Ústavní soud I.ÚS 257/26

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Langáškem o ústavní stížnosti Zdenky Šillerové, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 20. listopadu 2025 č. j. 9 As 155/2025-19, za účasti Nejvyššího správního soudu jako účastníka řízení, a České advokátní komory jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Ústavní stížnost stěžovatelky podanou k poštovní přepravě 26. 1. 2026, tedy zjevně na konci dvouměsíční lhůty k podání ústavní stížnosti, odmítám za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Činím tak ze stejných důvodů jako v usneseních odmítajících ústavní stížnosti téže stěžovatelky se stejnou vadou spočívající v chybějícím právním zastoupení v situaci, kdy o určení advokáta pro řízení o ústavní stížnosti, zjevně ve snaze prosadit svůj stále stejný právní názor na výklad § 18c zákona o advokacii a k určení advokáta za úplatu, požádala na samém sklonku dvouměsíční lhůty k podání ústavní stížnosti (nyní 19. 1. 2026), viz např. usnesení sp. zn. I. ÚS 1125/25 ze dne 29. 4. 2025, usnesení sp. zn. I. ÚS 3518/24 ze 16. 1. 2025, usnesení sp. zn. III. ÚS 3177/24 ze 4. 12. 2024, usnesení sp. zn. I. ÚS 512/25 ze dne 18. 2. 2025, usnesení sp. zn. I. ÚS 1649/25 ze dne 9. 6. 2025 či usnesení I. ÚS 2591/25 ze dne 9. 9. 2025 a další. Na odůvodnění těchto usnesení odkazuji ve smyslu § 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. února 2026

Tomáš Langášek v. r.

soudce zpravodaj