realizovat. Adekvátně nastavené kvalifikační předpoklady jsou tedy jakýmsi „sítem“, které má
zamezit účasti subjektů neschopných danou veřejnou zakázku řádně splnit. Co se týče kritérií
technické kvalifikace, jejich smyslem je pak konkrétně prokázání lidských zdrojů, technických
zdrojů nebo odborných schopností a zkušeností nezbytných pro plnění veřejné zakázky
v odpovídající kvalitě (v obecné rovině srov. § 79 odst. 1 zákona). Výčet jednotlivých kritérií
technické kvalifikace je v zákoně stanoven taxativním způsobem a z hlediska systematiky
již nejsou tato kritéria členěna dle druhu veřejné zakázky, ale zákon technickou kvalifikaci
sjednocuje pro všechny druhy veřejných zakázek do ustanovení § 79 odst. 2 zákona.
166. Úřad v dalším uvádí, že požadavek na splnění kritérií technické kvalifikace má zajistit, že se
soutěže o přidělení veřejné zakázky zúčastní pouze ti dodavatelé, kteří jsou schopni po stránce
technické a materiální tuto veřejnou zakázku po jejím přidělení též plnit. Při posouzení splnění
kvalifikace je nutné vždy reflektovat samotný účel tohoto institutu, kterým je, jak již bylo
nastíněno výše, to, aby byl objektivním způsobem zajištěn výběr dodavatele právě z okruhu
subjektů, kteří dokládají své schopnosti veřejnou zakázku realizovat řádně a včas. Posledně
uvedené pak podporuje i Krajský soud v Brně v rozsudku sp. zn. 62 Af 15/2014 ze dne
2. 9. 2015, v němž mj. uvádí, že „[ž]alovaný (tj. Úřad, pozn. Úřadu) tedy podle zdejšího soudu
správně vyšel z toho, že zadavatel nemá podle ZVZ povinnost ‚slepě‘ přijmout jakékoli
osvědčení, jež požadavky zadavatele na doložení tzv. referencí formálně naplňuje, a to bez
ohledu na pochybnosti, které zadavateli z takového osvědčení vyplynou. Zadavatel musí mít
oprávnění prověřit i obsahovou stránku těchto osvědčení a závěr ohledně splnění kvalifikace
40
Č.j.: ÚOHS-05985/2026/500
učinit právě s ohledem na tuto obsahovou stránku.“. K tomu Úřad doplňuje, že ačkoliv se výše
citovaný rozsudek týkal předchozí (již neúčinné) právní úpravy, jsou závěry v něm vyjádřené
z pohledu Úřadu plně aplikovatelné i na posuzovaný případ, neboť institut kvalifikace a jejího
prokazování nedoznal přijetím nové právní úpravy, tzn. zákona, nikterak zásadních změn.
167. Jinými slovy s ohledem na výše uvedené lze prezentovat následující dílčí závěr. Aby byl naplněn
účel kvalifikace, zadavatel nemůže být nucen akceptovat, resp. nemůže akceptovat
k prokázání technické kvalifikace takové referenční zakázky, které mu neposkytují dostatečné
záruky o schopnostech vybraného dodavatele realizovat veřejnou zakázku řádně a včas. Stejně
tak platí, že zadavatel musí disponovat dostatečnými údaji k tomu, aby si ověřil, že daný
dodavatel skutečně disponuje jím požadovanými zkušenostmi. Naopak, Úřad má se zřetelem
k zásadě transparentnosti za to, že pokud v souvislosti s prokázáním kvalifikace konkrétního
dodavatele vyvstanou na straně zadavatele jakékoliv pochybnosti, je nejen jeho možností, ale
taktéž i jeho povinností tyto pochybnosti odstranit, a mít tak postaveno najisto, že účastník
zadávacího řízení příslušný požadavek skutečně prokázal, čímž rovněž splnil podmínky účasti
v zadávacím řízení.
168. Úřad předesílá, že zadavatel je povinen důsledně dbát dodržení zásady transparentnosti
v celém průběhu zadávacího řízení, tzn. veškeré úkony učiněné zadavatelem v zadávacím
řízení, k tomu, aby toto zadávací řízení mohlo být označeno za souladné se zákonem, tedy
musí obstát v testu transparentnosti. Zásada transparentnosti se tak nutně promítá i do úkonů
zadavatele zachycujících posouzení splnění podmínek účasti dodavatelů, stejně
tak i do rozhodnutí zadavatele o výběru dodavatele a oznámení o výběru dodavatele. Úřad
se proto ve světle shora řečeného zabýval tím, zda z dokumentace o zadávacím řízení
prokazatelně vyplývá, resp. zda je z ní seznatelné, že má zadavatel postaveno najisto,
že vybraný dodavatel splnil všechny podmínky účasti v zadávacím řízení, včetně předmětných
kritérií technické kvalifikace, a zda výběr dodavatele byl učiněn v souladu se zásadou
transparentnosti. K tomu Úřad konstatuje následující.
169. Jak již bylo výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedeno, navrhovatel považuje postup
zadavatele při zpracování oznámení o výběru za nezákonný z důvodu, že z oznámení o výběru
nelze jednoznačně dovodit splnění podmínek účasti vybraným dodavatelem. Jako jeden
z důvodů tvrzené nezákonnosti postupu zadavatele navrhovatel uvádí, že z oznámení o výběru
není zřejmé, zda vybraný dodavatel splnil požadavky na kvalifikaci, konkrétně požadavek
na minimální hodnotu významné služby A nezbytný pro prokázání technické kvalifikace. Úřad
předně konstatuje, že předmětem námitky navrhovatele není tvrzení, že by vybraný dodavatel
kvalifikační požadavek na významnou službu A fakticky nesplnil, nýbrž tvrzení, že z oznámení
o výběru dodavatele, resp. ze zprávy o hodnocení nevyplývá dostatečně jednoznačně,
že k takovému splnění došlo, a že postup zadavatele je proto v rozporu se zákonem, a to
zejména se zásadou transparentnosti.
170. Zadavatel v čl. 11.12.1 zadávací dokumentace ve znění vysvětlení zadávací dokumentace č. 12
stanovil požadavek na předložení seznamu významných služeb, obsahující mj. jednu
významnou službu odpovídající vymezení významné služby A. Zadavatel následně stanovil
rozsáhlé požadavky na významnou službu mj. tak, že požadoval, aby předmět této významné
spočíval v zajištění činností definovaných v bodech i – vi. Předmětem významné služby A tak
musela být (i.) analýza, (ii.) detailní návrh řešení, (iii.) zpracování detailního implementačního
plánu projektu informačního systému, (iv.) vývoj/rozvoj, implementace, integrace včetně WS
41
Č.j.: ÚOHS-05985/2026/500
a konfigurace informačního systému, (v.) pilotní provoz, proces akceptačního testování
a předávání informačního systému do běžného provozu a (vi.) zpracování uživatelské,
provozní, architektonické a technické dokumentace informačního systému. Zadavatel dále
stanovil požadavky na hodnotu významné služby, podle kterých hodnota významné služby
za plnění definované v bodech i. až v., tj. hodnota zajištění všech výše jmenovaných činností
kromě zpracování uživatelské, provozní, architektonické a technické dokumentace
informačního systému (tj. kromě činnosti uvedené v bodě vi.), musela činit minimálně
40 mil. Kč bez DPH. Zadavatel dále stanovil požadavek, aby součástí významné služby bylo
kontinuální poskytování služeb podpory a rozvoje informačního systému v hodnotě minimálně
10 mil. Kč bez DPH. Z uvedeného tak vyplývá, že zadavatel stanovil samostatně požadavek
na hodnotu tvorby informačního systému a požadavek na hodnotu následného poskytování
podpory a rozvoje.
171. Úřad ve vztahu k požadavkům na významnou službu A pro úplnost uvádí, že zadavatel nad
rámec výše citovaných požadavků stanovil rovněž další požadavky označené body i. – xiii.,
které představují spíše technické, funkční a provozní charakteristiky informačního systému,
nikoli vymezení dílčích činností dodavatele. Tyto požadavky však nejsou předmětem přezkumu
v tomto řízení, neboť navrhovatel ve vztahu k nim žádné námitky neuplatňuje.
172. Informace o významné službě měly být předloženy prostřednictvím seznamu významných
služeb dle vzoru obsaženého v příloze č. 4 zadávací dokumentace, který zadavatel následně
použil při zpracování zprávy o hodnocení. V příloze č. 4 zadávací dokumentace zadavatel
požadoval mj. vyplnění údaje nadepsaného „cena významné služby bez ceny služeb podpory
a rozvoje“, přičemž toto označení doplňovaného údaje bylo následně ve stejně podobě
přeneseno i do zprávy o hodnocení. S ohledem na uvedené je tak zjevné, že znění požadavku
na hodnotu významné služby uvedené v zadávací dokumentaci (hodnota významné služby
za plnění definované v bodech i. až v.) se ne zcela shoduje s označením hodnoty uvedené
ve zprávě o hodnocení.
173. Zadavatel ve zprávě o hodnocení uvedl, že technická kvalifikace vybraného dodavatele byla
prokázána mj. předložením významné služby A: Informační systém datových schránek ISDS
2023+, u které cena bez služeb podpory a rozvoje činí více jak 150 mil. Kč. Navrhovatel ve své
argumentaci uvádí, že takový údaj nesvědčí o tom, že hodnota významné služby za plnění
definované v bodech i. až v. činila minimálně 40 mil. Kč. Úřad se tedy zabýval tím, zda odlišné
označení vyžadované hodnoty skutečně znemožňuje dospět k závěru, že vybraný dodavatel
splnil kvalifikační požadavek stanovený zadávací dokumentací, resp. zda údaje uvedené
ve zprávě o hodnocení jsou dostačující pro konstatování, že zadavatel kvalifikaci splnil.
174. Jak již bylo výše uvedeno, kvalifikační požadavek na předložení významné služby A byl zadávací
dokumentací stanoven mj. tak, že tato služba dosahovala minimální hodnoty 40 mil. Kč
bez DPH, přičemž tato částka se vztahovala k přesně stanoveným činnostem, a to k analýze,
návrhu řešení, zpracování implementačního plánu projektu, vývoje a rozvoje, implementace,
integrace, konfigurace, pilotní provoz, akceptační testová a předání do běžného provozu. Úřad
předně konstatuje, že ačkoliv se označení požadované hodnoty významné služby uvedené
v zadávací dokumentaci („hodnota významné služby za plnění definované v bodech i. až v.“)
formálně liší od označení použitého ve vzoru seznamu významných služeb a následně
ve zprávě o hodnocení nabídek („cena významné služby bez ceny služeb podpory a rozvoje“),
42
Č.j.: ÚOHS-05985/2026/500
nelze z této skutečnosti bez dalšího dovozovat nesplnění kvalifikačního požadavku ani
porušení zásady transparentnosti.
175. Z obsahového hlediska je zřejmé, že zadavatel v zadávací dokumentaci rozlišoval ve vztahu
k požadované hodnotě dvě samostatné složky plnění významné služby, a to (1) vlastní realizaci
informačního systému zahrnující činnosti vymezené v bodech i. až v. zadávací dokumentace
a (2) následné kontinuální poskytování služeb podpory a rozvoje informačního systému.
Tomuto rozlišení odpovídá rovněž struktura požadovaných údajů v příloze č. 4 zadávací
dokumentace, kde je samostatně vyžadována „cena významné služby bez ceny služeb podpory
a rozvoje“ a „cena podpory a rozvoje za 12 měsíců“.
176. Úřad má za to, že údaj nadepsaný jako „cena významné služby bez ceny služeb podpory
a rozvoje“ věcně odpovídá právě hodnotě plnění spočívajícího v realizaci informačního
systému, tj. hodnotě činností definovaných v bodech i. až v. zadávací dokumentace. Tyto
činnosti ve svém souhrnu představují celý proces vytvoření informačního systému od jeho
analytické a návrhové fáze až po jeho uvedení do běžného provozu, a jsou odlišovány
od následných služeb podpory a rozvoje, které se poskytují po dokončení a předání systému.
177. Skutečnost, že zadavatel v zadávací dokumentaci slovně neztotožnil pojem „hodnota
významné služby za plnění definované v bodech i. až v.“ s pojmem „cena významné služby
bez ceny služeb podpory a rozvoje“, proto sama o sobě neznamená, že by nebylo možné
dovodit, k jakému rozsahu plnění se uvedená hodnota vztahuje, neboť tuto hodnotu, která
měla být dodavateli vyplněna, je nutné vykládat v kontextu zadávací dokumentace jako celku,
včetně struktury kvalifikačních požadavků a vzoru seznamu významných služeb. Dodavatelům
tedy muselo být zřejmé, jaká hodnota je v daném případě pro prokázání daného požadavku
relevantní.
178. Pokud se navrhovatel domnívá, že z údaje o ceně významné služby bez služeb podpory
a rozvoje nelze s jistotou dovodit, zda tato cena skutečně odpovídá výhradně činnostem
vymezeným v bodech i. až v. zadávací dokumentace, jedná se dle Úřadu o námitku
spekulativního charakteru. Navrhovatel pouze uvedl, že samotná zadávací dokumentace
stanoví pro předmětnou významnou službu i požadavek vi., který představuje zcela typickou
činnost spadající do fáze realizace díla. Navrhovatel neuvádí žádné konkrétní skutečnosti,
z nichž by vyplývalo, že by cena uvedená vybraným dodavatelem měla zahrnovat i jiná plnění,
která by nebyla relevantní pro posouzení splnění kvalifikace.
179. Úřad současně přihlédl k tomu, že cena významné služby A – Informační systém datových
schránek ISDS 2023+ – uvedená jako cena bez služeb podpory a rozvoje přesahuje částku
150 mil. Kč. Jedná se tedy o hodnotu několikanásobně převyšující minimální požadovanou
hodnotu 40 mil. Kč bez DPH. Za této situace lze jen stěží předpokládat, že by hodnota plnění
relevantního pro posouzení splnění kvalifikačního požadavku, tj. činností vymezených
v bodech i. až v., nedosahovala minimální požadované hranice 40 mil. Kč bez DPH.
180. Úřad k tomu nad rámec uvedeného dodává, že pokud se navrhovatel domnívá, že označení
údajů ve vzoru seznamu významných služeb, tj. v příloze č. 4 zadávací dokumentace, které
bylo následně převzato i do zprávy o hodnocení nabídek, neodpovídá požadavkům
vymezeným v samotné zadávací dokumentaci, resp. že z této přílohy není zřejmé, jaký rozsah
plnění má být v rámci významné služby A cenově vyjádřen, měl tuto skutečnost namítat
v rámci námitek proti zadávacím podmínkám. Jestliže navrhovatel takovou námitku
43
Č.j.: ÚOHS-05985/2026/500
neuplatnil, nelze přisvědčit jeho argumentaci, že by uvedené označení hodnoty významné
služby mohlo založit nejasnost či netransparentnost postupu zadavatele při posouzení splnění
technické kvalifikace. Skutečnost, že navrhovatel (ani jiný účastník zadávacího řízení) takový
postup nezvolil a proti zadávacím podmínkám v tomto směru nebrojil, tak spíše svědčí o tom,
že dodavatelům bylo z kontextu zadávací dokumentace zřejmé, jaký rozsah plnění má být
v rámci položky „cena významné služby bez ceny služeb podpory a rozvoje“ uváděn.
181. Úřad nad rámec uvedeného zohlednil rovněž postup zadavatele při ověřování údajů
uvedených v seznamu významných služeb. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá,
že se zadavatel obrátil na objednatele významné služby A – Českou poštu, s.p. s žádostí
o potvrzení pravdivosti údajů uvedených vybraným dodavatelem, přičemž objednateli byly
současně zaslány konkrétní informace obsažené v seznamu významných služeb, které vybraný
dodavatel v nabídce předložil. Objednatel významné služby A ve své odpovědi uvedl,
že u veřejné zakázky A nemůže potvrdit požadavek na významnou službu stanovený bodem
xii. zadávací dokumentace, tj. že se jedná o systém, který byl budován jako provozovaný
v cloudové infrastruktuře a cloudových službách s vysokou dostupností a režimem provozu
24x7. Tento citovaný požadavek však není předmětem přezkumu, neboť ve vztahu k němu
není nic namítáno. Objednatel významné služby A ve své odpovědi sice výslovně nepotvrdil
pravdivost veškerých dalších údajů rozhodných pro posouzení splnění předmětného
kvalifikačního požadavku, tedy mj. ceny významné služby bez služeb podpory a rozvoje, tato
však nebyla objednatelem významné služby zpochybněna ani vyvrácena. Dle Úřadu je tak
možné dospět k závěru, že pravdivost údajů byla ověřena, a to i bez jejího výslovného
konstatování. Uvedený postup zadavatele tak svědčí o tom, že zadavatel nepřevzal údaje
uvedené vybraným dodavatelem bez dalšího, ale aktivně usiloval o jejich verifikaci, což dále
podporuje závěr o přezkoumatelnosti a transparentnosti jeho postupu při posouzení splnění
technické kvalifikace vybraným dodavatelem.
182. S ohledem na uvedené tak Úřad v této části uzavírá, že postup zadavatele při posouzení
technické kvalifikace vybraného dodavatele ve vztahu k významné službě A není
netransparentní ani nepřezkoumatelný. Ze zprávy o hodnocení ve spojení se zněním zadávací
dokumentace je zřejmé, jakým způsobem zadavatel dospěl k závěru o splnění kvalifikačního
požadavku, a navrhovatelova námitka je proto v této části nedůvodná.
183. Jak již bylo uvedeno výše, navrhovatel považuje postup zadavatele při zpracování oznámení
o výběru za nezákonný z důvodu, že z oznámení o výběru nelze jednoznačně dovodit splnění
podmínek účasti vybraným dodavatelem. Jako další z důvodů této nezákonnosti postupu
zadavatele navrhovatel uvádí, že z oznámení o výběru není zřejmé, zda vybraný dodavatel
splnil technickou kvalifikaci, konkrétně požadavek na to, aby významná služba B, C, E byla
poskytnuta za posledních pět let před zahájením zadávacího řízení, tj, aby předmětný
informační systém byl v této době uveden do běžného provozu. Úřad předně konstatuje, že
předmětem námitky navrhovatele není tvrzení, že by vybraný dodavatel kvalifikační
požadavek na významné služby B, C a E fakticky nesplnil, nýbrž tvrzení, že ze zprávy
o hodnocení, resp. z oznámení o výběru dodavatele, nevyplývá dostatečně jednoznačně,
že k takovému splnění došlo, a že postup zadavatele je proto v rozporu se zákonem, zejména
se zásadou transparentnosti.
184. Zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil požadavek, aby dodavatelé předložili seznam
významných služeb poskytnutých za posledních pět let před zahájením zadávacího řízení,
44
Č.j.: ÚOHS-05985/2026/500
přičemž výslovně uvedl, že tato podmínka je splněna tehdy, pokud byl předmětný informační
systém v uvedeném období uveden do běžného provozu. Současně zadavatel v rámci zadávací
dokumentace poskytl vzor seznamu významných služeb (příloha č. 4 zadávací dokumentace),
v němž požadoval mj. uvedení doby plnění významné služby, tedy časového vymezení
realizace referenční zakázky. Zadavatel pak při posouzení kvalifikace tyto údaje předložené
vybraným dodavatelem převzal do zprávy o hodnocení a ve vztahu k posuzované významné
službě uváděl i informaci o datu uvedení informačního systému do běžného provozu.
185. Vybraný dodavatel k prokázání významných služeb B, C a E předložil jednu významnou službu
„Smlouva o dodávce, implementaci a zajištění služeb podpory, provozu a rozvoje informačního
systému pro Monitoring Approach“, která měla splňovat požadavky kladené na každou z nich.
Ve zprávě o hodnocení zadavatel ve vztahu k této službě uvedl mj. údaj: „Datum uvedení IS
do běžného provozu: Akceptační protokol podepsán dne 27. 3. 2024, v současnosti probíhá
poskytování služeb podpory provozu a rozvoje“, a dále údaj o době plnění služby „10. 3. 2022
– doposud“.
186. Navrhovatel namítá, že z takto formulovaného údaje nelze jednoznačně dovodit, že vybraný
dodavatel splnil technickou kvalifikaci stanovenou zadávací dokumentací, resp. že informační
systém byl v posledních pěti letech skutečně uveden do běžného provozu, neboť údaj
o podepsání akceptačního protokolu splnění této podmínky neprokazuje. Podepsání
akceptačního protokolu se může dle navrhovatele vztahovat například pouze k dílčí části
plnění, nikoliv k dokončenému informačnímu systému jako takovému. Současně je třeba
zdůraznit, že z charakteru námitky navrhovatele nevyplývá zpochybnění samotné skutečnosti,
že informační systém byl uveden do běžného provozu, ani tvrzení, že by k jeho dokončení či
zahájení provozu vůbec nedošlo. Navrhovatel rozporuje výlučně rozhodný okamžik, k němuž
zadavatel uvedení systému do běžného provozu vztáhl. Nelze přitom přehlédnout, že
zadavatel nestanovil, že by dodavatel byl povinen uvádět konkrétní skutečnost,
prostřednictvím níž k uvedení informačního systému do běžného provozu došlo, postačovalo
by samotné uvedení rozhodného data.
187. Ze zprávy o hodnocení je zřejmé, že zadavatel převzal údaj o podpisu akceptačního protokolu
přímo z nabídky vybraného dodavatele, přičemž dle Úřadu je zjevné, že tak neučinil izolovaně,
když údaj výslovně uvedl ve spojení s informací, že se jedná o „datum uvedení IS do běžného
provozu“. Zadavatel tak v rámci zprávy o hodnocení jednoznačně deklaroval, jaký význam
tomuto údaji přikládá, tedy že podpis akceptačního protokolu představoval okamžik, kdy byl
informační systém uveden do běžného provozu ve smyslu zadávacích podmínek. Zadavatel
tedy ve zprávě o hodnocení uvedl konkrétní datum a tento údaj přímo spojil s označením
„datum uvedení IS do běžného provozu“. Zpráva o hodnocení nabídek tak neobsahuje pouze
informaci o existenci akceptačního protokolu, ale již hodnoticí závěr zadavatele o tom, že
právě tato skutečnost představuje rozhodný okamžik pro účely posouzení naplnění podmínky
stanovené zadávací dokumentací. Z pohledu přezkoumatelnosti je tedy zřejmé, na základě
jakého údaje považoval zadavatel kvalifikační požadavek za splněný.
188. Úřad k tomu dále uvádí, že uvedený údaj je vhodné posuzovat v kontextu ostatních informací
zachycených ve zprávě o hodnocení. Z té plyne, že doba plnění významné služby probíhá
v období „10. 3. 2022 – doposud“ a že v současnosti již probíhá poskytování služeb podpory
provozu a rozvoje informačního systému. Z uvedených údajů je zřejmé, že fáze vytváření
systému musela být již završena – jedná se o systém dokončený a plnění se nachází v navazující
45
Č.j.: ÚOHS-05985/2026/500
fázi jeho běžného provozu. Jestliže realizace služby započala v roce 2022, tj. před méně než
pěti lety a podle údajů uvedených zadavatelem již přešla do fáze provozu a podpory, muselo
k uvedení systému do běžného provozu dojít v průběhu tohoto plnění, tedy zjevně v období
posledních pěti let před zahájením zadávacího řízení. Tento závěr vyplývá z celkového
časového a věcného rámce plnění služby, a to i nezávisle na uvedení data podpisu
akceptačního protokolu.
189. Dle tvrzení navrhovatele nelze podpis akceptačního protokolu automaticky ztotožnit
s uvedením informačního systému do běžného provozu, přičemž poukazuje na to,
že akceptace se může vztahovat i k dílčí části plnění. Úřad již výše dovodil, že splnění podmínky
technické kvalifikace spočívající v plnění významné služby, resp. uvedení informačního
systému do běžného provozu v posledních pěti letech vyplývá z celkového časového rámce
plnění významné služby, tj. ze skutečnosti, že plnění probíhá od roku 2022 a v současnosti
se již poskytují služby podpory provozu a rozvoje systému. Tento stav logicky předpokládá,
že systém byl uveden do běžného provozu v průběhu tohoto plnění, tedy v období posledních
pěti let před zahájením zadávacího řízení. Posouzení splnění uvedené podmínky tak nestojí
výlučně na interpretaci údaje o akceptačním protokolu, nýbrž na souhrnném vyhodnocení
všech údajů zachycených ve zprávě o hodnocení.
190. Úřad nad rámec uvedeného přihlédl rovněž k postupu zadavatele při ověřování údajů
uvedených v seznamu významných služeb. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá,
že se zadavatel obrátil na objednatele významné služby „Smlouva o dodávce, implementaci
a zajištění služeb podpory, provozu a rozvoje informačního systému pro Monitoring
Approach“, kterou bylo prokazováno splnění podmínek kladených na významné služby B, C, E
– Státní zemědělský intervenční fond – s žádostí o potvrzení pravdivosti údajů předložených
vybraným dodavatelem, přičemž objednateli byly současně zaslány konkrétní informace
obsažené v seznamu významných služeb, které vybraný dodavatel v nabídce předložil.
Objednatel významné služby ve své odpovědi sice výslovně nepotvrdil pravdivost údajů
rozhodných pro posouzení splnění kvalifikačního požadavku, mj. poskytnutí významné služby
za posledních pět let před zahájením zadávacího řízení, resp. uvedení informačního systému
do běžného provozu, tato však z jeho strany nebyla ani zpochybněna ani vyvrácena. Dle Úřadu
je tak možné dospět k závěru, že pravdivost údajů byla ověřena, a to i bez jejího výslovného
konstatování. Uvedený postup zadavatele tak svědčí o tom, že zadavatel nepřevzal údaje
uvedené vybraným dodavatelem bez dalšího, ale aktivně usiloval o jejich verifikaci, což dále
podporuje závěr o přezkoumatelnosti a transparentnosti jeho postupu při posouzení splnění
technické kvalifikace.
191. Úřad dále uvádí, že námitka navrhovatele, podle níž samotné uvedení data podpisu
akceptačního protokolu neprokazuje uvedení informačního systému do běžného provozu, je
ryze spekulativní. Navrhovatel totiž neuvedl žádné konkrétní skutečnosti, jež by nasvědčovaly
tomu, že akceptační protokol podepsaný dne 27. 3. 2024 se vztahuje k jiné, dílčí či nesouvisející
části plnění, ani neuvedl žádný relevantní důvod, proč by údaj použitý vybraným dodavatelem
neměl odpovídat rozhodnému okamžiku uvedení systému do provozu. Zadavatel přitom
v zadávacích podmínkách požadoval toliko sdělení data, ke kterému byl informační systém
uveden do běžného provozu, nikoli popsání konkrétní skutečnosti, na jejímž základě se tak
stalo. Neexistuje proto racionální důvod, proč by vybraný dodavatel měl jako rozhodné uvádět
datum podpisu akceptačního protokolu, které by potvrzovalo jinou skutečnost, než že byl
46
Č.j.: ÚOHS-05985/2026/500
systém uveden do běžného provozu ve smyslu požadavku zadavatele. Námitka navrhovatele
tak nesměřuje k žádné ověřitelné pochybnosti ohledně pravdivosti údaje, ale je založena
výhradně na hypotetické úvaze bez jakékoli opory v konkrétních namítaných skutečnostech.
192. S ohledem na uvedené skutečnosti Úřad uzavírá, že ze zprávy o hodnocení vyplývají
dostatečné a vzájemně související údaje, na jejichž základě lze přezkoumatelným způsobem
dovodit, že zadavatel posoudil a ověřil splnění časového požadavku na významné služby B, C
a E. Úřad proto konstatuje, že postup zadavatele při posouzení splnění technické kvalifikace
vybraného dodavatele není ani v této části v rozporu se zákonem či se zásadou
transparentnosti.
193. Jako další důvod nezákonného postupu zadavatele navrhovatel uvádí, že z oznámení o výběru
není zřejmé, zda vybraný dodavatel splnil podmínky technické kvalifikace, konkrétně
požadavek na to, aby vybraný dodavatel disponoval členem realizačního týmu na pozici právní
specialista (ve smyslu procesní analytik) – netrestní působnost státního zastupitelství
splňujícím požadavky stanovené zadávací dokumentací.
194. Zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil požadavky na prokázání technické kvalifikace
prostřednictvím seznamu členů realizačního týmu, tedy konkrétních fyzických osob, které
musí splňovat vymezené požadavky na vzdělání a odbornou praxi. Úřad se nejprve zabýval
konkrétním obsahem kvalifikačního požadavku stanoveného zadavatelem. Z přílohy č. 6
zadávací dokumentace, konkrétně z bodu 12, vyplývá, že zadavatel požadoval, aby dodavatel
disponoval mj. osobou na pozici právní specialista (ve smyslu procesní analytik) – netrestní
působnost státního zastupitelství s nejméně dvouletou praxí v oblasti občanského práva,
práva obchodních korporací, insolvenčního práva, občanského soudního řízení a zákona
o zvláštních řízeních soudních. Zadavatel současně stanovil, že dodavatel má u této osoby
uvést identifikační údaje zaměstnavatele, pracovní pozici, dobu praxe a obsah praxe v rozsahu
umožňujícím ověřit splnění uvedených podmínek, přičemž praxi bylo možné prokázat
výkonem jakéhokoliv právního povolání.
195. Z dokumentace o zadávacím řízení bylo zjištěno, že vybraný dodavatel ve své nabídce předložil
seznam členů realizačního, ve kterém na pozici právní specialista (ve smyslu procesní analytik)
– netrestní působnost státního zastupitelství uvedl dvě osoby, a to [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ]
a [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2]. Zadavatel obě osoby uvedl i ve zprávě o hodnocení nabídek.
Úřad v souvislosti s tím předně ověřil, že zadávací dokumentace výslovně umožňuje, aby
dodavatel ve své nabídce uvedl více fyzických osob, z nichž každá splňuje veškeré kvalifikační
požadavky kladené na příslušného člena realizačního týmu samostatně, předmětná kvalifikace
tudíž byla více osobami prokazována v souladu se zadávací dokumentací.
196. Navrhovatel namítá, že vybraný dodavatel prostřednictvím [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ]
uvedené požadavky na prokázání technické kvalifikace fakticky nesplňoval, když z oznámení
o výběru, resp. ze zprávy o hodnocení nabídek, není možné ověřit, že požadovaná praxe,
tj. praxe v oblasti občanského práva, práva obchodních korporací, insolvenčního práva,
občanského soudního řízení a zákona o zvláštních řízeních soudních byla skutečně prokázána.
197. Navrhovatel dále namítá, že vybraný dodavatel nesplnil požadavky na prokázání technické
kvalifikace ani prostřednictvím [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2]. Navrhovatel uvádí, že doklady
o kvalifikaci této osoby byly doplněny až dodatečně a nebyly součástí původní nabídky,
přičemž současně z oznámení o výběru vyplývá, že [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2] je
47
Č.j.: ÚOHS-05985/2026/500
zaměstnancem poddodavatele. Podle navrhovatele však tato osoba vykonává advokacii jako
společník advokátní společnosti, a právní služby je tak oprávněna poskytovat pouze jejím
jménem a na její účet. Z toho navrhovatel dovozuje, že kvalifikace měla být prokazována
prostřednictvím této advokátní společnosti jako poddodavatelem, nikoliv prostřednictvím
samotné fyzické osoby. Navrhovatel dále uvádí, že v rámci prokazování technické kvalifikace
prostřednictvím této osoby došlo k předložení nepravdivých informací, které mohly mít vliv
na posouzení podmínek účasti, a zadavatel proto měl vybraného dodavatele vyloučit podle
§ 48 odst. 2 písm. c) zákona. Tím, že zadavatel k vyloučení nepřistoupil a umožnil doplnění
podkladů, měl dle navrhovatele postupovat netransparentně a v rozporu se zákonem.
Navrhovatel je dále toho přesvědčení, že v rámci vypořádání námitek týkajících se prokazování
kvalifikace prostřednictvím [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2] zadavatel námitkám v tomto rozsahu
vyhověl, tudíž mělo správně dojít k přijetí nápravného opatření a zrušení oznámení o výběru.
198. Úřad se tedy zabýval, jakým způsobem byla praxe výše uvedených členů realizačního týmu
dokládána v nabídce vybraného dodavatele, a dále i tím, jak zadavatel splnění tohoto
kvalifikačního požadavku u těchto osob posoudil a zachytil v oznámení o výběru, resp.
ve zprávě o hodnocení nabídek.
199. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že součástí nabídky byl profesní životopis [TITUL,
JMÉNO, PŘÍJMENÍ], obsahující přehled jejích dosavadních pracovních zkušeností na právních
pozicích. Životopis současně obsahoval údaje o délce praxe v právní oblasti a vymezení
činností, na základě nichž bylo možné posuzovat zkušenosti v oblasti občanského práva, práva
obchodních korporací, insolvenčního práva, občanského soudního řízení a agendy související
se zákonem o zvláštních řízeních soudních, tedy v okruhu oborů vymezených zadávací
dokumentací. Z předloženého profesního životopisu vyplývá, že daná osoba dlouhodobě
vykonává činnosti v různých odvětvích práva spadajících do oblastí požadovaných
zadavatelem. Působila a působí v právnických profesích typu advokátní koncipient a firemní
právník, přičemž se věnovala zejména sepisu žalob a jiných procesních podání, zastupování a
komunikaci se soudy, přípravě a revizi smluvní dokumentace, tvorbě právních stanovisek,
jednání s klienty a poskytování právního poradenství. V rámci této agendy se opakovaně
zabývala občanským právem (včetně běžné civilní agendy a rodinného práva), právem
obchodních korporací a obchodněprávní agendou (smluvní dokumentace, právní podpora
podnikových procesů), insolvenčním právem a civilním procesem – občanským soudním
řízením i řízeními podle zákona o zvláštních řízeních soudních (příprava procesních podání,
účast na řízeních a související procesní úkony). Uvedené činnosti vykonávala u více
zaměstnavatelů v různých rolích (mj. advokátní koncipientka a firemní právnička), přičemž
jejich obsah a charakter prokazatelně naplňují požadované okruhy odborné praxe. Celková
doba výkonu těchto činností rovněž přesahuje zadavatelem stanovený minimální rozsah dvou
let. Z poskytnutých identifikačních údajů zaměstnavatelů, pracovních pozic, dob praxe
a popisu náplně práce je zřejmé, že [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ] prokazuje požadovanou praxi
v oborech občanského práva, práva obchodních korporací, insolvenčního práva, občanského
soudního řízení a řízení dle zákona o zvláštních řízeních soudních v rozsahu převyšujícím
minimálně dva roky; praxe je doložena v rámci výkonu právnických povolání, která zadavatel
připouští (zejm. advokátní koncipient, firemní právník). Tyto informace představovaly
podklad, z něhož zadavatel při posouzení splnění předmětných požadavků u uvedené osoby
vycházel.
48
Č.j.: ÚOHS-05985/2026/500
200. Úřad se následně zabýval tím, jakým způsobem zadavatel splnění tohoto požadavku zachytil
v oznámení o výběru, resp. ve zprávě o hodnocení nabídek. Zadavatel zde u uvedené osoby
nepřevzal kompletní výčet pozic a údajů obsažených v profesním životopise, ale obecně shrnul
praxi, když uvedl korporátní právní praxi u společnosti O2 Czech Republic s.r.o. coby praxi „v
oblasti veřejných zakázek, smluvního práva a zastupování před soudy apod.“ Jednalo se tedy
pouze o demonstrativní výčet informací, které byly předloženy v profesním životopisu,
ze kterého zadavatel vycházel. Zadavatel dále uvedl praxi právníka u O2 IT Services s.r.o. coby
konzultanta v právní oblasti. Takový způsob popisu nelze dle Úřadu považovat za zcela
vyčerpávající ve vztahu k jednotlivým dílčím právním odvětvím výslovně vyjmenovaným
v zadávací dokumentaci. Úřad má nicméně za to, že z hlediska přezkoumatelnosti postupu
zadavatele je rozhodující, zda je z dokumentace o zadávacím řízení zřejmé, z jakých podkladů
zadavatel při posouzení kvalifikace vycházel a zda tyto podklady objektivně umožňovaly
dospět k závěru o splnění podmínky technické kvalifikace.
201. Z dokumentace o zadávacím řízení je patrné, že zadavatel vycházel z profesního životopisu
[TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ], který obsahoval podrobnější údaje o jejích pracovních
zkušenostech, včetně časového vymezení a popisu náplně činnosti, než jaké byly následně
shrnuty ve zprávě o hodnocení nabídek. Tento podklad poskytoval dostatečný věcný základ
pro závěr, že uvedená osoba splňuje požadavek minimálně dvouleté praxe v právních
oblastech vymezených zadávací dokumentací.
202. Z dokumentace o zadávacím řízení je zřejmé, jaké údaje měl zadavatel k dispozici, a Úřad
neshledal důvodné pochybnosti o tom, že prostřednictvím [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ] byla
požadovaná dvouletá praxe v příslušných právních oblastech prokázána. Ačkoliv
by podrobnější popis praxe této osoby ve zprávě o hodnocení nabídek přispěl k vyšší
srozumitelnosti a způsob, jakým zadavatel zaznamenal výsledek posouzení splnění
předmětného požadavku do zprávy o posouzení nabídek lze tedy z pohledu Úřadu považovat
za ne zcela ideální, z dokumentace o zadávacím řízení je seznatelné, že zadavatel měl
k dispozici konkrétní podklady umožňující ověřit splnění kvalifikační podmínky a že na jejich
základě dospěl k závěru o jejím splnění. Skutečnost, že zadavatel ve zprávě o hodnocení
nabídek zvolil stručnější rekapitulaci těchto údajů, sama o sobě neznamená, že by splnění
kvalifikační podmínky nebylo ověřeno.
203. Úřad se dále zabýval splněním téhož kvalifikačního požadavku prostřednictvím další osoby
uvedené vybraným dodavatelem coby člen realizačního týmu na pozici právní specialista
(ve smyslu procesní analytik) – netrestní působnost státního zastupitelství, tj. prostřednictvím
[TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2].
204. Jak již bylo uvedeno výše zadavatel v zadávací dokumentaci stanovil požadavky na prokázání
technické kvalifikace prostřednictvím seznamu členů realizačního týmu, tedy konkrétních
fyzických osob, které musí splňovat vymezené požadavky na vzdělání a odbornou praxi.
205. Z dokumentace o zadávacím řízení vyplývá, že součástí nabídky byl profesní životopis [TITUL,
JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2] obsahující přehled jeho dosavadních pracovních zkušeností na právních
pozicích. Životopis současně obsahoval údaje o délce praxe v právní oblasti a vymezení
činností, z nichž bylo možné posuzovat zkušenosti v oblasti občanského práva, práva
obchodních korporací, insolvenčního práva, občanského soudního řízení a agendy související
se zákonem o zvláštních řízeních soudních, tedy v okruhu oborů vymezených zadávací
49
Č.j.: ÚOHS-05985/2026/500
dokumentací. Tyto informace představovaly podklad, z něhož zadavatel při posouzení splnění
kvalifikačního požadavku u uvedené osoby vycházel a které byly zadavatelem přeneseny
do zprávy o hodnocení nabídek.
206. Z dokumentace o zadávacím řízení dále vyplývá, že zadavatel se v rámci postupu podle § 46
odst. 1 zákona zabýval vyjasněním vztahu [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2] k vybranému
dodavateli. Z žádosti o objasnění nabídky je patrné, že zadavatel vycházel z veřejně
dostupných informací o způsobu výkonu advokacie uvedené osoby a požadoval upřesnění, zda
tato osoba vystupuje ve vztahu k plnění veřejné zakázky jako zaměstnanec poddodavatele,
nebo jako samostatný poddodavatel, včetně případného doložení dokladů dle § 83 odst. 1
zákona. Vybraný dodavatel následně potvrdil, že uvedená osoba bude na plnění veřejné
zakázky participovat jako přímý poddodavatel. Zadavateli tak bylo v průběhu zadávacího řízení
postavení [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2] ve vztahu k plnění veřejné zakázky objasněno.
207. Jak již bylo výše v odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedeno, navrhovatel v souvislosti
s postavením [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2] mj. dovozuje, že vzhledem ke způsobu výkonu
advokacie této osoby mohla být kvalifikace prokazována výlučně prostřednictvím advokátní
společnosti, jejímž je společníkem, nikoli prostřednictvím této fyzické osoby, neboť [TITUL,
JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2] vykonává advokacii jako společník ve společnosti ZIZLAVSKY SIGMUND
LEGAL s.r.o., a tudíž je oprávněn právní služby poskytovat pouze v rámci výkonu advokacie,
a to jménem společnosti (advokátní kanceláře), jejímž je společníkem, a na její účet. V této
situace bylo tedy nutné posoudit význam této skutečnosti z hlediska možnosti využití odborné
praxe [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2] pro účely prokázání technické kvalifikace.
208. V daném případě lze konstatovat, že smyslem kvalifikačního kritéria dle § 79 odst. 2 písm. c)
zákona je ověření odborné způsobilosti konkrétních osob, tj. ověření toho, zda osoba
v reálném čase disponuje stanovenou zkušeností. Úřad v souvislosti s výše uvedeným uvádí,
že požadovaná role „právní specialista (procesní analytik) – netrestní působnost státního
zastupitelství“ byla zadavatelem vymezena jako pozice člena realizačního týmu s určitými
zkušenostmi a odbornou praxí. Dle názoru Úřadu se však v daném případě nejedná
o požadavek na poskytování právních služeb ve smyslu zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o advokacii“), ani na zastupování zadavatele
v právních věcech, ale o zajištění odborného personálního zázemí a poskytnutí určitého knowhow pro úspěšnou realizaci předmětu veřejné zakázky.
209. Skutečnost, že uvedená osoba je současně advokátem zapsaným v seznamu advokátů
a vykonává advokacii jako společník advokátní společnosti, dle názoru Úřadu sama o sobě
nevylučuje, aby byla tato fyzická osoba uvedena jako člen realizačního týmu vybraného
dodavatele pro účely prokázání technické kvalifikace, a to samostatně v pozici poddodavatele,
tj. nikoli jako zaměstnanec/společník poddodavatele – advokátní kanceláře.
210. Úřad konstatuje, že pro posouzení, zda se jedná o výkon advokacie dle § 1 odst. 2 zákona
o advokacii je určující obsah a povaha poskytované činnosti, nikoliv skutečnost, že osoba je
advokátem či společníkem advokátní společnosti. Výkonem advokacie, resp. poskytováním
právních služeb se rozumí zastupování v řízení před soudy a jinými orgány, obhajoba
v trestních věcech, udělování právních porad, sepisování listin, zpracovávání právních rozborů
a další formy právní pomoci, jsou-li vykonávány soustavně a za úplatu. Pokud činnost
nespočívá v poskytování právních služeb, nejde o výkon advokacie, a proto nepodléhá formám
50
Č.j.: ÚOHS-05985/2026/500
výkonu uvedeným v § 11 zákona o advokacii. Obsah předmětné role tak, jak je popsána
zadavatelem, je dle názoru Úřadu zaměřen na procesní a funkční analýzu netrestní agendy
státního zastupitelství v souvislosti s návrhem a implementací informačního systému.
Z pohledu Úřadu jde tedy o činnost konzultační, analytickou a metodickou, jejímž účelem je
zachycení procesů, jejich modelace a přenos do struktury informačního systému. Procesní
analytik v této roli zajišťuje spíše činnosti spočívající v mapování a pochopení netrestních
procesů státního zastupitelství, jejich převod do funkčních a systémových požadavků
a identifikaci legislativních a procesních povinností, které je třeba v informačním systému
zohlednit. Tato činnost není právním poradenstvím, nevede k řešení individuálních právních
věcí a nesměřuje k zastupování či ochraně práv zadavatele. Role představuje odborného
konzultanta, jehož úkolem je zajistit, aby informační systém správně reflektoval procesy
či agendy netrestní působnosti státního zastupitelství. Nejedná se tedy o výkon advokacie
ve smyslu zákona o advokacii. Zákon o advokacii nijak nebrání advokátovi v tom, aby vykonával
další odborné nebo podnikatelské činnosti, pokud tyto činnosti nejsou výkonem advokacie
a nejsou v rozporu s jinými povinnostmi advokáta. Konzultační a procesně-analytické služby
poskytované v rámci vývoje informačního systému mezi takové činnosti nepochybně spadají.
Zadavatel svůj požadavek nevymezil jako požadavek na poskytování právních služeb ani na to,
aby činnost byla poskytována výhradně prostřednictvím advokáta, když splnění kvalifikace je
možné rovněž prostřednictvím osoby působící mimo režim výkonu advokacie.
211. Otázka, zda tato osoba skutečně splňuje zadavatelem stanovené požadavky na vzdělání
a odbornou praxi není mezi stranami sporná. Navrhovatel nesměřuje svou námitku proti
rozsahu či kvalitě předložených zkušeností ani proti splnění kvalifikačních předpokladů této
osoby po věcné stránce, ale výhradně proti možnosti touto osobou kvalifikaci prokazovat
z hlediska jejího postavení advokáta. Úřad má i s ohledem na informace obsažené v oznámení
o výběru za prokázané, že [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2] požadavky dle zadávací dokumentace
splnil.
212. Úřad v souvislosti s tvrzeními navrhovatele týkajícími se prokazovaní technické kvalifikace
prostřednictvím [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2] dále uvádí, že nesouhlasí se stanoviskem
navrhovatele, že zadavatel v rozhodnutí o námitkách formálně částečně vyhověl námitkám,
když uznal, že [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2] jakožto společník nemůže vykonávat advokacii
pod svým jménem a poddodavatelem měla být advokátní kancelář a měl tak přijmout opatření
k nápravě a oznámení o výběru zrušit. Úřad k tomu uvádí, že pro posouzení, zda zadavatel
námitkám vyhověl (zcela či částečně), je rozhodující věcný výsledek posouzení napadeného
úkonu, nikoli izolované dílčí názory či doplňující úvahy zadavatele obsažené v rozhodnutí
o námitkách. Námitka navrhovatele směřovala proti tomu, že vybraný dodavatel neprokázal
splnění technické kvalifikace u pozice právní specialista (procesního analytika) - netrestní
působnost státního zastupitelství, resp. že toto splnění jednoznačně nevyplývá ze zprávy
o hodnocení nabídek. Předmětem sporu tedy bylo splnění kvalifikačního požadavku jako
takového, nikoli kvalifikace konkrétních osob uvedených na této pozici. Zadavatel v rozhodnutí
o námitkách nedospěl k závěru, že technická kvalifikace nebyla splněna. Naopak výslovně
setrval na závěru, že požadavek na danou pozici byl splněn, a to s ohledem na [TITUL, JMÉNO,
PŘÍJMENÍ] uvedenou vybraným dodavatelem pro tuto roli. Skutečnost, že zadavatel současně
dal navrhovateli za pravdu, že [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2] jakožto společník nemůže
vykonávat advokacii jako samostatný advokát, nepředstavuje uznání nesplnění kvalifikace, ale
pouze dílčí vyjádření k postavení jedné z osob. Zadavatel tedy nezpochybnil výsledek
51
Č.j.: ÚOHS-05985/2026/500
posouzení kvalifikace, tj. že vybraný dodavatel disponuje osobou splňující požadavky na danou
pozici, a z tohoto důvodu ani nepřistoupil k přijetí jakéhokoli opatření k nápravě. Za této
situace nelze dovodit, že by námitkám bylo byť jen částečně vyhověno ve smyslu § 245 zákona.
Úřad proto nepřisvědčuje názoru navrhovatele, že samotné konstatování zadavatele týkající
se [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2] automaticky zakládalo povinnost opatření k nápravě přijmout.
213. Úřad tedy konstatuje, že v případě [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ] neshledal důvodné pochybnosti
o tom, že by požadovanou praxi v právních oblastech vymezených zadávací dokumentací
fakticky nedisponovala. Současně však Úřad připouští, že způsob, jakým byla praxe této osoby
zachycena ve zprávě o hodnocení nabídek, nebyl zcela podrobný ve vztahu ke všem dílčím
právním odvětvím výslovně uvedeným v zadávací dokumentaci. Z dokumentace o zadávacím
řízení zároveň vyplývá, že vybraný dodavatel pro tutéž pozici uvedl rovněž [TITUL, JMÉNO,
PŘÍJMENÍ 2], v jehož případě popis požadované praxe přesně odrážel požadavky stanovené
zadávací dokumentací a není důvod se domnívat, že by zadavatelem stanovené požadavky
nebyly splněny. I pokud by tedy Úřad přistoupil na výklad navrhovatele a považoval popis
praxe [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ] ve zprávě o hodnocení nabídek za nedostatečný, nic by to
neměnilo na skutečnosti, že vybraný dodavatel splnil požadavky zadavatele na prokázání
technické kvalifikace prostřednictvím [TITUL, JMÉNO, PŘÍJMENÍ 2]. Případné nedostatky v
míře podrobnosti popisu praxe jedné z osob v rámci zprávy o hodnocení nabídek tak nemohly
mít vliv na posouzení splnění předmětné části kvalifikace vybraného dodavatele jako celku.
214. S ohledem na výše uvedené tak Úřad v této části uzavírá, že postup zadavatele při posouzení
splnění technické kvalifikace vybraného dodavatele ani v této části není v rozporu se zákonem.
K tvrzené nezákonnosti postupu zadavatele při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny
215. Navrhovatel ve svém návrhu rovněž rozporuje postup zadavatele týkající se posouzení MNNC.
Navrhovatel v souvislosti s tím mj. uvádí, že oznámení o výběru ani rozhodnutí o námitkách
neobsahují takové konkrétní a úplné informace o posouzení MNNC, které by mu umožnily
ověřit, jak vybraný dodavatel dosáhl nabídkové ceny, kterou navrhovatel považuje
za nedostačující k realizaci požadovaného plnění. Navrhovatel se navíc domnívá,
že odůvodnění MNNC je v přímém rozporu se zadávací dokumentací.
216. Úřad na tomto místě obecně uvádí, že § 28 odst. 1 písm. o) zákona definuje mimořádně nízkou
nabídkovou cenu jako nabídkovou cenu nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení,
které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Jak vyplývá z § 113
odst. 1 zákona, je povinností zadavatele provést posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny
před odesláním oznámení o výběru dodavatele. Z uvedeného je zřejmé, že posouzení
z hlediska mimořádně nízké nabídkové ceny je obligatorní úkon zadavatele a je třeba
ho provést vždy alespoň ve vztahu k vybranému dodavateli. Úřad dále uvádí, že v případě, kdy
zadavatel vyhodnotí nabídkovou cenu účastníka zadávacího řízení jako mimořádně nízkou,
tj. získá o reálnosti jím předložené ceny pochybnosti, je jeho povinností postupovat podle
§ 113 odst. 4 zákona a vyžádat si od takového účastníka písemné zdůvodnění způsobu
stanovení jeho nabídkové ceny, přičemž v žádosti musí po účastníkovi požadovat potvrzení
skutečností podle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, tj. že při plnění veřejné zakázky zajistí
dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné
zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících
52
Č.j.: ÚOHS-05985/2026/500
se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a že neobdržel
neoprávněnou veřejnou podporu.
217. Dle § 113 odst. 5 zákona pak musí účastník zadávacího řízení ve zdůvodnění mimořádně nízké
nabídkové ceny potvrdit výše uvedené skutečnosti, tj. skutečnosti podle § 113 odst. 4 písm. a)
a b) zákona a dále může MNNC odůvodnit zejména prostřednictvím ekonomických aspektů
výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod, použitých technických
řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, které má pro plnění veřejné zakázky k dispozici,
nebo originality stavebních prací, dodávek nebo služeb.
218. Úřad shrnuje, že ze shora uvedeného je tedy zřejmé, že smyslem právní úpravy týkající
se mimořádně nízké nabídkové ceny je identifikovat nabídky, které na straně zadavatele
vzbuzují oprávněné pochybnosti o tom, zda daný účastník zadávacího řízení bude schopen
za takto nabídnutou cenu předmět veřejné zakázky řádně splnit. Zákon prostřednictvím
tohoto institutu chrání zadavatele před situací, kdy by byl nucen uzavřít smlouvu s účastníkem,
který by nebyl schopen plnění veřejné zakázky za jím nabídnutou cenu poskytnout vůbec,
případně by jej nebyl schopen poskytnout řádně. Současně institut MNNC plní v zákonem
vymezených případech funkci ochrany veřejného zájmu. Jedná se o případy, kdy je důvodem
MNNC nedodržování povinností dodavatelů vyplývajících z právních předpisů vztahujících
se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv
vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou na plnění veřejné zakázky podílet, případně
obdržení neoprávněné veřejné podpory. V uvedených případech existuje veřejný zájem
na tom, aby veřejné zakázky za daných okolností plněny nebyly, a proto je volnost zadavatelů
ve vztahu k využití institutu MNNC v takových případech do značné míry omezena. Ve všech
ostatních případech je vyhodnocení rizika vyplývajícího z přítomnosti MNNC v nabídce
dodavatele na zadavateli. Shora uvedená ochrana zadavatele tak není absolutní,
tzn. ustanovení zákona vztahující se k institutu MNNC zadavatele nenutí, aby byl chráněn
„proti své vůli“ (viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně č. j. 31 Af 9/2019-83 ze dne
5. 8. 2020). Za předpokladu, že ze zdůvodnění MNNC vyplyne, že nabídková cena účastníka
zadávacího řízení je mimořádně nízká z důvodu porušování povinností uvedených v § 113 odst.
4 písm. a) zákona nebo z důvodu veřejné podpory a účastník není schopen na výzvu zadavatele
prokázat, že tato byla poskytnuta v souladu s předpisy Evropské unie, případně zdůvodnění
MNNC neobsahuje potvrzení skutečností dle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, stíhá
zadavatele podle § 113 odst. 6 zákona povinnost takového účastníka z účasti v zadávacím
řízení vyloučit, tj. vyloučení je za daných okolností obligatorní. Ve všech ostatních případech
je v souladu s § 48 odst. 4 zákona potenciální vyloučení účastníka zadávacího řízení
v souvislosti s posouzením jeho MNNC pouze na úvaze zadavatele.
219. V dalším Úřad sděluje, že pochybnosti o MNNC, resp. o reálnosti nabídkové ceny, mohou být
na straně zadavatele vyvolány dvěma způsoby. Předně k těmto pochybnostem může zadavatel
dospět sám, např. v důsledku toho, že nabídková cena jednoho z účastníků zadávacího řízení
je markantně nižší než nabídkové ceny zbývajících účastníků. Je však třeba mít na paměti,
že vztah nabídkové ceny k nabídkovým cenám ostatních účastníků zadávacího řízení, popř.
vztah nabídkové ceny k předpokládané hodnotě veřejné zakázky, může být pouhým vodítkem
k závěru, zda se jedná, či nejedná o MNNC, neboť jak vyplývá z definice MNNC v § 28 odst. 1
písm. o) zákona, posouzení nabídkové ceny musí být vždy provedeno ve vztahu k předmětu
veřejné zakázky. Druhým způsobem, jak zadavatel může získat pochybnosti o reálnosti
53
Č.j.: ÚOHS-05985/2026/500
nabídkové ceny, je pak upozornění na tuto skutečnost „zvenčí“, tj. typicky prostřednictvím
konkrétního podání od jiného účastníka zadávacího řízení. I v takovém případě, kdy
je zadavatel na možnost výskytu MNNC upozorněn námitkami, nicméně může setrvat na svém
závěru, že nabídková cena není mimořádně nízkou, je však povinen v daném případě
rozhodnutí o námitkách dostatečně a transparentně odůvodnit a v tomto kontextu
se přezkoumatelně vypořádat s namítanými skutečnostmi vč. případně tvrzených
obligatorních důvodů pro vyloučení účastníka ze zadávacího řízení. K tomu lze dokázat
na rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0207/2024/VZ, č. j. ÚOHS-06496/2025/163
ze dne 20. 2. 2025 či rozhodnutí Úřadu sp. zn. S0220/2025/VZ, č. j. ÚOHS-20695/2025/500
ze dne 4. 6. 2025, ve kterých bylo konstatováno, že „[n]apadl-li navrhovatel svými námitkami
řádné posouzení MNNC v otázce obligatorního důvodu vyloučení, pak bylo s ohledem
na zásadu transparentnosti žádoucí vypořádat tyto námitky tak, aby na jejich základě
zadavatel pochybnosti navrhovatele rozptýlil.“ Zároveň je však třeba v obecnosti uvést, že míra
detailu přezkumu tvrzených skutečností zadavatelem by měla korelovat s konkrétností nebo
naopak stručností námitek účastníka zadávacího řízení.
220. S ohledem na výše uvedené informace se Úřad zabýval tím, zda zadavatel v projednávaném
případě při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny postupoval v souladu se zákonem,
tj. zda identifikoval pochybnosti o reálnosti nabídkové ceny, využil zákonný mechanismus
objasnění podle § 113 zákona, vyžádal si od vybraného dodavatele písemné zdůvodnění
včetně potvrzení skutečností podle § 113 odst. 4 písm. a) a b) zákona, toto zdůvodnění věcně
posoudil a své úvahy o přijatelnosti nabídkové ceny přezkoumatelným a transparentním
způsobem zachytil v dokumentaci o zadávacím řízení, a dále zda byly či nebyly dány okolnosti
zakládající povinnost obligatorního vyloučení účastníka zadávacího řízení, resp. vybraného
dodavatele podle § 113 odst. 6 zákona.
221. Ve vztahu k postupu zadavatele v šetřeném případě Úřad konstatuje, že z dokumentace
o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel nabídkovou cenu vybraného dodavatele či její dílčí
části i s ohledem na námitky podané v rámci zadávacího řízení identifikoval jako mimořádně
nízké, a proto před oznámením o výběru postupoval podle § 113 odst. 4 zákona a vyžádal si její
písemné zdůvodnění. MNNC byla identifikována mj. z důvodu, že někteří členové realizačního
týmu mají nezvykle nízký počet alokovaných člověkodní za jeden měsíc poskytování služeb
podpory a údržby.
222. Úřad se vzhledem k identifikaci nabídkové ceny jako mimořádně nízké v první řadě zabýval
otázkou, zda byly v šetřeném případě dány důvody pro obligatorní vyloučení vybraného
dodavatele podle § 113 odst. 6 zákona, resp. zda se jimi zadavatel řádně zabýval. Z informací
vyplývajících z dokumentace o zadávacím řízení Úřad ověřil, že v žádosti o písemné vyjádření
MNNC zadavatel výslovně požádal vybraného dodavatele o potvrzení skutečností dle § 113
odst. 4 písm. a) a b) zákona, tj. že dodavatel při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování
povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož
i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří
se budou podílet na plnění veřejné zakázky, a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu,
čímž mělo být mj. ověřeno, zda nebyly naplněny obligatorní důvody vyloučení vybraného
dodavatele v souvislosti s MNNC. V návaznosti na tuto žádost vybraný dodavatel zadavateli
potvrdil, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních
předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a
54
Č.j.: ÚOHS-05985/2026/500
kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné
zakázky, a že neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu, přičemž navrhovatelem tato
skutečnost ani není zpochybňována. S ohledem na uvedené má tak Úřad za prokázané, že
nebyly naplněny důvody pro obligatorní důvody vyloučení vybraného dodavatele z důvodu
MNNC dle § 113 odst. 6 zákona a nebyla tak dána povinnost zadavatele vybraného dodavatele
bez dalšího vyloučit.
223. Úřad se dále zabýval tím, jak zadavatel postupoval při ověření dalších skutečností týkajících
se MNNC. Z dokumentace o zadávacím řízení bylo zjištěno, že zadavatel ve vztahu k MNNC při
posuzování nabídky posuzoval, jakým způsobem dodavatel rozvrhl předpokládanou
náročnost, resp. zapojení jednotlivých rolí pro různé fáze plnění, neboť dospěl k závěru,
že dodavatel pro některé role v některých etapách plnění veřejné zakázky počítá s nezvykle
malým zapojením jednotlivých pracovníků zastávajících příslušné role, resp. že někteří členové
realizačního týmu mají nezvykle nízký počet alokovaných člověkodní za jeden měsíc
poskytování služeb podpory a údržby. V souvislosti s tím proto zadavatel požádal vybraného
dodavatele o objasnění, jak je možné plnit veřejnou zakázku za stanovenou nabídkovou cenu
a v požadované kvalitě, když dodavatel počítá s nestandardně malým rozsahem zapojení své
pracovní síly, resp. konkrétních rolí. Z objasnění vybraného dodavatele bylo zjištěno, že tento
potvrdil reálnost nabídkové ceny tvrzením, dle kterého činnosti některých členů realizačního
týmu budou v určité etapě (buď v etapě podpora a údržba nebo v etapě rozvoj) realizovány
v rámci činnosti jiného ze členů realizačního týmu (např. činnosti osoby v roli hlavního business
analytika budou v etapě podpora a údržba plně poskytovány adekvátně kvalifikovanou osobou
v pozici IT specialista), potažmo práce některých členů realizačního týmu má být zahrnuta
v měsíční paušální sazbě (např. specialista na elektronické písemnosti). Z dokumentace
o zadávacím řízení vyplývá, že zadavatel toto vysvětlení vybraného dodavatele vyhodnotil jako
dostačující, neboť z něj dovodil, že nízký rozsah zapojení některých rolí v určitých fázích plnění
není důsledkem nereálnosti nabídkové ceny či podhodnocení pracnosti plnění, ale odlišného
organizačního a personálního modelu zajištění služeb. Zadavatel tedy na základě
poskytnutého objasnění neshledal že by plnění veřejné zakázky za nabídnutou cenu nebylo
reálné. Takový postup zadavatele Úřad považuje za postup odpovídající § 113 zákona.
224. Úřad současně konstatuje, že právě uvedený způsob vysvětlení MNNC – tedy skutečnost, že
v určitých fázích mohou být činnosti některých rolí zajišťovány jiným členem realizačního týmu
– se stal základem další námitky navrhovatele, podle níž měl zadavatel tímto přístupem
postupovat v rozporu se zadávacími podmínkami, resp. měl tím porušení zadávacích
podmínek připustit. Navrhovatel v této souvislosti namítá, že zadávací dokumentace stanovila
pravidlo, že jedna osoba nemůže vykonávat více pozic, a že připuštění nahrazování rolí je tak
v rozporu se zadávacími podmínkami. Úřad v souvislosti s touto dílčí námitkou navrhovatele
uvádí následující.
225. Zadávací dokumentací bylo mj. stanoveno, že zadavatel vzhledem k předmětu veřejné zakázky
a počtu požadovaných pozic uvádí, že jedna osoba nemůže zastávat současně více pozic.
Zadávací dokumentace však tímto primárně regulovala, aby nedocházelo ke kumulaci více rolí
u jedné osoby v rámci personálního zajištění zakázky, tedy aby jedna osoba nebyla současně
formálně ustanovena jako nositel více rolí. Úřad se neztotožňuje s výkladem navrhovatele,
podle něhož skutečnost, že v určitých fázích plnění mohou být některé činnosti zajišťovány
jiným členem realizačního týmu, automaticky znamená porušení zadávací podmínky, dle níž
55
Č.j.: ÚOHS-05985/2026/500
jedna osoba může vykonávat pouze jednu roli. Ze zadávací dokumentace vyplývá, že účelem
bylo vymezit požadovanou strukturu realizačního týmu z hlediska stanovených rolí
a kvalifikačních předpokladů osob, které je budou zastávat, a zabránit kumulaci rolí u jedné
osoby. Vybraný dodavatel požadovanou strukturu realizačního týmu naplnil, jednotlivé role
obsadil osobami s požadovanou kvalifikací a existenci těchto osob v týmu zadavatel v rámci
posouzení nabídky nijak nezpochybnil. Zadávací dokumentace však současně nestanovila
přesnou míru zapojení jednotlivých osob ani nevyhradila jednotlivé typy dílčích činností
výlučně konkrétním rolím bez možnosti jejich zajištění jiným členem týmu s odpovídající
kvalifikací. Navrhovatel ve své argumentaci směšuje pojem „role“ jakožto funkčního
a odpovědnostního postavení osoby v rámci realizačního týmu s pojmem jednotlivých dílčích
činností, které jsou v rámci plnění veřejné zakázky vykonávány. Skutečnost, že určitý úkol
vykoná osoba zařazená do jiné role, pokud její odborná kvalifikace takový postup umožňuje,
sama o sobě neznamená, že by tato osoba zastávala jinou roli ve smyslu zadávacích podmínek.
Taková osoba nadále zůstává členem týmu v rámci své role, splňuje pro ni stanovené
kvalifikační požadavky a pouze je v rámci realizace plnění efektivně využita i pro činnosti, které
zadávací dokumentace výslovně nevyhradila výlučně jiné roli. Z objasnění mimořádně nízké
nabídkové ceny přitom vyplývá, že rozdíl v cenové úrovni nabídky vybraného dodavatele je
mimo jiné důsledkem odlišné koncepce nabídkové ceny a jiného rozdělení činností mezi členy
realizačního týmu, včetně využití méně nákladných osob tam, kde je jejich kvalifikace pro dané
činnosti dostatečná. Takový postup představuje legitimní organizační model plnění, který
zadávací dokumentace výslovně nezakazovala. Úřad proto ve vztahu k této dílčí námitce
navrhovatele uzavírá, že skutečnost, že vybraný dodavatel v rámci vysvětlení mimořádně nízké
nabídkové ceny uvedl možnost zajištění některých činností jinými členy týmu s odpovídající
kvalifikací, není v rozporu se zadávacími podmínkami.
226. Úřad s ohledem na výše uvedené uzavírá, že zadavatel při posouzení mimořádně nízké
nabídkové ceny vybraného dodavatele postupoval v souladu se zákonem, když identifikoval
pochybnosti o reálnosti nabídkové ceny ve vztahu k předmětu plnění, využil postup podle
§ 113 zákona, vyžádal si písemné objasnění způsobu stanovení nabídkové ceny, které
akceptoval, a svůj postup a informace o přijatelnosti nabídkové ceny zachytil
přezkoumatelným a transparentním způsobem v dokumentaci o zadávacím řízení.
227. Úřad na tomto místě pro úplnost uvádí, že v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, jakož
i judikaturou správních soudů, nenáleží do jeho pravomoci přezkoumávat samotnou věcnou
správnost závěrů zadavatele o tom, zda nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou
cenu, či nikoli. Úkolem Úřadu je přezkoumat, zda zadavatel při posuzování nabídek
a při případném vyžádání zdůvodnění MNNC postupoval v souladu se zákonem, zejména zda
svůj postup řádně odůvodnil a nejednal zjevně nepřiměřeně či diskriminačně. Jak opakovaně
judikoval NSS např. v rozsudku č. j. 1 As 102/2013-123, Úřad nemá kompetenci
přehodnocovat skutkové závěry zadavatele učiněné při hodnocení ekonomických aspektů
nabídky, pokud tento postup nevykazuje znaky libovůle či zjevného vybočení ze zákonných
mezí.
Závěr
228. Na základě všech zjištění a skutečností uvedených v odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad
ve věci části návrhu navrhovatele ze dne 15. 12. 2025 rozhodl o jeho zamítnutí podle § 265
56
Č.j.: ÚOHS-05985/2026/500
písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, jak je
uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
57
Č.j.: ÚOHS-05985/2026/500
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu
pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –
Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, Černá Pole, 604 55 Brno. Rozklad proti výroku
I. tohoto rozhodnutí nemá podle § 76 odst. 5 správního řádu odkladný účinek. Včas podaný rozklad
proti výroku II. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná
v řízení o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona činí výhradně prostřednictvím datové
schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1.
Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, Vyšehradská 427/16, 128 00 Praha 2
2.
Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., Helfertova 2040/13, 613 00 Brno
3.
O2 IT Services s.r.o., Za Brumlovkou 266/2, 140 00 Praha 4
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
58