I.ÚS 2776/23 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       I.ÚS 2776/23 ze dne 22. 5. 2024   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Wintra, soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy a soudce Pavla Šámala o ústavní stížnosti stěžovatele: N. G., dříve A. V., rodným jménem L. V., zastoupeného Mgr. Petrem Kallou, advokátem sídlem Slavíčkova 372/2, Praha 6, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 207/2022-43 ze dne 17. 8. 2023 a rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 10 A 180/2019-43 ze dne 18. 8. 2022, ve znění opravného usnesení č. j. 10 A 180/2019-52 ze dne 31. 8. 2022, spojené s návrhem na zrušení § 29 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 21 a § 23 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a vyslovení neústavnosti § 62 odst. 1 a § 72 odst. 3 a 5 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2023, za účasti Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, takto: I. V řízení o ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. I. ÚS 2776/23 se pokračuje. II. Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Stěžovatel je člověk, který usiluje o právní změnu pohlaví a který si přeje, aby úředně evidované informace o něm reflektovaly, jak se cítí, aniž by musel podstoupit vyžadovaný chirurgický zákrok. Stát jej dosud jako člověka jiného pohlaví nerespektuje. 2. V řízení o ústavní stížnosti stěžovatel namítá, že správní soudy porušily jeho lidskou důstojnost, právo na rovnost, právo na ochranu zdraví a právo na respektování soukromého života, včetně práva na rodičovství. Tvrdí, že s ním soudy zacházely krutě, nelidsky a že ho ponížily; domáhá se proto zrušení napadených rozhodnutí. 3. Stěžovatel v ústavní stížnosti rovněž navrhl, aby Ústavní soud zrušil zákonná ustanovení, která změnu pohlaví provedením chirurgického zákroku spočívajícím ve znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů podmiňují, jakož i další, upravující podmínky pro změnu jména v návaznosti na pohlaví člověka. 4. První senát Ústavního soudu dne 13. 12. 2023 řízení o ústavní stížnosti přerušil a návrh na zrušení sporných zákonných ustanovení postoupil k rozhodnutí plénu. Stěžovatel následně přípisem - formálně směřovaným ke sp. zn. sp. zn. Pl. ÚS 52/23 a doručeným Ústavnímu soudu dne 12. 3. 2024 - navrhl, aby Ústavní soud rozhodl, že náklady na zastoupení stěžovatele zcela zaplatí stát podle § 83 zákona o Ústavním soudu. 5. Plénum Ústavního soudu nálezem sp. zn. Pl. ÚS 52/23 ze dne 24. 4. 2024 zrušilo ustanovení § 29 odst. 1, věty první, občanského zákoníku a § 21 odst. 1, věty první, zákona o specifických zdravotních službách, a to uplynutím dne 30. 6. 2025; ve zbývající části byl návrh stěžovatele na zrušení zákonných ustanovení odmítnut. 6. Jelikož plénum Ústavního soudu o návrhu stěžovatele na zrušení v záhlaví označených zákonných ustanovení již rozhodlo, odpadla překážka, pro kterou bylo řízení o ústavní stížnosti přerušeno. Ústavní soud proto rozhodl o pokračování v řízení o ústavní stížnosti stěžovatele (výrok I. tohoto usnesení). Následně bylo třeba posoudit, zda je ústavní stížnost stěžovatele opodstatněná, a to i s ohledem na závěry nálezu sp. zn. Pl. ÚS 52/23. II. Rekapitulace skutkových okolností a procesního vývoje věci 7. Stěžovatel se narodil s biologickými znaky ženy. Po narození byl úředně evidován jako žena s ženským jménem a ženským formátem rodného čísla. Stěžovatel se však identifikuje jako trans člověk - muž. V současné době prochází procesem změny pohlaví, avšak nehodlá podstoupit chirurgický zákrok, který spočívá v znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů. 8. V roce 2019 stěžovatel správní orgány požádal o následující: 1) zápis změny neutrálního jména ("A. V.") na jméno mužské ("G. V."); 2) zápis změny ženského formátu rodného čísla na formát mužský; 3) zápis změny ženského označení úředního pohlaví ("F") na označení mužské ("M"). 9. Příslušné správní orgány řízení o žádostech stěžovatele zastavily. Stěžovatel nepředložil potvrzení o ukončení léčby pro změnu pohlaví, a neodstranil tedy podstatné vady žádostí [§ 66 odst. 1 písm. c) správního řádu]. Magistrát hlavního města Prahy ("odvolací správní orgán") rozhodnutími ze dne 4. 9. 2019 odvolání stěžovatele zamítl. III. Obsah napadených rozhodnutí 10. Stěžovatel proti rozhodnutím odvolacího správního orgánu podal žalobu u Městského soudu v Praze ("městský soud"). Městský soud nejprve řízení přerušil do doby rozhodnutí Ústavního soudu ve věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 2460/19. Na základě uvedeného řízení o ústavní stížnosti plénum Ústavního soudu vydalo nález sp. zn. Pl. ÚS 2/20, ve kterém zamítlo návrh tehdejší navrhovatelky na zrušení § 29 odst. 1 občanského zákoníku, § 21 odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách a § 13 odst. 3 zákona o evidenci obyvatel. Městský soud - po vyřešení případu u Ústavního soudu - žalobu nynějšího stěžovatele zamítl ústavní stížností napadeným rozsudkem. 11. Nejvyšší správní soud ("NSS") následně ústavní stížností napadeným rozsudkem zamítl kasační stížnost stěžovatele jako nedůvodnou. NSS nejdříve odkázal na příslušná zákonná ustanovení [§ 17a a § 72 odst. 5 písm. b) zákona o matrikách a § 17 odst. 2 písm. d) zákona o evidenci obyvatel]. Z nich je zřejmé, že změna jména, formátu rodného čísla a označení pohlaví jsou podmíněny ukončením léčby (procedury) pro změnu pohlaví, která spočívá v chirurgickém zákroku při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů. Změna pohlaví je v tomto smyslu definována v § 29 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení s § 21 odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách. Podle NSS byla rozhodnutí správních orgánů v meritu zákonná, protože stěžovatel nedoložil lékařské potvrzení o ukončení léčby pro změnu pohlaví. 12. NSS dospěl k závěru, že stěžovatel nemůže se svými žádostmi uspět bez provedení požadovaného chirurgického zákroku nebo bez zrušení § 29 odst. 1 o. z. a § 21 odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách. 13. NSS dále uvedl, že objektivní právně-biologické pojetí pohlaví lze považovat za součást veřejného pořádku. Podle NSS jde především o ochranu základních přirozených atributů rodiny a rodičovství: dítě má otce - muže - a především matku - ženu -, která dítě porodila. České rodinné právo stanoví, že rodiči dítěte jsou muž a žena (§ 775-779 občanského zákoníku). Mohla-li by se osoba, která se narodila jako žena, stát právně mužem bez znemožnění reprodukční funkce, mohla by porodit dítě jako muž, a přitom by se nemohla stát jeho matkou ve smyslu § 775 o. z. To je podle NSS v rozporu nejen s popsaným základním principem českého rodinného práva, ale i dalšími právními instituty ochrany a podpory mateřství např. v pracovním a sociálním právu. Ochrana "tradiční" rodiny je legitimní cíl pro omezení jiných základních práv, byť jde o dobově a kulturně podmíněný termín. Podle NSS jde především "o základní přirozený atribut rodičovství, zejména mateřství, resp. o korespondující právo dosud nenarozeného dítěte, aby je porodila žena, která se tak stane jeho matkou. To, v jaké rodině (zda v původní, "tradiční" či jiné) pak bude vyrůstat a jaké budou právní vztahy mezi členy takové rodiny, mezi dítětem a jeho "sociálními" rodiči, je již úplně jiný příběh". 14. NSS se v napadeném rozhodnutí detailně vypořádává s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva ("ESLP"); zdůrazňuje, že problematiku podmíněnosti změny pohlaví chirurgickým sterilizačním zákrokem ESLP dosud výslovně neposuzoval z perspektivy ochrany základních přirozených principů rodičovství (mateřství). IV. Argumentace stěžovatele 15. Stěžovatel v ústavní stížnosti zjednodušeně řečeno namítá, že podmínění změny pohlaví provedením chirurgického zákroku, který spočívá ve znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů, je protiústavní. Zákonné podmínky změny pohlaví jsou neurčité, nelegitimní, nepotřebné a nepřiměřené. V. Vyjádření účastníků řízení 16. Soudce zpravodaj podle § 42 odst. 4 zákona o Ústavním soudu vyzval účastníky řízení a případného vedlejšího účastníka řízení, aby se k ústavní stížnosti vyjádřili. 17. NSS ve svém vyjádření odkázal na odůvodnění napadeného rozsudku a uvedl, že pouze Ústavní soud může kvalifikovaně překonat své dosavadní závěry, kterými byl NSS v projednávané věci vázán. Městský soud navrhuje ústavní stížnost zamítnout. Odvolací správní orgán se ve stanovené lhůtě k návrhu stěžovatele nevyjádřil. 18. Soudce zpravodaj s ohledem na hospodárnost řízení nezaslal vyjádření účastníků řízení stěžovateli k replice, protože neobsahovala žádnou novou věcnou argumentaci. VI. Předpoklady řízení před Ústavním soudem 19. Ústavní soud je k projednání ústavní stížnosti příslušný. Ústavní stížnost byla podána oprávněnou osobou [§ 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu]; je včasná a není nepřípustná podle § 75 odst. 1 téhož zákona; stěž