{"html": "<div class=\"doc\"><p>s poddodavatelem, identifikace konkrétních plánovaných komponentů vč. rozpadu cen</p><p>apod.).</p><p>150. V protokolu o posouzení splnění podmínek účasti a posouzení mimořádně nízké nabídkové</p><p>ceny nabídky ze dne 1. 8. 2025 (dále jen „protokol o posouzení MNNC“) zadavatel mj. uvedl,</p><p>že nabídkovou cenu navrhovatele nepovažuje za mimořádně nízkou, avšak nabídka vybraného</p><p>dodavatele se mu jevila jako mimořádně nízká, a proto mu byla zaslána žádost o její</p><p>zdůvodnění. V příloze protokolu o posouzení MNNC – Informace o splnění podmínek účasti –</p><p>zadavatel mimo jiné uvedl, že vybraný dodavatel splnil technické podmínky a dále popsal, že</p><p>při posuzování nabídky dospěla hodnotící komise k závěru, že se nabídková cena vybraného</p><p>dodavatele v rozsahu některých dílčích položek, které zadavatel konkrétně specifikoval, jeví</p><p>jako mimořádně nízká. Zadavatel rovněž vyjádřil pochybnost, zda předmět plnění může být</p><p>za nabídnutou cenu řádně realizován, proto vyzval vybraného dodavatele ke zdůvodnění</p><p>způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny jednotlivě pro všechny dotčené položky,</p><p>a to s ohledem na cenu případného materiálu, přímých mezd, ostatních přímých nákladů,</p><p>režijních nákladů, poddodávek a zisku. Dále zadavatel popsal odpověď, kterou od vybraného</p><p>dodavatele obdržel, a uvedl, že hodnotící komise posoudila zdůvodnění vybraného dodavatele</p><p>a shledala je jako dostatečné a opodstatněné. Hodnotící komise rovněž konstatovala, že ze</p><p>zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny nevyplývají žádné ze skutečností uvedených v §</p><p>113 odst. 6 zákona. Zadavatel dále popsal, že hodnotící komise provedla i posouzení nabídkové</p><p>ceny vzhledem k předpokládané hodnotě veřejné zakázky. Zadavatel konkretizoval položky</p><p>předmětu plnění, vůči kterým je nabídka vybraného dodavatele výrazně rozdílná a uvedl k nim</p><p>přiléhavé zdůvodnění vybraného dodavatele, které obdržel.</p><p>151. V oznámení o výběru dodavatele zadavatel specifikoval veřejnou zakázku, odkázal na</p><p>ust. § 123 zákona a uvedl vybraného dodavatele, jehož nabídka byla vyhodnocena jako</p><p>ekonomicky nejvýhodnější. Zadavatel dále uvedl, že odůvodnění výběru dodavatele je</p><p>36</p><p>Č.j.: ÚOHS-49407/2025/500</p><p>uvedeno v příloze 1 – zpráva o hodnocení nabídek. Přílohu 2 oznámení o výběru dodavatele</p><p>potom tvoří posouzení splnění podmínek účasti.</p><p>152. V bodu 5. zprávy o hodnocení nabídek zadavatel uvedl, že posoudil nabídkové ceny účastníků</p><p>zadávacího řízení ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a konstatoval, že nabídka vybraného</p><p>dodavatele se v rozsahu některých položek jevila jako mimořádně nízká. Proto zadavatel</p><p>v souladu s ust. § 113 odst. 4 zákona zaslal vybranému dodavateli žádost o zdůvodnění</p><p>mimořádně nízké nabídkové ceny. Obdržené zdůvodnění zadavatel posoudil a dospěl k závěru,</p><p>že nabídkovou cenu vybraného dodavatele považuje za zdůvodněnou a nevyplývají z ní žádné</p><p>ze skutečností uvedených v ust. § 113 odst. 6 zákona. Závěrem zprávy o hodnocení zadavatel</p><p>uvedl, že ekonomicky nejvýhodnější nabídka je nabídka vybraného dodavatele.</p><p>153. V posouzení splnění podmínek účasti zadavatel uvedl informace o dokladech a údajích</p><p>prokazujících kvalifikaci vybraného dodavatele ve vztahu k základní způsobilosti, profesní</p><p>způsobilosti, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace. Zadavatel zde dále uvedl seznam</p><p>dokumentů, které si vyhradil s odkazem na ust. § 104 zákona.</p><p>Právní posouzení</p><p>154. Navrhovatel ve svém návrhu žádá Úřad o přezkoumání úkonů zadavatele, neboť se domnívá,</p><p>že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, když rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky</p><p>vybraného dodavatele. Podle navrhovatele oznámení o výběru dodavatele je obsahově</p><p>nedostatečné, nepřezkoumatelné a netransparentní. Podle navrhovatele zadavatel pochybil</p><p>při posouzení nabídky vybraného dodavatele, neboť vybraný dodavatel neprokázal splnění</p><p>všech technických požadavků stanovených v zadávací dokumentaci a z toho důvodu jej měl</p><p>zadavatel ze zadávacího řízení vyloučit. Nad rámec uvedeného zadavatel podle navrhovatele</p><p>pochybil při posouzení nabídky vybraného dodavatele z hlediska mimořádně nízké nabídkové</p><p>ceny.</p><p>155. Vzhledem k namítaným skutečnostem Úřad považuje za účelné se předně v obecné rovině</p><p>vyjádřit k zásadě transparentnosti. Úřad uvádí, že tato je jednou ze základních zásad, jež musí</p><p>být zadavatelem dodržovány v průběhu celého zadávacího řízení. Intepretací zásady</p><p>transparentnosti se ve své rozhodovací praxi opakovaně zabývaly soudy i Úřad. Například</p><p>v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010 se Nejvyšší</p><p>správní soud ztotožňuje s obecným výkladem zásady transparentnosti podaným Krajským</p><p>soudem v Brně v rozsudku č. j. 62 Ca 31/2008-114 ze dne 19. 1. 2010, že požadavek</p><p>transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové</p><p>prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným</p><p>a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků</p><p>zadavatele.“. V rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 pak</p><p>bylo dovozeno, že „[ú]kolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných</p><p>zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem</p><p>jasně a srozumitelně stanovených podmínek. […] Porušením této zásady pak je jakékoli jednání</p><p>zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“. S ohledem na uvedené Úřad</p><p>shrnuje, že z pohledu dodržení zásady transparentnosti obstojí pouze takové oznámení</p><p>o výběru dodavatele, které je možno zpětně objektivně přezkoumat, tj. jehož obsah je možno</p><p>podrobit kontrole, přičemž skutečnosti v něm uvedené musí být objektivně ověřitelné.</p><p>37</p><p>Č.j.: ÚOHS-49407/2025/500</p><p>Povinnost zadavatele odůvodnit svůj postup při zadávání veřejných zakázek lze tedy dovodit</p><p>již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek.</p><p>156. K uvedenému Úřad dodává, že z přiléhavé soudní judikatury (srov. např. rozsudek Krajského</p><p>soudu v Brně sp. zn. 62 Af 61/2012 ze dne 6. 6. 2013 a rozsudek Nejvyššího správního soudu</p><p>sp. zn. 1 Afs 64/2013 ze dne 6. 11. 2013) vyplývá, že je zcela na zadavateli, aby zajistil, že</p><p>veškeré kroky, které činí v zadávacím řízení, budou působit transparentně. Aby tedy bylo</p><p>možné považovat konkrétní úkon zadavatele (ve zkoumaném případě oznámení o výběru</p><p>dodavatele) za transparentní, a tedy i zákonný, musí být takový úkon zpětně přezkoumatelný.</p><p>K námitce absence posouzení splnění technických požadavků</p><p>157. Úřad předně obecně uvádí, smyslem oznámení o výběru dodavatele dle § 123 zákona je</p><p>informovat účastníky zadávacího řízení o výběru dodavatele, u něhož již zadavatel má ověřeno</p><p>splnění podmínek účasti. Oznámení o výběru má zcela zásadní postavení (na rozdíl od</p><p>rozhodnutí o výběru, které zákon ani blíže nedefinuje a neklade na něj konkrétní nároky)</p><p>v zadávacím řízení a jeho úkolem je zajistit transparentnost v postupu zadavatele při výběru</p><p>dodavatele. Oznámení o výběru dodavatele musí přezkoumatelným způsobem zachytit, proč</p><p>zadavatel vybral konkrétního účastníka jako vybraného dodavatele a současně musí ve vztahu</p><p>k zákonem definovaným skutečnostem obsahovat i skutečnosti týkající se splnění podmínek</p><p>účasti. Zákon v § 123 odst. 1 vymezuje, co vše musí být součástí oznámení o výběru</p><p>dodavatele. Součástí oznámení o výběru musí být zpráva o hodnocení nabídek, tj. dokument</p><p>zachycující způsob hodnocení a postup, kterým zadavatel dospěl k ekonomicky nejvýhodnější</p><p>nabídce (náležitosti písemné zprávy o hodnocení nabídek jsou definovány v § 119 odst. 2</p><p>zákona) a rovněž výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který</p><p>obsahuje taxativně vyjmenované náležitosti, a ze kterého musí být patrné jakými doklady a</p><p>údaji vybraný dodavatel prokázal splnění kvalifikace a, pokud si tento požadavek zadavatel</p><p>stanovil v zadávací dokumentaci, jakými doklady nebo vzorky bylo prokázáno splnění</p><p>požadavků zadavatele, příp. výsledky zkoušek nebo vzorků. Výčet uvedený v § 123 odst. 1</p><p>zákona má taxativní charakter, zadavatel tedy nemá zákonnou povinnost učinit součástí</p><p>oznámení o výběru dodavatele více dokumentů, resp. údajů (tj. ty, jež nejsou v předmětném</p><p>ustanovení výslovně uvedeny). Jinými slovy, absence určitých údajů či dokumentů v oznámení</p><p>o výběru dodavatele, které zákon jako nutnou náležitost oznámení o výběru dodavatele</p><p>nevyžaduje, nemůže být přičítána k tíži zadavatele a současně nemůže být příčinou</p><p>navrhovatelem tvrzené netransparentnosti či nepřezkoumatelnosti oznámení o výběru</p><p>dodavatele.</p><p>158. Navrhovatel namítal, že oznámení o výběru dodavatele ani jeho přílohy neobsahují žádné</p><p>konkrétní vyjádření zadavatele k tomu, zda a jak vybraný dodavatel splnil podrobné technické</p><p>požadavky stanovené v zadávací dokumentaci, zejm. v technické specifikaci a části 6 ZD. Podle</p><p>navrhovatele zejména chybělo doložení skutečnosti, jak zadavatel posoudil splnění požadavku</p><p>podle článku C.4.6 technické specifikace, který stanovil, aby nově dodávané zařízení a</p><p>komponenty byly minimálně shodné nebo lepší oproti stávajícím. Podle navrhovatele se na</p><p>základě jemu dostupných údajů jeví, že zadavatel neprovedl a nedoložil hodnocení technické</p><p>části nabídky vybraného dodavatele. Navrhovatel rovněž uvedl, že absence doloženého</p><p>hodnocení splnění technických požadavků znemožňuje účastníkům zadávacího řízení</p><p>i kontrolním orgánům ověřit, zda zadavatel v průběhu zadávacího řízení skutečně postupoval</p><p>38</p><p>Č.j.: ÚOHS-49407/2025/500</p><p>v souladu se zákonem. Z uvedeného důvodu je (podle navrhovatele) oznámení o výběru</p><p>nepřezkoumatelné.</p><p>159. Úřad k tomu uvádí, že v průběhu zadávacího řízení je samozřejmě povinností zadavatele</p><p>posoudit splnění požadavků stanovených jím v zadávací dokumentaci. Současně je však</p><p>nezbytné, jak již bylo ostatně výše uvedeno, zohlednit i skutečnost, že zákon předepisuje</p><p>minimální obsahové náležitosti oznámení o výběru dodavatele, které zadavatel podle Úřadu</p><p>v šetřeném případě naplnilDle přesvědčení Úřadu, nelze zadavateli přičítat k tíži, pokud v</p><p>oznámení o výběru dodavatele konkrétně nespecifikoval, jak postupoval při hodnocení</p><p>obdržených nabídek v rámci posouzení každé jednotlivé technické podmínky, neboť zákon</p><p>zadavateli takovou povinnost neukládá. Podle Úřadu by tak mohlo být analogicky namítáno</p><p>nedoložení např. jakékoli interní komunikace či jiné dokumentace, která s výběrem</p><p>dodavatele rovněž souvisí a zákon ji rovněž nepředepisuje jako náležitost oznámení o výběru</p><p>dodavatele. Dle Úřadu zákon obecně nenařizuje zadavateli, aby ostatní účastníky informoval</p><p>o absolutně všech skutečnostech, které souvisí s posuzováním a hodnocením všech</p><p>myslitelných detailů jednotlivých nabídek, tj. zda a jak a v jakém rozsahu se zabýval splněním</p><p>stanovených technických podmínek, ať už vybraným dodavatelem či jiným účastníkem</p><p>zadávacího řízení. Úřad v tomto směru odkazuje jednak na svoji rozhodovací praxi (srov.</p><p>rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0657/2024, č. j. ÚOHS-39543/2024/500 ze dne 18. 10. 2024,</p><p>které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0170/2024/VZ, č. j. ÚOHS48255/2024/163 ze dne 13. 12. 2024, příp. dále rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHSR0235/2019/VZ, č. j. ÚOHS-07760/2020/321/HBa ze dne 9. 3. 2020.), současně však i na</p><p>soudní judikaturu, srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ve věci sp. zn. 62 Af 34/2023, zejm.</p><p>bod 25 jeho odůvodnění, v němž je konstatováno „Neuvedením informací nad rámec zákonem</p><p>požadovaných tedy zadavatel zjevně nemohl porušit ani zásadu transparentnosti (§ 6 odst. 1</p><p>ZZVZ), neboť základní zásady zadávacího řízení nelze účelově vykládat v rozporu s konkrétními</p><p>zákonnými ustanoveními a jimi stanovenými podmínkami upravujícími povinné náležitosti</p><p>jednotlivých zadavatelových úkonů.“. V tomto kontextu Úřad opětovně akcentuje, že znění</p><p>ustanovení § 123 zákona výslovně stanovuje, k jakým „aspektům“ má zadavatel dodavatelům</p><p>prostřednictvím oznámení o výběru dodavatele poskytnout informace. Pro úplnost pak Úřad</p><p>doplňuje, že zpráva o hodnocení nabídek, pakliže má být součástí oznámení o výběru</p><p>dodavatele, pak rovněž stanovuje pouze určitou výseč aspektů, která má být do ní propsána.</p><p>Nad rámec uvedeného Úřad dodává, že sám zadavatel v rozhodnutí o námitkách navrhovatele</p><p>odkázal na další přiléhavé rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0092/2023/VZ, č. j.</p><p>ÚOHS-32972/2023/163 ze dne 6. 9. 2023. Z uvedeného je tedy podle Úřadu více než patrné,</p><p>že jeho výklad ustanovení § 123 zákona má konstantní, a tudíž předvídatelný charakter, který</p><p>byl potvrzen i v rámci soudního přezkumu. Ze strany Úřadu se tedy nejedná se o nahodilou ad</p><p>hoc interpretaci dotčeného ustanovení zákona.</p><p>160. Nad rámec uvedeného Úřad konstatuje, že navrhovatel ve svém návrhu poukazoval na článek</p><p>35 odst. 2 směrnice 2009/81, který podle navrhovatele zadavateli ukládá povinnost</p><p>poskytnout účastníkům řízení informace nejen o výsledku a identitě vybraného dodavatele,</p><p>ale i o vlastnostech a relevantních výhodách vybrané nabídky. Navrhovatel se s odkazem</p><p>na tzv. eurokonformní výklad domáhá přímého účinku článku 35 odst. 2 směrnice 2009/81</p><p>a trvá na tom, že je zadavatel povinen poskytnout všem účastníkům zadávacího řízení</p><p>informace o vlastnostech a relativních výhodách nabídky vybraného dodavatele, a to navzdory</p><p>ust. § 123 zákona, které podle navrhovatele po zadavateli požaduje pouze „nižší standard“.</p><p>39</p><p>Č.j.: ÚOHS-49407/2025/500</p><p>Na podporu svého právního názoru navrhovatel rovněž odkázal na rozhodnutí slovenského</p><p>Úřadu, z něhož rovněž podle navrhovatele vyplývá zadavatelům povinnost uvést v oznámení</p><p>o výsledku vyhodnocení nabídek „vlastnosti a výhody vybrané nabídky“, jakož i na rozsudek</p><p>Indrodinamica Spurgo Velox. Zadavatel k dotčené argumentaci navrhovatele ve vyjádření</p><p>k návrhu namítal, že jde nad rámec původních námitek, neboť jejím prostřednictvím</p><p>navrhovatel uvádí nové skutečnosti, které nebyly součástí původních námitek. Podle</p><p>ust. § 251 odst. 4 zákona by k nim tedy Úřad neměl přihlížet, neboť pokud nebyly uplatněny</p><p>již v rámci původních námitek, nemohou být nyní předmětem přezkumu. S tímto se však Úřad</p><p>neztotožnil, protože má za to, že dotčená argumentace navrhovatele rozvíjí jeho původní</p><p>námitku stran obsahové stránky oznámení o výběru dodavatele; podle Úřadu se tedy nejedná</p><p>o nové skutečnosti uvedené nad rámec původních námitek, jak tvrdí zadavatel.</p><p>161. Úřad nicméně konstatuje, že již ze samotného oznámení o zahájení zadávacího řízení jasně</p><p>vyplývá, že zadávací postup nyní šetřené veřejné zakázky spadá do působnosti směrnice</p><p>2014/25/EU, která byla v České republice implementována do zákona, a to zejm. v části čtvrté</p><p>zákona upravující tzv. sektorové zadávání (srov. rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHSR0124/2023/VZ, č. j. ÚOHS-44945/2023/161 ze dne 13. 11. 2023). Úřad podotýká, že</p><p>navrhovatel byl o zvoleném zadávacím postupu veřejné zakázky spraven od samého počátku</p><p>zadávacího řízení a nic proti tomuto nenamítal. Stran navrhovatelem odkazovaného</p><p>rozhodnutí slovenského Úřadu je Úřad (ÚOHS), v souladu s vyjádřením zadavatele, nucen</p><p>konstatovat, že závěry v něm obsažené nejsou pro Úřad nijak závazné, neboť rozhodovací</p><p>praxe slovenského Úřadu, byť se o ni Úřad dlouhodobě aktivně zajímá, nepředstavuje pro Úřad</p><p>při jeho rozhodování pramen práva. Co se týče rozsudku Indrodinamica Spurgo Velox Úřad,</p><p>opět ve shodě s přiléhavou částí vyjádření zadavatele k návrhu, uvádí, že tento rozsudek s nyní</p><p>projednávaným případem nijak nesouvisí, neboť se zabývá výkladem článku 1 odst. 1a 3, jakož</p><p>i článku 2a odst. 2 směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. 2. 1992 o koordinaci právních a</p><p>správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání</p><p>zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a</p><p>telekomunikací, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES ze dne</p><p>11. 12. 2007. Soudní dvůr EU se v tomto rozsudku zabýval výkladem běhu lhůty pro podání</p><p>žaloby na neplatnost proti rozhodnutí o zadání zakázky.</p><p>162. Navrhovatel ve svém návrhu rovněž brojil proti tomu, že zadavatel neposoudil, zda technické</p><p>řešení nabízené vybraným dodavatelem splňuje zadávací podmínky, resp. uvedl, že je „(…)</p><p>schopen s jistotou identifikovat konkrétní technické požadavky dle zadávací dokumentace,</p><p>které vybraný dodavatel nabídkou jednoznačně nepokrývá (a tedy jeho nabídka nemůže být</p><p>kompletní)“. K uvedenému Úřad nyní konstatuje, že z dokumentace o zadávacím řízení, kterou</p><p>má Úřad k dispozici, jednoznačně vyplývá, že zadavatel s vybraným dodavatelem čtyřikrát</p><p>jednal o jeho předběžné nabídce, o čemž vždy vyhotovil protokol. Na těchto jednáních bylo</p><p>projednáváno vybraným dodavatelem nabízené technické řešení poptávaného předmětu</p><p>veřejné zakázky. V příloze protokolu o posouzení MNNC – Informace o splnění podmínek</p><p>účasti – zadavatel přímo uvedl, že vybraný dodavatel splnil technické podmínky. Výsledek</p><p>posouzení splnění podmínek účasti dle § 123 odst. 1 písm. b) zákona pak tvoří přílohu</p><p>oznámení o výběru. Úřad má tedy za prokázané, že zadavatel v průběhu zadávacího řízení</p><p>posoudil, zda nabídka vybraného dodavatele splňuje zadávací podmínky. K námitce</p><p>navrhovatele, že nabídka vybraného dodavatele není kompletní Úřad dodává, že navrhovatel</p><p>tento svůj závěr konkretizoval pouze s odkazem na tvrzení, že má-li být splněna zadávací</p><p>40</p><p>Č.j.: ÚOHS-49407/2025/500</p><p>podmínka, aby byl při postupném přepojování ze stávajícího řídícího systému do nového</p><p>řídícího systému umožněn okamžitý návrat k původnímu stavu, je nezbytná součinnost právě</p><p>navrhovatele, co by stávajícího poskytovatele a garanta poptávaných služeb. Vybraný</p><p>dodavatel přesto navrhovatele vůbec neoslovil a z toho důvodu jeho nabídka nemůže být</p><p>kompletní. K uvedenému však Úřad konstatuje, že z přílohy 1 protokolu ze 3. jednání</p><p>o předběžné nabídce navrhovatele vyplývá, že pokud bude vybraný dodavatel „stavět“, tj.</p><p>dodávat, nový systém, je otázka okamžitého návratu k původnímu stavu, z hlediska nutné</p><p>spolupráce s navrhovatelem, co by stávajícím poskytovatelem poptávaných služeb,</p><p>bezpředmětná. Zadavatel ostatně navrhovatele o nabízeném řešení vybraného dodavatele,</p><p>které spočívá v paralelním provozu obou řídích systémů a komunikačních prvků, informoval</p><p>již v rozhodnutí o námitkách.</p><p>163. Úřad nyní považuje za nezbytné vyjádřit se k tvrzení navrhovatele obsaženému v jeho replice</p><p>stran věrohodnosti protokolu ze 3. jednání o předběžné nabídce navrhovatele, z něhož</p><p>vyplývá, že zadavatel do protokolu jednostranně, tj. bez vědomí navrhovatele a zavádějícím</p><p>způsobem, zanesl (výše popsanou) formulaci o bezpředmětnosti otázky okamžitého návratu</p><p>k původnímu stavu. Úřad konstatuje, že to byl sám navrhovatel, kdo protokol ze 3. jednání</p><p>o předběžné nabídce navrhovatele učinil přílohou, tj. součástí, svého návrhu a odvolával se</p><p>na jeho obsah. Teprve až v průběhu správního řízení, v reakci na vyjádření zadavatele, však</p><p>začal tvrdit, že s jeho obsahem vlastně nesouhlasí. Úřadu nezbývá než přiléhavou část repliky</p><p>navrhovatele označit za ryze účelovou.</p><p>164. Nad rámec uvedeného Úřad konstatuje, že navrhovatel v námitkách, v návrhu i v replice</p><p>zdůrazňuje svoje nezastupitelné postavení co by odborného garanta stávajících</p><p>bezpečnostních systémů v Jaderné elektrárně Temelín, který zajišťuje jejich opravu a servis.</p><p>Nicméně z dostupné dokumentace o zadávacím řízení, konkrétně z protokolu z 2. jednání,</p><p>jasně vyplývá, že součástí předmětu plnění veřejné zakázky, a tedy ani nabídky, nebude servis</p><p>TSFO, a to z toho důvodu, že zadavatel v rámci jednání s účastníky zadávacího řízení nenalezl</p><p>vhodné nastavení podmínek servisu. Úřad proto nyní považuje za nadbytečné se touto</p><p>argumentací navrhovatele jakkoli dále zabývat.</p><p>165. Z hlediska dílčí řešené otázky, zda oznámení o výběru dodavatele odpovídá požadavkům</p><p>zákona je tedy nutno dojít k závěru, že zadavatel nebyl povinen (a to ani s přihlédnutím</p><p>k zásadě transparentnosti) do oznámení o výběru dodavatele doplňovat další informace</p><p>vyplývající z nabídky vybraného dodavatele než ty, které vyplývají z textace § 123 zákona,</p><p>přičemž v tomto kontextu ani navrhovatel postup zadavatele nerozporuje (tzn., že by nebyly</p><p>v oznámení o výběru obsaženy informace, které jsou výslovně citovaným ustanovením zákona</p><p>požadovány). Úřad tedy uzavírá, že oznámení o výběru dodavatele obsahově odpovídá</p><p>zákonným požadavkům stanoveným v § 123 zákona, Úřad je neshledal netransparentním či</p><p>nepřezkoumatelným. Úřad má rovněž za prokázané, že zadavatel posoudil nabídku vybraného</p><p>dodavatele z hlediska toho, zda ne/splňuje stanovené zadávací podmínky. Úřad rovněž</p><p>dodává, že nemůže nahrazovat vůli zadavatele při posouzení nabídky vybraného dodavatele.</p><p>Působnost Úřadu je ve vztahu k posouzení a hodnocení nabídek omezena pouze na kontrolu</p><p>dodržení zákonného a zadavatelem stanoveného postupu, zejm. s ohledem na zásady</p><p>transparentnosti, rovného zacházení a přezkoumatelnosti. Úřad nesmí vstupovat</p><p>do odborných či hodnotících úvah zadavatele, resp. hodnotící komise a tyto nahrazovat</p><p>vlastními závěry, což je ostatně konstantně potvrzováno v rozhodovací praxi Úřadu (srov.</p><p>41</p><p>Č.j.: ÚOHS-49407/2025/500</p><p>rozhodnutí Úřadu UOHS-S0244/2021/VZ, č. j. ÚOHS-34166/2021/500/AIv ze dne 11. 10. 2021,</p><p>které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0173/2021/VZ, č. j. ÚOHS01095/2022/162 ze dne 12. 1. 2022) a judikatuře správních soudů (viz rozsudek Nejvyššího</p><p>správního soudu č. j. 2 A 9/2002-62 ze dne 16. 3. 2004).</p><p>K netransparentnímu postupu zadavatele při posouzení nabídkové ceny vybraného dodavatele</p><p>166. Navrhovatel v návrhu dále brojí proti postupu zadavatele při posouzení nabídkové ceny</p><p>vybraného dodavatele. Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že jeho nabídková cena je o cca</p><p>30 % vyšší, resp. o cca 51 mil. Kč vyšší než nabídková cena vybraného dodavatele. Podle</p><p>navrhovatele je tato skutečnost výše popsaným důsledkem „neúplnosti“ nabídky vybraného</p><p>dodavatele. Nekompletnost nabídky vybraného dodavatele se tedy odrazila i na výsledné</p><p>nabídkové ceně. Navrhovatel uvádí, že zadavatel v souladu se zákonem vyzval v průběhu</p><p>zadávacího řízení vybraného dodavatele k vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny, avšak</p><p>následně se s obdrženým vysvětlením od vybraného dodavatele „vypořádal“</p><p>netransparentním a nedostatečným způsobem.</p><p>167. K institutu mimořádně nízké nabídkové ceny Úřad uvádí, že zákonná úprava tohoto institutu</p><p>je pro nadlimitní veřejné zakázky obsažena v § 113 zákona a jeho smyslem je zejména</p><p>identifikace nabídek, u nichž se lze důvodně obávat, že vzhledem k jejich nízké nabídkové ceně</p><p>nebude dodavatel schopen za takto nastavenou nabídkovou cenu plnit předmět veřejné</p><p>zakázky řádně, včas či za stanovených podmínek. Jedná se tedy o institut, který poskytuje</p><p>ochranu (především; srov. § 113 odst. 6 zákona) zadavateli, aby takto nechtěné situaci zamezil.</p><p>Jak vyplývá z § 113 odst. 1 zákona, zadavatel má povinnost provést posouzení mimořádně</p><p>nízké nabídkové ceny vždy, a to nejpozději před odesláním oznámení o výběru dodavatele. Jak</p><p>dále vyplývá z komentářové literatury, zadavatel musí provést posouzení z hlediska</p><p>mimořádně nízké nabídkové ceny minimálně ve vztahu k vybranému dodavateli.</p><p>168. Z dokumentace o zadávacím řízení, kterou má Úřad k dispozici, bylo lze zjistit, že zadavatel</p><p>zaslal vybranému dodavateli žádost o zdůvodnění MNNC, která podle Úřadu obsahovala</p><p>všechny zákonem stanovené povinné náležitosti podle ust. § 113 zákona. V reakci na zaslanou</p><p>žádost zadavatel obdržel od vybraného dodavatele zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové</p><p>ceny, které, jak vyplývá z protokolu o posouzení MNNC, akceptoval. Ostatně sám navrhovatel</p><p>ve svém návrhu připustil, že zadavatel vyzval vybraného dodavatele k vysvětlení mimořádně</p><p>nízké nabídkové ceny v souladu se zákonem.</p><p>169. K uvedenému Úřad dodává, že ust. § 119 zákona odst. 2 zákona obsahuje obligatorní výčet</p><p>informací, které musí být v písemné zprávě o hodnocení nabídek obsaženy, avšak povinnost</p><p>uvést konkrétní zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny dotčená právní úprava</p><p>nestanovuje (srov. rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0250/2022/VZ, č. j. ÚOHS12238/2023/500 ze dne 28. 3. 2023, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn.</p><p>ÚOHS-R0051/2023/VZ, č. j. ÚOHS-21982/2023/163 ze dne 15. 6. 2023). Zadavatel ve zprávě</p><p>o hodnocení nabídek uvedl, že se mu nabídková cena vybraného dodavatele, v rozsahu</p><p>některých nabízených položek, jeví jako mimořádně nízká. Z uvedeného důvodu zaslal</p><p>vybranému dodavateli žádost o její zdůvodnění, aby následně obdržené zdůvodnění</p><p>vybraného dodavatele posoudil a dospěl k závěru, že výši nabídkové ceny vybraného</p><p>dodavatele považuje za zdůvodněnou a z jejího zdůvodnění nevyplývají žádné ze skutečností</p><p>uvedených v § 113 odst. 6 zákona.</p><p>42</p><p>Č.j.: ÚOHS-49407/2025/500</p><p>170. Jak už bylo uvedeno, podle navrhovatele se zadavatel s obdrženým vysvětlením od vybraného</p><p>dodavatele nevypořádal transparentně. Úřad konstatuje, že k zajištění dodržení zásady</p><p>transparentnosti je nezbytné, aby veškeré úkony učiněné zadavatelem, tedy včetně úkonů</p><p>souvisejících s posouzením otázky mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídkách jednotlivých</p><p>účastníků byly zpětně přezkoumatelné orgánem dohledu, tj. Úřadem. Úřad ve své rozhodovací</p><p>praxi opakovaně uvedl, že pokud hodnotící komise dospěje k závěru, že nabídková cena</p><p>některého z uchazečů může být nabídkovou cenou mimořádně nízkou a opodstatněnost této</p><p>nabídkové ceny, resp. těch částí jeho nabídky, jež jsou pro výši nabídkové ceny relevantní, si</p><p>proto nechá daným uchazečem postupem podle § 113 odst. 4 zákona písemně zdůvodnit,</p><p>musí být následně v konkrétním dokumentu, popř. dokumentech, tvořících součást</p><p>dokumentace o zadávacím řízení transparentním a přezkoumatelným způsobem zachyceno,</p><p>z jakých příčin hodnotící komise poskytnuté zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny</p><p>(ne)akceptuje. Úřad uvádí, že právě řečené znamená, že i za situace, kdy zadavatel, resp.</p><p>hodnotící komise dovodí, že uchazeč svou nabídkovou cenu dostatečně zdůvodnil, musí být</p><p>„někde“ v dokumentaci o veřejné zakázce jasně a srozumitelně popsáno, proč hodnotící</p><p>komise zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny tohoto uchazeče považuje za přijatelné,</p><p>přičemž jako přijatelné lze v tomto směru akceptovat nejen důvody, které se zakládají</p><p>na objektivních příčinách uvedených v § 113 odst. 5 zákona, ale i jiné důvody, neboť</p><p>ustanovení § 113 odst. 5 zákona obsahuje demonstrativní výčet skutečností (objektivních</p><p>příčin), které lze považovat za opodstatněné.</p><p>171. Úřad na tomto místě poznamenává, že zákon explicitně nestanoví, v jakém konkrétním</p><p>dokumentu, tvořícím součást dokumentace o zadávacím řízení, má být výsledek zhodnocení</p><p>zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, na jehož základě hodnotící komise obdržené</p><p>zdůvodnění přijala, resp. na základě jakých objektivních příčin hodnotící komise dané</p><p>zdůvodnění akceptovala, zachycen. Podstatné pro zpětnou přezkoumatelnost zadávacího</p><p>řízení totiž je, aby byl tento výsledek vůbec v dokumentaci o veřejné zakázce zachycen (srov.</p><p>rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-0366/2019/VZ-33759/2019/511/THL ze dne 6. 12. 2019, jež</p><p>bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0225/2019/VZ, č. j. ÚOHS06205/2020/321/VJu ze dne 25. 2. 2020). Pro transparentnost postupu zadavatele je</p><p>rozhodující, zda to, že se zadavatel mimořádně nízkou nabídkovou cenou zabýval, je</p><p>prokazatelně zachyceno v dokumentaci o zadávacím řízení.15 Není tedy porušením zákona,</p><p>pokud zadavatel, resp. hodnotící komise tento výsledek přezkoumatelně zaznamená v jiném</p><p>dokumentu, než právě ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, kupříkladu v protokolu</p><p>o jednání hodnotící komise, jak tomu bylo v nyní šetřeném případě. Lze tedy shrnout, že</p><p>k tomu, aby zadavatel dodržel při posouzení nabídek z hlediska mimořádně nízké nabídkové</p><p>ceny zásadu transparentnosti, je klíčové, aby mj. v určitém dokumentu, popř. ve vícero</p><p>dokumentech, zaznamenal, jakým způsobem přistoupil k posouzení mimořádně nízké</p><p>nabídkové ceny a jaké úvahy jej vedly k závěru, že nabídka obsahující mimořádně nízkou</p><p>nabídkovou cenu byla řádně uchazečem zdůvodněna a obavy zadavatele o nereálnosti</p><p>nabídnuté ceny byly konkrétními důvody dle zákona rozptýleny. Příslušný dokument</p><p>(dokumenty) tvořící součást dokumentace o zadávacím řízení proto musí nést určité</p><p>a srozumitelné informace, z nichž bude možné dovodit (a tedy i přezkoumat), které</p><p>15</p><p>Srov. DVOŘÁK, David, MACHUREK, Tomáš, NOVOTNÝ, Petr a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 1. vydání. Praha:</p><p>Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 676.</p><p>43</p><p>Č.j.: ÚOHS-49407/2025/500</p><p>argumenty, resp. objektivní příčiny předložené vyzvaným uchazečem v jeho zdůvodnění</p><p>mimořádně nízké nabídkové ceny považovala hodnotící komise při jejím závěru o akceptaci</p><p>tohoto zdůvodnění za relevantní, tzn. ze kterých z těchto příčin vycházela, či které naopak</p><p>považovala ze bezpředmětné; musí zde tak být zachyceny úvahy hodnotící komise, jež ji vedly</p><p>k závěru, že objektivní příčiny zdůvodňující opodstatněnost výše nabídkové ceny jsou dány.</p><p>172. Nadto Úřad rovněž dodává, že posouzení toho, zda hodnotící komise přijme zdůvodnění</p><p>mimořádně nízké nabídkové ceny nebo nepřijme, spadá čistě do sféry uvážení hodnotící</p><p>komise. Úřad není oprávněn vstupovat do hodnotících úvah zadavatele, nahrazovat je</p><p>úvahami vlastními. Úřad je však kompetentní, resp. podle zákona a judikatury povinen,</p><p>posoudit soulad postupu zadavatele se zásadou transparentnosti (srov. rozhodnutí Úřadu</p><p>sp. zn. ÚOHS-S0166/2020/VZ, č. j. ÚOHS-35877/2021/500/Oso ze dne 25. 10. 2021, jakož</p><p>i rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 75/2009 – 100 ze dne 6. 11. 2009), čemuž</p><p>Úřad, jak vyplývá z výše uvedeného, dostál. Úřad uzavírá, že v protokolu o posouzení MNNC</p><p>zadavatel explicitně, tj. transparentně, uvedl všechny potřebné informace vztahující se</p><p>k posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele, kdy nejprve označil</p><p>konkrétní položky z nabídky vybraného dodavatele, jejichž nabídkovou cenu považoval</p><p>za mimořádně nízkou, aby následně popsal jakým způsobem vyzval vybraného dodavatele</p><p>ke zdůvodnění způsobu stanovení ceny u těchto položek, přičemž rovněž uvedl konkrétní</p><p>odpovědi vybraného dodavatele, jakož i popsal, jak postupovala hodnotící komise</p><p>při posouzení zdůvodnění nabídkové ceny vybraného dodavatele.</p><p>173. Úřad dále uvádí, že navrhovatel v rámci své námitky stran netransparentního postupu</p><p>zadavatele při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele</p><p>argumentoval konkrétním odkazem na soudní judikaturu a rozhodnutí Úřadu – „rozsudek</p><p>Nejvyššího správního soudu č. j 8 Afs 334/2018-52 ze dne 10. 9. 2019 a „rozhodnutí Úřadu č. j.</p><p>ÚOHS-S0197/2020/VZ-23289/2020/522/MPr“16. Na tuto argumentaci navrhovatele však Úřad</p><p>není schopen adekvátně reagovat, neboť se mu nepodařilo tato navrhovatelem odkazovaná</p><p>rozhodnutí dohledat, resp. má za to, že takováto rozhodnutí neexistují.</p><p>174. Úřad uzavírá, že ani v tomto případě neshledal, že by zadavatel postupoval v zadávacím řízení</p><p>v rozporu se zásadou transparentnosti.</p><p>175. Ve světle všech shora uvedených skutečností Úřad uzavírá, že v šetřeném případě na základě</p><p>navrhovatelem namítaných skutečností v postupu zadavatele v souvislosti s oznámením</p><p>o výběru dodavatele a posouzením splnění zadávacích podmínek dle zadávací dokumentace</p><p>vybraným dodavatelem neshledal porušení zákona.</p><p>176. Na základě shora uvedených důvodů rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto</p><p>rozhodnutí a návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítl.</p><p>POUČENÍ</p><p>Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi</p><p>Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu</p><p>hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00</p><p>16</p><p>Zde Úřad konstatuje, že pod sp. zn. ÚOHS-S0197/2020 je evidován případ řešící otázku spojování soutěžitelů, tzn.</p><p>nejedná se ani o problematiku veřejných zakázek.</p><p>44</p><p>Č.j.: ÚOHS-49407/2025/500</p><p>Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná</p><p>v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně</p><p>prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným</p><p>elektronickým podpisem.</p><p>otisk úředního razítka</p><p>Mgr. Markéta Dlouhá</p><p>místopředsedkyně</p><p>Obdrží</p><p>1.</p><p>ČEZ, a.s., IČO 45274649, se sídlem Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4,</p><p>2.</p><p>Mgr. Jiří Trávníček, advokát, Ovocný trh 573/12, 110 00 Praha,</p><p>3.</p><p>JUDr. René Hušek, advokát, Smetanova 1022/19, 602 00 Brno.</p><p>Vypraveno dne</p><p>viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy</p><p>45</p></div>", "next": 0}