I.ÚS 1491/17

Ústavní stížností se stěžovatelka domáhala zrušení výše uvedeného rozsudku Krajského soudu v Praze, kterým byl změněn rozsudek Okresního soudu Praha - východ ze dne 26. 4. 2016 č. j. 7 C 316/2014-135 tak, že stěžovatelce byla uložena povinnost zaplatit vedlejší účastnici řízení částku ve výši 40 968 Kč s příslušenstvím.

Podstatou této ústavní stížnosti jsou námitky stěžovatelky proti postupu a rozhodnutí Krajského soudu v Praze, který podle ní svůj rozsudek založil na zřejmém faktickém omylu, když při posuzování ve věci vydaného znaleckého posudku zaměnil obvyklou cenu pozemků za výši obvyklého nájemného předmětných pozemků.

V doplnění ústavní stížnosti ze dne 5. 6. 2017 požádala stěžovatelka o odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí. Uvedla, že v případě jeho zrušení bude vrácení vymoženého plnění obtížné či nemožné. Vedlejší účastnice řízení je zahraniční právnickou osobou a její solventnost nemůže být ze strany stěžovatelky zjištěna ani ověřena. Naopak vymožení pravomocně přiznané částky po stěžovatelce - obci - není nikterak ohroženo a vedlejší účastnici řízení tak nehrozí závažnější újma než stěžovatelce.

Zásadně platí, že podaná ústavní stížnost nemá odkladný účinek (ustanovení § 79 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). V souladu s ustanovením § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu však může Ústavní soud na návrh účastníka řízení odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.

Podmínky citovaného ustanovení jsou dle názoru Ústavního soudu splněny, neboť pravomocné a vykonatelné rozhodnutí obecného soudu by mohlo v daném případě a v daných souvislostech představovat závažný zásah do základních práv stěžovatelky. Exekuce by stěžovatelce mohla způsobit nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti do skončení řízení o ústavní stížnosti může vzniknout jiným osobám.

Ústavní soud, vzhledem k výše uvedenému, přistoupil k odkladu vykonatelnosti ústavní stížností napadeného rozhodnutí, aniž by tím však jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti (§ 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu).