Ústavní soud I.ÚS 1065/18 – Osoby oprávněné k přístupu do datové schránky

V ústavní stížnosti, podané k poštovní přepravě dne 21. března 2018, doručené Ústavnímu soudu dne 22. března 2018 a doplněné podáním ze dne 12. dubna 2018, stěžovatel podle ustanovení § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), navrhoval zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí. Stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, že napadené rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích bylo jemu přímo doručeno dne 22. ledna 2018.

Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu.

Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost je možno podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.

Takovým posledním procesním prostředkem, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje je v posuzované věci napadený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 23. listopadu 2017 č. j. 23 Co 320/2017-1212. Z vyžádaného potvrzení o dodání a doručení do datové schránky Okresního soudu v Chrudimi se podává, že předmětný rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích byl doručen opatrovníkovi stěžovatele JUDr. Petru Šádovi do datové schránky dne 8. ledna 2018 a oprávněná osoba se přihlásila ve smyslu § 8 odst. 1 až 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, dne 9. ledna 2018.

Za situace, kdy ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě dne 21. března 2018, stalo se tak evidentně po uplynutí dvouměsíční lhůty určené k podání ústavní stížnosti (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu), která uplynula v pátek dne 9. března 2018.

Z výše uvedeného je zřejmé, že ústavní stížnost proti napadeným rozhodnutím byla podána po lhůtě k tomu určené. Uvedená dvouměsíční lhůta k podání ústavní stížnosti, podmiňující vedle dalších požadavků možnost jejího věcného projednání, je nepřekročitelná a marné uplynutí této lhůty zákon o Ústavním soudu neumožňuje jakkoliv zhojit.

Z uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání odmítl.