{"html": "<div class=\"doc\"><p>maximální možné pokuty pak Úřad dospěl k závěru, že jako nejzávaznější je třeba považovat</p><p>nyní projednávaný přestupek, neboť v tomto případě je hranice maximální možné pokuty</p><p>(5 038 291,65 Kč) za spáchaný přestupek, jehož se obviněný dopustil, vyšší než ve správních</p><p>řízeních uvedených v bodě 139. odůvodnění tohoto rozhodnutí.</p><p>142. Ve vztahu k aplikování tzv. absorpční zásady tedy Úřad sděluje, že považuje za nejzávažnější</p><p>ze sbíhajících se přestupků nyní projednávaný, a proto je možné v nyní posuzovaném případě</p><p>uložit pokutu v maximální výši 5 038 291,65 Kč. Ve vztahu ke sbíhajícím se přestupkům Úřad</p><p>uvádí, že je přičítá obviněnému coby přitěžující okolnosti. V tomto kontextu tak Úřad v rámci</p><p>aplikování tzv. absorpční zásady s ohledem na výše uvedené konstatuje, že pokud</p><p>by posuzoval všechny sbíhající se přestupky současně a ukládal pouze jedinou pokutu, uložil</p><p>by nyní pokutu ve výši 2 150 000,- Kč. Úřad přihlédl k již uloženým pokutám za sbíhající</p><p>se přestupky, kdy od částky pokuty, kterou by uložil ve společném řízení, Úřad odečetl pokuty</p><p>již uložené ve výše citovaných rozhodnutích (350 000,- Kč, 100 000,- Kč, 100 000,- Kč,</p><p>400 000,- Kč a 500 000,- Kč) a obviněnému tak v projednávané věci uložil konečnou výši pokuty</p><p>tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.</p><p>143. Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného, neboť vychází</p><p>z maximy, že není přípustné uložit takovou pokutu, která má likvidační charakter v tom smyslu,</p><p>že by „zmařila“ samu ekonomickou podstatu obviněného. V případě organizační složky státu</p><p>lze uvažovat o tom, že účinek obdobný onomu „zmaření“ ekonomické podstaty daného</p><p>subjektu by tu měla pokuta, která by např. byla způsobilá paralyzovat činnost takové</p><p>organizační složky. Úřad dospěl k závěru, že pokuta uložená ve výši uvedené ve výroku II.</p><p>tohoto rozhodnutí není způsobilá negativně ovlivnit (ve smyslu paralýzy jeho činnosti)</p><p>působení obviněného, který je organizační složkou České republiky, neboť z rozpočtu</p><p>obviněného na rok 20267 vyplývá, že obviněný předpokládá příjmy ve výši 180 291 000,- Kč,</p><p>přičemž rozpočtované výdaje (prostředky, se kterými bude hospodařit) přesahují 17 mld Kč.</p><p>144. V souvislosti s právě uvedeným je třeba mít dále na paměti, že pokuta uložená zadavateli</p><p>(obviněnému) za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce</p><p>právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených</p><p>7</p><p>Dostupné</p><p>na</p><p>https://monitor.statnipokladna.gov.cz/ucetni-jednotka/72080043/schvaleny-rozpocet/prijmydruhovy?rad=t&amp;obdobi=2612</p><p>36</p><p>Č.j.: ÚOHS-15031/2026/500</p><p>zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp.</p><p>k jednání, které je se zákonem v souladu. Má-li pokuta tyto funkce splnit, je zřejmé, že musí</p><p>být natolik intenzivní, aby byla zadavatelem (obviněným) pociťována jako újma,</p><p>neboť uložením velmi nízké pokuty by nedošlo k naplnění jejího účelu, tj. sankce za protiprávní</p><p>jednání. Obdobně se vyjádřil i Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 46/2011 ze dne</p><p>6. 12. 2012, ve kterém uvedl, že konkrétní forma postihu musí působit natolik silně,</p><p>aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností (preventivní funkce)</p><p>a zároveň musí být postih dostatečně znatelný v zadavatelově materiální sféře, aby v něm byla</p><p>dostatečně obsažena i jeho represivní funkce, aniž by byl ovšem pro zadavatele likvidačním.</p><p>145. V tomto smyslu Úřad uvádí, že peněžitá sankce ze své podstaty vždy představuje nepříznivý</p><p>zásah do majetkové sféry pachatele přestupku, který je spojen s úbytkem finančních</p><p>prostředků, které mohly být případně investovány jinam. Korektivem tu tedy nemůže být</p><p>tento nepříznivý zásah samotný, ale až situace, kdy by tento zásah nabyl likvidačního</p><p>charakteru. Kromě toho se v konečném důsledku nemusí uložená sankce projevit (výlučně jen)</p><p>ve sféře obviněného, neboť je na něm, aby případně využil jiné právní nástroje, pomocí kterých</p><p>je možno uplatnit nárok na náhradu škody proti konkrétním osobám, které zavinily protiprávní</p><p>stav, jenž vyústil v uložení sankce.</p><p>146. Úřad posoudil postup obviněného ze všech výše uvedených hledisek a vzhledem ke zjištěnému</p><p>přestupku obviněného přistoupil k uložení pokuty, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto</p><p>rozhodnutí.</p><p>147. Pokuta uložená ve výroku II. tohoto rozhodnutí je splatná do dvou měsíců od nabytí právní</p><p>moci rozhodnutí na účet Celního úřadu v Praze zřízený u České národní banky číslo 375467724011/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.</p><p>POUČENÍ</p><p>Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu</p><p>pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –</p><p>sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad má</p><p>odkladný účinek. Podle § 117c odst. 1 písm. b) zákona se rozklad a další podání účastníků učiněná</p><p>v řízení o rozkladu činí v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem.</p><p>otisk úředního razítka</p><p>v z. Mgr. Mojmír Florian</p><p>Mgr. Markéta Dlouhá</p><p>místopředsedkyně</p><p>Obdrží</p><p>Česká republika – Generální finanční ředitelství, Lazarská 15/7, 110 00 Praha 1</p><p>Vypraveno dne</p><p>viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy</p><p>37</p></div>", "next": 0}