Ústavní soud I.ÚS 2685/25

Stěžovatel zaslal Ústavnímu soudu dne 14. 9. 2025 podání označené jako ústavní stížnost, kterou se domáhal zrušení výroku o náhradě nákladů řízení ve výše označeném rozhodnutí Krajského soudu v Praze.

Na toto podání Ústavní soud reagoval výzvou k odstranění vad podání, které spočívaly mj. v nepřipojení kopie rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon stěžovateli poskytoval k ochraně jeho práv. Poučil jej také o povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, jak požaduje § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Přitom poskytl stěžovateli informaci, že nepodaří-li se mu nechat se zastoupit advokátem, může o jeho určení požádat Českou advokátní komoru. K odstranění vad mu určil lhůtu 30 dnů a poučil jej, že pokud se obrátí na Českou advokátní komoru, může požádat o prodloužení této lhůty. Tato výzva byla stěžovateli doručena dne 16. 9. 2025.

Dne 14. 10. 2025 stěžovatel požádal Ústavní soud o zabezpečení přidělení advokáta, který by jej v řízení zastoupil, a požádal o prodloužení lhůty k odstranění vad ústavní stížnosti o dalších 30 dnů ze zdravotních důvodů. V reakci na to Ústavní soud poskytl stěžovateli opětovné poučení o možnosti obrátit se na Českou advokátní komoru a dodatečnou lhůtu 14 dnů, kterou případně prodlouží tehdy, pokud se stěžovatel obrátí na Českou advokátní komoru, případně udělí plnou moc advokátovi. Ústavní soud stěžovateli uložil, aby jej o svých dalších krocích informoval.

Stěžovatel Ústavní soud o svém dalším postupu ve věci neinformoval. Ústavní soud u České advokátní komory dne 18. 11. 2025 telefonicky ověřil, že neeviduje stěžovatelovu žádost o určení advokáta pro poskytnutí právní služby.

I přesto, že Ústavní soud stěžovateli poskytl poučení o náležitostech ústavní stížnosti, poskytl mu dostatečnou lhůtu pro odstranění vad a následně vyhověl jeho žádosti o další prodloužení lhůty (vzhledem k dalšímu postupu Ústavního soudu nakonec fakticky v délce více než 30 dnů, jak žádal stěžovatel), stěžovatel neučinil kroky k odstranění vad ústavní stížnosti. Ústavní stížnost tedy není možné projednat.

Proto soudkyně zpravodajka návrh odmítla pro vady podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.