Ústavní soud I.ÚS 3439/23
Ústavní soud · 29. 2. 2024
Shrnutí rozhodnutí
Řízení: Ústavní soud rozhodoval o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2023.
O co šlo: Dne 27. 12. 2023 Ústavní soud obdržel podání stěžovatele, z jehož kontextu bylo možné dovodit, že jeho ústavní stížnost směřuje proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím.
Výsledek: Ústavní stížnost se odmítá. (Soud podání odmítl a věcí se meritorně nezabýval.)
Význam: Soud se věcí meritorně nezabýval, napadené rozhodnutí tím zůstává v platnosti.
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem o ústavní stížnosti stěžovatele Václava Pohoriljaka, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2023 č. j. 25 Cdo 3502/2023-65, 25 Cdo 3503/2023, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. března 2023 č. j. 29 Co 77/2023-17 a usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 27. června 2023 č. j. 12 C 21/2023-45, ze dne 4. května 2023 č. j. 12 C 21/2023-33 a ze dne 2. března 2023 č. j. 12 C 21/2023-9, za účasti Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 7, jako účastníků řízení, a Mariána Niče, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Dne 27. 12. 2023 Ústavní soud obdržel podání stěžovatele, z jehož kontextu bylo možné dovodit, že jeho ústavní stížnost směřuje proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím.
Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady jejího meritorního posouzení stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Ústavní soud zjistil, že podání stěžovatele trpí vadami. Stěžovatel při podání ústavní stížnosti nebyl a ani nyní není řádně zastoupen advokátem na základě plné moci splňující zákonem stanovené náležitosti (§ 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). Ústavní stížnost stěžovatele nesplňovala ani další náležitosti podle § 72 odst. 6 a § 34 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 2 téhož zákona.
Dne 11. 1. 2024 Ústavní soud stěžovatele vyzval k odstranění vad s poučením, že neodstraní-li vady návrhu ve lhůtě 30 dní od doručení výzvy, ústavní stížnost bude podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnuta. Ústavní soud stěžovatele rovněž upozornil, že sám právního zástupce účastníkům řízení neustanovuje, avšak s žádostí o určení advokáta se lze za splnění určitých podmínek obrátit na Českou advokátní komoru.
Stěžovatel dne 13. 2. 2024, tedy den před uplynutím lhůty pro odstranění vad návrhu, přípisem Ústavnímu soudu sdělil, že Česká advokátní komora dosud nerozhodla o jeho žádosti o určení advokáta. Dne 27. 2. 2024 Ústavní soud ověřil u České advokátní komory, že žádost stěžovatele o určení advokáta pro zastupování v řízení o ústavní stížnosti byla zamítnuta rozhodnutím ze dne 20. 2. 2024, které bylo stěžovateli doručeno následujícího dne.
Stěžovatel ve stanovené lhůtě a ani po jejím uplynutí neodstranil všechny ve výzvě vytýkané vady svého podání, tedy zejména nezajistil povinné právní zastoupení. Protože bylo zřejmé, že žádost stěžovatele u České advokátní komory byla neúspěšná, neměl Ústavní soud důvod dále vyčkávat na případné odstranění vad stěžovatelem po uplynutí stanovené lhůty či lhůtu prodlužovat. Stěžovatel o to ostatně ani sám nepožádal.
Proto soudce zpravodaj podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. února 2024
Pavel Šámal v. r.
soudce zpravodaj