Pokud by se však i přesto skutečně jednalo o provozní okolnosti u zadavatele reálně panující,
nelze k takovému stavu nevědomosti přihlížet jako k nezměnitelné objektivní skutečnosti,
kterou by snad zadavatel nemohl ovlivnit. Naopak, pokud si tyto informace o vlastním provozu
neumí opatřit ani sám zadavatel, nemůže legitimně očekávat a požadovat, aby i sebelepší
profesionál mezi dodavateli dané informace získal ze něj.
159. Z výše uvedeného však vyplývá, že i dle znění stávající smlouvy zadavatel například též provádí
(alespoň by měl) inventarizaci majetku, vykonává kontroly dodávek prádla, a především je to
právě zadavatel a jeho zaměstnanci, kdo veškeré dílčí objednávky prádla na jednotlivých
odděleních zadavatele vytváří, a tedy musí mít předmětné informace v určité formě
k dispozici. Uvedené zadavatel nakonec sám potvrzuje v odpovědi na dotaz 4) Úřadu v rámci
usnesení k poskytnutí stanoviska, ve které mimo jiné uvedl, že určitými agregovanými údaji
disponuje, avšak tyto údajně nejsou průběžně aktualizované a verifikované tak, aby z nich bylo
možné spolehlivě a závazně dovodit konkrétní kusové objemy pro každou položku prádla
pro jednotlivé etapy a jednotlivé kliniky.
160. Zadavatel však nelogicky a nepřiléhavě dovozuje, že jakékoliv poskytnutí podrobnějších
informací by muselo nezbytně být formou stanovení závazných kusových objemů
pro konkrétní etapy/pracoviště. Takto přísný požadavek však z ničeho nevyplývá, zároveň není
vyžadován ani navrhovatelem a ani tímto směrem nelze chápat toto rozhodnutí Úřadu. Jedná
se tak pouze o to, že stejným způsobem jako nyní zadavatel poskytl celkové roční
předpokládané údaje (také se dle zadávací dokumentace a znění návrhu smlouvy výslovně
nejedná o závazné kusové údaje), mohl zadavatel obdobně poskytnout více předpokládaných
údajů, tj. údajů vycházejících z reálné historické, resp. aktuální praxe, případně upravit tyto
údaje o předpokládaný výhled do budoucna. Obdobně ostatně zadavatel postupoval též
v případě údajů zprostředkovaných v příloze č. 4 zadávací dokumentace o počtu lůžek a počtu
zaměstnanců, u kterých se též nejedná o smluvně závazné (neměnné) údaje, ale o historické,
resp. aktuální bližší informace o skutečném reálném provozním prostředí zadavatele.
Jak se však ukázalo v tomto přezkumném řízení, i tyto údaje zadavatel poskytl velmi nejasným
a vnitřně rozporným způsobem (viz níže).
36
Č.j.: ÚOHS-09595/2026/500
161. Na tomto místě pak Úřad zdůrazňuje, že vymezení předmětu plnění veřejné zakázky obecně
závisí výlučně na uvážení zadavatele, který je schopen nejlépe definovat své potřeby, přičemž
úlohou Úřadu není v tomto smyslu suplovat roli zadavatele. K tomu však Úřad rovněž dodává,
že za jednoznačné, správné a úplné vymezení předmětu veřejné zakázky nese odpovědnost
pouze zadavatel, který zároveň musí nést případné negativní důsledky plynoucí ze způsobu
jeho stanovení. Úřad tedy není v takové pozici, aby zadavateli diktoval, jakým způsobem má
či nemá zadávací podmínky stanovit, je však v jeho gesci přezkoumání, zda při jejich stanovení
postupoval v souladu se zákonem. V šetřeném případě má tak Úřad za to, že zadavatel
formuloval předmět veřejné zakázky nedostatečným způsobem, jelikož potenciálním
dodavatelům neposkytl klíčové informace stran předmětného plnění tak, aby si mohli učinit
jasnou představu o množství požadovaných dodávek systémového prádla pro zavedení služby
ve stanových lhůtách, a tedy, aby byli schopni kvalifikovaně posoudit, zda je v jejich
možnostech za stanovených podmínek z jejich pohledu plnění veřejné zakázky realizovatelné,
přičemž uvedená nejistota mohla dodavatelům bezdůvodně zabránit (a minimálně v případě
navrhovatele společně s dalšími důvody zabránila) v účasti v zadávacím řízení na citovanou
veřejnou zakázku.
162. K návaznosti na výše uvedené Úřad opakuje, že je pro schopnost dodavatelů podat nabídku
klíčové, aby si mohli udělat alespoň rámcovou představu ohledně skutečnosti, kolik prádla
budou potřebovat zajistit/pořídit/dodat v závislosti na předpokladu požadovaného objemu
prádla dle jednotlivých klinik zadavatele tak, aby mohli plánovat jeho nákup a další logistiku.
Nemá se tak ze strany zadavatele jednat o poskytnutí přesných a do budoucna závazně
neměnných kusových objemů, ale pouze alespoň o informace o kapacitách jednotlivých klinik
tak, aby si byli dodavatelé schopni udělat konkrétní představu o rozsahu plnění předmětu
veřejné zakázky v potřebných podrobnostech.
163. Úřad chápe, že nelze po zadavateli spravedlivě požadovat, aby dopředu stanovil závazné
kusové objemy prádla pro jednotlivé etapy zavádění služby, avšak měl by být schopen
dodavatelům poskytnout alespoň informace o očekávatelném, pravděpodobném objemu
plnění. Obdobně zadavatel ostatně, jak již bylo výše zmíněno, učinil i v případě stanovení údaje
o předpokládaném počtu kusů za rok, kdy se též jedná jen o nezávazný předpokládaný odhad,
načež skutečný objem plnění bude odpovídat až reálným potřebám zadavatele vzniklým
v průběhu plnění veřejné zakázky.
164. Není tedy nutné, aby zadavatel závazně stanovil údaje o průběhu plnění na přesný počet kusů
jednotlivého prádla, jelikož je logické, že nelze, nebo lze jen minimálně velmi obtížně, uvedené
stanovit jednoznačně a závazně. Zadavatel však v tomto zadávacím řízení neposkytl
dodavatelům žádné konkrétnější informace, tedy ani žádné historické či aktuální údaje,
ze kterých by mohli dodavatelé dovodit alespoň předpoklad rozsahu a obsahu požadovaného
budoucího plnění tak, aby si mohli udělat základní představu o reálném očekávatelném
průběhu plnění a jeho rozsahu již při zavádění služby po jednotlivých etapách, přičemž
zadavatel dále neprezentuje ani žádné vlastní předpokládané údaje o tom, jakým způsobem
a v jakém rozsahu může plnění probíhat.
165. Úřad je dále toho názoru, že si lze za určitých okolností představit jako jednu z možností, jak
by mohl zadavatel k naplnění svých povinností dle ustanovení § 36 odst. 3 zákona přistoupit,
například uvedení přesných a konkrétních informací týkajících se počtu zaměstnanců i počtu
lůžek na jednotlivých klinikách zadavatele, které jsou předmětem plnění v každé etapě
37
Č.j.: ÚOHS-09595/2026/500
harmonogramu zavedení služby tak, aby si mohli dodavatelé udělat představu ohledně
skutečnosti, jakým způsobem je reálný provoz zadavatele dimenzován a současně mohli
z těchto údajů výše uvedené podstatné podmínky pro plnění služby dovodit (pokud by
z povahy věci u daného druhu prádla vyplývalo, že se jeho potřeba vztahuje právě
k příslušnému zaměstnanci či lůžku). Současná podoba zadávací dokumentace však takovéto
informace v jednoznačné, srozumitelné a pravdivé podobě neposkytuje, načež sám zadavatel
dále argumentuje tím, že na uvedené údaje naopak nemá být vůbec brán zřetel. K tomu Úřad
konstatuje, že i pokud by údaje o počtu zaměstnanců či počtu lůžek, pro které má být
konkrétní druh prádla poskytován, vzal v potaz, tak tento údaj v zadávací dokumentaci
v současné podobě není uveden buďto vůbec anebo nesrozumitelným a vnitřně rozporným
způsobem (viz níže), který transparentnost stanovených zadávacích podmínek naopak spíše
snižuje, neboť byly zadavatelem v zadávací dokumentaci uvedeny nepřesné a rozdílné údaje,
které uvedl na pravou míru až v rozhodnutí o námitkách, ve kterém (a dále také v rámci
vyjádření v reakci na usnesení Úřadu k poskytnutí stanoviska) sám potvrdil, že zadávací
dokumentace v tomto smyslu obsahuje nepravdivé či minimálně zavádějící údaje.
166. K argumentu zadavatele, že údaje týkající se počtu zaměstnanců a počtu lůžek jsou též ze své
povahy proměnlivé, a tedy v čase nestabilní, Úřad opakuje, že není nutné, aby zadavatel
stanovoval přesné fixní počty (stejně jako zadavatel nyní uvádí toliko předpokládaný počet
kusů za rok, kdy se též jedná jen o nezávazný odhad a skutečný objem plnění bude odpovídat
až reálnému průběhu), ale je naopak právě z důvodu jejich proměnlivosti a nestabilnosti o to
důležitější, poskytnout dodavatelům co nejvíce informací, aby si mohli udělat reálnou
představu o obsahu a rozsahu plnění, tedy aby měli dodavatelé alespoň rámcovou představu
o organizačním uspořádání zadavatele, a to proto, aby se s co největší mírou
pravděpodobnosti byli schopni připravit na realizaci předmětu plnění, což má také vliv
na strategické plánování dodavatelů spočívající v pořizování jednotlivých objemů
požadovaných druhů prádla, které budou muset být dodavatelem ve stanovených lhůtách
zajištěny/dodány. K tomu Úřad nad rámec již uvedeného pouze pro ilustraci též dodává, že
také nepřehlédl, že podrobnějšího stanovení počtu lůžek bylo zadavatelem učiněno například
v zadávacím řízení z roku 2015 na totožný předmět plnění, ve kterém zadavatel v rámci přílohy
č. 7b „Počet lůžek“ zadávací dokumentace definoval konkrétní počty lůžek na jednotlivých
klinikách zadavatele.
167. Z hlediska počtu zaměstnanců dále Úřad konstatuje, že alespoň obecné údaje o jejich počtu
byly sice součástí přílohy č. 4 zadávací dokumentace, avšak jak sám navrhovatel upozorňuje,
zde byly zadavatelem uvedeny rozporuplné údaje, k jejichž objasnění dále Úřad vyzval
zadavatele prostřednictvím bodu 3) usnesení k poskytnutí stanoviska (viz bod 61. odůvodnění
tohoto rozhodnutí).
168. V rámci svého vyjádření v reakci na usnesení k poskytnutí stanoviska zadavatel
na předmětnou otázku Úřadu mimo jiné uvedl, že se nejedná o rozporuplné údaje, ale pouze
o použití tří různých významově odlišných údajů, načež dále konstatoval, že počty
zaměstnanců (ani počty lůžek) pak dle zadavatele nevstupují do způsobu výpočtu nabídkové
ceny, a tudíž nejsou pro zpracování nabídky určujícími údaji s tím, že i pokud by zadávací
dokumentace neobsahovala žádné údaje o počtu zaměstnanců, neznamenalo by to,
že zadávací podmínky jsou neúplné či že dodavatelé nejsou schopni stanovit nabídkovou cenu.
38
Č.j.: ÚOHS-09595/2026/500
169. K předmětnému argumentu zadavatele, že počty zaměstnanců (ani počty lůžek) nevstupují
do způsobu výpočtu nabídkové ceny, Úřad uvádí, že tuto skutečnost ani navrhovatel ani Úřad
nezpochybňuje. V právě šetřené věci však nejde jen o samotné podání nabídky z pohledu
schopnosti potenciálních dodavatelů stanovit nabídkovou cenu, ale především o to, že pro
samotné rozhodnutí ohledně podání nabídky a jejího zpracování je nutné mít k dispozici
informace i k dalším aspektům plnění, jako je skutečnost, dle jakých podmínek bude předmět
veřejné zakázky plněn a v jakém rozsahu bude dodavatel zavázán k zavedení služby v daných
lhůtách.
170. Zadavatel pak, jak bylo výše uvedeno, dodavatelům poskytl pouze obecný, nadto rozporuplný
údaj o počtu zaměstnanců zadavatele, ke kterému Úřad uvádí, že tento údaj byl zadavatelem
stanoven značně netransparentně, a to z následujících důvodů. V rámci přílohy č. 4 zadávací
dokumentace zadavatel u parametru „počet lůžek/počet zaměstnanců“ uvedl údaj 2 799,
avšak v komentáři k příslušné buňce souboru ve formátu excel byly dále uvedeny počty
určitých druhů zaměstnanců zadavatele (např. praktické sestry, farmaceuti atp.), jejichž
součet však odpovídal počtu 2 514 zaměstnanců celkem, a to bez jakéhokoliv dalšího
vysvětlení ze strany zadavatele. Zadavatel však následně v rámci rozhodnutí o námitkách
ve vztahu k době pro zavedení služby uvedl, že tato je rozdělena tak, aby „byly tyto etapy –
z hlediska počtu personálu, který bude prádlo používat – přibližně stejné. Celkový počet těchto
zaměstnanců činí 1845 osob.“ Úřad upozorňuje, že tato informace v zadávací dokumentaci
obsažena nebyla, resp. v ní byly uvedeny výše popsané odlišné údaje.
171. Zadavatel však vnesl k předmětnému údaji o počtu zaměstnanců další pochybnost, a to tím,
že v rámci vyjádření k návrhu ve vztahu k výše uvedeným údajům vysvětlil, že „v příloze č. 4
zadávací dokumentace je uveden celkový počet zaměstnanců, avšak příslušná buňka tabulky
zároveň obsahuje komentář, který přesně vymezuje počet jednotlivých zaměstnanců, kteří
budou předmětné prádlo skutečně používat“.
172. K výše uvedenému tedy Úřad shrnuje, že zadávací dokumentace obsahuje na první pohled
toliko údaj o 2 799 osobách. Zadavatel v rámci rozhodnutí o námitkách uvedl, že se z hlediska
zaměstnanců, kteří budou prádlo skutečně používat, jedná o 1 845 osob. Ve vyjádření k návrhu
ale následně uvedl, že se má jednat o 2 514 osob, přičemž až v reakci na usnesení Úřadu
k poskytnutí stanoviska zadavatel ve svém vyjádření objasnil, že údaj 2 514 osob obsahuje také
THP zaměstnance, kteří však prádlo nevyužívají a údaj 1 845 tak vychází z údaje 2 514
po odečtení THP zaměstnanců. Skutečně tak bude předmětné prádlo používat daných 1 845
zaměstnanců. Úřad konstatuje, že vzhledem k právě uvedeným rozporům nemůže přisvědčit
argumentu zadavatele, že se má jednat pouze o použití tří různých údajů s odlišným
významem, a nikoliv o rozpor ve stanovených zadávacích podmínkách. Dle Úřadu je tedy
naopak zjevné, že tyto údaje byly zadavatelem v zadávací dokumentaci stanoveny zcela
netransparentním způsobem, jelikož jsou nesprávné a dále rozporné nejen navzájem, ale také
s tím, co zadavatel uvedl v rozhodnutí o námitkách a dále v průběhu správního řízení.
173. Úřad se dále věnoval také dalším rozporům zadávací dokumentace v souvislosti
s požadovaným rozsahem předmětu plnění dané služby, na které zadavatele upozornil v rámci
usnesení k poskytnutí stanoviska, a to konkrétně na rozpor údajů stanovených v příloze č. 1
zadávací dokumentace a v příloze č. 4 zadávací dokumentace, neboť ve zmíněné příloze č. 4
definující jednotlivé vlastnosti druhů prádla zcela chybí položka (řádek) týkající se druhu prádla
„šortky“, tj. položky s pořadovým číslem 16 dle přílohy č. 1 zadávací dokumentace
39
Č.j.: ÚOHS-09595/2026/500
s předpokládaným počtem 60 000 kusů za rok. Dalším rozporným údajem pak byla také
informace zadavatele ohledně předpokládaného počtu kusů za rok v předmětných přílohách
u položky s pořadovým číslem 2 „prostěradlo napínací“, u které byl v příloze č. 1 zadávací
dokumentace uveden údaj 11 000 ks a v příloze č. 4 zadávací dokumentace údaj 9 031 ks.
174. Zadavatel pak předmětné Úřadem zjištěné rozpory zadávací dokumentace v rámci poskytnutí
stanoviska vysvětlil jako administrativní pochybení. Dle názoru zadavatele pak konkrétně
položka „šortky“ byla uvedena v příloze č. 1 zadávací dokumentace a jelikož je součástí
oceňovací tabulky, měli dodavatelé povinnost ji nacenit. V důsledku této chyby nejsou
technické parametry této položky explicitně v příloze č. 4 zadávací dokumentace popsány, což
však dle názoru zadavatele samo o sobě nečiní zadávací podmínky neurčitými v rozsahu, který
by bránil podání nabídky či porovnatelnosti nabídek, neboť byla položka identifikována
v oceňovací tabulce a dodavatelé jsou profesionály v oboru, kteří standardně pracují
s typovými položkami prádla a v případě potřeby využívají institut žádosti o vysvětlení
zadávací dokumentace, který pro tyto položky využit nebyl. Zadavatel zde dále také uvedl, že
ani nesoulad předpokládaného počtu kusů u položky „prostěradlo napínací“ nemá vliv
na možnost zpracování nabídek ani na jednoznačné stanovení nabídkové ceny, neboť
pro účely kalkulace a hodnocení nabídky je rozhodný údaj v příloze č. 1 zadávací dokumentace.
Příloha č. 4 zadávací dokumentace pak dle jeho názoru plní primárně funkci specifikace
technických požadavků, nikoli cenotvorného podkladu, a případná odchylka v informativním
kusovém údaji v této příloze proto dle jeho názoru nemění skutečnost, že dodavatelé měli
k dispozici jednoznačný a jednotný základ pro ocenění a porovnání nabídek stanovený
v příloze č. 1 zadávací dokumentace. Zároveň zadavatel zdůrazňuje, že se jedná vždy
o předpokládaný počet prádla, takže i výše uvedený malý nesoulad v počtech nemůže mít
za následek netransparentnost zadávacích podmínek.
175. Úřad má však za to, že rovněž právě popsané rozpory a nesrovnalosti v zadávací dokumentaci
dokreslují, že v rozporu se zásadou transparentnosti zadavatel nevymezil zadávací podmínky
v podrobnostech potřebných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení a přenesl tak
odpovědnost za jejich správnost a úplnost na dodavatele, jelikož uvedené nesrovnalosti byly
objektivně způsobilé vyvolat nejasnost předmětných zadávacích podmínek.
176. Úřad tak nemůže přisvědčit ani argumentu zadavatele, že bylo naopak jasné, že měli
dodavatelé jednoznačně vycházet přednostně z údajů z přílohy č. 1 zadávací dokumentace,
protože ze zadávací dokumentace nikterak nevyplývá, že by údaj z přílohy č. 1 zadávací
dokumentace měl mít před údajem z přílohy č. 4 zadávací dokumentace přednost. Pouhá
skutečnost, že v příloze č. 1 zadávací dokumentace měli dodavatelé uvést hodnocený údaj, nic
takového neimplikuje. V návrhu smlouvy je naopak jasně uvedeno, že obě tyto přílohy budou
součástí smlouvy a shodně tak definují podmínky závazku.
177. K argumentu, že dodavatelé nepodali žádost o vysvětlení zadávací dokumentace Úřad
konstatuje, že jak již bylo v rámci obecných východisek uvedeno, je za správnost, úplnost
a jednoznačnost zadávací dokumentace odpovědný právě zadavatel a nemůže tak nedostatky
v zadávací dokumentaci klást k tíži dodavatelům.
178. V souvislosti s argumentem zadavatele, že jsou dodavatelé profesionálové v oboru
a nestanovení vlastností položky „šortky“ nemá vliv na schopnost podat nabídku, Úřad
40
Č.j.: ÚOHS-09595/2026/500
konstatuje, že další bližší šetření tohoto nedostatku nepovažoval za potřebné, když dospěl
k závěru o nezákonnosti zadávacích podmínek již na základě všech výše uvedených důvodů.
Závěr
179. V souhrnu tak dle přesvědčení Úřadu všechna výše uvedená pochybení zadavatele vedla
k tomu, že si potenciální dodavatelé nemohli učinit jasnou představu o tom, zda je možné
s ohledem na vymezený předmět plnění zajistit a pod hrozbou sankce garantovat dodání
požadovaného množství systémového prádla pro zavedení služby dle stanoveného časového
harmonogramu plnění, což mohlo mít dopad do tvorby nabídek, jelikož uvedená nejistota
mohla dodavatelům bezdůvodně zabránit v účasti v zadávacím řízení na veřejnou zakázku.
Výše popsané nejednoznačnosti v otázce vymezení předmětu veřejné zakázky nelze přitom
dle Úřadu považovat za okrajové či nepodstatné, neboť se dotýkají podstaty plnění předmětné
veřejné zakázky, a tedy naopak lze mít za to, že mohly mít zcela zásadní dopad na rozhodování
dodavatelů o účasti či neúčasti v zadávacím řízení.
180. Úřad dále akcentuje, že všemi výše zmíněnými informacemi, které zadavatel v rámci
zadávacích podmínek neposkytl, stávající dodavatel disponuje, a má tak extrémní informační
výhodu oproti všem ostatním potenciálním dodavatelům, kteří jsou tak z povahy věci svým
způsobem diskriminováni. Určité zvýhodnění vyplývá z povahy věci a je, jak mimo jiné
argumentuje zadavatel, přirozené, nicméně přijatelné je jen do té míry, kterou zadavatel není
schopen ovlivnit a není schopen saturovat množstvím informací, které potenciálním
dodavatelům poskytne.
181. Pochybení zadavatele je tudíž třeba spatřovat v tom, že tuto přirozenou výhodu stávajícího
dodavatele ještě umocnil tím, že v rámci zadávacího řízení neposkytl dostatečně určitě
informace o aktuálním a předpokládaném požadovaném množství systémového prádla
v takové podobě, aby si potenciální dodavatelé mohli učinit jasnou představu o budoucím
plnění předmětu veřejné zakázky, čímž udržuje informační asymetrii, která pro stávajícího
dodavatele nepochybně představuje reálnou konkurenční výhodu, aniž by se naopak, jak by
odpovídalo zásadě zákazu diskriminace, pokusil tuto (přirozenou) asymetrii odstranit,
resp. zmírnit. Zadavatel měl přitom podle názoru Úřadu reagovat na skutečnost, že stávající
dodavatel detailními informacemi o předmětném rámcovém objemu prádla disponuje, a měl
se pokusit o vytvoření takových podmínek, aby se i ostatní potenciální dodavatelé mohli
se stávajícím objemem prádla u zadavatele seznámit na potřebné úrovni.
182. K argumentu zadavatele, že skutečnost, že stávající dodavatel může disponovat požadovanou
detailní evidencí prádla, vychází z neodstranitelné asymetrie plynoucí z kontinuity plnění,
kterou nelze klást k tíži zadavatele a jejíž kompenzace by ve svém důsledku znamenala umělé
znevýhodnění stávajícího dodavatele, Úřad konstatuje, že se jedná o nepřiléhavou
argumentaci na danou situaci, neboť by v tomto případě vyrovnání informační asymetrie
nespočívalo v žádném znevýhodnění stávajícího dodavatele, ale toliko jen o zpřístupnění
evidence relevantních dat o realizovaných objednávkách/dodávkách, které vytvářejí a mají
k dispozici zaměstnanci zadavatele, všem potenciálním dodavatelům.
183. Úřad přitom nemůže opomenout skutečnost, že zadavatel v zadávacím řízení skutečně obdržel
pouze jedinou nabídku, a to od stávajícího dodavatele, což ve výše uvedeném kontextu
nepochybně podporuje závěr o tom, že ostatní potenciální dodavatelé nemuseli považovat
pouhou informaci o „předpokládaném počtu kusů/rok“ stanovenou zadavatelem v zadávací
41
Č.j.: ÚOHS-09595/2026/500
dokumentaci za dostatečnou pro zpracování a podání nabídek, přestože Úřad tuto skutečnost
šetřením provedeným ve správním řízení nemá za potvrzenou. Je však zřejmé, že minimálně
navrhovatel nepodal nabídku též právě z důvodu absence zásadních informací nezbytných
pro podání nabídky.
184. Uvedeným postupem se zadavatel dopustil porušení § 36 odst. 3 zákona ve spojení
se zásadami transparentnosti a zákazu diskriminace zakotvenými v § 6 odst. 1 a odst. 2 zákona,
neboť v zadávací dokumentaci nevymezil obsah a rozsah předmětu veřejné zakázky
v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatelů v zadávacím řízení a přenesl odpovědnost
za správnost a úplnost zadávacích podmínek na dodavatele, když neposkytl dostatečně určitě
informace o aktuálním a požadovaném počtu kusů systémového prádla tak, aby si potenciální
dodavatelé mohli učinit jasnou představu o budoucím plnění předmětu veřejné zakázky, tedy
o tom, zda je možné s ohledem na definovaný předmět plnění zajistit a pod hrozbou sankce
garantovat dodání požadovaného množství systémového prádla pro zavedení služby
dle stanoveného časového harmonogramu plnění, což mohlo mít dopad do tvorby nabídek,
jelikož uvedená nejistota mohla dodavatelům bezdůvodně zabránit v účasti v zadávacím řízení
na veřejnou zakázku.
185. S ohledem na vše výše uvedené proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto
rozhodnutí.
K dalším námitkám navrhovatele
186. Vzhledem k výše uvedenému Úřad uvádí, že se již podrobně nezabýval dalšími v návrhu
namítanými pochybeními, kterých se měl zadavatel ve vztahu ke stanovení zadávacích
podmínek v zadávacím řízení dopustit, neboť jejich šetření by nemohlo mít na konečné
rozhodnutí Úřadu vliv. Úřad tak postupuje v souladu s ustálenou rozhodovací praxí,
z níž lze vyvodit, že zkoumání dalších důvodů pro uložení nápravného opatření je nadbytečné,
existuje-li alespoň jeden oprávněný důvod. Takový postup v rámci přezkumu je nejen
v souladu s rozhodovací praxí Úřadu a správních soudů, ale je též v souladu se zásadou
procesní ekonomie. Je neúčelné, aby se Úřad věcně zabýval všemi důvody pro uložení
nápravného opatření a k prokázání či vyvrácení jejich existence prováděl např. rozsáhlé
dokazování, jež neúměrně zatíží účastníky řízení i Úřad a případně též nedůvodně prodlouží
průběh správního řízení.
K výroku II. tohoto rozhodnutí – uložení nápravného opatření
187. Podle § 263 odst. 3 věty první zákona platí, že stanoví-li zadavatel zadávací podmínky v rozporu
s tímto zákonem, Úřad uloží nápravné opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.
188. V případě, že jsou zadávací podmínky stanoveny v rozporu se zákonem, není v dané situaci
možné k dosažení nápravy protiprávního stavu uložit jiné nápravné opatření než nápravné
opatření spočívající ve zrušení zadávacího řízení.
189. Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel stanovil
zadávací podmínky zadávacího řízení v rozporu se zákonem, a došlo tedy k naplnění podmínky
dle § 263 odst. 3 zákona, je Úřad povinen rozhodnout o uložení nápravného opatření
spočívajícího ve zrušení zadávacího řízení.
190. S ohledem na výše uvedené skutečnosti tak Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření tak,
jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
42
Č.j.: ÚOHS-09595/2026/500
K výroku III. tohoto rozhodnutí – zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení
191. Podle § 263 odst. 8 zákona platí, že ukládá-li Úřad nápravné opatření s výjimkou zákazu plnění
smlouvy, zakáže zároveň zadavateli až do pravomocného skončení řízení uzavřít v zadávacím
řízení smlouvu; rozklad proti tomuto výroku nemá odkladný účinek.
192. Výše citované ustanovení zákona formuluje jako obligatorní součást rozhodnutí Úřadu
o uložení nápravného opatření (s výjimkou zákazu plnění smlouvy) rovněž výrok o tom, že
zadavatel až do pravomocného skončení správního řízení nesmí uzavřít smlouvu v zadávacím
řízení, přičemž tento výrok je účinný dnem vydání rozhodnutí (a tedy je účinný
i u nepravomocného rozhodnutí). Tento zákaz uzavřít smlouvu se ukládá z důvodu, aby se
zadavatel nemohl vyhnout splnění uloženého nápravného opatření uzavřením smlouvy
[s důsledky zastavení správního řízení dle § 257 písm. j) zákona] ještě před nabytím právní
moci rozhodnutí.
193. Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku II. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající
ve zrušení předmětného zadávacího řízení, uložil zároveň ve výroku III. tohoto rozhodnutí
zadavateli zákaz uzavřít smlouvu v předmětném zadávacím řízení, a to až do pravomocného
skončení tohoto správního řízení.
K výroku IV. tohoto rozhodnutí – náklady řízení
194. Podle § 266 odst. 1 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu, kterým se ukládá nápravné opatření
nebo zákaz plnění smlouvy, též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního
řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví Ministerstvo pro místní rozvoj
vyhláškou. Příslušná vyhláška č. 170/2016 Sb., o stanovení paušální částky nákladů řízení
o přezkoumání úkonů zadavatele při zadávání veřejných zakázek, stanoví v § 1, že paušální
částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, kterou je povinen zadavatel uhradit
v případě, že Úřad rozhodl o uložení nápravného opatření nebo zákazu plnění smlouvy, činí
30 000 Kč.
195. Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku II. tohoto rozhodnutí uložil nápravné opatření spočívající
ve zrušení předmětného zadávacího řízení, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady
řízení, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.
196. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo
19-24825621/0710, variabilní symbol 2025000998.
POUČENÍ
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu
pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže –
Sekce veřejných zakázek, třída Kpt. Jaroše 1926/7, 602 00 Brno. Včas podaný rozklad proti výrokům
I., II. a IV. tohoto rozhodnutí má odkladný účinek. Rozklad proti výroku III. tohoto rozhodnutí nemá
43
Č.j.: ÚOHS-09595/2026/500
podle § 263 odst. 8 zákona odkladný účinek. Rozklad a další podání účastníků učiněná v řízení
o rozkladu se podle § 261 odst. 1 písm. b) zákona zasílají Úřadu výhradně prostřednictvím datové
schránky nebo jako datová zpráva podepsaná uznávaným elektronickým podpisem.
otisk úředního razítka
Mgr. Markéta Dlouhá
místopředsedkyně
Obdrží
1. JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D., advokát, Anny Letenské 34/7, 120 00 Praha
2. Prádelna Kyselý, a.s., Vlasákova 333, 258 01 Vlašim
Vypraveno dne
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
44