I.ÚS 1479/13

Dne 9. 5. 2013 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatelů ze dne 8. 5. 2013, jíž se stěžovatelé domáhali zrušení shora uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena jejich práva garantovaná jim čl. 1, čl. 3 odst. 1 a 3 a čl. 36 odst. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod a dále čl. 1 odst. 1, čl. 4, čl. 81, čl. 90 a čl. 96 odst. 1 Ústavy České republiky.

Dříve než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Podle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu musí být každá fyzická nebo právnická osoba, která je účastníkem nebo vedlejším účastníkem řízení před Ústavním soudem, zastoupena advokátem.

Vzhledem ke skutečnosti, že z podání stěžovatelů nikterak nevyplývalo, že by stěžovatelé byli v řízení před Ústavním soudem zastoupeni advokátem, když k jejich návrhu nebyla přiložena plná moc udělená advokátu k zastupování stěžovatelů v řízení o ústavní stížnosti, vyzval Ústavní soud stěžovatele dne 7. 6. 2013 k odstranění vad jejich ústavní stížnosti. K tomu jim stanovil lhůtu 30 dnů od doručení výzvy k odstranění vad podání. Současně Ústavní soud stěžovatele upozornil, že nebude-li předmětná vada ve stanovené lhůtě odstraněna, bude Ústavní soud nucen ústavní stížnost dle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Stěžovateli Antonínu Koutnému byla předmětná výzva doručena dne 11. 6. 2013. Následujícího dne mu počala běžet stanovená 30denní lhůta, která marně uplynula dne 11. 7. 2013. K žádosti stěžovatele Antonína Koutného o prodloužení stanovené lhůty ze dne 15. 7. 2013 Ústavní soud nepřihlédl, neboť tato žádost byla učiněna až po marném uplynutí lhůty stanovené Ústavním soudem k odstranění vad stěžovatelova podání.

Stěžovatelce Renatě Koutné byla výzva k odstranění vad ústavní stížnosti ze dne 7. 6. 2013 doručena dne 24. 6. 2013. Následujícího dne jí proto počala běžet stanovená 30denní lhůta, v níž stěžovatelka požádala Ústavní soud o její prodloužení s odůvodněním, že požádala o ustanovení advokáta Českou advokátní komoru, pobočku v Brně, přičemž dosud neobdržela její rozhodnutí. Ústavní soud proto stěžovatelce lhůtu prodloužil. Protože však stěžovatelka i přes opakované prodloužení stanovené lhůty Ústavním soudem do dne 10. 10. 2013, tj. do dne stanoveného stěžovatelce přípisem o prodloužení lhůty k odstranění vad ústavní stížnosti ze dne 20. 9. 2013, nepředložila plnou moc udělenou advokátu k zastupování své osoby v řízení před Ústavním soudem, Ústavnímu soudu nezbylo než její stížnost pro neodstraněné vady odmítnout.

Protože stěžovatelé vady svého podání ve stanovené lhůtě neodstranili, soudce zpravodaj jejich ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.