Ústavní soud I.ÚS 1502/24

Okresní soud v Českém Krumlově ("okresní soud") napadeným usnesením nařídil předběžné opatření, jímž uložil stěžovateli povinnost zdržet se jakékoli právní dispozice se specifikovanými pozemky. K odvolání stěžovatele Krajský soud v Českých Budějovicích ("odvolací soud") usnesení okresního soudu napadeným usnesením potvrdil.

Včasnou a přípustnou ústavní stížností se stěžovatel jako osoba oprávněná a řádně zastoupená advokátem domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí (k podmínkám řízení viz § 30 odst. 1, § 72 odst. 3 a § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu); tvrdí, že jimi bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ("Listina").

Stěžovatel namítá, že soudy nezákonně omezily jeho vlastnické právo prostřednictvím předběžného opatření, které mu zakázalo právně nakládat s nemovitostmi. Předběžné opatření bylo nařízeno na základě návrhu jeho bývalé manželky (vedlejší účastnice), která tvrdila, že jde o nevypořádané společné jmění manželů. Vedlejší účastnice netvrdila ani nedoložila, že se dovolala relativní neplatnosti stěžovatelova jednání, bez čehož nelze podle něj převod nemovitostí blokovat; do té doby se na převod hledí jako na platný.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud zásadně není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti jiných orgánů veřejné moci, neboť je podle čl. 83 Ústavy České republiky ("Ústava") soudním orgánem ochrany ústavnosti. Rozhodnutí o předběžných opatřeních Ústavní soud věcně přezkoumává pouze výjimečně, neboť jde o rozhodnutí, která do práv a povinností účastníků nezasahují konečným způsobem, a není jimi ani předjímán konečný výsledek sporu. Proto je podrobuje ústavněprávnímu přezkumu jen v rámci tzv. omezeného testu ústavnosti, při němž zkoumá, zda předběžné opatření mělo zákonný podklad (čl. 2 odst. 2 Listiny), bylo vydáno příslušným orgánem (čl. 38 odst. 1 Listiny) a není projevem svévole (čl. 1 Ústavy a čl. 2 odst. 2 a 3 Listiny). Ústavní soud dospěl k závěru, že v rámci tohoto testu napadená rozhodnutí obstojí.

Podle stěžovatele nemělo být předběžné opatření vydáno a potvrzeno, neboť vedlejší účastnice se nedovolala relativní neplatnosti převodu nemovitostí. S touto námitkou se již vypořádal odvolací soud tak, že tato okolnost není pro rozhodnutí o prozatímní úpravě poměrů účastníků významná. Odvolací soud současně vyložil, že převod nemovitostí může ztížit právní postavení vedlejší účastnice a podmínky pro vydání předběžného opatření byly splněny. Řádně odůvodněné závěry odvolacího soudu nepovažuje Ústavní soud za projev svévole a za takové situace je není oprávněn dále přehodnocovat, ani kdyby se s nimi sám neztotožňoval.

Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.