Ústavní soud I.ÚS 1145/25

Ústavní stížnost, kterou se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozsudků, doručená Ústavnímu soudu dne 15. 4. 2025, nesplňuje náležitosti podle zákona o Ústavním soudu. Především není stěžovatel zastoupen advokátem, k rozhodnutí nebyla přiložena kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva a ústavní stížnost neobsahuje argumentaci (§ 30 odst. 1, § 72 odst. 6 a § 34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Ústavní stížnost však rovněž obsahuje neodstranitelný nedostatek procesních předpokladů řízení.

Dříve než Ústavní soud vyzval stěžovatele k odstranění vad návrhu, zabýval se včasností ústavní stížnosti. Podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který mu zákon k ochraně práva poskytuje. Stěžovatel v ústavní stížnosti tvrdí, že mu v záhlaví označený rozsudek Krajského soudu v Brně nebyl doručen, a dokonce že existuje ve dvou odlišných verzích. Ústavní soud si od Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou vyžádal doručenku předmětného rozsudku krajského soudu, z níž zjistil, že tento rozsudek byl stěžovateli doručen dne 20. 9. 2024. Ústavní stížnost tak byla podána opožděně.

Dne 26. 5. 2025 stěžovatel doručil Ústavnímu soudu podání označené jako "žádost o ustanovení advokáta a osvobození od soudních poplatků", v němž kromě předmětné žádosti nastínil své poměry a uvedl, že dosud nemohl požádat Českou advokátní komoru o určení advokáta. Vzhledem k výše uvedenému se Ústavní soud tímto podáním více nezabýval, neboť nemůže ničeho změnit na opožděnosti ústavní stížnosti.

Ústavní soud již stěžovatele pro nadbytečnost nevyzýval k odstranění zbylých vad podání. Na základě výše uvedeného soudce zpravodaj podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem pro jeho podání.