I.ÚS 1941/22 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       I.ÚS 1941/22 ze dne 23. 8. 2022   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy a soudců Vladimíra Sládečka a Pavla Šámala (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti Lukovský a. s., sídlem Pujmanové 1753/10a, Praha 4 - Nusle, zastoupené JUDr. Václavem Hochmannem, advokátem, sídlem Rašínova 68/3, Zlín, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. června 2022 č. j. 74 Co 101/2022-155 a usnesení Okresního soudu ve Zlíně ze dne 13. dubna 2022 č. j. 28 C 103/2022-110, za účasti Krajského soudu v Brně a Okresního soudu ve Zlíně, jako účastníků řízení, a obchodní společnosti Sberbank CZ, a. s. v likvidaci, sídlem U Trezorky 921/2, Praha 5 - Jinonice, jako vedlejší účastnice řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava"), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, přičemž tvrdí, že jimi byla porušena její základní práva zakotvená v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). 2. Z ústavní stížnosti a z napadených rozhodnutí se podává, že v záhlaví označeným usnesením Okresní soud ve Zlíně (dále též jen "okresní soud"), zamítl návrh stěžovatelky na nařízení předběžného opatření, kterým by zakázal vedlejší účastnici jako žalované nakládat s: a) jednotkou č. 813/3 v budově č. p. 813 stojící na pozemcích p. č. 59/19, 80/19 a 81/11 a spoluvlastnickým podílem o velikosti id. 236973/973329 na společných částech budovy č. p. 813 a na pozemcích p. č. 59/19, 80/19 a 81/11 v k. ú. Štýřice, b) jednotkou č. 813/12 v budově č. p. 813 stojící na pozemku p. č. 59/19, 80/19 a 81/11 a spoluvlastnickým podílem o velikosti id. 76099/973329 na společných částech budovy č. p. 813 a na pozemcích p. č. 59/19, 80/19 a 81/11 v k. ú. Štýřice (výrok I.), a aby nařídil vedlejší účastnici složit částku 2 102 095,45 EUR do soudní úschovy (výrok II.). Okresní soud v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že stěžovatelka se domáhá po vedlejší účastnici zaplacení částky 2 102 095,45 EUR z titulu peněžních prostředků uložených na spořicím účtu, který pro stěžovatelku vede vedlejší účastnice na základě smlouvy o spořicím účtu, vypovězené stěžovatelkou dne 28. 2. 2022. Návrh na vydání předběžného opatření stěžovatelka odůvodnila obavou, že se vedlejší účastnice zbaví výše označeného nemovitého majetku (dále jen "nemovitosti"), který vlastní na území České republiky, a nebude možné soudní rozhodnutí vydané v předmětném řízení vykonat. Okresní soud konstatoval, že mu je z veřejných zdrojů [tisková zpráva České národní banky (dále jen "ČNB") z 28. 2. 2022 zveřejněná na jejím webovém portálu www.cnb.cz], známo, že kvůli zhoršené likviditě vedlejší účastnice s ní ČNB dne 28. 2. 2022 zahájila správní řízení o odnětí bankovní licence a předběžným opatřením jí zakázala nakládat s aktivy, pasivy a přijímat vklady a poskytovat nové úvěry. Vzhledem k tomu, že na základě předběžného opatření vydaného ČNB vedlejší účastnice nemůže od 28. 2. 2022 nakládat se svými aktivy ani pasivy, považoval soud obavu stěžovatelky, že se vedlejší účastnice zbaví svého majetku, za nedůvodnou, když stěžovatelka ani netvrdila, že by vedlejší účastnice takové kroky činila. Vzhledem k předběžnému opatření vydanému ČNB nemůže vedlejší účastnice ani vyplatit stěžovatelce vklad ve výši žalované částky. Dne 28. 2. 2022 ČNB doručila Garančnímu systému finančního trhu oznámení, že vedlejší účastnice není schopna dostát závazkům vůči oprávněným osobám za zákonných a smluvních podmínek a od tohoto okamžiku lze oprávněným osobám (mezi které patří stěžovatelka) vyplatit pouze náhradu za pojištěnou pohledávku do výše 100 000 EUR (§ 41d odst. 1, § 41e odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o bankách"). Okresní soud poukázal na to, že byť je zřejmé, že z pojištění vkladů celou pohledávku stěžovatelky nelze uspokojit, nelze předběžným opatřením vydaným v civilním řízení obcházet postup upravený zákonem o bankách a zjednat stěžovatelce výhodu na úkor ostatních věřitelů, kterým vedlejší účastnice nemůže po dobu správního řízení o odnětí bankovní licence vyplácet vklady. Okresní soud proto s odkazem na § 102 odst. 1, § 75c odst. 1 a 2 a § 76 odst. 1 písm. c) a e) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), návrh stěžovatelky na vydání předběžného opatření zamítl, přičemž uzavřel, že po nařízení předběžného opatření ČNB je nadbytečné vyslovovat zákaz nakládání s majetkem vedlejší účastnici předběžným opatřením v civilním řízení, a rovněž nařízení složit vedlejší účastnicí žalovanou částku do soudní úschovy by bylo porušením zákazu vysloveného ČNB v předběžném opatření. 3. Proti usnesení okresního soudu podala stěžovatelka odvolání. Napadeným usnesením Krajského soudu v Brně (dále jen "krajský soud"), bylo usnesení okresního soudu potvrzeno. Krajský soud konstatoval, že v posuzovaném případě stěžovatelka soudu předložila listiny (smlouvu o spořicím účtu s výpovědní lhůtou, výpis z účtu vedeného u vedlejší účastnice, výpověď ze spořicího účtu), osvědčující, že ke dni 24. 2. 2022 podala výpověď ze spořicího účtu, na kterém měla k 28. 2. 2022 zůstatek 2 202 181,38 EUR, a listiny dokládající, že vlastníkem předmětných nemovitostí je vedlejší účastnice (kupní smlouvy a výpisy z katastru nemovitostí). Existenci důvodné obavy, že se vedlejší účastnice zbaví nemovitostí, stěžovatelka dokládala oznámením Garančního systému finančního trhu ze dne 28. 2. 2022, ze kterého se podává, že uvedený fond obdržel oznámení ČNB o neschopnosti vedlejší účastnice dostát závazkům vůči oprávněným osobám a o chystaném vyplácení náhrad vkladů, a dále výtiskem z internetové stránky www.cnb.cz, ze kterého vyplývá, že ČNB vede s vedlejší účastnicí od 28. 2. 2022 správní řízení o odnětí bankovní licence a že vedlejší účastnici předběžným opatřením uložila, aby se zdržela určitého jednání. Krajský soud na základě stěžovatelkou předložených listin dovodil, že závěr okresního soudu, že není objektivně dána obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, odpovídá listinám založeným ve spise a konstatoval, že podmínky pro vydání rozhodnutí podle § 102 odst. 1 o. s. ř., splněny nebyly. Krajský soud poukázal na to, že potřebu naléhavé zatímní úpravy poměrů účastníků, která by odůvodňovala nařízení předběžného opatření, ani obavu, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, nelze dovodit jen z toho, že ČNB oznámila neschopnost vedlejší účastnice dostát závazkům vůči oprávněným osobám, zahájila správní řízení o odnětí bankovní licence a vydala předběžné opatření vedoucí k zákazu či omezení určitých činností. II. Argumentace stěžovatelky 4. V ústavní stížnosti stěžovatelka namítá, že obecné soudy nesprávně interpretovaly a aplikovaly § 1, § 2, § 3, § 5, § 6, § 36, § 74 až § 77a, § 102 o. s. ř., čímž ve svém důsledku zasáhly do ústavně zaručených práv stěžovatelky, a to zejména do jejího práva na soudní ochranu a práva na zákonného soudce. Obecné soudy, zejména pak krajský soud, porušily zásady spravedlivého procesu, neboť se nevypořádaly s relevantní argumentací stěžovatelky, prokazující naplnění zákonných předpokladů pro vydání stěžovatelkou požadovaných předběžných opatření, a dále s argumentací stěžovatelky o odnětí zákonnému soudci, včetně možné manipulace se spisem při přidělování věci stěžovatelky příslušnému soudnímu oddělení Okresního soudu ve Zlíně. 5. Krajský soud podle stěžovatelky pominul její argumentaci obsaženou v podání ze dne 30. 5. 2022, která má svůj ústavněprávní přesah. Podle stěžovatelky měla být zodpovězena otázka, zda bylo u okresního soudu při přidělování příslušnému soudnímu oddělení se spisem manipulováno, neboť je možné, že věc stěžovatelky byla před jejím přidělením do soudního oddělení 28 C přidělena jinému soudnímu oddělení. Okresní soud by měl sdělit, jakou původní spisovou značku věci stěžovatelky přidělil a proč a kdy ji "zabělil" a přepsal na věc sp. zn. 28 C 103/2022. Stěžovatelka poukazuje na to, že rozvrh práce okresního soudu je, jde-li o v něm použitou terminologii, "netransparentní". 6. Stěžovatelka namítá, že napadené usnesení okresního soudu vydala soudkyně Mgr. Dana Matoušová, aniž by před vydáním rozhodnutí byl ve spise uveden jakýkoliv záznam o tom, že tak činí jako zastupující soudkyně, nic takového není uvedeno ani v napadeném usnesení okresního soudu. Stěžovatelka má legitimní nárok vědět, proč v její věci rozhodovala právě soudkyně Mgr. Dana Matoušová, která není zákonnou soudkyní v soudním oddělení 28 C u Okresního soudu ve Zlíně. Krajský soud se však spokojil pouze s tvrzením soudkyně JUDr. Evy Bučkové, že v době od 4. 4. 2022 do 20. 4. 2022 čerpala řádnou dovolenou. 7. Stěžovatelka namítá, že obecné