinností pověřujícího zadavatele (Hasičský záchranný sbor České republiky, dále jen ‚HZS ČR‘) je nutné využívat optické a metalické datové linky. Z tohoto důvodu předmětné katalogové listy připouští použití technologie radiových spojů jen v případě záložní linky dle Parametru ZALK1-4 a ZALT1-2 uvedeného v příslušném katalogovém listu.

K tvrzení navrhovatele o nesplnění zadávacích podmínek ze strany vybraného dodavatele, tedy že vybraný dodavatel nepředpokládá realizovat dodávku služeb plně v souladu se zadávací dokumentací, k cenovým odhadům ohledně nákladů navrhovatele na vybudování optické a metalické infrastruktury a k argumentu, že optická ani metalická infrastruktura

Zadavatel také odmítá tvrzení navrhovatele ohledně skutečnosti, že se nezabýval „zcela konkrétními a podloženými skutečnostmi“ navrhovatele, když vybranému dodavateli zaslal žádost ze dne 8. 4. 2025. K uvedenému pak zadavatel naopak konstatuje, že vyzval vybraného dodavatele, aby případně uvedl jakoukoli další skutečnost, která by pro zadavatele byla relevantní zejména ve vztahu k podaným námitkám napadající přítomnost MNNC a existenci reálného rizika, že vybraný dodavatel nebude schopen zajistit plnění veřejné zakázky (jakoukoliv) technologií dle katalogových listů

Na základě výše uvedeného zadavatel rovněž „poukazuje na čl. 5.5 Smlouvy, který výslovně umožňuje poskytovateli a Koncovému uživateli sjednat si tzv. individuální harmonogram, jenž má přednost před tzv. ‚Dobou zavedení Služby‘ dle zadávacích podmínek či dle Smlouvy.

Zadavatel ve vztahu k zadávací podmínce týkající se maximální doby, po kterou lze umožnit dočasné využití radiových spojů pro primární linku, uvádí, že také sám navrhovatel se v roce

Pokud navrhovatel poukazuje na skutečnost, že ve dvou případech byla s vybraným dodavatelem ukončena smlouva dohodou, pak zadavatel tuto skutečnost potvrzuje, nicméně odmítá, že by měla jakkoliv souviset se zde řešenou situací. Navrhovatelem uvedené příklady v rámci návrhu pak dle zadavatele nesouvisí s předmětem přezkumu a jsou navrhovatelem interpretovány účelovým způsobem.

Zadavatel dále zpochybňuje újmu navrhovatele spočívající v údajné překážce dosažení zisku v důsledku výběru nabídky vybraného dodavatele a nikoliv navrhovatele. K uvedenému zadavatel argumentuje, že navrhovatel je dosavadním poskytovatelem předmětných služeb, a to již po dobu tří let, načež „[p]odanými námitkami a Návrhem Navrhovatel brání uzavření smlouvy s Vybraným dodavatelem, čímž si prodloužil dobu plnění a příjem za několik měsíců v odhadované výši 13,3 mil. Kč bez DPH.“ Zadavatel se proto domnívá, že návrh je navrhovatelem podán účelově, ze spekulativních důvodů a za účelem udržení zisku.

Zadavatel je dále toho názoru, že „(náhlá) nedostupnost telekomunikačních kapacit v 16 specifických lokalitách v období před změnou dodavatele je zvláštní a neodpovídá standardní a obvyklé situaci v oblasti poskytování telekomunikačních služeb.“

Ze všech výše uvedených důvodů zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele zamítl a správní řízení zastavil.

Usnesením č. j. ÚOHS-21163/2025/536 ze dne 6. 6. 2025 stanovil Úřad účastníkům řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Rozhodnutím o předběžném opatření č. j. ÚOHS-21555/2025/500 ze dne 10. 6. 2025 uložil

Dne 13. 6. 2025 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí z téhož dne (dále jen „vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí“). Zadavatel ani vybraný dodavatel se ve lhůtě k tomu stanovené, ani později, k podkladům rozhodnutí nevyjádřili.

Navrhovatel ve svém vyjádření odkazuje na argumentaci obsaženou v námitkách a návrhu (včetně příloh námitek a návrhu) a dále reaguje na vyjádření zadavatele k návrhu následujícím způsobem.

Navrhovatel trvá na tom, že se zadavatel v rozhodnutí o námitkách s důvodnými pochybnostmi navrhovatele, které byly obsaženy v námitkách, nevypořádal, natož, aby je vyvrátil, což dle navrhovatele zadavatel neučinil ani ve vyjádření zadavatele k návrhu.

Dle navrhovatele pak vybraný dodavatel „uplatňuje v zadávacím řízení ohledně zakázky, ale i v dalších aktuálně a souběžně soutěžených veřejných zakázkách tzv. predátorské ceny, které jsou nepochybně i mimořádně nízkými nabídkovými cenami či uplatňuje další protisoutěžní praktiky. Je přitom nesporné, že takový postup vybraného dodavatele současně vede k narušování férové hospodářské soutěže. Dle navrhovatele se vybraný dodavatel, sám nebo ve spojení se svým poddodavatelem CETIN, a.s., fakticky nachází v postavení dominantního hráče na trhu elektronických komunikací.“ K uvedenému navrhovatel dodává, že „[p]okud by centrální zadavatel v průběhu posouzení měl indicie, že vybraný dodavatel zneužívá svou cenovou politikou v zakázce své dominantní postavení, a toto podezření nebylo vybraným dodavatelem vyvráceno, je povinností centrálního zadavatele vybraného dodavatele vyloučit.

Dne 3. 7. 2025 obdržel Úřad vyjádření vybraného dodavatele z téhož dne (dále jen „vyjádření vybraného dodavatele“).

Vybraný dodavatel se zde kriticky vyjadřuje k jednáním navrhovatele spočívajícím v údajném podávání obdobných neopodstatněných návrhů k Úřadu (zejména s ohledem na veřejné zakázky zadávané na základě zavedeného dynamického nákupního systému s názvem „Poskytování služeb KIVS - 2017 - 2041“) směřujícím proti výběru vybraného dodavatele, která vybraný dodavatel považuje za účelová. Vybraný dodavatel pak má vzhledem k výše popsaným jednáním navrhovatele za to, že se ze strany navrhovatele jedná o nekalý konkurenční boj s cílem vybraného dodavatele poškodit.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména relevantních částí obdržené dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků správního řízení, rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 6 odst. 2 zákona ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Podle § 28 odst. 1 písm. o) zákona se pro účely tohoto zákona mimořádně nízkou nabídkovou cenou rozumí nabídková cena nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.

Podle § 113 odst. 1 zákona zadavatel provede posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny před odesláním oznámení o výběru dodavatele.

Podle § 113 odst. 4 zákona zadavatel požádá účastníka zadávacího řízení o písemné zdůvodnění způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny se považuje za žádost podle § 46 zákona, lze ji doplňovat a vznést opakovaně. V žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny musí zadavatel požádat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, že a) při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a b)

neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.

originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.

Podle § 130 zákona, ve znění účinném ke dni uveřejnění výzvy k podání nabídek, se při postupu podle této části zákona (část VI.) § 39 odst. 1, § 42 až 45, § 46 odst. 1 a § 48a odst. 1 použijí obdobně.

Podle § 39 odst. 1 zákona, ve znění účinném ke dni uveřejnění výzvy k podání nabídek, zadavatel postupuje v zadávacím řízení podle pravidel stanovených tímto zákonem a je přitom povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro průběh zadávacího řízení tento zákon nestanoví, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6 zákona.

Podle § 130 zákona, ve znění účinném ode dne 3. 4. 2025, je zadavatel v průběhu zvláštního postupu povinen dodržet stanovené zadávací podmínky. Pokud pravidla pro zvláštní postupy nejsou stanovena tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo zadávacími podmínkami, určí je zadavatel v souladu se zásadami podle § 6. Při postupu podle této části se § 39 odst. 2 písm. e), § 39 odst. 5, § 42 až 45, § 46 odst. 1 a § 48a odst. 1 použijí obdobně.

Podle § 251 odst. 4 zákona platí, že náležitosti návrhu podle odstavce 1 věty první a druhé nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem; Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží. K novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.

Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

V článku I. „Úvodní ustanovení“ zadávací dokumentace dynamického nákupního systému (dále jen „zadávací dokumentace DNS“) je uvedeno, že: „Centrální zadavatel zavedl v souladu s pravidly pro užší řízení dle § 58 a § 59 ZZVZ, v souladu s § 138 (…) dynamický nákupní systém, a to v rámci Centralizovaného zadávání veřejných zakázek. Centrální zadavatel ve smyslu § 9 odst. 1 písm. b) ZZVZ provádí v souladu s Usnesením zadávací řízení na zavedení dynamického nákupního systému a současně zadává Dílčí veřejné zakázky na poskytování datových a hlasových služeb Komunikační infrastruktury veřejné správy (…).“

V článku XI.1 „Další informace“ zadávací dokumentace DNS je mj. uvedeno, že: „Centrální zadavatel výslovně upozorňuje na možnost aplikace § 48 odst. 5 písm. f) ZZVZ umožňující zadavateli vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost, pokud prokáže, že se účastník zadávacího řízení dopustil v posledních 3 letech před zahájením zadávacího řízení nebo po zahájení zadávacího řízení závažného profesního pochybení, které zpochybňuje jeho

V bodě 2. „Obecné informace o veřejné zakázce“ výzvy k podání nabídek je mj. uvedeno následující: „Zadávací podmínky

V bodě 4. „Nabídková cena a způsob jejího zpracování“ výzvy k podání nabídek v části „Obecné požadavky na zpracování nabídkové ceny“ je mj. uvedeno následující: „Nabídková cena obsahuje veškeré náklady a hotové výdaje na realizaci Veřejné zakázky v místě plnění.

V bodě 7. „Hodnocení nabídky“ výzvy k podání nabídek v části „Elektronická aukce“ je mj. uvedeno následující: „Dodavatelé, kteří se účastnili elektronické aukce, jsou povinni do 4 pracovních dnů ode dne ukončení elektronické aukce doručit Centrálnímu zadavateli prostřednictvím zaslané zprávy v elektronickém nástroji příslušný Poptávkový list, v němž budou cenové hodnoty vyplněny v souladu s pravidly uvedenými v článku 4 Výzvy (tedy mj. zvlášť pro každou a všechny Služby v Poptávkovém listu) tak, aby nabídková cena (‚Nabídková cena CELKOVÁ pro hodnocení‘) odpovídala poslední aukční hodnotě parametru ‚Nabídková cena CELKOVÁ pro hodnocení‘ podané Dodavatelem (dále jen ‚Upravený Poptávkový list‘) a současně aby nezaokrouhlený součet všech ‚Nabídkových cen CELKOVÝCH‘ za všechny Služby (všechny řádky) v Upraveném Poptávkovém listu odpovídal poslední aukční hodnotě parametru ‚Nabídková cena CELKOVÁ pro hodnocení‘ podané Dodavatelem. V Upraveném

V katalogovém listu „DATA_VPN_KRITICKÁ INFRASTRUKTURA_012.02“, který je přílohou výzvy k podání nabídek, je v části „Použitelné technologie“ uvedeno: „Pro realizaci služeb IP MPLS VPN je umožněno použití výhradně těchto přenosových technologií za níže stanovených podmínek: - metalická vedení (službu není možno realizovat na agregovaných a asymetrických linkách prostřednictvím inverzního multiplexu) - optická vedení - radiové spoje (pro všechny typy SLA dle tohoto KL). Tato technologie může být použita za podmínek stanovených tímto katalogovým listem a využita jen v případě záložní linky dle Parametru ZALK1-4 a ZALT1-4 uvedeného v tomto katalogovém listu. Pro zajištění primární linky (služby) lze radiové spoje využít pouze dočasně po dobu nutnou pro vybudování linky po metalickém nebo optickém vedení. Maximální doba, po kterou lze umožnit dočasné využití radiových spojů pro primární linku, činí 12 měsíců od účinnosti smlouvy na poskytování služeb.

V uvedeném katalogovém listu je v části „Maximální doba zřízení služby“ uvedeno: „90 kalendářních dní.“

V katalogovém listu „DATA_VPN-QOS_KRITICKÁ INFRASTRUKTURA_011.01“, který je rovněž přílohou výzvy k podání nabídek, je v části „Použitelné technologie“ uveden odkaz na dříve zmíněný katalogový list.

Dle článku 5.5. „Doba zavedení Služby“ smlouvy platí, že: „Poskytovatel je vždy povinen postupovat tak, aby zahájení poskytování Služby Pověřujícímu zadavateli plynule a bezproblémově navázalo na dosavadní poskytování Služby Pověřujícímu zadavateli. Poskytovatel je povinen zahájit řádné poskytování Služby nejpozději na konci lhůty k tomu stanovené (dále jen ‚Doba zavedení Služby‘) (i) v zadávacích podmínkách Zadávacího řízení (zejména v příslušném Katalogovém listu Služby), (ii) ve Smlouvě nebo (iii) v písemné dohodě (individuálním harmonogramu) sjednané na základě Smlouvy mezi Pověřujícím zadavatelem a Poskytovatelem. Odlišné ujednání Doby zavedení Služby v rámci individuálního harmonogramu (viz výše bod iii) bude aplikováno přednostně před stanovením Doby zavedení

V žádosti ze dne 4. 3. 2025 adresované vybranému dodavateli zadavatel mj. uvedl následující:

kapitole ‚Výhrady Centrálního zadavatele‘ Výzvy.5 (…)

Ve zdůvodnění ze dne 13. 3. 2025 konstatoval vybraný dodavatel mj. následující: „Ve vztahu k Veřejné zakázce byla dopisem Centrálního zadavatele (‚dále jen Žádost‘) společnost O2 dne 4.3.2025 požádána zdůvodnění stanovení nabídkové ceny a sdělení věcných podmínek plnění veřejné zakázky. V této souvislosti společnost O2, jakožto přílohu tohoto přípisu, zasílá doplněnou tabulku ‚P1_Poptavkovy_list_150002VPN_KI_60193336_MNNC_vyber‘ týkající se předmětu plnění. Do této tabulky společnost O2 specifikovala veškeré nákladové položky, tedy tyto položky: tj. měsíční náklad za přístupovou síť, měsíční náklad na kapacitu v páteřní síti, měsíční náklad na CPE, měsíční náklad na zálohu, další související náklady. Z doplněné tabulky je zřejmé, že je společnost O2 schopna za nabízenou cenu službu realizovat a s kladnou marží po celou dobu kontraktu provozovat, a nemůže se tedy jednat o mimořádně nízkou nabídkovou cenu.

V žádosti ze dne 8. 4. 2025 adresované vybranému dodavateli zadavatel mj. uvedl následující: „(…) tímto Účastníka podle ust. § 46 odst. 1 ZZVZ žádám o poskytnutí informací a potvrzení dále uvedených skutečností.

Ve zdůvodnění ze dne 14. 4. 2025 konstatoval vybraný dodavatel mj. následující: „Ve vztahu k Veřejné zakázce byla dopisem Centrálního zadavatele (‚dále jen Žádost‘) společnost O2 dne 8.4.2025 požádána o poskytnutí informací a potvrzení skutečností. V této souvislosti společnost O2, jakožto přílohu tohoto přípisu, zasílá doplněnou tabulku ‚P1_Poptavkovy_list_150002-VPN_KI_60193336_vyzva_k_doplneni‘ týkající se předmětu plnění. Do této tabulky společnost O2 specifikovala, jakou kombinaci technologií plánuje využít pro poskytování služby v rámci Veřejné zakázky.

V oznámení o výběru dodavatele zadavatel mimo jiné uvedl následující: „Vybraný dodavatel je dodavatelem zařazeným v příslušné části DNS KIVS, a tedy i prokázal splnění kvalifikace pro Veřejnou zakázku. Jeho nabídka splnila zákonné podmínky, jakož i podmínky stanovené v zadávacích podmínkách Veřejné zakázky, a neobsahuje neodůvodněnou mimořádně nízkou nabídkovou cenu. (…)

Návrh navrhovatele směřuje proti postupu zadavatele při posuzování možné přítomnosti mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídce vybraného dodavatele a dále proti postupu zadavatele při prověřování schopnosti vybraného dodavatele realizovat zakázku, resp. neprověření reálnosti technického zajištění poskytování služeb při realizaci zakázky vybraným dodavatelem v souladu se zadávacími podmínkami, a to konkrétně souladu s požadavky na použité technologie vyplývajícími z katalogových listů DATA_VPN_KRITICKÁ

Úřad v prvé řadě uvádí, že smyslem zavedení dynamického nákupního systému byla snaha o zjednodušení a zrychlení zadávacího řízení za využití výhradně elektronických prostředků komunikace. Jak uvádí komentářová literatura, je podstatou dynamického nákupního systému „především zjednodušení opakovaného zadávání veřejných zakázek, jejichž předmět plnění je na trhu běžně dostupný, a zajištění široké soutěže o veřejnou zakázku mezi dodavateli“ (Dvořák, D., Machurek, T., Novotný P., Šebesta, M. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, 1320 s.).

K zavedení dynamického nákupního systému tak zadavatele obvykle vede snaha zjednodušit a zrychlit procesy zadávání veřejných zakázek na zákonem vymezená plnění, tedy snaha zefektivnit procesy, které by nebyly tak efektivní při využití běžných postupů. Jak vyplývá

Vzhledem k tomu, že dynamický nákupní systém je řazen mezi zvláštní postupy zadavatele (část šestá zákona), neaplikují se na postup zadavatele při jeho zavádění automaticky všechna ustanovení zákona.

Komentářová literatura rovněž potvrzuje, že „[z]vláštní postupy nejsou samy o sobě zadávacím řízením dle ZVZ, a nevztahuje se tak na ně z tohoto důvodu obecná právní úprava zadávacích řízení obsažená v části druhé ZVZ, s výjimkou odkazovaných § 42 až 44, které se použijí obdobně.“ (Dvořák, D., Machurek, T., Novotný P., Šebesta, M. a kolektiv. Zákon o zadávání veřejných zakázek. Komentář. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2022, 987 - 988 s.).

Znění § 130 zákona, které se uplatní v tomto případě, tedy znění zákona účinné ke dni

Pro úplnost Úřad poznamenává, že současné znění § 130 zákona (tj. znění účinné ode dne

S ohledem na výše uvedené pak Úřad dodává, že přesto, že ve shora uvedené právní úpravě došlo zejména v § 130 zákona v rámci jeho novelizace ke změnám (v porovnání se zněním zákona účinným ke dni uveřejnění výzvy), nemění uvedené ničeho na právě dovozených závěrech, a tedy na samotném materiálním posouzení šetřeného postupu zadavatele, jelikož novelizace tohoto ustanovení zákona zjevně pouze výslovně zakotvuje již v rozhodovací praxi ustálené závěry (srov. rozhodnutí Úřadu ve věci sp. zn. ÚOHS-S0418/2022/VZ ze dne

Vzhledem k tomu, že postup zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému představuje postup zadávání veřejné zakázky ve smyslu § 2 odst. 1 zákona, resp. jedná se o postup podle zákona, je zadavatel v souladu s § 6 zákona povinen v jeho průběhu postupovat dle základních zásad zadávání veřejných zakázek. Mimo jiné se jedná i o povinnost dodržet zásadu transparentnosti. Jedním z jejích rozměrů je princip vázanosti zadávacími podmínkami, které zadavatel sám stanovil (srov. rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0036/2018/VZ ze dne 22. 5. 2018 a sp. zn. ÚOHS-R0195/2020/VZ ze dne 7. 1. 2021). Zadavatel tedy zásadně

Pokud jde o zadávací podmínky, které jsou pro postup zadání veřejné zakázky v dynamickém nákupním systému relevantní, v souladu s § 141 odst. 1 zákona platí, že zadavatel vyzývá dodavatele zařazené do zavedeného dynamického nákupního systému k podání nabídek na základě podmínek uvedených v této výzvě. Obsahové náležitosti výzvy jsou upraveny v příloze č. 6 zákona, přičemž ve výzvě zadavatel uvede mj. údaje o způsobu výběru dodavatele, včetně hodnoticích kritérií a má možnost upřesnit (nikoliv změnit) kritéria hodnocení, která uvedl v oznámení o zahájení zadávacího řízení, kterým byl systém zaveden.

Úřad v návaznosti na výše uvedené předně poukazuje právě na skutečnost, že předmětná veřejná zakázka je zadávána v dynamickém nákupním systému, tedy na základě zvláštního postupu podle části šesté zákona. V případě zvláštních postupů podle části šesté zákona lze pak obecně konstatovat, že se pravidla pro posouzení MNNC ve smyslu § 113 zákona standardně neuplatní. Institut MNNC dle § 113 zákona se tak aktivuje pouze za předpokladu, že je využití daného ustanovení zadavatelem vyhrazeno v zadávacích podmínkách. Zákon tedy zadavateli povinnost postupovat dle § 113 zákona v případě zvláštního postupu dle části šesté zákona neukládá. Pokud by si pak zadavatel uvedený postup ani dobrovolně nevyhradil, nelze mu tedy vytknout, že v souvislosti se zadáváním šetřené dílčí veřejné zakázky zadávané v zavedeném dynamickém nákupním systému MNNC u vybraného dodavatele neposuzoval.

Úřad tedy v prvé řadě posoudil, zda si zadavatel vyhradil možnost posuzování MNNC, resp. možnosti vyloučení účastníka z důvodu MNNC v jeho nabídce.

K tomu Úřad nejprve uvádí, že zadávací podmínky uvedené ve výzvě k podání nabídek vychází ze zadávací dokumentace DNS. Z výzvy k podání nabídek a zadávací dokumentace DNS vyplývá, že zadavatel si použití pravidel vztahujících se k posuzování MNNC (resp. k § 113 zákona) nevyhradil. Současně z uvedených dokumentů nevyplývá ani možnost vyloučení dodavatele dle § 48 odst. 4 zákona či případně dle § 48 odst. 8 zákona. Ze zadávací dokumentace naopak vyplývá, že si zadavatel vyhradil možnost vyloučení pouze z jiných důvodů, než je dle § 48 odst. 4 zákona či případně dle § 48 odst. 8 zákona, a to konkrétně dle § 48 odst. 5 písm. f) zákona a v případě nedodržení požadavků pro upravený poptávkový list (viz body83. a86. odůvodnění tohoto rozhodnutí).

Zadavatel tedy uvedenému přizpůsobil také znění zadávacích podmínek dle výzvy k podání nabídek, které na žádném místě nesměřují k postupu podle § 113 zákona. Zadavatel si tak posuzování MNNC dle § 113 zákona nikde v zadávacích podmínkách nevyhradil.

Na základě výše dovozeného pak Úřad konstatuje, že § 113 zákona se v tomto případě neuplatní, jelikož se jedná o veřejnou zakázku zadávanou na základě zavedeného DNS, jakožto

Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že zadavatel nebyl povinen postupovat dle § 113 zákona, jelikož si použití § 113 zákona ani na žádném místě nevyhradil, a tudíž nebyl povinen provést posouzení MNNC ve vztahu k nabídce vybraného dodavatele, tedy nebyl povinen ani vybraného dodavatele vyzývat k objasnění nabídky ve smyslu § 46 zákona, resp. § 113 odst. 4 zákona.

Z výzvy k podání nabídek nicméně dále vyplývá, že si zadavatel v případě pochybností ohledně nabídkové ceny vyhradil možnost vyzvat dodavatele k vysvětlení nabídky (viz bod85. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Dle přesvědčení Úřadu si tak zadavatel vytvořil dílčí pravidlo vztahující se ke zjišťování údajů týkajících se nabídkové ceny, nicméně z textace dané části výzvy nelze dovozovat, že by si tímto vyhradil použití kompletních pravidel vztahujících se k mimořádně nízké nabídkové ceně ve smyslu § 113 zákona ve spojení s pravidly v § 48 zákona.

Zadavatel tedy z opatrnosti MNNC v nabídce vybraného dodavatele ještě před obdržením námitek navrhovatele na základě žádosti ze dne 4. 3. 2025 (a později také na základě žádosti ze dne 8. 4. 2025) posuzoval (znění předmětných žádostí viz body91. a93. odůvodnění tohoto rozhodnutí), načež po provedených objasněních vybraného dodavatele (znění předmětných objasnění viz body92. a94. odůvodnění tohoto rozhodnutí), v oznámení o výběru dodavatele konstatoval, že „[n]abídková cena byla Centrálnímu zadavateli Vybraným dodavatelem nadepsaným postupem řádně a dostatečně zdůvodněna a současně jím byly potvrzeny skutečnosti vyžadované ust. § 113 odst. 4 písm. a), písm. b) ZZVZ, čímž bylo vyloučeno riziko budoucí nemožnosti realizace Veřejné zakázky ze strany Vybraného dodavatele a zmaření účelu postupu směřujícího k zadání Veřejné zakázky“ (viz bod95. odůvodnění tohoto rozhodnutí) a zadavatel tak vyhodnotil, že nabídka vybraného dodavatele neodůvodněnou

Co se týče námitky netransparentnosti postupu zadavatele, Úřad opětovně uvádí, že zadavatel neměl povinnost se jakkoliv zabývat posouzením MNNC. Zadavatel tedy nemusel nijak zaznamenávat své závěry o tom, proč považuje či nepovažuje nabídkovou cenu vybraného dodavatel za mimořádně nízkou, resp. proč přijímá případné odůvodnění MNNC ze strany dotázaného dodavatele.

Přestože zadavatel možnosti doptat se vybraného dodavatele využil a vybraný dodavatel na tuto žádost o poskytnutí informací reagoval, Úřad podotýká, že se dále v souvislosti s předmětnou námitkou nebude detailněji zabývat přezkumem samotného obsahu těchto

K právě uvedenému pak Úřad dodává, že zadavatel je tedy, jak bylo výše uvedeno, vzhledem k postupu v DNS v souladu s § 6 zákona povinen postupovat dle základních zásad zadávání veřejných zakázek. Úřad je pak přesvědčen, že vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel posuzoval přítomnost MNNC v nabídkách účastníků zadávacího řízení dobrovolně nad rámec zákona, nemůže být pochyb o tom, že předmětné zásady byly zadavatelem dodrženy.

Nad rámec výše uvedených závěrů Úřad poznamenává, že i v situaci, pokud by zadavatel byl povinen zkoumat MNNC ve smyslu § 113 zákona, na základě nyní dostupných informací by obstálo jeho posouzení rizika MNNC také v takovém případě, jelikož z postupu zadavatele se jeví, že i v případě přímé aplikace ustanovení § 113 zákona by své zákonné povinnosti dodržel, a to i zejména včetně povinnosti žádat zdůvodnění MMNC ve smyslu § 113 odst. 4 zákona a povinnosti vybraného dodavatele takové zdůvodnění poskytnout.

K samotné povaze institutu MNNC pak Úřad dodává, že platí, že tento primárně slouží k ochraně zadavatele před uzavřením smlouvy s dodavatelem, který potenciálně nebude schopen realizovat veřejnou zakázku řádně a včas. Je tedy pouze na zadavateli, aby posoudil, zda je cena v nabídce daného účastníka zadávacího řízení reálná a zda je za tuto cenu plnění uskutečnitelné. Pokud zadavatel shledá, že nabídková cena účastníka zadávacího řízení je neodůvodněně nízká, může dodavatele vyloučit. Pokud se však rozhodne uzavřít smlouvu i s dodavatelem, jehož nabídka obsahuje MNNC, je to jen a pouze jeho odpovědnost, jelikož zákon zadavateli povinnost takového dodavatele vyloučit (vyjma situace dle § 113 odst. 6 zákona) neukládá.

Navrhovatel je vzhledem k námitce týkající se (ne)schopnosti vybraného dodavatele realizovat veřejnou zakázku toho názoru, že zadavatel žádným způsobem neprověřil reálnost technického zajištění poskytování služeb vybraným dodavatelem pro realizaci veřejné zakázky v souladu se zadávací dokumentací, přičemž má tedy za to, že vybraný dodavatel nesplňuje technické požadavky služeb stanovené prostřednictvím katalogových listů

Předmětem sporu mezi navrhovatelem a zadavatelem je tedy skutečnost, zda zadavatel dostatečným způsobem prověřil, že vybraný dodavatel bude schopen realizovat předmět veřejné zakázky především s ohledem na splnění technického požadavku zadavatele, který byl v katalogovém listu DATA_VPN_KRITICKÁ INFRASTRUKTURA_012.02 stanoven následovně: „Pro realizaci služeb IP MPLS VPN je umožněno použití výhradně těchto přenosových technologií za níže stanovených podmínek: - metalická vedení (službu není možno realizovat na agregovaných a asymetrických linkách prostřednictvím inverzního multiplexu) - optická vedení

Zadavatel rovněž k předmětnému požadavku ve vyjádření k návrhu konstatoval, že „pro plnění povinností pověřujícího zadavatele (Hasičský záchranný sbor České republiky, dále jen ‚HZS ČR‘) je nutné využívat optické a metalické datové linky. Z tohoto důvodu předmětné katalogové listy připouští použití technologie radiových spojů jen v případě záložní linky dle

Vzhledem k právě uvedenému se tedy u předmětného požadavku zadavateli jedná především o to, že technologie radiových spojů může být použita jen v případě záložní linky, avšak pro zajištění primární linky lze radiové spoje využít pouze po stanovenou maximální dobu

Navrhovatel v návrhu zpochybňuje soulad technologického řešení vybraného dodavatele se zadávací dokumentací, tedy splnění předmětného požadavku vybraným dodavatelem, přičemž poukazuje na skutečnost, že jak navrhovatel, tak vybraný dodavatel využívají pro realizaci svých služeb shodného poddodavatele a s ohledem na tuto skutečnost dále konstatuje, že z důvodu prověření dostupnosti kapacit uskutečnil namátkově průzkum dostupnosti služeb poddodavatele v lokalitách služeb poptávaných v rámci předmětné veřejné zakázky, načež zjistil, že minimálně v 16 lokalitách, které byly uvedeny v seznamu lokalit v příloze č. 1 námitek, není u poddodavatele dostupná metalická, ani optická technologie pro realizaci služeb. Dle navrhovatele je dále téměř jisté, že minimálně v lokalitách specifikovaných v příloze č. 1 námitek nedojde ke změně dostupnosti optické či metalické infrastruktury od poddodavatele a existuje tak riziko, že vybraný dodavatel nebude mít jak zajistit plnění veřejné zakázky zadavatelem požadovanou technologií. Zadavatel pak měl dle navrhovatele u všech (tedy nejen navrhovatelem zmíněných) lokalit postupem dle § 46 zákona prověřit, jakými technologiemi bude vybraný dodavatel služby v souladu se zadávacími podmínkami realizovat.

Úřad pak vzhledem k výše uvedeným argumentům navrhovatele předně konstatuje, že zadavatel celkem dvakrát vyzýval vybraného dodavatele prostřednictvím žádosti ze dne

Není tedy pravdou, že by zadavatel neměl snahu prověřit reálnost technického zajištění realizace veřejné zakázky vybraným dodavatelem. Úřad na tomto místě dále shrnuje proces, kterým zadavatel posuzoval prokázání splnění předmětného technického požadavku ze strany vybraného dodavatele.

Zadavatel v rámci žádosti ze dne 4. 3. 2025 požadoval po vybraném dodavateli mj. potvrdit následující: „S ohledem na extrémní důležitost zájmů a povinností, které pověřující zadavatel bude prostřednictvím služeb tvořících předmět Veřejné zakázky zajišťovat, Centrální zadavatel vyzývá Účastníka, aby potvrdil, že: a) jsou mu dostatečně známy veškeré výše uvedené technické požadavky na služby tvořící předmět Veřejné zakázky, b) že je schopen a připraven splnit veškeré výše uvedené technické požadavky na služby, zejména na technologie, jimiž má být poskytování služeb zajištěno, tak, aby nedošlo k ohrožení plnění povinností pověřujícího zadavatele.“

Zadavatel prostřednictvím zmíněné žádosti ze dne 4. 3. 2025 požadoval po vybraném dodavateli rovněž vyplnění přílohy č. 1 předmětné žádosti, která obsahovala výběr 115 služeb z celkem 232 služeb požadovaných v rámci poptávkového listu k veřejné zakázce (příloha výzvy), a která byla zadavatelem doplněna o část označenou jako „Technicko – finanční část k doplnění“ určenou mj. pro doplnění konkrétní technologie, která bude vybraným dodavatelem pro zajištění služeb v průběhu plnění veřejné zakázky využita.

Vybraný dodavatel pak zadavateli ve zdůvodnění ze dne 13. 3. 2025 potvrdil zadavatelem výše požadované skutečnosti a spolu se svým vyjádřením zadavateli zaslal také vyplněnou přílohu výzvy, ve které zadavateli mj. u všech zadavatelem vybraných 115 služeb uvedl, jakou kombinaci technologií plánuje pro jejich realizaci využít. Dále vybraný dodavatel ve svém zdůvodnění uvedl, že „společnost O2 potvrzuje, že je připravena služby poskytnout při dodržení všech podmínek příslušných katalogových listů zajišťujících jejich vysokou dostupnost a bezpečnost tak, aby nebyl ohrožen účel, k jehož naplnění tyto služby mají sloužit.“

Zadavatel následně po obdržení námitek navrhovatele opět žádal vybraného dodavatele prostřednictvím žádosti ze dne 8. 4. 2025 o poskytnutí informací a potvrzení skutečností.

Vybraný dodavatel v reakci na žádost ze dne 8. 4. 2025 ve svém zdůvodnění ze dne 14. 4. 2025 poskytl zadavateli vyplněnou přílohu žádosti, ve které mj. specifikoval, jakou kombinaci technologií plánuje využít pro poskytování vybraných služeb, přičemž dále ve svém zdůvodnění uvedl, že „u všech předmětných lokalit lze dočasně využít radiové spoje po dobu nutnou pro vybudování linky po metalickém nebo optickém vedení s tím, že maximální doba, po kterou lze umožnit dočasné využití radiových spojů pro primární linku, činí 12 měsíců od účinnosti smlouvy na poskytování služeb a tato doba může být dokonce prodloužena z důvodu objektivních překážek, které dodavatel nezpůsobil“ a dále, že „skutečnost, že během průzkumu trhu není v daných lokalitách u jednoho poddodavatele (spol. CETIN a.s.) dostupná metalická, ani optická technologie pro realizaci služeb, neznamená, že nebude dostupná v době požadované Centrálním zadavatelem v zadávací dokumentaci Veřejné zakázky.“

Zadavatel pak posoudil také toto vyjádření vybraného dodavatele jako relevantní, řádně odůvodněné, přičemž neshledal jakékoliv riziko, které by mělo ohrozit plnění předmětu veřejné zakázky.

Obecně k ověřování předložených informací a dokladů v nabídkách účastníků zadávacího řízení, resp. v tomto případě dodavatelů zařazených do DNS, kteří podali nabídku na veřejnou zakázku, Úřad dále souhlasí se zadavatelem v tom smyslu, že zadavatel není obligatorně povinen zkoumat schopnost dodavatele poskytovat požadované služby, přičemž povinnost ověřování předložených informací a dokladů zadavateli nastává v případě, kdy má o údajích předložených v nabídce dodavatele jakékoliv pochybnosti, přičemž je dále povinností zadavatele tyto pochybnosti odstranit a mít tak postaveno najisto, zda účastník splnění zadávacích podmínek skutečně prokázal, či neprokázal. Pochybnosti ohledně splnění zadávacích podmínek na straně vybraného dodavatele pak na základě výše uvedených skutečností nastaly, a to nejen ze strany navrhovatele, ale prvně předně také ze strany samotného zadavatele, který dostál své zákonné povinnosti v takovém případě vyzvat vybraného dodavatele k objasnění jeho nabídky, což, jak bylo výše shrnuto, učinil zadavatel nejen prvně ze své iniciativy, ale následně také po obdržení námitek navrhovatele. Tyto námitky pak zadavatel vyhodnotil jako podnět týkající se možné neschopnosti vybraného dodavatele plnit veřejnou zakázku s tím, že prostřednictvím žádosti ze dne 8. 4. 2025 byl vybraný dodavatel zadavatelem vyzván k objasnění konkrétních pochybností a podezření obsažených v námitkách navrhovatele o neschopnosti plnit veřejnou zakázku v souladu se zadávacími podmínkami.

Vzhledem k výše shrnutému postupu zadavatele má pak Úřad za to, že zadavatel z pohledu zákonných povinností udělal vše pro to, aby ověřil, že vybraný dodavatel splňuje veškeré zadavatelem stanovené zadávací podmínky a bude schopen veřejnou zakázku plnit dle předmětné smlouvy a zde stanovených podmínek.

Z předmětných zdůvodnění nabídky učiněných vybraným dodavatelem pak Úřad dovozuje, že nyní o nemožnosti realizovat plnění veřejné zakázky v souladu se zadávacími podmínkami a smlouvou nic nevypovídá. V této souvislosti Úřad podotýká, že i v případě, že by bylo tvrzení navrhovatele ohledně současné nedostupnosti metalického a optického vedení pravdivé, jedná se o smlouvou předvídanou situaci, kdy dočasné plnění prostřednictvím radiového spoje po dobu nutnou pro případné vybudování linky po metalickém nebo optickém vedení je naopak zcela v souladu se zněním zadávacích podmínek, přičemž smlouva ve svém článku 5.5. také, jak bylo výše uvedeno, umožňuje poskytovateli a koncovému uživateli sjednat si tzv. individuální harmonogram, jenž má dále přednost před tzv. dobou zavedení služby dle zadávacích podmínek. Úřad je toho názoru, že není důvod z dnes ničím nepodložených obav dovozovat budoucí nerealizovatelnost plnění na straně vybraného dodavatele.

Úřad má tak za to, že zadavatel prověřil reálnost technického zajištění poskytovaných služeb vybraným dodavatelem v souladu s požadavky katalogových listů a posoudil splnění podmínek veřejné zakázky u vybraného dodavatele takovým způsobem, který vylučuje pochybnost o navrhovatelem tvrzené nemožnosti realizace plnění vybraným dodavatelem v souladu se zadávacími podmínkami.

K námitce navrhovatele týkající se netransparentnosti a nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o námitkách Úřad uvádí, že ve vztahu k namítaným skutečnostem poskytl zadavatel v rozhodnutí o námitkách v souladu s § 245 odst. 1 zákona přezkoumatelné odůvodnění, z nějž je patrné, z jakých důvodů shledává podané námitky nedůvodné. Úřad považuje za vhodné doplnit, že pro splnění požadavku na srozumitelné a dostatečné odůvodnění stanoviska zadavatele v rozhodnutí o námitkách není nutné, aby se zadavatel vypořádával s každým dílčím aspektem argumentace stěžovatele do nejmenších myslitelných podrobností; rozhodující je, zda zadavatel v rozhodnutí o námitkách poskytuje navrhovateli srozumitelné a dostatečně podrobné stanovisko k podstatě namítaných skutečností, tj. k podstatě argumentace navrhovatele. V této souvislosti Úřad shrnuje, že k námitkám týkajících se posouzení MNNC zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně mimo jiné zdůvodnil, že povinnosti dle § 113 zákona se na jeho postup především nevztahují. K námitkám zpochybňujícím splnění zadávacích podmínek nabídkou vybraného dodavatele z pohledu realizovatelnosti plnění zadavatel například zdůvodnil, že schopnost dodavatele plnit veřejnou zakázku se posuzuje podle kvalifikace, která nebyla nijak zpochybněna; namítané skutečnosti (v dotčených lokalitách v současné době není u poddodavatele vybraného dodavatele dostupná metalická ani optická technologie pro realizaci služeb) zadavatel nijak nezpochybňuje a bere tyto informace na vědomí, ze zdůvodnění však dále vyplývá, že i vzhledem k charakteru tvrzených skutečností z nich nyní nevyplývá žádný objektivní důvod pro vyloučení vybraného dodavatele, přičemž v případě že by se v průběhu realizace služeb ukázalo, že vybraný dodavatel není schopen plnit své závazky, má zadavatel k dispozici právní nástroje, jak na vzniklou situaci reagovat.

Úřad také upozorňuje, že řízení o návrhu je obecně stiženo zásadou koncentrace řízení, která je v zákoně zakotvena v rámci ustanovení § 251 odst. 4 a 5 zákona, kdy smyslem koncentrace řízení je zajistit rychlý průběh řízení. Jedná se o prvek jeho racionalizace, kdy de facto nutí účastníky řízení tvrdit skutečnosti a označit důkazy k jejich prokázání v určité fázi řízení, což mj. zabraňuje možným obstrukcím, tj. aby účastníci nemohli stále tvrdit nové skutečnosti a navrhovat nové důkazy, které by správní orgán musel neustále provádět a vyhodnocovat,

S ohledem na vše výše uvedené Úřad uzavírá, že v návrhem napadaném postupu zadavatele spočívajícím ve výběru vybraného dodavatele neshledal rozpor se zákonem, a tedy neshledal důvody pro uložení nápravného opatření, a proto návrh podle § 265 písm. a) zákona zamítl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Česká republika – Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7

JUDr. Pavel Zajíc, advokát, Nad Porubkou 2355, 708 00 Ostrava

O2 Czech Republic a.s., Za Brumlovkou 266/2, 140 22 Praha 4