ÚOHS S0524/2025/VZ – Víceúčelový sportovní areál UKB – výběr zhotovitele stavby

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 248 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel dne 25. 7. 2025 návrh navrhovatele – FABERSTAV, s. r.o., IČO 21407517, se sídlem Nové sady 988/2, Staré Brno, 602 00 Brno, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 1. 7. 2025 společností Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s. r. o., IČO

Předmětem veřejné zakázky je podle čl. 2. „Předmět veřejné zakázky, podmínky plnění“ bodu

Z čl. 2. „Předmět veřejné zakázky, podmínky plnění“ bodu 2.2. zadávací dokumentace vyplývá, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 330 000 000 Kč bez DPH.

Rozhodnutím o vyloučení ze dne 16. 6. 2025 (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“) zadavatel vyloučil dodavatele – ESOX, spol. s r.o., IČO 00558010, Libušina tř. 826/23, 623 00 Brno (dále jen „dodavatel ESOX“) – ze zadávacího řízení. Dne 1. 7. 2025 podal dodavatel ESOX námitky proti svému vyloučení, které byly zadavateli doručeny prostřednictvím jeho profilu téhož dne.

Dne 1. 7. 2025 podal proti rozhodnutí o vyloučení dodavatele ESOX ze zadávacího řízení námitky též navrhovatel. Rozhodnutím o námitkách ze dne 15. 7. 2025 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“) zadavatel námitky navrhovatele s odkazem na § 245 odst. 3 písm. a) zákona odmítl, neboť nebyly podány oprávněnou osobou podle § 241 zákona.

Vzhledem k tomu, že se navrhovatel s rozhodnutím o námitkách neztotožnil, podal dne

Navrhovatel v úvodu návrhu uvádí, že je realizačním poddodavatelem dodavatele ESOX a v rámci plnění šetřené veřejné zakázky měl pro dodavatele ESOX zajišťovat zejména projektové práce, pasportizaci předmětu stavby a další související činnosti, a to v celkové hodnotě necelých 8 mil. Kč bez DPH.

Navrhovatel uvádí, že dodavatel ESOX byl ze zadávacího řízení vyloučen z důvodu uvedení nepravdivých informací ve vztahu k osobě hlavního stavbyvedoucího, přičemž tento závěr navrhovatel považoval za neopodstatněný, pročež podal proti vyloučení dodavatele ESOX námitky, které zadavatel odmítl z důvodu, že nejsou podané oprávněnou osobou podle § 241 zákona.

Navrhovatel se nejprve vyjadřuje ke své aktivní legitimaci pro podání námitek a návrhu v šetřené věci.

Navrhovatel uvádí, že je obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné provádění staveb, projektová činnost ve výstavbě a další činnosti související s realizací stavebních prací, přičemž na základě uzavřené smlouvy o smlouvě budoucí se měl podílet na plnění veřejné zakázky jako poddodavatel.

Navrhovatel dále uvádí, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách argumentoval, že navrhovatel nepředložil k námitkám dokument, ze kterého by plynulo, že skutečně vystupuje v postavení poddodavatele dodavatele ESOX, a že takový dokument nebyl obsažen ani v nabídce dodavatele ESOX. Takový argument zadavatele navrhovatel nepovažuje za relevantní, když zadávací dokumentace nestanovila žádný požadavek na identifikaci poddodavatelů, ani na doložení jakýchkoliv dokladů vztahujících se k poddodavatelům, a nepovažoval tak za nutné přikládat smlouvu o smlouvě budoucí ani k námitkám; pro vyloučení jakýchkoli pochybností však navrhovatel přílohou návrhu dokládá potvrzení o existenci smlouvy mezi navrhovatelem a dodavatelem ESOX.

Navrhovatel dále tvrdí, že je odborně způsobilý k realizaci části předmětu veřejné zakázky a v důsledku vyloučení dodavatele ESOX mu tak vzniká újma spočívající v tom, že se nemůže podílet na plnění veřejné zakázky, přičemž tato skutečnost s sebou nese přímou ztrátu v podobě ušlého zisku z plánované obchodní spolupráce a dle § 241 odst. 1 zákona ho tak opravňuje k podání námitek, neboť navrhovatel tak splňuje podmínky aktivní legitimace k podání námitek.

Navrhovatel pak odkazuje na část rozhodnutí zadavatele o námitkách a uvádí, že si je vědom § 241 odst. 3 zákona, podle kterého platí, že námitky proti postupu zadavatele, které nesměřují proti zadávacím podmínkám, volbě druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky nebo proti postupu zadavatele směřujícímu k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení je oprávněn podat pouze účastník daného zadávacího řízení, nicméně podle názoru navrhovatele je toto ustanovení třeba vykládat extenzivně, a to tak, aby přezkumné řízení před

Navrhovatel pak odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0115/2017/VZ28357/2017/323/KKř, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHSS0189/2017/VZ19785/2017/542/ODv, v němž Úřad konstatoval, že námitky proti rozhodnutí o výběru může v případě podání společné nabídky podat nejen samotná společnost (všichni její členové), ale i každý člen společnosti samostatně. Navrhovatel se naprosto ztotožňuje s tímto přístupem a má za to, že v souladu se smyslem a účelem institutu námitek je legitimní připustit možnost podání námitek také ze strany poddodavatele účastníka zadávacího řízení, neboť je fakticky zainteresován na realizaci konkrétního plnění obdobně jako člen společnosti.

Navrhovatel dále upozorňuje na rozhodnutí

K argumentu zadavatele, že výše uvedené rozhodnutí Úřadu bylo vydáno v souladu s legislativou platnou v době, kdy byla rozhodnutí vydána, tzn. dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, který tuto problematiku upravoval jiným způsobem, navrhovatel uvádí, že ustanovení § 241 zákona je třeba vykládat eurokonformním způsobem, a to zejména v kontextu čl. 1 odst. 3 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2007/66/ES ze dne

K vyjádření zadavatele, že „ust. § 241 odst. 3 ZZVZ, které zužuje okruh osob možných podat námitky proti určitým úkonům [by] postrádalo smysl [v případě eurokonformmího výkladu předmětného ustanovení]. Jako osobu, která má nebo měla zájem získat zakázku, a měla by mít určitou procesní jistotu a možnost dovolávat se svých práv souvisejících s podanou nabídkou, lze po skončení lhůty pro podání nabídek považovat účastníka zadávacího řízení, v případě podání společné nabídky i jednotlivé členy společnosti. Sám Navrhovatel měl možnost podat svou nabídku (s pomocí poddodavatelů), případně podat společnou nabídku, to však neučinil, proto se nemůže domáhat stejných práv jako dodavatelé, kteří nabídku podali.

Na základě výše uvedeného má navrhovatel za to, že mu svědčí aktivní legitimace k podání námitek proti rozhodnutí o vyloučení společnosti ESOX ze zadávacího řízení. Navrhovatel měl být na základě smluvního vztahu reálně zapojen do plnění veřejné zakázky, měl tedy na jejím získání prokazatelný hospodářský zájem, a rozhodnutí zadavatele se jej bezprostředně dotýká ve formě hrozící či již vzniklé újmy. Vzhledem k výkladu § 241 zákona ve světle české judikatury i evropského práva je dle navrhovatele třeba přiznat přístup k přezkumným prostředkům rovněž takovým subjektům, které jsou fakticky zainteresovány na výsledku zadávacího řízení, byť nejsou jeho účastníky ve smyslu zákonné definice, ale naplňují definici účastenství v širším slova smyslu, tj. jedná se o osoby, které mají nebo měly zájem na získání určité zakázky a kterým v důsledku domnělého protiprávního jednání vznikla nebo hrozí škoda. Navrhovatel jako poddodavatel takovou osobou dle svého tvrzení nepochybně je, když svoji škodu odvozuje od dodavatele ESOX jako účastníka, jehož je přímým smluvním partnerem, a škodu, kterou v zadávacím řízení utrpí dodavatel ESOX, bude navrhovatel důvodně pociťovat jako újmu vlastní.

V další části návrhu se navrhovatel vyjadřuje k důvodům vyloučení dodavatele ESOX ze zadávacího řízení a konkretizuje, z jakých důvodů považuje vyloučení dodavatele ESOX za nezákonné.

Závěrem návrhu navrhovatel opakovaně specifikuje újmu, která mu nezákonným postupem zadavatele hrozí, a akcentuje, že je odborně způsobilý k realizaci části předmětu veřejné zakázky.

Navrhovatel se pak vyjadřuje i k výši složené kauce, když tvrdí, že jakožto poddodavatel nemohl stanovit celkovou nabídkovou cenu, a byl tedy povinen složit kauci ve výši 100 000 Kč.

S ohledem na výše uvedené navrhovatel navrhuje, aby Úřad uložil opatření k nápravě podle § 263 zákona a zrušil rozhodnutí námitkách, přičemž dodává, že pokud by Úřad dospěl k závěru, že navrhovatel nebyl osobou oprávněnou k podání návrhu, pak požaduje, aby jeho návrh byl považován za podnět k zahájení řízení z moci úřední podle § 249 zákona.

Správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno dne 25. 7. 2025, kdy Úřad obdržel návrh navrhovatele.

Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel.

Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům přípisem ze dne 28. 7. 2025.

Dne 1. 8. 2025 obdržel Úřad prostřednictvím datové schránky vyjádření zadavatele k návrhu signované téhož dne (dále jen „vyjádření zadavatele k návrhu“), přičemž společně s tímto vyjádřením zadavatel zaslal část dokumentace o zadávacím řízení, a další části dokumentace o zadávacím řízení Úřadu zpřístupnil v elektronickém nástroji zadavatele.

Zadavatel v úvodu návrhu uvádí, že námitky navrhovatele odmítl v souladu s § 245 odst. 3 písm. a) zákona, neboť nebyly podány osobou oprávněnou podle § 241 zákona, když § 241 odst. 3 zákona stanoví, že námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení, přičemž navrhovatel prokazatelně účastníkem zadávacího řízení nebyl a není, protože do něj nepodal nabídku. Zadavatel v této souvislosti odkazuje na komentářovou literaturu, která vykládá předmětné ustanovení tak, že tímto ustanovením zákon fakticky omezuje možnost podání námitek proti úkonům a opomenutím v rámci zadávacího řízení pouze na jeho účastníky, tedy odjímá tuto možnost subjektům, které se zadávacího řízení neúčastní. Podle názoru zadavatele tedy není možné dospět k jinému závěru, než že navrhovatel nebyl dle § 241 odst. 3 zákona oprávněn podat proti vyloučení jiného účastníka zadávacího řízení námitky, a není tudíž ani oprávněn podat proti rozhodnutí zadavatele o odmítnutí jeho námitek návrh na přezkoumání úkonů zadavatele.

Zadavatel dodává, že pokud by takovému jednání navrhovatele byla ze strany Úřadu přiznána právní ochrana, jednalo by se o bezprecedentní zásah do právní jistoty zadavatelů veřejných zakázek, když tímto způsobem by pak mohlo být u Úřadu napadáno vyloučení dodavatele někým, kdo vůbec účastníkem daného zadávacího řízení nebyl, nepodal nabídku, a není tedy ani povinen složit kauci v zákonem stanovené výši.

Zadavatel dále uvádí, že jedním z důvodů, proč návrh podává navrhovatel a nikoliv dodavatel

K navrhovatelem předložené smlouvě mezi ním a dodavatelem ESOX, která má potvrzovat jejich poddodavatelský vztah, zadavatel uvádí, že nedoložení tohoto vztahu mezi navrhovatelem a dodavatelem ESOX nebylo stěžejním argumentem zadavatele pro odmítnutí námitek navrhovatele.

K rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. R0115/2017, které potvrdilo rozhodnutí Úřadu sp. zn.

Zadavatel trvá na tom, že poddodavatel nemůže disponovat stejnými pravomocemi, které plynou účastníkovi na základě toho, že podal nabídku. Zadavatel dodává, že uplynutím lhůty pro podání návrhu bez využití práva podat návrh již zanikla účast v zadávacím řízení i samotnému dodavateli ESOX, a nelze tedy nabídku této společnosti vracet zpět do zadávacího řízení, aniž by k tomu sama dala podnět. Nelze dle zadavatele dopustit, aby poddodavatel účastníka rozhodoval o podané nabídce účastníka, aniž by nesl sám odpovědnost za podanou nabídku.

Co se týče tvrzení navrhovatele o nezákonnosti vyloučení dodavatele ESOX, odkazuje zadavatel v celém rozsahu na rozhodnutí o námitkách dodavatele ESOX a ve vyjádření k návrhu důvody vyloučení pouze stručně shrnuje a trvá na tom, že dodavatel ESOX předložil v rámci zadávacího řízení nepravdivé údaje, a zadavatel tak měl oprávněný důvod k jeho vyloučení.

S ohledem na výše uvedené zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh zamítl dle § 265 písm. b) zákona, protože nebyl podán oprávněnou osobou, popř. aby bylo správní řízení podle § 257 písm. h) zákona zastaveno, jelikož návrhu nepředcházely řádně podané námitky.

Usnesením ze dne 14. 8. 2025 Úřad stanovil účastníkům správního řízení lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Přípisem ze dne 18. 8. 2025 navrhovatel požádal Úřad o zpřístupnění dokumentů z nabídek všech účastníků zadávacího řízení, konkr. o zpřístupnění Přílohy č. 1 zadávací dokumentace –

Navrhovatel se vyjádřil k podkladům rozhodnutí dne 22. 8. 2025.

Navrhovatel opakuje, že je přesvědčen o tom, že by mu měla svědčit aktivní legitimace k podání návrhu, a to s ohledem na jeho vztah s dodavatelem ESOX a s ohledem na rozsah předmětu plnění, které mělo být navrhovatelem v rámci nabídky zajištěno.

Navrhovatel uvádí, že rozhodovací praxe Úřadu jasně dokládá, že námitky proti jednotlivým úkonům zadavatele mohou podávat i jednotliví členové společnosti (sdružení), která podala nabídku, a to samostatně, bez ohledu na skutečnost, že formálně je účastníkem zadávacího řízení pouze společnost (sdružení) jako celek. Úřad dle navrhovatele zjevně akceptuje materiální pojetí § 241 odst. 3 zákona, přičemž důvodem pro připuštění aktivní legitimace jednotlivých členů sdružení je zejména skutečnost, že tito jsou bezprostředně zainteresováni na výsledku zadávacího řízení a že v případě jejich vyloučení by mohlo dojít k přímému zásahu do jejich právní či ekonomické sféry; obdobná logika je dle navrhovatele aplikovatelná i na postavení poddodavatele.

Navrhovatel dále poukazuje na rozhodovací praxi Úřadu, konkr. na rozhodnutí sp. zn. ÚOHSS0410/2022/VZ, sp. zn. ÚOHS-S456/2019/VZ a sp. zn. ÚOHS-S0678/2023/VZ, v rámci kterých

Dále pak navrhovatel opětovně odkazuje na znění směrnice a uvádí, že evropská právní úprava nikterak nerozlišuje mezi různými druhy námitek v závislosti na tom, vůči jakému úkonu zadavatele směřují, a neomezuje okruh subjektů oprávněných k jejich podání pouze na formální účastníky zadávacího řízení. Dle navrhovatele je klíčovým kritériem existence zájmu na získání zakázky a možnost vzniku újmy v důsledku postupu zadavatele. Navrhovatel se proto důvodně domnívá, že i ve světle evropského rámce je třeba vykládat ustanovení § 241 odst. 3 zákona v souladu s požadavky unijního práva. Pokud by vnitrostátní právní úprava fakticky znemožnila podání námitek či návrhu osobě, která sice není formálním účastníkem řízení, avšak měla bezprostřední zájem na realizaci veřejné zakázky a reálně jí hrozí újma, jednalo by se o výklad rozporný se zněním unijní směrnice. Navrhovatel má za to, že eurokonformní výklad má přednost před striktním jazykovým výkladem českého zákona.

Navrhovatel se dále vyjadřuje k obsahu správního spisu, přičemž odkazuje na § 260 odst. 1 a odst. 2 zákona a uvádí, že součástí správního spisu je seznam dokumentace zpřístupněné

Navrhovatel si je vědom, že Úřad je oprávněn vyloučit z nahlížení do spisu dokumentaci o zadávacím řízení, s výjimkou těch listin, které slouží nebo mají sloužit jako důkaz (§ 260 odst. 1 zákona). Současně je však Úřad podle navrhovatele povinen pořídit seznam všech jednotlivých dokumentů, které jsou z nahlížení vyloučeny, a tento seznam zpřístupnit účastníkům řízení (§ 260 odst. 2 zákona). S ohledem na výše uvedené má navrhovatel za to, že je povinností Úřadu buď zpřístupnit mu v rámci nahlížení do spisu dokumenty, které byly

Navrhovatel uzavírá, že ze zpřístupněného obsahu dokumentace vyplývá, že zadavatel již přistoupil k výběru dodavatele, aniž by z řízení vyloučil další účastníky. Navrhovatel je přitom přesvědčen, že v daném případě mohlo dojít k nerovnému posouzení a hodnocení jednotlivých nabídek, neboť má za to, že i zbývající účastníci uváděli na pozici hlavních stavbyvedoucích osoby, jejichž činnost měla spíše manažerský charakter a neodpovídala požadavku každodenní přítomnosti na stavbě. Z téhož důvodu, pro který byl ze zadávacího řízení vyloučen účastník

Navrhovatel žádá zrušení rozhodnutí o námitkách a zpřístupnění dokumentace, kterou zadavatel poskytl prostřednictvím svého profilu, a to alespoň v rozsahu dokumentů „Formulář nabídky“ a „Odborná úroveň“ ze všech podaných nabídek, a stanovení nové lhůty k vyjádření se k podkladům pro vydání rozhodnutí. Pokud by tyto dokumenty měly být z nahlížení do spisu vyloučeny, navrhovatel požaduje, aby Úřad účastníkům řízení poskytl řádný seznam dokumentů ve smyslu § 260 odst. 2 zákona, v němž bude jednoznačně vymezeno, které dokumenty jsou z nahlížení vyloučeny, a stanovil novou lhůtu k vyjádření se k podkladům pro vydání rozhodnutí.

Úřad přezkoumal na základě § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech důkazů, zejména relevantních částí dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření předložených účastníky správního řízení, rozhodl tak, že návrh navrhovatele zamítl, protože nebyl podán oprávněnou osobou, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující.

Podle § 47 odst. 1 zákona se dodavatel stává účastníkem zadávacího řízení v okamžiku, kdy a) vyjádří předběžný zájem podle § 58 odst. 5 zákona nebo § 129a odst. 3 zákona, b) podá žádost o účast nebo nabídku, nebo c) zahájí jednání se zadavatelem v zadávacím řízení.

Podle § 241 odst. 1 zákona námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí

Podle § 241 odst. 2 zákona se námitky podle § 241 odst. 1 zákona podávají písemně a lze je podat proti a) všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek; námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3 zákona, b) volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, nebo c) postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem.

Podle § 241 odst. 3 zákona námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení.

Podle § 245 odst. 2 zákona pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal.

Podle § 245 odst. 3 zákona zadavatel odmítne rovněž námitky, které a) nejsou podané oprávněnou osobou podle § 241 zákona, b) jsou podány opožděně, nebo c) nesplňují náležitosti podle § 244 zákona.

Podle § 265 písm. b) zákona platí, že Úřad návrh zamítne, pokud návrh nebyl podán oprávněnou osobou.

Úřad předně uvádí, že zadavatel odmítl námitky navrhovatele s odkazem na § 245 odst. 3 písm. a) zákona, protože nebyly podány oprávněnou osobou podle § 241 zákona, pročež se

Aktivní legitimace k podání návrhu k Úřadu na přezkum postupu zadavatele dle § 250 odst. 1 zákona se odvíjí od aktivní legitimace k podání námitek. Jak bylo uvedeno výše, podle § 241 odst. 1 zákona platí, že „námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen ‚stěžovatel‘)“. Námitky se podávají písemně a lze je podle § 241 odst. 2 zákona podat proti všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení

V šetřeném případě je úkonem, který byl navrhovatelem napadán námitkami, úkon spočívající v rozhodnutí zadavatele o vyloučení dodavatele ESOX ze zadávacího řízení.

V šetřené věci je zásadní posouzení otázky, zda byly námitky podány osobou k tomu oprávněnou, když námitky proti rozhodnutí o vyloučení ze zadávacího řízení a následný návrh k Úřadu nepodal vyloučený účastník zadávacího řízení, ale jeho poddodavatel (navrhovatel)1.

Výše uvedená ustanovení zákona týkající se podání námitek, jakožto primární ochrany dodavatelů proti nesprávnému postupu zadavatele, jasně vymezují, které osoby jsou k podání námitek oprávněné.

Ustanovení § 241 odst. 3 zákona jasně stanoví, že námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postupu zadavatele směřujícímu k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení. V šetřené věci byly námitky navrhovatele podány proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení dodavatele ESOX ze zadávacího řízení, přičemž navrhovatel se v šetřeném zadávacím řízení označuje jako poddodavatel2 dodavatele ESOX; rozhodnutí zadavatele o vyloučení dodavatele ESOX se netýká stanovení zadávacích podmínek, ani volby druhu zadávacího řízení a nejedná se ani o postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení; jedná se právě o ustanovením § 241

Ve shodě se zadavatelem Úřad odkazuje na komentářovou literaturu, která k § 241 odst. 3 zákona uvádí, že „Zákonodárce zde fakticky omezuje možnost podání námitek proti úkonům a opomenutím v rámci zadávacího řízení pouze na jeho účastníky, tedy odjímá tuto možnost subjektům, které se zadávacího řízení neúčastní, a tím pádem je pro ně výsledek zadávacího řízení irelevantní. Uvedená úprava tak odpovídá funkčnímu pojetí námitek jako rychlé možnosti napravení případných rozporů v úzkém kontaktu zadavatel-účastník zadávacího řízení, tedy těch osob, které jsou primárně zainteresovány na předmětu zadávacího řízení.“ 3.

Ustanovení § 241 odst. 3 zákona hovoří zcela jasně a nejsou zde pochybnosti o jeho smyslu, účelu, jeho významu, nebo jiných úmyslech zákonodárce, které by měly směřovat k jinému výkladu než výkladu v tom smyslu, že předmětné ustanovení má umožnit podání námitek proti konkrétním úkonům zadavatele pouze účastníkům zadávacího řízení. Ani teleologický nebo systematický výklad zákona tudíž dle názoru Úřadu nevede k jinému výkladu předmětného ustanovení než výklad jazykový, jak se snaží tvrdit navrhovatel.

Kdo je účastníkem zadávacího řízení pak stanovuje § 47 odst. 1 zákona, který uvádí, že dodavatel se stává účastníkem zadávacího řízení v okamžiku, kdy vyjádří předběžný zájem podle § 58 odst. 5 zákona nebo § 129a odst. 3 zákona, podá žádost o účast nebo nabídku, nebo zahájí jednání se zadavatelem v zadávacím řízení. Ani jedna ze zákonem předvídaných premis v daném případě však ve vztahu k osobě navrhovatele nenastala, tzn. navrhovatel se prokazatelně nestal účastníkem zadávacího řízení.

Je zcela bezpředmětná veškerá argumentace navrhovatele týkající se újmy, která mu hrozí či vznikla vyloučením dodavatele ESOX ze zadávacího řízení, nebo argumentace stran podílu navrhovatele na plnění veřejné zakázky, neboť § 241 odst. 3 zákona výslovně vylučuje podání námitek proti vyloučení dodavatele jinou osobou, než účastníkem zadávacího řízení, a je tudíž nadbytečné zjišťovat, zda, popř. v jaké míře navrhovateli hrozí újma na jeho právech, neboť zakotvením § 241 odst. 3 zákona zákonodárce de facto předpokládá, že nikdo jiný než účastník zadávacího řízení nemůže být jinými úkony než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení dotčen. Postavení poddodavatele je v zadávacím řízení zcela závislé na hlavním dodavateli soutěženého plnění, který disponuje všemi právy a povinnostmi spojenými s účastí v zadávacím řízení; účastník zadávacího řízení je odpovědný za svou nabídku a je to pouze a jedině tento účastník (popř. jeden z účastníků, pokud se jedná o sdružení vzniklé za účelem podání společné nabídky), který má právo domáhat se svých práv spojených s jeho účastí v zadávacím řízení; poddodavatel své postavení a setrvání v zadávacím řízení odvozuje výhradně od tohoto dodavatele. Nedávalo by smysl, aby Úřad přezkoumával vyloučení dodavatele ESOX na základě návrhu jiné osoby, když sám dodavatel ESOX měl možnost podat k Úřadu návrh, ale neučinil tak.

K odkazu navrhovatele na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R0115/2017/VZ28357/2017/323/KKř, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-

Co se týče rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S302/2012/VZ19924/2012/513/Edo ze dne

Co se týče argumentace navrhovatele, že ustanovení § 241 zákona je třeba vykládat eurokonformním způsobem, a to zejména v kontextu čl. 1 odst. 3 směrnice, který stanoví, že „členské státy zajistí, aby bylo přezkumné řízení podle prováděcích pravidel, která mohou členské státy samy stanovit, dostupné alespoň každé osobě, která má nebo měla zájem na získání určité zakázky a které v důsledku domnělého protiprávního jednání vznikla nebo hrozí škoda“, k tomu Úřad pouze dodává, že eurokonformní výklad zákona se uplatní pouze v případě nejasností, nejednoznačností nebo mezer v zákoně, přičemž takovým výkladem nelze jít proti jednoznačnému znění zákona. Zákon jako celek umožňuje přístup k přezkumnému řízení širokému okruhu osob a bezpochyby tak naplňuje požadavky směrnice, avšak u jiné osoby, než u účastníka zadávacího řízení zákonodárce očividně neshledal v případě jiných úkonů než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postupu zadavatele směřujícímu k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení ani potenciální možnost vzniku škody a přístup k přezkumnému řízení tak jinému subjektu než účastníkovi zadávacího řízení neumožnil.

Ve vyjádření k podkladům rozhodnutí pak navrhovatel odkázal na rozhodnutí Úřadu sp. zn.

K žádosti navrhovatele ze dne 18. 8. 2025 o zpřístupnění dokumentů z nabídek účastníků zadávacího řízení, kterou navrhovatel zopakoval i ve vyjádření k podkladům rozhodnutí, kde dále požadoval zpřístupnění soupisu, popř. poskytnutí dokumentů zpřístupněných na profilu zadavatele ke dni 11. 8. 2025, Úřad uvádí, že navrhovatelem požadované dokumenty (zejména dokumenty „Formulář nabídky“ a „Odborná úroveň“ ze všech podaných nabídek) nebyly podkladem pro vydání rozhodnutí v této věci, a proto je Úřad neučinil součástí spisu, jak navrhovatel požadoval, přičemž soupis dokumentů, které zadavatel Úřadu zpřístupnil na profilu zadavatele ke dni 11. 8. 2025, je ve spisu v souladu s § 260 zákona obsažen a byl navrhovateli zpřístupněn (položka č. 13 spisu).

Pro úplnost Úřad uvádí, že by aprobováním jednání poddodavatele též mohlo velmi jednoduše docházet k obcházení zákona co do složené výše kauce, neboť, jak je vidno z podaného návrhu a složené kauce, poddodavatel velmi alibisticky argumentuje tím, že nemůže stanovit celkovou nabídkovou cenu, pročež složil kauci ve výši 100 tis. Kč, přestože v úvodu návrhu vypočítává svůj finanční podíl na šetřené veřejné zakázce, zaštiťuje se její vysokou hodnotou a ztrátou, která mu vzniká vyloučením dodavatele ESOX. Lze tudíž spíše uvažovat tím směrem, že se takovým jednáním dodavatel ESOX a navrhovatel mohou snažit obejít zákonné ustanovení týkající se výpočtu kauce, která by se v případě návrhu dodavatele ESOX počítala z nabídkové ceny a činila by dle vyjádření zadavatele cca 2, 79 mil. Kč.

Vzhledem k výše uvedenému tedy Úřad návrh navrhovatele podle ustanovení § 265 písm. b) zákona zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Masarykova univerzita, Žerotínovo nám. 617/9, 601 77 Brno

Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s. r. o., Helfertova 2040/13, Černá Pole, 613 00 Brno