ÚOHS S0702/2024 – Bezhotovostní platba jízdného ve vozidlech MHD – vozidlový o

Zadavatel – Dopravní podnik města Olomouce, a.s., IČO 47676639, se sídlem

Dle čl. 1. „Předmět veřejné zakázky“ bodu (1) zadávací dokumentace na veřejnou zakázku signované dne 4. 3. 2024 (dále jen „zadávací dokumentace“) předmět veřejné zakázky tvoří: a. „dodávka, montáž a zprovoznění 191 ks samoobslužných terminálů pro bezkontaktní platby jízdného v tramvajích a autobusech MHD provozovaných zadavatelem, a to včetně dodávky potřebného software, jejich zástavby do vozidel a jejich zprovoznění v rámci odbavovacího systému jako celku, b. dodávka a instalace software nadřízeného back-office odbavovacího systému včetně zajištění jeho provozu a servisní podpory poskytované dodavatelem zahrnující zejména: zajištění provozu terminálů a back-office, poskytování serverové části systému, uživatelskou podporu, zajištění souladu s příslušnými právními předpisy, technickou způsobilost, řešení vad a reklamací odbavovacího systému po dobu

Dle čl. 1. „Předmět veřejné zakázky“ bodu (2) zadávací dokumentace činí předpokládaná hodnota veřejné zakázky 18 500 000 Kč bez DPH.

Konec lhůty pro podání nabídek stanovil zadavatel na den 24. 4. 2024 v 10:00. Následně zadavatel rozhodl o prodloužení lhůty pro podání nabídek do dne 27. 5. 2024 do 10:00.

Ze seznamu podaných nabídek vyhotoveného v elektronickém nástroji zadavatele vyplývá, že zadavatel obdržel ve lhůtě pro podání nabídek celkem dvě nabídky, a to včetně nabídky navrhovatele – Future technologies s.r.o., IČO 08457751, se sídlem Brněnská 993,

Výzvou ze dne 4. 6. 2024 zadavatel vyzval navrhovatele k předložení dokladů a informací podle § 46 odst. 1 zákona (dále jen „výzva k doplnění č. 1“).

Dne 9. 7. 2024 zadavatel opětovně vyzval navrhovatele k předložení dokladů a informací podle § 46 odst. 1 zákona (dále jen „výzva k doplnění č. 2“).

Dne 24. 7. 2024 zadavatel rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení (dále jen „rozhodnutí o vyloučení“). Dne 25. 7. 2024 zadavatel odeslal navrhovateli Oznámení o vyloučení vybraného dodavatele signované téhož dne (dále jen „oznámení o vyloučení“).

Navrhovatel podal dne 9. 8. 2024 proti rozhodnutí o vyloučení námitky z téhož dne (dále jen „námitky“).

Zadavatel rozhodnutím o námitkách signovaným dne 23. 8. 2024 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), jež bylo navrhovateli doručeno téhož dne, odmítl námitky v plném rozsahu.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) návrh na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ze dne 2. 9. 2024 (dále jen „návrh“). Úřad obdržel návrh téhož dne.

Navrhovatel v návrhu předně rekapituluje postup zadavatele v zadávacím řízení, načež shrnuje, že zadavatel v rozhodnutí o vyloučení vytýká navrhovateli to, že jím doložený závazek acquirera o implementaci a certifikaci aplikace pro systém off-line odbavování cestujících platebními kartami prostřednictvím tohoto acquirera (dále také jen „závazek acquirera“), kterým prokazoval splnění požadavku na technickou kvalifikaci podle § 79 odst. 2 písm. l) zákona, neposkytuje zadavateli dostatečnou jistotu, resp. že nejde o „dostatečný závazek“.

Navrhovatel má přitom za to, že rozhodnutí o vyloučení neobsahuje konkrétní specifikaci důvodu pro vyloučení, nýbrž pouze odkaz na odůvodnění zadavatele obsažené ve výzvě k doplnění č. 2. Dle navrhovatele však výzva k doplnění č. 2 neobsahovala tvrzení zpochybňující existenci závazku acquiera jako takového, nýbrž pouze domněnky či dohady zadavatele o okolnostech sjednání závazku, resp. okolnostech věcného a nákladového ujednání mezi navrhovatelem a acquirerem. Zadavatel přitom dle shrnutí navrhovatele vytknul navrhovateli to, že nejednal s acquirerem v dostatečném předstihu, resp. že tato jednání zahájil pozdě, dále to, že navrhovatelem předložené řešení „nemusí obsahovat“ řešení odpovídající požadavkům acquirera, a rovněž pak to, že dodavatelem předložené provozní náklady nemusí obsahovat všechny související provozní náklady acquirera. Dle názoru navrhovatele nicméně okolnosti jeho jednání s acquirerem nebo okamžik zahájení jednání nejsou vadou závazku a rovněž nesvědčí ani o nesplnění kvalifikace jakožto schopnosti navrhovatele zakázku realizovat. Navrhovatel má přitom za to, že zadavateli dostatečně doložil jednání s Československou obchodní bankou, a. s. (dále jen „ČSOB“), tedy zadavatelem určeným subjektem k výkonu pozice acquirera, trvající více než 3 měsíce, v souvislosti s kterým acquirer navrhovateli vydal zadavatelem požadovaný závazek pouze ve formě, kterou nemohl navrhovatel ovlivnit. Navrhovatel poukazuje na to, že sám zadavatel určil, že osobou acquirera může být pouze ČSOB a sám rovněž mohl stanovit podrobné obsahové a formální požadavky

Navrhovatel dále pro úplnost doplňuje, že zadavatel v rámci kvalifikace, resp. zadávací dokumentace, nevyžadoval popis obsahu závazku ve smyslu jakéhokoliv popisu zapojení navrhovatele či acquirera, popř. způsob dělení nákladů. Navrhovatel přitom uvádí, že technická kvalifikace je obecně v rámci zadávacího řízení ve smyslu zákona zjišťována a ověřována pro jiné účely, než je zjišťování detailů technického řešení či získání garance funkčnosti navrhovaného technického řešení od poddodavatele. Navrhovatel přitom odkazuje

S ohledem na výše uvedené přitom navrhovatel shrnuje, že v rámci výzvy k doplnění č. 2 zadavatel v podstatě suploval nedostatky stanovených zadávacích podmínek, když přitom sám uvedl, že požadované informace považuje za způsobilé potvrdit „připravenost“ dodavatele, a nikoliv za informace svědčící o kvalifikaci dodavatele. Zadavatel měl navíc dle navrhovatele možnost dotázat se na existenci závazku samotné ČSOB jakožto proklamovaného smluvního partnera. V této souvislosti navrhovatel navrhuje, aby Úřad v rámci dokazování opatřil vyjádření ČSOB ohledně existence závazku mezi ní a navrhovatelem.

Navrhovatel dále spatřuje nezákonnost napadeného rozhodnutí v tom, že zadavatel neměl důvody pro jeho vyloučení ze zadávacího řízení postaveny najisto. Navrhovatel obecně shrnuje, že pro vyloučení nepostačují pouhé spekulace nebo obavy zadavatele, přičemž poukazuje na související rozhodovací praxi. Navrhovatel má přitom zato, že si zadavatel výhrady k obsahu potvrzení o závazku acquirera předloženém navrhovatelem v podstatě „vyfantazíroval“, přičemž je formuloval zcela netransparentně a nekonkrétně.

Navrhovatel dále sděluje, že zadavatel v odůvodnění rozhodnutí o vyloučení jednoznačně uvedl nové požadavky týkající se prokázání závazku acquirera, které nebyly uvedeny v zadávacích podmínkách. Konkrétně měl zadavatel nově formulovat požadavek na to, aby z předloženého závazku acquirera vyplýval soulad navrhovatelem připravovaného technického a obchodního řešení s technickými a časovými možnostmi acquirera, a dále rovněž prokázání splnění technických parametrů zařízení pro odbavení cestujících a prokázání funkčnosti celého systému. Navrhovatel v této souvislosti uvádí, že pokud by takové požadavky původně skutečně byly součástí zadávacích podmínek, nejednalo by se v jejich případě již o stanovení požadavků na technickou kvalifikaci, ale spíše o hledisko věcného posouzení nabídek.

Navrhovatel shrnuje, že při přípravě nabídky racionálně očekával, že pokud zadavatel smluvně zavázal acquirera ke spolupráci na plnění veřejné zakázky, děje se tak za předpokladu, že acquirer hodlá spolupracovat s jakýmkoliv dodavatelem, tedy že acquirer nebude umožňovat pouze určité konkrétní technické řešení, což by znamenalo překážku hospodářské soutěže a skrytou diskriminaci, a rovněž že acquirer má časové možnosti se na plnění veřejné zakázky podílet,

Navrhovatel dále rozvádí, že zadavatel vykládá obsah závazku acquirera vůči navrhovateli zcela protichůdně a vnitřně nekonzistentně, když na jednu stranu tvrdí, že není pravdou, že by požadavek na splnění technických parametrů dodávaných terminálů měl být prokázán předloženou smlouvou, přičemž následně dodává, že zadavatel jako součást prokázání

Navrhovatel dále shrnuje pasáž odůvodnění napadeného rozhodnutí, ve které se zadavatel vyjadřuje k činnostem nezbytným pro realizaci díla, přičemž upozorňuje na to, že sám zadavatel uvedl, že v případě podpory integrace EMV čteček a vývoje softwaru platební aplikace nemůže acquirer (nikoliv tedy navrhovatel) zaručit dodávku softwaru platební aplikace včetně jejího provozu a správy. K tomuto navrhovatel dodává, že dodávka softwaru platebních terminálů tvoří podle čl. 5.3 Technické specifikace, která tvoří přílohu č. 1 návrhu smlouvy na veřejnou zakázku (dále jen „technická specifikace“), jednu ze služeb, na jejichž zajištění má mimo jiné cílit implementace služeb acquirera. Navrhovatel dále poukazuje na to, že vyjádření ČSOB uvedené v potvrzení o závazku, dle kterého „k dnešnímu dni nemá ČSOB k dispozici software platební aplikace pro EMV čtečky“, značí, že acquirer nemá tento software k dispozici ani pro jednu z uvedených čteček. Z tohoto pohledu tak podle navrhovatele nemohl existovat žádný uchazeč, který by podmínku spolupráce s acquirerem mohl deklarovat a dodat funkční řešení podle představ zadavatele. Navrhovatel přitom výše uvedené uvedl již v námitkách, přičemž upozorňuje na to, že zadavatel tuto zásadní námitku řádně nevypořádal, což dle navrhovatele činí rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelným.

Ve vztahu k požadavku na L3 certifikaci vztahující se k integraci čteček do prostředí acquirera a na integraci externího back-office do prostředí acquirera navrhovatel uvádí, že pokud acquirer specifikoval podmínky, za nichž plnění dodá, muselo být zadavateli jasné, že se navrhovatel s acquirerem dohodli, a závazek týkající se implementace aplikace tedy vznikl. Dle navrhovatele dále zadavatel nespecifikoval, že závazek mezi stranami musí být závazkem bezpodmínečným, neobsahujícím další ujednání mezi stranami, nebo že se musí jednat o smlouvu o dílo a nemůže jít kupříkladu o závazek spolupráce apod. Rovněž tvrzení zadavatele, že acquirer nemůže realizaci zaručit bez součinnosti a že navrhovatel do okamžiku vydání rozhodnutí o námitkách acquirerovi žádnou součinnost neposkytl, je zcela irelevantní,

Ve vztahu k poslednímu doplnění nabídky provedenému již v souvislosti s podáním námitek pak navrhovatel uvádí, že acquirer v předmětném dokumentu pouze potvrdil, že závazek acquirera, který byl již opakovaně prezentovaný zadavateli, stále trvá. Zároveň předmětným dokumentem byla doplněna informace o nákladech na vývoj platební aplikace, kterou, jak navrhovatel opětovně připomíná, zadavatel v původních zadávacích podmínkách nepožadoval. Navrhovatel rovněž zpochybňuje tvrzení zadavatele, že na uvedené doplnění nabídky již nesměl brát zřetel a odkazuje na související rozhodovací praxi Úřadu.

Navrhovatel závěrem shrnuje, že ze všech shora uvedených skutečností je zřejmé, že zadavateli byla existence závazku mezi navrhovatelem a acquirerem zřejmá. Zadavatel dle navrhovatele nezpochybnil, že by mezi stranami závazek nevznikl. Navrhovatel má přitom za to, že zadavatel nemůže v průběhu posouzení kvalifikace vyžadovat nové informace, které nijak neslouží k posouzení splnění kvalifikace. Rozhodnutí o vyloučení je dle navrhovatele nezákonné, neboť navrhovatel požadovanou kvalifikaci prokázal, když předložil potvrzení existence závazku a příslib acquirera o dodávce a zhotovení platební aplikace. Navrhovatel proto navrhuje, aby Úřad v souladu s § 263 odst. 2 zákona rozhodnutí o vyloučení navrhovatele zrušil.

Úřad obdržel návrh dne 2. 9. 2024 a tímto dnem bylo podle § 249 zákona ve spojení s § 44 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.

Účastníky správního řízení jsou podle § 256 zákona zadavatel a navrhovatel.

Přípisem ze dne 5. 9. 2024 Úřad účastníkům řízení oznámil zahájení správního řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejné zakázky. Vyjádření zadavatele k návrhu obdržel Úřad dne 12. 9. 2024.

Zadavatel se předně vyjadřuje k údajné absenci konkrétní specifikace důvodů pro vyloučení navrhovatele v rozhodnutí o vyloučení, přičemž uvádí, že již ve výzvě k doplnění č. 2 jasně uvedl (a následně v rozhodnutí o vyloučení pak na tuto výzvu výslovně odkázal), že posoudil předloženou e-mailovou komunikaci mezi navrhovatelem a ČSOB ze dne 24. 5. 2024, která měla dle navrhovatele sloužit jako doklad o splnění předmětného kritéria technické kvalifikace. Zadavatel přitom z obsahu uvedené e-mailové komunikace vyvodil mimo jiné informaci, že ČSOB jako acquirer podporuje integraci terminálů Ingenico OPEN z portfolia navrhovatele. Uvedená informace by přitom dle navrhovatele mohla potvrzovat, že teoreticky není vyloučeno, aby navrhovatel byl schopen s pomocí technického zázemí acquirera veřejnou zakázku splnit. V uvedeném dokladu však dle názoru zadavatele absentoval konkrétní závazek

V souvislosti s tvrzením navrhovatele o nezajištění řádné hospodářské soutěže a skryté diskriminaci v zadávacím řízení zadavatel uvádí, že v technické dokumentaci specifikoval rozsah činností a služeb, ke kterým acquirera zavázal, včetně činnosti zahrnující implementaci služeb acquirera s cílem zajistit mimo jiné i dodávku softwaru platební aplikace čteček vozidlových terminálů navrhovatele. Zadavatel dále dodává, že navrhovatel se jej během nadstandardně dlouhé lhůty k podání nabídek nikterak nedotazoval na vyžadovanou formu potvrzení od acquirera, ani na to, co by mělo být jeho obsahem pro prokázání splnění podmínek technické kvalifikace, a nevyužil tak všech možností, které mu zákon v této souvislosti přiznává. Pokud přitom navrhovatel a ČSOB předpokládali, že spolupráce mezi nimi vznikne, přičemž že její detaily budou ještě dojednány, mohl navrhovatel jako dostatečný doklad o existenci předmětného závazku v souladu s vymezenými zadávacími podmínkami předložit smlouvu o smlouvě budoucí. Zadavatel dále rekapituluje svůj obchodní vztah s ČSOB, přičemž uvádí, že dříve uzavřená smlouva o akceptaci bankovních karet a pozdější cenové nabídky bankovních provizí pro vozidla MHD nemají žádný vliv na nutnou součinnost navrhovatele s ČSOB ve věci vývojových a integračních činností k zajištění provozuschopnosti systému navrhovatele. Zadavatel je přitom toho názoru, že acquirer nemůže svůj závazek k implementaci a certifikaci aplikace pro systém off-line odbavování cestujících platebními kartami zaručit bez součinnosti účastníků zadávacího řízení a že navrhovatel přitom žádnou účinnou součinnost do okamžiku vydání rozhodnutí o námitkách neposkytl. Zadavatel má za to, že pokud by totiž navrhovatel v dostatečném předstihu před podáním nabídky s acquirerem spolupracoval a vyjasnil si s ním jednotlivé podmínky budoucího závazku, pak by acquirer zcela jistě neměl důvod navrhovateli požadované potvrzení nevystavit.

K námitce navrhovatele, že zadavatel neměl důvody pro vyloučení navrhovatele postaveny najisto, podložené rozhodovací praxí Krajského soudu v Brně a Úřadu zadavatel uvádí, že citovaná rozhodnutí nedopadají na okolnosti průběhu předmětného zadávacího řízení,

Zadavatel rovněž upravuje na pravou míru, že vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení nenastalo z důvodu jeho nepřipravenosti k plnění veřejné zakázky, ale na základě ustanovení § 48 odst. 2 písm. a) a c) ve spojení s § 122 odst. 8 písm. b) zákona, tedy z důvodu, že doklady jím předložené nesplňovaly zadávací podmínky a nebyly navrhovatelem doplněny ani na základě opakované žádosti dle § 46 zákona.

K námitce navrhovatele ohledně údajného extenzivního výkladu předmětného požadavku ze strany zadavatele pak zadavatel uvádí, že jako způsob prokázání předmětného požadavku na technickou kvalifikaci bylo v zadávací dokumentaci stanoveno předložení smlouvy, smlouvy o smlouvě budoucí nebo jiného obdobného právního závazku mezi dodavatelem a ČSOB o implementaci a certifikaci aplikace pro systém off-line odbavování cestujících platebními kartami prostřednictvím tohoto acquirera. Zadavatel přitom zdůrazňuje, že jiné požadavky na prokázání uvedeného požadavku neuváděl a ani je v průběhu zadávacího řízení nijak nerozšiřoval. Zadavatel přitom nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že by snad po něm požadoval předložení informací ohledně rozčlenění nákladů na spolupráci acquirera, ani předložení potvrzení od acquirera ohledně funkčnosti technického řešení jako celku.

Zadavatel dále nesouhlasí s tím, že by řádně nevypořádal námitku navrhovatele, dle které nemohl existovat žádný uchazeč, který by podmínku spolupráce s acquirerem mohl skutečně deklarovat a dodat funkční řešení dle představ zadavatele. Zadavatel přitom shrnuje, že zadávací řízení dosud není ukončeno, a zadavatel tak nemohl v rozhodnutí o námitkách uvést informaci, zda některý z uchazečů předmětnou podmínku technické kvalifikace splnil.

K doplněnému vyjádření ČSOB tak, jak bylo navrhovatelem předloženo v podaných námitkách, zadavatel dodává, že důvod pro vyloučení podle § 48 odst. 2 písm. b) zákona je dán tehdy, pokud účastníkem zadávacího řízení nebyly objasněny nebo doplněny údaje či doklady

S ohledem na výše uvedené zadavatel navrhuje, aby Úřad návrh zamítl podle § 265 písm. a) zákona z důvodu, že nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

Usnesením ze dne 16. 9. 2024 určil Úřad zadavateli lhůtu k provedení úkonu, a to podání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení, a zaslání příslušné dokumentace o zadávacím řízení pořízené v souvislosti s provedenými úkony.

Rozhodnutím ze dne 16. 10. 2024 Úřad nařídil předběžné opatření, kterým zadavateli uložil zákaz uzavřít smlouvu na veřejnou zakázku, a to až do pravomocného skončení správního řízení vedeného Úřadem pod sp. zn. ÚOHS-S0702/2024/VZ.

Usnesením ze dne 22. 10. 2024 stanovil Úřad účastníkům správního řízení lhůtu, v níž se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.

Navrhovatel dne 5. 11. 2024 doručil Úřadu své vyjádření k podkladům rozhodnutí z téhož dne.

Zadavatel se do konce stanovené lhůty k podkladům pro vydání rozhodnutí nevyjádřil.

Úřad přezkoumal na základě ustanovení § 248 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadávacím řízení a vyjádření účastníků řízení, rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle § 263 zákona. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.

Podle § 6 odst. 1 zákona musí zadavatel při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

Podle § 46 odst. 1 zákona zadavatel může pro účely zajištění řádného průběhu zadávacího řízení požadovat, aby účastník zadávacího řízení v přiměřené lhůtě objasnil předložené údaje, doklady, vzorky nebo modely nebo doplnil další nebo chybějící údaje, doklady, vzorky nebo

Podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení, pokud údaje, doklady, vzorky nebo modely předložené účastníkem zadávacího řízení nebyly účastníkem zadávacího řízení objasněny nebo doplněny na základě žádosti podle § 46 zákona.

Podle § 79 odst. 2 písm. l) zákona může zadavatel k prokázání kritérií technické kvalifikace požadovat doklad prokazující shodu požadovaného výrobku s požadovanou technickou normou nebo technickým dokumentem.

Podle § 245 odst. 1 zákona zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle odstavce 3, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

Podle § 263 odst. 5 zákona platí, že je-li rozhodnutí o námitkách, jímž byly námitky odmítnuty, učiněné v rozporu s § 245 odst. 3 zákona nebo je-li odůvodnění rozhodnutí o námitkách nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost nebo pro nedostatek důvodů, může Úřad uložit nápravné opatření spočívající toliko ve zrušení rozhodnutí o námitkách; v takovém případě platí, že okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, kterým je toto nápravné opatření ukládáno, byly podány nové námitky s totožným obsahem. Tyto nové námitky nemůže zadavatel odmítnout jako opožděné.

Podle § 265 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření.

V čl. 2. „Podmínky kvalifikace“ zadávací dokumentace je v bodu (4) „Technická kvalifikace“ mimo jiné uvedeno následující: „Zadavatel dále požaduje, aby dodavatel prokázal splnění kritérií technické kvalifikace v souladu s § 79 odst. 2 písm. l) ZZVZ předložením: (…) •

(…) smlouvy, smlouvy o smlouvě budoucí nebo jiného obdobného právního závazku mezi dodavatelem a Československou obchodní bankou, a. s., o implementaci a certifikaci aplikace pro systém off-line odbavování cestujících platebními kartami prostřednictvím tohoto acquirera.“.

V článku 5.3 „Acquirer“ přílohy č. 1 zadávací dokumentace „Technická specifikace“, ve znění změn dle Vysvětlení zadávací dokumentace IV ze dne 18. 4. 2024, je uvedeno následující:

Ze seznamu podaných nabídek vyhotoveného v elektronickém nástroji zadavatele vyplývá, že zadavatel obdržel celkem 2 nabídky na veřejnou zakázku, a to nabídku navrhovatele a nabídku dodavatele Mikroelektronika.

Součástí nabídky navrhovatele je Krycí list nabídky signovaný dne 27. 5. 2024, ve kterém je mimo jiné uvedeno následující: „Čestné prohlášení osoby oprávněné jednat za dodavatele: (…) b) Prohlašuji, že dodavatel splňuje kvalifikaci v podobě a rozsahu, ve které je zadavatelem požadována v zadávacích podmínkách k výše uvedené veřejné zakázce a zavazuje se, že na vyzvání zadavatele předloží doklady prokazující splnění požadované kvalifikace.“

Dne 4. 6. 2024 zadavatel odeslal navrhovateli výzvu k doplnění č. 1. V uvedené výzvě zadavatel navrhovatele vyzval k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o kvalifikaci, mimo jiné pak k prokázání splnění kritérií technické kvalifikace v souladu s § 79 odst. 2 písm. l) zákona předložením: „(…) smlouvy, smlouvy o smlouvě budoucí nebo jiného obdobného právního závazku mezi dodavatelem a Československou obchodní bankou, a. s., o implementaci a certifikaci aplikace pro systém off-line odbavování cestujících platebními kartami prostřednictvím tohoto acquirera.“

Žádostí o prodloužení lhůty k předložení dokladů a informací signované dne 7. 6. 2024 požádal navrhovatel zadavatele o prodloužení stanovené lhůty pro předložení následujících dokladů a informací dle výzvy k doplnění č. 1, konkrétně pak mimo jiné „předložení smlouvy, smlouvy o smlouvě budoucí nebo jiného obdobného právního závazku mezi dodavatelem a Československou obchodní bankou, a. s., o implementaci a certifikaci aplikace pro systém off-line odbavování cestujících platebními kartami prostřednictvím tohoto acquirera“.

Následně navrhovatel doručil zadavateli dokument nazvaný „Odpověď na výzvu vybranému dodavateli k předložení dokladů a informací“ signovaný dne 10. 6. 2024, ve kterém mimo jiné uvedl následující: „Ve věci předložení smlouvy, smlouvy o smlouvě budoucí nebo jiného obdobného právního závazku mezi dodavatelem a Československou obchodní bankou, a. s., o implementaci a certifikaci aplikace pro systém off-line odbavování cestujících platebními kartami prostřednictvím tohoto acquirera dodavatel zaslal dne 7. 6. 2024 zadavateli samostatnou žádost o prodloužení lhůty k předložení dokladů a informací. Zdvořile proto žádá o vyhovění, neboť doložení těchto dokladů je závislé na spolupráci Československé obchodní banky, a. s., s níž dodavatel aktivně jedná.“.

Následně navrhovatel dne 17. 6. 2024 doručil zadavateli přípis nadepsaný „Odpověď na výzvu vybranému dodavateli k předložení dokladů a informací – Doplnění“ signovaný téhož dne (dále jen „Doplnění nabídky č. 1“), jehož přílohou byl e-mail ČSOB zaslaný navrhovateli dne

Dne 9. 7. 2024 zadavatel odeslal navrhovateli výzvu k doplnění č. 2. V citované výzvě zadavatel uvedl mimo jiné následující: „Po posouzení dokladu (e-mailové komunikace mezi dodavatelem a ČSOB ze dne 24.05.2024), který je přílohou Vaší odpovědi ze dne 17.06.2024 na naši výzvu vybranému dodavateli k předložení dokladů ze dne 04.06.2024 Vám sdělujeme, že považujeme jako nedostatečně doložený právní závazek mezi dodavatelem a ČSOB o implementaci a certifikaci aplikace pro off-line odbavování cestujících platebními kartami prostřednictvím tohoto acquirera. (…).

Následně navrhovatel doručil zadavateli přípis nadepsaný „Odpověď na výzvu vybranému dodavateli k předložení dokladů a informací“ signovaný dne 12. 7. 2024 (dále jen „doplnění nabídky č. 2“). Navrhovatel v příloze doplnění nabídky č. 2 předal zadavateli e-mailovou komunikaci s ČSOB vedenou ve dnech od 8. 4. 2024 do 12. 7. 2024.

Navrhovatel dále dne 22. 7. 2024 doručil zadavateli přípis nadepsaný „Doplnění k odpovědi na výzvu vybraného dodavatele k předložení dokladů a informací“ signovaný dne 19. 7. 2024 (dále jen „doplnění nabídky č. 3“). Přílohu doplnění nabídky č. 3 tvoří sdělení ČSOB ze dne 10. 7. 2024. V citovaném sdělení je uvedeno následující: „ČSOB tímto k Vaší žádosti sděluje, že splnění všech podmínek vymezených v zadávací dokumentaci k VZ nemůže, bohužel, zaručit. V souladu s již dříve poskytnutým vyjádřením ČSOB sděluje, že je připravena poskytovat Službu v následujícím rozsahu: - přijímání platebních karet karetních schémat VISA a Mastercard; přijímání platebních karet jiných karetních schémat ČSOB aktuálně nepodporuje; - zpracování přijímání platebních karet v offline režimu; - realizace agregace transakcí dle požadavků karetních schémat; - realizace ověřování platebních karet a realizace autorizací; - generování unikátního variabilního symbolu pro každou transakci.

Navrhovatel v Doplnění nabídky č. 3 dále uvedl následující: „Vzhledem k tomu, že obsah nově vystaveného písemného vyhotovení závazku acquirera je shodný s tím, k čemu se acquirer dodavateli zavázal již v emailu ze dne 24. 5. 2024, považuje dodavatel za zcela jednoznačné, že: a) acquirer potvrzuje závazek spolupráce s dodavatelem a tento nyní předkládá ve formě, jíž reaguje na výslovnou žádost dodavatele dle požadavků zadavatele ve Výzvě, b) již email ze dne 24. 5. 2024 představuje dle acquirera samotného právně závazné jednání acquirera, které bylo učiněno se znalostí kontextu veřejné zakázky, a toto nyní acquirer potvrzuje v přímé návaznosti na Výzvu zadavatele a odpovídající výslovnou žádost dodavatele.“.

V rozhodnutí o vyloučení zadavatel uvedl mimo jiné následující: »Zadavatel vylučuje účastníka zadávacího řízení na základě § 48 odst. 2 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), ve znění pozdějších předpisů, protože nesplnil zadávací podmínky. (…).

V rámci podaných námitek navrhovatel předložil zadavateli přípis vystavený ČSOB ze dne 8. 8. 2024, ve kterém bylo uvedeno mimo jiné následující: „ČSOB se k Vaší žádosti písemně vyjádřila dopisem ze dne 10. 7. 2024, ve kterém vymezila rozsah, v jakém je připravena Službu poskytovat, a za jakých podmínek.

V přípisu ČSOB ze dne 24. 5. 2024 vystaveném pro dodavatele Mikroelektronika je uvedeno mimo jiné následující: „V případě splnění výše uvedených podmínek se ČSOB, a.s., zavazuje prostřednictvím servisní společnosti Bankovní informační technologie, s.r.o., uzavřít se společností Mikroelektronika spol. s.r.o. Smlouvu o implementaci a certifikaci pro systém offline odbavení cestujících platebními kartami.“.

Jádrem sporu mezi navrhovatelem a zadavatelem je, zdali navrhovatel dostatečně prokázal splnění zadavatelem vyžadovaného kritéria technické kvalifikace, kterým mělo být doložení závazku acquirera ve vztahu k implementaci a certifikaci aplikace pro systém off-line odbavování cestujících platebními kartami.

Zadavatel v zadávacích podmínkách uvedl požadavek na doložení technické kvalifikace podle § 79 odst. 2 písm. l) zákona, který měl být prokázán předložením „smlouvy, smlouvy o smlouvě budoucí nebo jiného obdobného právního závazku mezi dodavatelem a Československou obchodní bankou, a. s., o implementaci a certifikaci aplikace pro systém off-line odbavování cestujících platebními kartami prostřednictvím tohoto acquirera.“. Zadavatel dále v Technické specifikaci popsal obsah věcného plnění, které bude vybraný dodavatel ve spolupráci s aqcuirerem poskytovat, a to včetně stanovení konkrétního cenového sazebníku acquirera, na základě kterého bude acquirer oprávněn účtovat vybranému dodavateli sjednané služby související s implementací. Zadavatel přitom stanovil, že doložení kvalifikace v nabídkách dodavatelů je možné rovněž prostřednictvím čestného prohlášení.

Součástí nabídky navrhovatele bylo mimo jiné čestné prohlášení, dle kterého navrhovatel splňuje kvalifikaci v podobě a rozsahu, ve které je zadavatelem požadována v zadávacích podmínkách k výše uvedené veřejné zakázce. Navrhovatel se rovněž v uvedeném čestném prohlášení zavázal, že na vyzvání zadavatele předloží doklady prokazující splnění požadované kvalifikace.

Následně po vyhodnocení podaných nabídek, kdy zadavatel vyhodnotil nabídku navrhovatele jako ekonomicky nejvýhodnější, byl navrhovatel ze strany zadavatele opakovaně vyzýván k doložení dokladu, prostřednictvím kterého mělo být prokázáno splnění předmětného požadavku technické kvalifikace.

V rámci Doplnění nabídky č. 1 navrhovatel předložil zadavateli e-mailovou zprávu od ČSOB ze dne 24. 5. 2024. V rámci tohoto přípisu ČSOB uvedla, že je připravena poskytovat službu přijímání platebních karet v rozsahu konkrétně vyjmenovaných služeb. ČSOB dále v uvedeném přípise uvedla, že podporuje integraci EMV čteček typu CRE11 a OPEN1500. V souvislosti s tím přitom ČSOB uvedla, že k měsíci květnu 2024 nemá k dispozici software platební aplikace pro EMV čtečky, a nemůže proto zaručit dodávku softwaru platební aplikace. Následně ČSOB rovněž uvedla, že integraci externího back-office je možné realizovat dle definovaného rozhraní pro programování aplikací (API), přičemž že ČSOB předloží finanční nabídku na integraci po analýze náročností integrace nového externího back-office. Za zmínku přitom stojí rovněž skutečnost, že dle textu předmětného e-mailu nebylo uvedené vyjádření učiněno vůči společnosti navrhovatele jako takového, nýbrž vůči Ing. Ivo Hermanovi, vystupujícímu v podané nabídce navrhovatele jako poddodavatel, a ČSOB tak ve své podstatě nevěděla, vůči kterému dodavateli vlastně předmětné sdělení činí.

Zadavatel dne 9. 7. 2024 opětovně vyzval navrhovatele k doložení jednoznačného právního závazku acquirera, neboť na základě výše uvedené e-mailové korespondence nepovažoval právní závazek acquirera k implementaci a certifikaci aplikace pro off-line odbavování cestujících platebními kartami za dostatečně doložený. V doprovodném odůvodnění výzvy k doplnění č. 2 zadavatel uvedl, že navrhovatel měl k dispozici celou stanovenou lhůtu pro podání nabídek k tomu, aby podal nabídku obsahující již kompletní technické hardware a software řešení odsouhlasené acquirerem a rovněž cenovou kalkulaci nabídkové ceny obsahující jak kompletní náklady dodavatele, tak i nezbytné integrační nebo vývojové náklady na straně acquirera. Zadavatel přitom uvedl, že dosavadní postup navrhovatele dle jeho názoru ukazuje na to, že navrhovatel v průběhu přípravy nabídky s acquirerem nejednal, navrhovatelem předložené řešení nemusí obsahovat řešení odpovídající požadavkům acquirera a rovněž že předložené provozní náklady nemusí obsahovat všechny související náklady acquirera.

Úřad přitom nemůže souhlasit s tvrzením navrhovatele, že z výzvy k doplnění č. 2 jednoznačně nevyplývá, co přesně zadavatel přípisu ČSOB ze dne 24. 5. 2024 předloženému navrhovatelem vytýká. Z odůvodnění předloženého zadavatelem ve výzvě k doplnění č. 2 zcela jednoznačně vyplývá, že primárním důvodem neakceptování citovaného sdělení ČSOB zadavatelem je to, že z něho nevyplývá jednoznačný právní závazek ČSOB, tedy že předložené sdělení obsahem neodpovídá ani uzavřené smlouvě, ani smlouvě o smlouvě budoucí, popř. jinému obdobného právnímu závazku ve smyslu požadavku zadavatele stanovenému v zadávací dokumentaci.

V rámci doplnění nabídky č. 2 navrhovatel předložil zadavateli opakovanou e-mailovou korespondenci vedenou s ČSOB v období od 8. 4. 2024 do 12. 7. 2024. Navrhovatel dále zadavateli dne 19. 7. 2024 v rámci doplnění nabídky č. 3 předal přípis ČSOB ze dne 10. 7. 2024 ve formě PDF. Sám navrhovatel přitom uvedl, že obsah tohoto přípisu je totožný s již dříve předloženým sdělením ČSOB ze dne 24. 5. 2024.

V návaznosti na výše uvedené zadavatel dne 24. 8. 2024 rozhodl o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení podle § 48 odst. 2 písm. a) zákona z důvodu nesplnění zadávacích podmínek, konkrétně pak právě podmínky doložení předmětného závazku acquirera.

Úřad po seznámení se s obsahem jednotlivých přípisů ČSOB předložených navrhovatelem dospěl k závěru, že navrhovatel byl ze zadávacího řízení vyloučen v souladu se zákonem, neboť neprokázal vznik závazku aqcuirera ve vztahu k implementaci a certifikaci aplikace pro systém off-line odbavování cestujících platebními kartami. Ke svému závěru Úřad uvádí následující.

Předně je třeba uvést, že požadavek na předmětnou část technické kvalifikace zněl striktně na předložením smlouvy, smlouvy o smlouvě budoucí nebo jiného obdobného právního závazku mezi dodavatelem a ČSOB v postavení acquirera, jejímž obsahem měla být implementace a certifikace aplikace pro systém off-line odbavování cestujících platebními kartami prostřednictvím acquirera. Zadavatel tedy jednoznačně požadoval prokázání existence již sjednaného závazku mezi dodavatelem a ČSOB.

Právě v tomto kontextu je pak třeba přistupovat k odůvodnění zadavatele uvedenému ve výzvě k doplnění č. 2. Odůvodnění zadavatele nelze dle názoru Úřadu rozumět tak, že nesplnění zadávacích podmínek spatřuje zadavatel primárně v tom, že nabídka navrhovatele neobsahovala kompletní technické hardware a software řešení odsouhlasené acquirerem a související cenovou kalkulaci. Uvedené okolnosti, na které zadavatel upozorňuje, nicméně mohou být důsledkem skutečnosti, že navrhovatel s ČSOB dosud neuzavřel závazkový vztah, neboť při jeho sjednávání by bylo možné očekávat (a zadavatel tak zjevně očekával), že dané technikálie budou předmětem jednání mezi navrhovatelem a ČSOB, a tedy že okamžikem uzavření smlouvy (= závazku) budou mezi těmito subjekty zadavatelem naznačené pochyby již odstraněny. Podstata argumentace zadavatele odůvodňující vyloučení tedy netkví v tom, že by navrhovatel započal vyjednávání s ČSOB pozdě, či že z jeho nabídky nevyplývají výše naznačení technické či finanční detaily spolupráce s aquirerem, nýbrž jen a pouze to, že mezi navrhovatelem a ČSOB ke dni vyloučení požadovaný závazek vůbec nevznikl.

Úřad v této souvislosti uvádí, že se neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, dle kterého je obsah rozhodnutí o vyloučení nesrozumitelný a nepřezkoumatelný. Z obsahu napadeného rozhodnutí je zcela zřetelné, že důvodem pro vyloučení je nesplnění povinnosti navrhovatele předložit doklad k prokázání stanoveného požadavku na technickou kvalifikaci. Rovněž je z odůvodnění předloženého zadavatelem zcela zřejmé, že doklady dosud předložené navrhovatelem zadavatel nepovažuje za dostačující právě z důvodu, že z nich jednoznačným způsobem nevyplývá vznik závazku mezi navrhovatelem a acquirerem. Odkaz na výzvu k doplnění č. 2 v rámci odůvodnění rozhodnutí o vyloučení přitom Úřad považuje

K samotné existenci závazku mezi navrhovatelem a ČSOB pak Úřad uvádí následující.

S ohledem na výše uvedené Úřad přistoupil k posouzení, zda navrhovatelem předložená sdělení ČSOB vypovídají o vzniku závazku mezi navrhovatelem a acquirerem. Předně je potřeba vyzdvihnout, že již z jazykového hlediska nelze dovodit existenci vůle ČSOB zřídit vůči navrhovateli jakýkoliv závazek. O tom vypovídá skutečnost, že ani v jednom z vyjádření ČSOB předložených navrhovatelem není uvedena formulace, ze které by se dal vyvodit jednoznačný závěr o tom, že ČSOB projevuje vůli do předmětného závazku vstoupit. Jednoduše řečeno,

V souvislosti s výše citovaným potvrzením o závazku vydaným ČSOB ve prospěch společnosti

Úřad dále uvádí, že přestože uvedená koncepce předmětného kvalifikačního kritéria, tedy navázání spolupráce s konkrétně určeným acquirerem za podmínek stanovených zadavatelem, je požadavkem zadavatele, tak odpovědnost za splnění podmínky kvalifikace ležela stále na navrhovateli. Tím spíše, že navrhovatel ve své nabídce uvedl čestné prohlášení, dle kterého uvedený požadavek, tedy požadavek na již vzniklý závazek mezi ním a acquirerem, splňoval. Jak přitom již Úřad uvedl, ČSOB byla schopna jinému dodavateli v rámci téhož zadávacího řízení sdělení o vzniku předmětného závazku vydat, a nelze tedy tvrdit, že sjednání závazku s ČSOB za podmínek daných zadavatelem nebylo možné. ………

Úřad pro úplnost uvádí, že nepřehlédl skutečnost, že navrhovatel v rámci podaných námitek předložil zadavateli další, resp. nové prohlášení ČSOB ze dne 8. 8. 2024, ve kterém ČSOB doplnila dříve poskytnuté prohlášení o informaci, že je připravena zajistit software platební aplikace pro požadované typy čteček s orientačním termínem do 31. 8. 2025, resp. nejpozději do 1. 12. 2025. Úřad nicméně uvádí, že zadavatel k tomuto doplnění již nebyl povinen přihlédnout, neboť dané doplnění bylo učiněno až ex post poté, co navrhovateli dvakrát marně uplynula lhůta k doložení splnění požadavku zadavatele na technickou kvalifikaci. Úřad přitom dodává, že i v případě, kdy by k tomuto doplnění zadavatel přihlédl, nejspíše by dospěl stále ke stejnému závěru, neboť ani takto doplněné sdělení ČSOB neobsahuje výslovný závazek acquirera k implementaci a certifikaci aplikace pro systém off-line odbavování cestujících

K návrhu navrhovatele na provedení důkazu prostřednictvím dotázání se ČSOB na existenci požadovaného závazku mezi navrhovatelem a acquirerem ze strany Úřadu Úřad uvádí, že provedení navrženého důkazu není vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu potřeba, neboť z doložených vyjádření ČSOB vystavených ve prospěch navrhovatele jednoznačně vyplývá, že ke dni vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení nedošlo ke vzniku požadovaného závazku (jak bylo ostatně vyloženo výše).

K poznámce navrhovatele týkající se přezkumu postupu zadavatele při výběru ČSOB jako acquirera bez otevřené soutěže pak Úřad doplňuje, že otázka, jak zadavatel postupoval při výběru aquirera, není předmětem tohoto správního řízení. Pro úplnost však Úřad doplňuje, že z vyjádření zadavatele je zřejmé, že ČSOB je hlavní bankou zadavatele, přes kterou zadavatel provádí veškeré běžné transakce, přičemž že zadavatel má s ČSOB již od 11. 6. 2012 uzavřenou smlouvu o akceptaci platebních karet k zajištění provozu terminálů a acquiringových služeb, kdy zároveň od této doby probíhá v souvislosti s těmito službami kontinuální proces rozšiřování obchodních míst. Na základě takto obecně vznesené námitky navrhovatele Úřadu nevznikla žádná objektivní pochybnost o souladu postupu zadavatele při výběru aquirera se zákonem. Pro úplnost Úřad podotýká, že podmínka spolupráce s konkrétním aquirerem je jednoznačně definována v zadávacích podmínkách, přičemž navrhovatel proti zadávacím podmínkám nepodal námitky. Úřad rovněž dodává, že mu nevyvstaly v průběhu zadávacího řízení pochybnosti o tom, že by aquirer jednal s uchazeči rozdílně, kdy i z průběhu korespondence navrhovatele s aquirerem je zřejmé, že aquirer byl připravený a ochotný s navrhovatelem jednat. Úřad má přitom za to, že v souvislosti s šetřeným případem navrhovatel nevznesl žádné skutečně relevantní tvrzení či důkazy, že by

K tvrzení navrhovatele, že zadavatel řádně nevypořádal jím podanou námitku, dle které s ohledem na tvrzení ČSOB, že ČSOB nemá, či alespoň ke dni vydání výše citovaných sdělení ze dnů 24. 5. 2024 a 10. 7. 2024 neměla k dispozici software platební aplikace pro EMV čtečky, vyplývá, že uvedenou podmínku technické kvalifikace nemohl splnit žádný potenciální uchazeč o veřejnou zakázku, Úřad dále uvádí následující.

Podstatou předmětné námitky dle posouzení Úřadu bylo, zdali s ohledem na informaci, že ČSOB jako jediný přípustný acquirer nemohl k určitému datu před termínem podání nabídek, resp. ani po uplynutí tohoto termínu, zaručit dodávku a provoz softwaru pro požadovaný typ čteček platebních karet, bylo vůbec možné dodat v nabídce funkční řešení a deklarovat uzavřenou spolupráci s acquirerem.

Úřad přitom souhlasí s navrhovatelem v tom, že zadavatel ve svém rozhodnutí o námitkách tuto podstatu námitky nijak nepostihl a projevené podezření navrhovatele žádným způsobem

Úřad k výše uvedenému v obecné rovině uvádí, že námitky jako procesní institut představují primární ochranu dodavatelů před nezákonným postupem zadavatele. Jsou-li námitky podány, je zadavatel povinen v rozhodnutí o nich uvést, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá, a své rozhodnutí odůvodnit v souladu se zásadou transparentnosti (§ 6 odst. 1 zákona) tak, aby bylo zpětně přezkoumatelné. Úřad v této souvislosti odkazuje na ustálenou judikaturu (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 9. 2010 č. j. 1 Afs 45/2010 – 159), podle které požadavek transparentnosti „(…) není splněn tehdy, pokud jsou v zadavatelově postupu shledány takové prvky, jež by zadávací řízení činily nekontrolovatelným, hůře kontrolovatelným, nečitelným a nepřehledným nebo jež by vzbuzovaly pochybnosti o pravých důvodech jednotlivých kroků zadavatele.“ Tato povinnost zadavatele, dovoditelná již ze samotných zásad zadávání veřejných zakázek, je v § 245 odst. 1 zákona zdůrazněna výslovným požadavkem, aby se zadavatel v rozhodnutí o námitkách podrobně a srozumitelně vyjádřil ke všem skutečnostem v nich uvedeným.

Úřad v této souvislosti odkazuje na rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-01903/

Úřad s přihlédnutím k výše uvedenému uvádí, že není pochyb o tom, že zadavatel konkrétní námitku navrhovatele spočívající v tvrzení, že za daných podmínek s přihlédnutím k opakovanému vyjádření acquirera nemohl existovat žádný dodavatel, který by mohl podmínku spolupráce s acquirerem skutečně deklarovat a dodat řešení podle představ zadavatele, žádným přímým tvrzením uvedeným v rozhodnutí o námitkách nevypořádal.

Byť tedy postup zadavatele nebyl v tomto smyslu příkladný a zadavatel se již v rozhodnutí o námitkách mohl k předmětné námitce beze sporu vyjádřit obdobně, jak učinil ve vyjádření k návrhu, nemá Úřad s ohledem na výše uvedené za to, že by rozhodnutí zadavatele o námitkách jako celek trpělo vadou nepřezkoumatelnosti, pro kterou by bylo nutné přistoupit k jeho zrušení ve smyslu ustanovení § 263 odst. 5 zákona.

Na základě všech zjištění a skutečností dospěl Úřad k závěru, že zadavatel při vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení a při vypořádání námitek navrhovatele nepostupoval v rozporu se zákonem.

Úřad proto ve věci návrhu navrhovatele rozhodl o jeho zamítnutí podle § 265 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.

Dopravní podnik města Olomouce, a.s., Koželužská 563/1, 779 00 Olomouc

Mgr. Marek Šimka, advokát, Moravské náměstí 754/13, 602 00 Brno