maximální možné pokuty pak Úřad dospěl k závěru, že jako nejzávaznější je třeba považovat
nyní projednávaný přestupek, neboť v tomto případě je hranice maximální možné pokuty
(5 038 291,65 Kč) za spáchaný přestupek, jehož se obviněný dopustil, vyšší než ve správních
řízeních uvedených v bodě 139. odůvodnění tohoto rozhodnutí.
142. Ve vztahu k aplikování tzv. absorpční zásady tedy Úřad sděluje, že považuje za nejzávažnější
ze sbíhajících se přestupků nyní projednávaný, a proto je možné v nyní posuzovaném případě
uložit pokutu v maximální výši 5 038 291,65 Kč. Ve vztahu ke sbíhajícím se přestupkům Úřad
uvádí, že je přičítá obviněnému coby přitěžující okolnosti. V tomto kontextu tak Úřad v rámci
aplikování tzv. absorpční zásady s ohledem na výše uvedené konstatuje, že pokud
by posuzoval všechny sbíhající se přestupky současně a ukládal pouze jedinou pokutu, uložil
by nyní pokutu ve výši 2 150 000,- Kč. Úřad přihlédl k již uloženým pokutám za sbíhající
se přestupky, kdy od částky pokuty, kterou by uložil ve společném řízení, Úřad odečetl pokuty
již uložené ve výše citovaných rozhodnutích (350 000,- Kč, 100 000,- Kč, 100 000,- Kč,
400 000,- Kč a 500 000,- Kč) a obviněnému tak v projednávané věci uložil konečnou výši pokuty
tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
143. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť vychází
z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu,
že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. V případě organizační složky státu
lze uvažovat o tom, že účinek obdobný onomu „zmaření“ ekonomické podstaty daného
subjektu by tu měla pokuta, která by např. byla způsobilá paralyzovat činnost takové
organizační složky. Úřad dospěl k závěru, že pokuta uložená ve výši uvedené ve výroku II.
tohoto rozhodnutí není způsobilá negativně ovlivnit (ve smyslu paralýzy jeho činnosti)
působení obviněného, který je organizační složkou České republiky, neboť z rozpočtu
obviněného na rok 20267 vyplývá, že obviněný předpokládá příjmy ve výši 180 291 000,- Kč,
přičemž rozpočtované výdaje (prostředky, se kterými bude hospodařit) přesahují 17 mld Kč.
144. V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená zadavateli
(obviněnému) za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce
právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených
7
Dostupné
na
https://monitor.statnipokladna.gov.cz/ucetni-jednotka/72080043/schvaleny-rozpocet/prijmydruhovy?rad=t&obdobi=2612
36
Č.j.: ÚOHS-15031/2026/500
zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp.
k jednání, které je se zákonem v souladu. Má-li pokuta tyto funkce splnit, je zřejmé, že musí
být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem (obviněným) pociťována jako újma,
neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní
jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne
6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně,
aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce)
a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla
dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním.
145. V tomto smyslu Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý
zásah do majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních
prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být
tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního
charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená sankce projevit (výlučně jen)
ve sféře obviněného, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých
je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní
stav, jenž vyústil v uložení sankce.
146. Úřad posoudil postup obviněného ze všech výše uvedených hledisek a vzhledem ke zjištěnému
přestupku obviněného přistoupil k uložení pokuty, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto
rozhodnutí.
147. Pokuta uložená ve výroku II. tohoto rozhodnutí je splatná do dvou měsíců od nabytí právní
moci rozhodnutí na účet Celního úřadu v Praze zřízený u České národní banky číslo 375467724011/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu
pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –
sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má
odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná
v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
v z. Mgr. Mojmír Florian
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
Česká republika – Generální finanční ředitelství, Lazarská 15/7, 110 00 Praha 1
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
37