ÚOHS S0572/2022/VZ – Léčiva pro Hamzovu odbornou léčebnu na 2020-2022

Obviněný – Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé, IČO 00183024, se sídlem Košumberk

Dne 21. 7. 2020 obviněný uzavřel rámcovou dohodu „Léčiva pro Hamzovu odbornou léčebnu na 2020-2022“ (dále jen „rámcová dohoda“) s vybraným dodavatelem – VIOLKA Luže s.r.o.,

Předmětem rámcové dohody je podle čl. I., bodu 1.1. dodávka léčivých přípravků dle kódu

Obviněný dne 7. 10. 2020 odeslal „Oznámení o výsledku zadávacího řízení“ k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek (dále jen „VVZ“) a téhož dne v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „TED“).

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), jako orgán příslušný podle § 248 zákona k výkonu dozoru nad dodržováním pravidel stanovených zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky, včetně koncese s výjimkou koncesí malého rozsahu podle § 178 zákona, a pro zvláštní postupy podle části šesté zákona,

Na základě uvedeného podnětu si Úřad vyžádal od obviněného rámcovou dohodu včetně jejích příloh a případných dodatků a vyjádření obviněného k obsahu podnětu.

Podle § 90 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“), správní orgán může o přestupku rozhodnout příkazem. Podle § 150 odst. 1 věty druhé zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.

Podle § 25 zákona nadlimitní veřejnou zakázkou je veřejná zakázka, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo přesahuje finanční limit stanovený nařízením vlády zapracovávajícím příslušné předpisy Evropské unie. Nadlimitní veřejnou zakázku zadává zadavatel v nadlimitním režimu podle části čtvrté, pokud není zadávána podle části páté až sedmé, nebo u ní zadavatel neuplatnil výjimku z povinnosti zadat ji v zadávacím řízení.

Podle § 51 odst. 1 zákona je zadávací řízení ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému nebo v okamžiku uvedeném v odstavci 2 v případě zrušení zadávacího řízení.

Podle § 131 odst. 2 zákona zadavatel může uzavřít rámcovou dohodu pouze na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty.

Podle § 132 odst. 7 zákona zadavatel do 30 dnů od uzavření rámcové dohody nebo od zrušení zadávacího řízení odešle oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212.

Podle § 212 odst. 3 písm. b) zákona formulář zadavatel odešle elektronicky do Věstníku veřejných zakázek a do Úředního věstníku Evropské unie, jde-li o nadlimitní veřejnou zakázku; odeslání do Úředního věstníku Evropské unie může zadavatel učinit prostřednictvím provozovatele Věstníku veřejných zakázek.

Podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí přestupku při uveřejňování podle tohoto zákona tím, že neodešle k uveřejnění oznámení o zadání veřejné zakázky nebo oznámení o uzavření rámcové dohody v souladu s tímto zákonem.

Podle § 2 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 172/2016, o stanovení finančních limitů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, v rozhodném znění (dále jen „nařízení vlády“), činí finanční limit pro určení nadlimitní veřejné zakázky na dodávky 3 568 000 Kč.

Podle „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ uveřejněného dne 18. 5. 2020 ve VVZ a „Oznámení o zahájení zadávacího řízení“ uveřejněného dne 18. 5. 2020 v TED činí předpokládaná hodnota na uzavření rámcové dohody 9 000 000 Kč bez DPH.

Obviněný dne 21. 7. 2020 uzavřel s vybraným dodavatelem rámcovou dohodu.

Podle čl. III., bod 3.1. rámcové dohody činí celková cena předmětu plnění za 24 měsíců

Z formuláře „Oznámení o výsledku zadávacího řízení“ uveřejněného ve VVZ pod ev. č. formuláře F2020-035094 (dále jen „formulář VVZ“) vyplývá, že obviněný odeslal předmětný formulář k uveřejnění dne 7. 10. 2020.

Z formuláře „Oznámení o výsledku zadávacího řízení“ uveřejněného v TED pod ev. č. formuláře

Úřad k uveřejňovacím povinnostem zadavatele obecně konstatuje, že uveřejňování je jedním ze základních nástrojů zajišťujících dodržení zásady transparentnosti zadávacího řízení, a mají své opodstatnění i z hlediska možnosti veřejné kontroly zadávání. Účelem zákona je zajištění podmínek pro vytvoření hospodářské soutěže a konkurenčního prostředí mezi dodavateli, jímž je dosahováno transparentního vynakládání veřejných prostředků.

Aby mohl být proces zadávání veřejné zakázky (resp. postup podle části páté až sedmé zákona) považován za transparentní a mohla proběhnout i následná kontrola procesu zadávání, je nezbytné, aby veřejnost disponovala co nejvíce informacemi o průběhu i výsledku zadávacího řízení (resp. postupu podle části páté až sedmé zákona). Jedná se o tzv. princip veřejné publicity výsledků realizovaných zadávacích řízení, což je zajišťováno mimo jiné i zákonem definovanými uveřejňovacími povinnostmi zadavatele. Cílem uveřejňovacích povinností je umožnění zpětné veřejné kontroly zadávání veřejných zakázek (s pomocí údajů uvedených na profilu zadavatele, ve VVZ a v případě nadlimitních veřejných zakázek, u nichž jsou uveřejňovací povinnosti plněny i na evropské úrovni, rovněž s pomocí údajů dostupných v TED), a to jak prostřednictvím kontroly prováděné k tomu příslušnými orgány či institucemi, tak i prostřednictvím kontroly občanů, tj. nejširší veřejností.

Úřad k šetřené věci konstatuje, že zadavatel má podle zákona mj. povinnost uveřejnit výsledek postupu podle části šesté hlavy II zákona, když podle § 132 odst. 7 zákona je zadavatel povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění způsobem podle § 212 zákona do 30 dnů od uzavření rámcové dohody nebo od zrušení zadávacího řízení. Pro splnění požadavků podle § 132 odst. 7 zákona je tedy nezbytné kumulativní splnění podmínky samotného odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění, podmínky

Co se týče způsobu uveřejnění oznámení o výsledku zadávacího řízení na šetřenou rámcovou dohodu, Úřad uvádí, že dle předpokládané hodnoty rámcové dohody, která byla stanovena ve výši 9 000 000 Kč bez DPH (dle informací uveřejněných ve VVZ a v TED, viz bod

odůvodnění tohoto příkazu), se jedná o nadlimitní rámcovou dohodu srov. § 2 odst. 1 písm. a) nařízení vlády, kterou zadal obviněný postupem podle části šesté zákona (srov. § 25 zákona). V souladu s § 212 odst. 3 písm. b) zákona tak měl obviněný povinnost odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do VVZ a TED.

Rámcová dohoda s vybraným dodavatelem byla uzavřena dne 21. 7. 2020 (tímto dnem bylo podle § 51 odst. 1 zákona ukončeno zadávací řízení na uzavření rámcové dohody). Vzhledem k povinnosti stanovené v § 132 odst. 7 zákona v návaznosti na § 212 odst. 3 písm. b) zákona byl obviněný povinen odeslat oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění do VVZ a TED v termínu do 30 dnů od uzavření rámcové dohody, tj. v šetřeném případě nejpozději do 20. 8. 2020. Z formuláře VVZ a z formuláře TED je však patrné, že uvedená oznámení byla obviněným odeslána k uveřejnění jak do VVZ, tak do TED až dne 7. 10. 2020.

Na základě výše uvedených skutečností Úřad považuje skutková zjištění za dostatečná a považuje za prokázané, že obviněný v šetřeném případě postupoval v rozporu s § 132 odst. 7 zákona ve spojení s § 212 odst. 3 písm. b) zákona, když neodeslal oznámení o uzavření rámcové dohody k uveřejnění do VVZ a TEDdo 30 dnů od uzavření rámcové dohody, tedy nejpozději dne 20. 8. 2020, ale učinil tak až dne 7. 10. 2020. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti

Úřad považuje ve smyslu § 150 odst. 1 správního řádu v návaznosti na § 90 přestupkového zákona skutková zjištění za dostatečná a s ohledem na výše uvedené považuje za prokázané, že se obviněný dopustil přestupku při uveřejňování podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto příkazu.

Odpovědnost za přestupek zaniká mj. uplynutím promlčecí doby, která podle § 270 odst. 5 zákona činí 5 let.

Podle § 31 odst. 1 přestupkového zákona počíná promlčecí doba běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal.

V návaznosti na výše uvedené Úřad před uložením pokuty ověřil, zda již neuplynula lhůta podle § 270 odst. 5 zákona. Ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 21. 8. 2021, tj. první den po marném uplynutí zákonné lhůty pro odeslání oznámení o výsledku zadávacího řízení k uveřejnění. Řízení o přestupku je zahájeno dnem doručení tohoto příkazu. Z uvedeného vyplývá, že promlčecí doba ve vztahu k projednávanému přestupku neuplynula a odpovědnost obviněného za projednávaný přestupek uplynutím promlčecí doby nezanikla.

V daném případě se obviněný dopustil přestupku podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona. Podle § 269 odst. 3 písm. b) zákona se za přestupek uloží pokuta do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 269 odst. 1 písm. a) zákona.

Podle § 37 písm. a) a c) přestupkového zákona se při určení druhu správního trestu a jeho výměry přihlédne zejména k povaze a závažnosti přestupku a k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem.

Podle § 38 přestupkového zákona je povaha a závažnost přestupku dána zejména významem zákonem chráněného zájmu, který byl přestupkem porušen nebo ohrožen, dále významem a rozsahem následku přestupku a okolnostmi jeho spáchání (Úřad zde uvádí pouze ty skutečnosti citovaného ustanovení přestupkového zákona, které jsou relevantní ve vztahu k posuzovanému případu).

Úřad v této souvislosti uvádí, že závažnost přestupku, která je v šetřeném případě skutečností rozhodnou pro určení výměry pokuty, je obecnou kategorii poměřující rozsah dopadu konkrétního protiprávního jednání na specifický právem chráněný zájem s přihlédnutím k významu tohoto chráněného zájmu. Stupeň závažnosti, tedy společenské škodlivosti přestupku, je dán konkrétní intenzitou naplnění znaků skutkové podstaty přestupku.

Co se týče posouzení povahy a závažnosti spáchaného přestupku v šetřeném případě, Úřad konstatuje, že postupem obviněného došlo k ohrožení právem chráněného zájmu spočívajícího v možnosti zpětné kontroly veřejného zadávání a postupu obviněného ze strany veřejnosti, jež přispívá k hospodárnému vynakládání veřejných prostředků.

Co se týče následků spáchání přestupku dle výroku I. tohoto příkazu, Úřad uvádí, že spáchání šetřeného přestupku vedlo k dočasnému znemožnění účinné zpětné kontroly rámcové dohody ze strany veřejnosti.

Jako polehčující okolnost zohlednil Úřad ve prospěch obviněného tu skutečnost, že obviněný oznámení o uzavření rámcové dohody nakonec sám k uveřejnění odeslal a na svou zákonnou povinnost tak zcela nerezignoval.

Při stanovení konkrétní výše sankce má Úřad povinnost rovněž zohlednit dobu, která uplynula mezi spácháním přestupku specifikovaného ve výroku I. tohoto příkazu a samotným potrestáním obviněného za spáchání tohoto přestupku. V této souvislosti Úřad poukazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 123/2013 ze dne 9. 4. 2015, ve kterém Krajský soudu uvedl, že: „(...) hledisko doby, jež uplynula mezi spácháním správního deliktu o jeho potrestáním, je možným (a někdy nutným) korektivem při úvahách ohledně výše pokuty; k němuž má být přihlédnuto na závěr těchto úvah; aplikace tohoto korektivu má zamezit; aby výše pokuty; jinak řádně stanovena podle zákonem předepsaných kritérií a kritérií nutně aplikovatelných i bez jejich výslovného vyjádření v zákoně (kritérium přiměřenosti s ohledem na míru, ve které výše pokuty může působit pro delikventa likvidačně), celkově nejevila znaky nepřiměřenosti s ohledem na prodlevu, která nastala mezi porušením právní povinnosti

Úřad neshledal v šetřeném případě žádné další polehčující okolnosti ani žádné další přitěžující okolnosti.

Úřad se dále zabýval skutečností, zda přestupek, za který je obviněnému nyní ukládán trest, není v souběhu s dalším přestupkem (správním deliktem) obviněného. Tento postup Úřadu vychází z konstantní rozhodovací praxe správních soudů, kdy je možné uvést rozsudek NSS ze dne 18. 6. 2009, č. j. 1 As 28/2009-62 popřípadě rozsudek NSS ze dne 16. 9. 2016 č. j. 6 As

S ohledem na výše uvedené Úřad zhodnotil, zda je v daném případě namístě zohlednit jiné sbíhající přestupky, za které již obviněnému byla uložena pokuta podle zákona. Jak již bylo uvedeno výše v odůvodnění tohoto příkazu, ke spáchání přestupku uvedeného ve výroku I. tohoto příkazu došlo dne 21. 7. 2020. Úřad ověřil, že v právě projednávaném případě není přestupek obviněného v souběhu s žádným dalším přestupkem.

Po zvážení všech okolností šetřeného případu Úřad posoudil závažnost přestupku v šetřeném případě jako nízkou.

Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci obviněného. Z výkazu o rozpočtu nákladů a výnosů obviněného na rok 2022 Úřad zjistil, že obviněný v roce 2022 plánuje hospodařit s celkovými výnosy ve výši 526 000 000 Kč. Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k finančním prostředkům, kterými obviněný disponuje, považovat za nepřiměřeně zasahující (a v tomto smyslu nespravedlivou) ekonomickou situaci obviněného.

V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená obviněnému za nedodržení postupu stanoveného zákonem má mj. splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu.

Úřad posoudil postup obviněného ze všech hledisek a s ohledem na výše uvedené rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto příkazu.

Pokuta je splatná do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 375417721621/0710, variabilní symbol – IČO obviněného.