s poddodavatelem, identifikace konkrétních plánovaných komponentů vč. rozpadu cen
apod.).
150. V protokolu o posouzení splnění podmínek účasti a posouzení mimořádně nízké nabídkové
ceny nabídky ze dne 1. 8. 2025 (dále jen „protokol o posouzení MNNC“) zadavatel mj. uvedl,
že nabídkovou cenu navrhovatele nepovažuje za mimořádně nízkou, avšak nabídka vybraného
dodavatele se mu jevila jako mimořádně nízká, a proto mu byla zaslána žádost o její
zdůvodnění. V příloze protokolu o posouzení MNNC – Informace o splnění podmínek účasti –
zadavatel mimo jiné uvedl, že vybraný dodavatel splnil technické podmínky a dále popsal, že
při posuzování nabídky dospěla hodnotící komise k závěru, že se nabídková cena vybraného
dodavatele v rozsahu některých dílčích položek, které zadavatel konkrétně specifikoval, jeví
jako mimořádně nízká. Zadavatel rovněž vyjádřil pochybnost, zda předmět plnění může být
za nabídnutou cenu řádně realizován, proto vyzval vybraného dodavatele ke zdůvodnění
způsobu stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny jednotlivě pro všechny dotčené položky,
a to s ohledem na cenu případného materiálu, přímých mezd, ostatních přímých nákladů,
režijních nákladů, poddodávek a zisku. Dále zadavatel popsal odpověď, kterou od vybraného
dodavatele obdržel, a uvedl, že hodnotící komise posoudila zdůvodnění vybraného dodavatele
a shledala je jako dostatečné a opodstatněné. Hodnotící komise rovněž konstatovala, že ze
zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny nevyplývají žádné ze skutečností uvedených v §
113 odst. 6 zákona. Zadavatel dále popsal, že hodnotící komise provedla i posouzení nabídkové
ceny vzhledem k předpokládané hodnotě veřejné zakázky. Zadavatel konkretizoval položky
předmětu plnění, vůči kterým je nabídka vybraného dodavatele výrazně rozdílná a uvedl k nim
přiléhavé zdůvodnění vybraného dodavatele, které obdržel.
151. V oznámení o výběru dodavatele zadavatel specifikoval veřejnou zakázku, odkázal na
ust. § 123 zákona a uvedl vybraného dodavatele, jehož nabídka byla vyhodnocena jako
ekonomicky nejvýhodnější. Zadavatel dále uvedl, že odůvodnění výběru dodavatele je
36
Č.j.: ÚOHS-49407/2025/500
uvedeno v příloze 1 – zpráva o hodnocení nabídek. Přílohu 2 oznámení o výběru dodavatele
potom tvoří posouzení splnění podmínek účasti.
152. V bodu 5. zprávy o hodnocení nabídek zadavatel uvedl, že posoudil nabídkové ceny účastníků
zadávacího řízení ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a konstatoval, že nabídka vybraného
dodavatele se v rozsahu některých položek jevila jako mimořádně nízká. Proto zadavatel
v souladu s ust. § 113 odst. 4 zákona zaslal vybranému dodavateli žádost o zdůvodnění
mimořádně nízké nabídkové ceny. Obdržené zdůvodnění zadavatel posoudil a dospěl k závěru,
že nabídkovou cenu vybraného dodavatele považuje za zdůvodněnou a nevyplývají z ní žádné
ze skutečností uvedených v ust. § 113 odst. 6 zákona. Závěrem zprávy o hodnocení zadavatel
uvedl, že ekonomicky nejvýhodnější nabídka je nabídka vybraného dodavatele.
153. V posouzení splnění podmínek účasti zadavatel uvedl informace o dokladech a údajích
prokazujících kvalifikaci vybraného dodavatele ve vztahu k základní způsobilosti, profesní
způsobilosti, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace. Zadavatel zde dále uvedl seznam
dokumentů, které si vyhradil s odkazem na ust. § 104 zákona.
Právní posouzení
154. Navrhovatel ve svém návrhu žádá Úřad o přezkoumání úkonů zadavatele, neboť se domnívá,
že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, když rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky
vybraného dodavatele. Podle navrhovatele oznámení o výběru dodavatele je obsahově
nedostatečné, nepřezkoumatelné a netransparentní. Podle navrhovatele zadavatel pochybil
při posouzení nabídky vybraného dodavatele, neboť vybraný dodavatel neprokázal splnění
všech technických požadavků stanovených v zadávací dokumentaci a z toho důvodu jej měl
zadavatel ze zadávacího řízení vyloučit. Nad rámec uvedeného zadavatel podle navrhovatele
pochybil při posouzení nabídky vybraného dodavatele z hlediska mimořádně nízké nabídkové
ceny.
155. Vzhledem k namítaným skutečnostem Úřad považuje za účelné se předně v obecné rovině
vyjádřit k zásadě transparentnosti. Úřad uvádí, že tato je jednou ze základních zásad, jež musí
být zadavatelem dodržovány v průběhu celého zadávacího řízení. Intepretací zásady
transparentnosti se ve své rozhodovací praxi opakovaně zabývaly soudy i Úřad. Například
v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Afs 45/2010-159 ze dne 15. 9. 2010 se Nejvyšší
správní soud ztotožňuje s obecným výkladem zásady transparentnosti podaným Krajským
soudem v Brně v rozsudku č. j. 62 Ca 31/2008-114 ze dne 19. 1. 2010, že požadavek
transparentnosti „není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové
prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným
a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků
zadavatele.“. V rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af 50/2011-72 ze dne 15. 2. 2012 pak
bylo dovozeno, že „[ú]kolem zásady transparentnosti je zajištění toho, aby zadávání veřejných
zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem
jasně a srozumitelně stanovených podmínek. […] Porušením této zásady pak je jakékoli jednání
zadavatele, které způsobuje nečitelnost zadávacího řízení.“. S ohledem na uvedené Úřad
shrnuje, že z pohledu dodržení zásady transparentnosti obstojí pouze takové oznámení
o výběru dodavatele, které je možno zpětně objektivně přezkoumat, tj. jehož obsah je možno
podrobit kontrole, přičemž skutečnosti v něm uvedené musí být objektivně ověřitelné.
37
Č.j.: ÚOHS-49407/2025/500
Povinnost zadavatele odůvodnit svůj postup při zadávání veřejných zakázek lze tedy dovodit
již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek.
156. K uvedenému Úřad dodává, že z přiléhavé soudní judikatury (srov. např. rozsudek Krajského
soudu v Brně sp. zn. 62 Af 61/2012 ze dne 6. 6. 2013 a rozsudek Nejvyššího správního soudu
sp. zn. 1 Afs 64/2013 ze dne 6. 11. 2013) vyplývá, že je zcela na zadavateli, aby zajistil, že
veškeré kroky, které činí v zadávacím řízení, budou působit transparentně. Aby tedy bylo
možné považovat konkrétní úkon zadavatele (ve zkoumaném případě oznámení o výběru
dodavatele) za transparentní, a tedy i zákonný, musí být takový úkon zpětně přezkoumatelný.
K námitce absence posouzení splnění technických požadavků
157. Úřad předně obecně uvádí, smyslem oznámení o výběru dodavatele dle § 123 zákona je
informovat účastníky zadávacího řízení o výběru dodavatele, u něhož již zadavatel má ověřeno
splnění podmínek účasti. Oznámení o výběru má zcela zásadní postavení (na rozdíl od
rozhodnutí o výběru, které zákon ani blíže nedefinuje a neklade na něj konkrétní nároky)
v zadávacím řízení a jeho úkolem je zajistit transparentnost v postupu zadavatele při výběru
dodavatele. Oznámení o výběru dodavatele musí přezkoumatelným způsobem zachytit, proč
zadavatel vybral konkrétního účastníka jako vybraného dodavatele a současně musí ve vztahu
k zákonem definovaným skutečnostem obsahovat i skutečnosti týkající se splnění podmínek
účasti. Zákon v § 123 odst. 1 vymezuje, co vše musí být součástí oznámení o výběru
dodavatele. Součástí oznámení o výběru musí být zpráva o hodnocení nabídek, tj. dokument
zachycující způsob hodnocení a postup, kterým zadavatel dospěl k ekonomicky nejvýhodnější
nabídce (náležitosti písemné zprávy o hodnocení nabídek jsou definovány v § 119 odst. 2
zákona) a rovněž výsledek posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele, který
obsahuje taxativně vyjmenované náležitosti, a ze kterého musí být patrné jakými doklady a
údaji vybraný dodavatel prokázal splnění kvalifikace a, pokud si tento požadavek zadavatel
stanovil v zadávací dokumentaci, jakými doklady nebo vzorky bylo prokázáno splnění
požadavků zadavatele, příp. výsledky zkoušek nebo vzorků. Výčet uvedený v § 123 odst. 1
zákona má taxativní charakter, zadavatel tedy nemá zákonnou povinnost učinit součástí
oznámení o výběru dodavatele více dokumentů, resp. údajů (tj. ty, jež nejsou v předmětném
ustanovení výslovně uvedeny). Jinými slovy, absence určitých údajů či dokumentů v oznámení
o výběru dodavatele, které zákon jako nutnou náležitost oznámení o výběru dodavatele
nevyžaduje, nemůže být přičítána k tíži zadavatele a současně nemůže být příčinou
navrhovatelem tvrzené netransparentnosti či nepřezkoumatelnosti oznámení o výběru
dodavatele.
158. Navrhovatel namítal, že oznámení o výběru dodavatele ani jeho přílohy neobsahují žádné
konkrétní vyjádření zadavatele k tomu, zda a jak vybraný dodavatel splnil podrobné technické
požadavky stanovené v zadávací dokumentaci, zejm. v technické specifikaci a části 6 ZD. Podle
navrhovatele zejména chybělo doložení skutečnosti, jak zadavatel posoudil splnění požadavku
podle článku C.4.6 technické specifikace, který stanovil, aby nově dodávané zařízení a
komponenty byly minimálně shodné nebo lepší oproti stávajícím. Podle navrhovatele se na
základě jemu dostupných údajů jeví, že zadavatel neprovedl a nedoložil hodnocení technické
části nabídky vybraného dodavatele. Navrhovatel rovněž uvedl, že absence doloženého
hodnocení splnění technických požadavků znemožňuje účastníkům zadávacího řízení
i kontrolním orgánům ověřit, zda zadavatel v průběhu zadávacího řízení skutečně postupoval
38
Č.j.: ÚOHS-49407/2025/500
v souladu se zákonem. Z uvedeného důvodu je (podle navrhovatele) oznámení o výběru
nepřezkoumatelné.
159. Úřad k tomu uvádí, že v průběhu zadávacího řízení je samozřejmě povinností zadavatele
posoudit splnění požadavků stanovených jím v zadávací dokumentaci. Současně je však
nezbytné, jak již bylo ostatně výše uvedeno, zohlednit i skutečnost, že zákon předepisuje
minimální obsahové náležitosti oznámení o výběru dodavatele, které zadavatel podle Úřadu
v šetřeném případě naplnilDle přesvědčení Úřadu, nelze zadavateli přičítat k tíži, pokud v
oznámení o výběru dodavatele konkrétně nespecifikoval, jak postupoval při hodnocení
obdržených nabídek v rámci posouzení každé jednotlivé technické podmínky, neboť zákon
zadavateli takovou povinnost neukládá. Podle Úřadu by tak mohlo být analogicky namítáno
nedoložení např. jakékoli interní komunikace či jiné dokumentace, která s výběrem
dodavatele rovněž souvisí a zákon ji rovněž nepředepisuje jako náležitost oznámení o výběru
dodavatele. Dle Úřadu zákon obecně nenařizuje zadavateli, aby ostatní účastníky informoval
o absolutně všech skutečnostech, které souvisí s posuzováním a hodnocením všech
myslitelných detailů jednotlivých nabídek, tj. zda a jak a v jakém rozsahu se zabýval splněním
stanovených technických podmínek, ať už vybraným dodavatelem či jiným účastníkem
zadávacího řízení. Úřad v tomto směru odkazuje jednak na svoji rozhodovací praxi (srov.
rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0657/2024, č. j. ÚOHS-39543/2024/500 ze dne 18. 10. 2024,
které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0170/2024/VZ, č. j. ÚOHS48255/2024/163 ze dne 13. 12. 2024, příp. dále rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHSR0235/2019/VZ, č. j. ÚOHS-07760/2020/321/HBa ze dne 9. 3. 2020.), současně však i na
soudní judikaturu, srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ve věci sp. zn. 62 Af 34/2023, zejm.
bod 25 jeho odůvodnění, v němž je konstatováno „Neuvedením informací nad rámec zákonem
požadovaných tedy zadavatel zjevně nemohl porušit ani zásadu transparentnosti (§ 6 odst. 1
ZZVZ), neboť základní zásady zadávacího řízení nelze účelově vykládat v rozporu s konkrétními
zákonnými ustanoveními a jimi stanovenými podmínkami upravujícími povinné náležitosti
jednotlivých zadavatelových úkonů.“. V tomto kontextu Úřad opětovně akcentuje, že znění
ustanovení § 123 zákona výslovně stanovuje, k jakým „aspektům“ má zadavatel dodavatelům
prostřednictvím oznámení o výběru dodavatele poskytnout informace. Pro úplnost pak Úřad
doplňuje, že zpráva o hodnocení nabídek, pakliže má být součástí oznámení o výběru
dodavatele, pak rovněž stanovuje pouze určitou výseč aspektů, která má být do ní propsána.
Nad rámec uvedeného Úřad dodává, že sám zadavatel v rozhodnutí o námitkách navrhovatele
odkázal na další přiléhavé rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0092/2023/VZ, č. j.
ÚOHS-32972/2023/163 ze dne 6. 9. 2023. Z uvedeného je tedy podle Úřadu více než patrné,
že jeho výklad ustanovení § 123 zákona má konstantní, a tudíž předvídatelný charakter, který
byl potvrzen i v rámci soudního přezkumu. Ze strany Úřadu se tedy nejedná se o nahodilou ad
hoc interpretaci dotčeného ustanovení zákona.
160. Nad rámec uvedeného Úřad konstatuje, že navrhovatel ve svém návrhu poukazoval na článek
35 odst. 2 směrnice 2009/81, který podle navrhovatele zadavateli ukládá povinnost
poskytnout účastníkům řízení informace nejen o výsledku a identitě vybraného dodavatele,
ale i o vlastnostech a relevantních výhodách vybrané nabídky. Navrhovatel se s odkazem
na tzv. eurokonformní výklad domáhá přímého účinku článku 35 odst. 2 směrnice 2009/81
a trvá na tom, že je zadavatel povinen poskytnout všem účastníkům zadávacího řízení
informace o vlastnostech a relativních výhodách nabídky vybraného dodavatele, a to navzdory
ust. § 123 zákona, které podle navrhovatele po zadavateli požaduje pouze „nižší standard“.
39
Č.j.: ÚOHS-49407/2025/500
Na podporu svého právního názoru navrhovatel rovněž odkázal na rozhodnutí slovenského
Úřadu, z něhož rovněž podle navrhovatele vyplývá zadavatelům povinnost uvést v oznámení
o výsledku vyhodnocení nabídek „vlastnosti a výhody vybrané nabídky“, jakož i na rozsudek
Indrodinamica Spurgo Velox. Zadavatel k dotčené argumentaci navrhovatele ve vyjádření
k návrhu namítal, že jde nad rámec původních námitek, neboť jejím prostřednictvím
navrhovatel uvádí nové skutečnosti, které nebyly součástí původních námitek. Podle
ust. § 251 odst. 4 zákona by k nim tedy Úřad neměl přihlížet, neboť pokud nebyly uplatněny
již v rámci původních námitek, nemohou být nyní předmětem přezkumu. S tímto se však Úřad
neztotožnil, protože má za to, že dotčená argumentace navrhovatele rozvíjí jeho původní
námitku stran obsahové stránky oznámení o výběru dodavatele; podle Úřadu se tedy nejedná
o nové skutečnosti uvedené nad rámec původních námitek, jak tvrdí zadavatel.
161. Úřad nicméně konstatuje, že již ze samotného oznámení o zahájení zadávacího řízení jasně
vyplývá, že zadávací postup nyní šetřené veřejné zakázky spadá do působnosti směrnice
2014/25/EU, která byla v České republice implementována do zákona, a to zejm. v části čtvrté
zákona upravující tzv. sektorové zadávání (srov. rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHSR0124/2023/VZ, č. j. ÚOHS-44945/2023/161 ze dne 13. 11. 2023). Úřad podotýká, že
navrhovatel byl o zvoleném zadávacím postupu veřejné zakázky spraven od samého počátku
zadávacího řízení a nic proti tomuto nenamítal. Stran navrhovatelem odkazovaného
rozhodnutí slovenského Úřadu je Úřad (ÚOHS), v souladu s vyjádřením zadavatele, nucen
konstatovat, že závěry v něm obsažené nejsou pro Úřad nijak závazné, neboť rozhodovací
praxe slovenského Úřadu, byť se o ni Úřad dlouhodobě aktivně zajímá, nepředstavuje pro Úřad
při jeho rozhodování pramen práva. Co se týče rozsudku Indrodinamica Spurgo Velox Úřad,
opět ve shodě s přiléhavou částí vyjádření zadavatele k návrhu, uvádí, že tento rozsudek s nyní
projednávaným případem nijak nesouvisí, neboť se zabývá výkladem článku 1 odst. 1a 3, jakož
i článku 2a odst. 2 směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. 2. 1992 o koordinaci právních a
správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání
zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a
telekomunikací, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES ze dne
11. 12. 2007. Soudní dvůr EU se v tomto rozsudku zabýval výkladem běhu lhůty pro podání
žaloby na neplatnost proti rozhodnutí o zadání zakázky.
162. Navrhovatel ve svém návrhu rovněž brojil proti tomu, že zadavatel neposoudil, zda technické
řešení nabízené vybraným dodavatelem splňuje zadávací podmínky, resp. uvedl, že je „(…)
schopen s jistotou identifikovat konkrétní technické požadavky dle zadávací dokumentace,
které vybraný dodavatel nabídkou jednoznačně nepokrývá (a tedy jeho nabídka nemůže být
kompletní)“. K uvedenému Úřad nyní konstatuje, že z dokumentace o zadávacím řízení, kterou
má Úřad k dispozici, jednoznačně vyplývá, že zadavatel s vybraným dodavatelem čtyřikrát
jednal o jeho předběžné nabídce, o čemž vždy vyhotovil protokol. Na těchto jednáních bylo
projednáváno vybraným dodavatelem nabízené technické řešení poptávaného předmětu
veřejné zakázky. V příloze protokolu o posouzení MNNC – Informace o splnění podmínek
účasti – zadavatel přímo uvedl, že vybraný dodavatel splnil technické podmínky. Výsledek
posouzení splnění podmínek účasti dle § 123 odst. 1 písm. b) zákona pak tvoří přílohu
oznámení o výběru. Úřad má tedy za prokázané, že zadavatel v průběhu zadávacího řízení
posoudil, zda nabídka vybraného dodavatele splňuje zadávací podmínky. K námitce
navrhovatele, že nabídka vybraného dodavatele není kompletní Úřad dodává, že navrhovatel
tento svůj závěr konkretizoval pouze s odkazem na tvrzení, že má-li být splněna zadávací
40
Č.j.: ÚOHS-49407/2025/500
podmínka, aby byl při postupném přepojování ze stávajícího řídícího systému do nového
řídícího systému umožněn okamžitý návrat k původnímu stavu, je nezbytná součinnost právě
navrhovatele, co by stávajícího poskytovatele a garanta poptávaných služeb. Vybraný
dodavatel přesto navrhovatele vůbec neoslovil a z toho důvodu jeho nabídka nemůže být
kompletní. K uvedenému však Úřad konstatuje, že z přílohy 1 protokolu ze 3. jednání
o předběžné nabídce navrhovatele vyplývá, že pokud bude vybraný dodavatel „stavět“, tj.
dodávat, nový systém, je otázka okamžitého návratu k původnímu stavu, z hlediska nutné
spolupráce s navrhovatelem, co by stávajícím poskytovatelem poptávaných služeb,
bezpředmětná. Zadavatel ostatně navrhovatele o nabízeném řešení vybraného dodavatele,
které spočívá v paralelním provozu obou řídích systémů a komunikačních prvků, informoval
již v rozhodnutí o námitkách.
163. Úřad nyní považuje za nezbytné vyjádřit se k tvrzení navrhovatele obsaženému v jeho replice
stran věrohodnosti protokolu ze 3. jednání o předběžné nabídce navrhovatele, z něhož
vyplývá, že zadavatel do protokolu jednostranně, tj. bez vědomí navrhovatele a zavádějícím
způsobem, zanesl (výše popsanou) formulaci o bezpředmětnosti otázky okamžitého návratu
k původnímu stavu. Úřad konstatuje, že to byl sám navrhovatel, kdo protokol ze 3. jednání
o předběžné nabídce navrhovatele učinil přílohou, tj. součástí, svého návrhu a odvolával se
na jeho obsah. Teprve až v průběhu správního řízení, v reakci na vyjádření zadavatele, však
začal tvrdit, že s jeho obsahem vlastně nesouhlasí. Úřadu nezbývá než přiléhavou část repliky
navrhovatele označit za ryze účelovou.
164. Nad rámec uvedeného Úřad konstatuje, že navrhovatel v námitkách, v návrhu i v replice
zdůrazňuje svoje nezastupitelné postavení co by odborného garanta stávajících
bezpečnostních systémů v Jaderné elektrárně Temelín, který zajišťuje jejich opravu a servis.
Nicméně z dostupné dokumentace o zadávacím řízení, konkrétně z protokolu z 2. jednání,
jasně vyplývá, že součástí předmětu plnění veřejné zakázky, a tedy ani nabídky, nebude servis
TSFO, a to z toho důvodu, že zadavatel v rámci jednání s účastníky zadávacího řízení nenalezl
vhodné nastavení podmínek servisu. Úřad proto nyní považuje za nadbytečné se touto
argumentací navrhovatele jakkoli dále zabývat.
165. Z hlediska dílčí řešené otázky, zda oznámení o výběru dodavatele odpovídá požadavkům
zákona je tedy nutno dojít k závěru, že zadavatel nebyl povinen (a to ani s přihlédnutím
k zásadě transparentnosti) do oznámení o výběru dodavatele doplňovat další informace
vyplývající z nabídky vybraného dodavatele než ty, které vyplývají z textace § 123 zákona,
přičemž v tomto kontextu ani navrhovatel postup zadavatele nerozporuje (tzn., že by nebyly
v oznámení o výběru obsaženy informace, které jsou výslovně citovaným ustanovením zákona
požadovány). Úřad tedy uzavírá, že oznámení o výběru dodavatele obsahově odpovídá
zákonným požadavkům stanoveným v § 123 zákona, Úřad je neshledal netransparentním či
nepřezkoumatelným. Úřad má rovněž za prokázané, že zadavatel posoudil nabídku vybraného
dodavatele z hlediska toho, zda ne/splňuje stanovené zadávací podmínky. Úřad rovněž
dodává, že nemůže nahrazovat vůli zadavatele při posouzení nabídky vybraného dodavatele.
Působnost Úřadu je ve vztahu k posouzení a hodnocení nabídek omezena pouze na kontrolu
dodržení zákonného a zadavatelem stanoveného postupu, zejm. s ohledem na zásady
transparentnosti, rovného zacházení a přezkoumatelnosti. Úřad nesmí vstupovat
do odborných či hodnotících úvah zadavatele, resp. hodnotící komise a tyto nahrazovat
vlastními závěry, což je ostatně konstantně potvrzováno v rozhodovací praxi Úřadu (srov.
41
Č.j.: ÚOHS-49407/2025/500
rozhodnutí Úřadu UOHS-S0244/2021/VZ, č. j. ÚOHS-34166/2021/500/AIv ze dne 11. 10. 2021,
které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0173/2021/VZ, č. j. ÚOHS01095/2022/162 ze dne 12. 1. 2022) a judikatuře správních soudů (viz rozsudek Nejvyššího
správního soudu č. j. 2 A 9/2002-62 ze dne 16. 3. 2004).
K netransparentnímu postupu zadavatele při posouzení nabídkové ceny vybraného dodavatele
166. Navrhovatel v návrhu dále brojí proti postupu zadavatele při posouzení nabídkové ceny
vybraného dodavatele. Navrhovatel poukazuje na skutečnost, že jeho nabídková cena je o cca
30 % vyšší, resp. o cca 51 mil. Kč vyšší než nabídková cena vybraného dodavatele. Podle
navrhovatele je tato skutečnost výše popsaným důsledkem „neúplnosti“ nabídky vybraného
dodavatele. Nekompletnost nabídky vybraného dodavatele se tedy odrazila i na výsledné
nabídkové ceně. Navrhovatel uvádí, že zadavatel v souladu se zákonem vyzval v průběhu
zadávacího řízení vybraného dodavatele k vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny, avšak
následně se s obdrženým vysvětlením od vybraného dodavatele „vypořádal“
netransparentním a nedostatečným způsobem.
167. K institutu mimořádně nízké nabídkové ceny Úřad uvádí, že zákonná úprava tohoto institutu
je pro nadlimitní veřejné zakázky obsažena v § 113 zákona a jeho smyslem je zejména
identifikace nabídek, u nichž se lze důvodně obávat, že vzhledem k jejich nízké nabídkové ceně
nebude dodavatel schopen za takto nastavenou nabídkovou cenu plnit předmět veřejné
zakázky řádně, včas či za stanovených podmínek. Jedná se tedy o institut, který poskytuje
ochranu (především; srov. § 113 odst. 6 zákona) zadavateli, aby takto nechtěné situaci zamezil.
Jak vyplývá z § 113 odst. 1 zákona, zadavatel má povinnost provést posouzení mimořádně
nízké nabídkové ceny vždy, a to nejpozději před odesláním oznámení o výběru dodavatele. Jak
dále vyplývá z komentářové literatury, zadavatel musí provést posouzení z hlediska
mimořádně nízké nabídkové ceny minimálně ve vztahu k vybranému dodavateli.
168. Z dokumentace o zadávacím řízení, kterou má Úřad k dispozici, bylo lze zjistit, že zadavatel
zaslal vybranému dodavateli žádost o zdůvodnění MNNC, která podle Úřadu obsahovala
všechny zákonem stanovené povinné náležitosti podle ust. § 113 zákona. V reakci na zaslanou
žádost zadavatel obdržel od vybraného dodavatele zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové
ceny, které, jak vyplývá z protokolu o posouzení MNNC, akceptoval. Ostatně sám navrhovatel
ve svém návrhu připustil, že zadavatel vyzval vybraného dodavatele k vysvětlení mimořádně
nízké nabídkové ceny v souladu se zákonem.
169. K uvedenému Úřad dodává, že ust. § 119 zákona odst. 2 zákona obsahuje obligatorní výčet
informací, které musí být v písemné zprávě o hodnocení nabídek obsaženy, avšak povinnost
uvést konkrétní zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny dotčená právní úprava
nestanovuje (srov. rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-S0250/2022/VZ, č. j. ÚOHS12238/2023/500 ze dne 28. 3. 2023, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn.
ÚOHS-R0051/2023/VZ, č. j. ÚOHS-21982/2023/163 ze dne 15. 6. 2023). Zadavatel ve zprávě
o hodnocení nabídek uvedl, že se mu nabídková cena vybraného dodavatele, v rozsahu
některých nabízených položek, jeví jako mimořádně nízká. Z uvedeného důvodu zaslal
vybranému dodavateli žádost o její zdůvodnění, aby následně obdržené zdůvodnění
vybraného dodavatele posoudil a dospěl k závěru, že výši nabídkové ceny vybraného
dodavatele považuje za zdůvodněnou a z jejího zdůvodnění nevyplývají žádné ze skutečností
uvedených v § 113 odst. 6 zákona.
42
Č.j.: ÚOHS-49407/2025/500
170. Jak už bylo uvedeno, podle navrhovatele se zadavatel s obdrženým vysvětlením od vybraného
dodavatele nevypořádal transparentně. Úřad konstatuje, že k zajištění dodržení zásady
transparentnosti je nezbytné, aby veškeré úkony učiněné zadavatelem, tedy včetně úkonů
souvisejících s posouzením otázky mimořádně nízké nabídkové ceny v nabídkách jednotlivých
účastníků byly zpětně přezkoumatelné orgánem dohledu, tj. Úřadem. Úřad ve své rozhodovací
praxi opakovaně uvedl, že pokud hodnotící komise dospěje k závěru, že nabídková cena
některého z uchazečů může být nabídkovou cenou mimořádně nízkou a opodstatněnost této
nabídkové ceny, resp. těch částí jeho nabídky, jež jsou pro výši nabídkové ceny relevantní, si
proto nechá daným uchazečem postupem podle § 113 odst. 4 zákona písemně zdůvodnit,
musí být následně v konkrétním dokumentu, popř. dokumentech, tvořících součást
dokumentace o zadávacím řízení transparentním a přezkoumatelným způsobem zachyceno,
z jakých příčin hodnotící komise poskytnuté zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny
(ne)akceptuje. Úřad uvádí, že právě řečené znamená, že i za situace, kdy zadavatel, resp.
hodnotící komise dovodí, že uchazeč svou nabídkovou cenu dostatečně zdůvodnil, musí být
„někde“ v dokumentaci o veřejné zakázce jasně a srozumitelně popsáno, proč hodnotící
komise zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny tohoto uchazeče považuje za přijatelné,
přičemž jako přijatelné lze v tomto směru akceptovat nejen důvody, které se zakládají
na objektivních příčinách uvedených v § 113 odst. 5 zákona, ale i jiné důvody, neboť
ustanovení § 113 odst. 5 zákona obsahuje demonstrativní výčet skutečností (objektivních
příčin), které lze považovat za opodstatněné.
171. Úřad na tomto místě poznamenává, že zákon explicitně nestanoví, v jakém konkrétním
dokumentu, tvořícím součást dokumentace o zadávacím řízení, má být výsledek zhodnocení
zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, na jehož základě hodnotící komise obdržené
zdůvodnění přijala, resp. na základě jakých objektivních příčin hodnotící komise dané
zdůvodnění akceptovala, zachycen. Podstatné pro zpětnou přezkoumatelnost zadávacího
řízení totiž je, aby byl tento výsledek vůbec v dokumentaci o veřejné zakázce zachycen (srov.
rozhodnutí Úřadu sp. zn. ÚOHS-0366/2019/VZ-33759/2019/511/THL ze dne 6. 12. 2019, jež
bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0225/2019/VZ, č. j. ÚOHS06205/2020/321/VJu ze dne 25. 2. 2020). Pro transparentnost postupu zadavatele je
rozhodující, zda to, že se zadavatel mimořádně nízkou nabídkovou cenou zabýval, je
prokazatelně zachyceno v dokumentaci o zadávacím řízení.15 Není tedy porušením zákona,
pokud zadavatel, resp. hodnotící komise tento výsledek přezkoumatelně zaznamená v jiném
dokumentu, než právě ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, kupříkladu v protokolu
o jednání hodnotící komise, jak tomu bylo v nyní šetřeném případě. Lze tedy shrnout, že
k tomu, aby zadavatel dodržel při posouzení nabídek z hlediska mimořádně nízké nabídkové
ceny zásadu transparentnosti, je klíčové, aby mj. v určitém dokumentu, popř. ve vícero
dokumentech, zaznamenal, jakým způsobem přistoupil k posouzení mimořádně nízké
nabídkové ceny a jaké úvahy jej vedly k závěru, že nabídka obsahující mimořádně nízkou
nabídkovou cenu byla řádně uchazečem zdůvodněna a obavy zadavatele o nereálnosti
nabídnuté ceny byly konkrétními důvody dle zákona rozptýleny. Příslušný dokument
(dokumenty) tvořící součást dokumentace o zadávacím řízení proto musí nést určité
a srozumitelné informace, z nichž bude možné dovodit (a tedy i přezkoumat), které
15
Srov. DVOŘÁK, David, MACHUREK, Tomáš, NOVOTNÝ, Petr a kol. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 1. vydání. Praha:
Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 676.
43
Č.j.: ÚOHS-49407/2025/500
argumenty, resp. objektivní příčiny předložené vyzvaným uchazečem v jeho zdůvodnění
mimořádně nízké nabídkové ceny považovala hodnotící komise při jejím závěru o akceptaci
tohoto zdůvodnění za relevantní, tzn. ze kterých z těchto příčin vycházela, či které naopak
považovala ze bezpředmětné; musí zde tak být zachyceny úvahy hodnotící komise, jež ji vedly
k závěru, že objektivní příčiny zdůvodňující opodstatněnost výše nabídkové ceny jsou dány.
172. Nadto Úřad rovněž dodává, že posouzení toho, zda hodnotící komise přijme zdůvodnění
mimořádně nízké nabídkové ceny nebo nepřijme, spadá čistě do sféry uvážení hodnotící
komise. Úřad není oprávněn vstupovat do hodnotících úvah zadavatele, nahrazovat je
úvahami vlastními. Úřad je však kompetentní, resp. podle zákona a judikatury povinen,
posoudit soulad postupu zadavatele se zásadou transparentnosti (srov. rozhodnutí Úřadu
sp. zn. ÚOHS-S0166/2020/VZ, č. j. ÚOHS-35877/2021/500/Oso ze dne 25. 10. 2021, jakož
i rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 75/2009 – 100 ze dne 6. 11. 2009), čemuž
Úřad, jak vyplývá z výše uvedeného, dostál. Úřad uzavírá, že v protokolu o posouzení MNNC
zadavatel explicitně, tj. transparentně, uvedl všechny potřebné informace vztahující se
k posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele, kdy nejprve označil
konkrétní položky z nabídky vybraného dodavatele, jejichž nabídkovou cenu považoval
za mimořádně nízkou, aby následně popsal jakým způsobem vyzval vybraného dodavatele
ke zdůvodnění způsobu stanovení ceny u těchto položek, přičemž rovněž uvedl konkrétní
odpovědi vybraného dodavatele, jakož i popsal, jak postupovala hodnotící komise
při posouzení zdůvodnění nabídkové ceny vybraného dodavatele.
173. Úřad dále uvádí, že navrhovatel v rámci své námitky stran netransparentního postupu
zadavatele při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny vybraného dodavatele
argumentoval konkrétním odkazem na soudní judikaturu a rozhodnutí Úřadu – „rozsudek
Nejvyššího správního soudu č. j 8 Afs 334/2018-52 ze dne 10. 9. 2019 a „rozhodnutí Úřadu č. j.
ÚOHS-S0197/2020/VZ-23289/2020/522/MPr“16. Na tuto argumentaci navrhovatele však Úřad
není schopen adekvátně reagovat, neboť se mu nepodařilo tato navrhovatelem odkazovaná
rozhodnutí dohledat, resp. má za to, že takováto rozhodnutí neexistují.
174. Úřad uzavírá, že ani v tomto případě neshledal, že by zadavatel postupoval v zadávacím řízení
v rozporu se zásadou transparentnosti.
175. Ve světle všech shora uvedených skutečností Úřad uzavírá, že v šetřeném případě na základě
navrhovatelem namítaných skutečností v postupu zadavatele v souvislosti s oznámením
o výběru dodavatele a posouzením splnění zadávacích podmínek dle zadávací dokumentace
vybraným dodavatelem neshledal porušení zákona.
176. Na základě shora uvedených důvodů rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto
rozhodnutí a návrh navrhovatele podle § 265 písm. a) zákona zamítl.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu
hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 602 00
16
Zde Úřad konstatuje, že pod sp. zn. ÚOHS-S0197/2020 je evidován případ řešící otázku spojování soutěžitelů, tzn.
nejedná se ani o problematiku veřejných zakázek.
44
Č.j.: ÚOHS-49407/2025/500
Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná
v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně
prostřednictvím datové schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným
elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1.
ČEZ, a.s., IČO 45274649, se sídlem Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4,
2.
Mgr. Jiří Trávníček, advokát, Ovocný trh 573/12, 110 00 Praha,
3.
JUDr. René Hušek, advokát, Smetanova 1022/19, 602 00 Brno.
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
45