Ústavní soud I.ÚS 2626/23

Ústavnímu soudu byla dne 3. 10. 2023 doručena blanketní ústavní stížnost, kterou stěžovatelé brojili proti v záhlaví uvedeným usnesením.

Dříve než se Ústavní soud může věcně zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda jsou pro řízení naplněny procesní podmínky. Mezi tyto podmínky patří zastoupení stěžovatele advokátem podle § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.

Trpí-li návrh vadami, které brání pokračovat v řízení, je stěžovatel zpravidla vyzván k jejich odstranění. V řízení o ústavní stížnosti však není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v řadě případů předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že se na Ústavní soud nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak by bylo setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.

V projednávané věci stěžovatelé nejsou zastoupeni advokátem. Úřední činností soudu bylo přitom zjištěno, že oba stěžovatelé se již mnohokrát obrátili na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami a na nedostatky byli upozorňováni s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti. Ústavní soud nemá pochybnosti, že stěžovatelé již byli řádně seznámeni s požadavky kladenými na návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, včetně povinnosti být zastoupeni advokátem, a to už při podání ústavní stížnosti. Nedávno tak mohli seznat z usnesení sp. zn. II. ÚS 2111/23 ze dne 7. 8. 2023 nebo sp. zn. I. ÚS 2275/23 ze dne 23. 8. 2023.

Z výše uvedených důvodů se Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh stěžovatelů odmítl.