Ústavní soud I.ÚS 368/22

Dne 7. 2. 2022 Ústavní soud obdržel ústavní stížnost stěžovatelky proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí. Stěžovatelka v návrhu uvedla, že požádala Českou advokátní komoru o určení advokáta k zastupování v řízení o ústavní stížnosti.

Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady jejího meritorního posouzení stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Ústavní soud zjistil, že podání stěžovatelky trpí vadami. Stěžovatelka při podání ústavní stížnosti nebyla a ani nyní není řádně zastoupena advokátem na základě plné moci splňující náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu. Podle § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu přitom platí, že fyzické a právnické osoby musí být v řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti. Podle § 31 odst. 2 téhož zákona musí být v plné moci k zastupování výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem. Ústavní stížnost stěžovatelky nesplňuje ani další náležitosti stanovené v § 34 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.

Ústavní soud proto stěžovatelku podle § 41 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu poučil o vadách jejího podání a vyzval ji k jejich odstranění ve lhůtě 30 dnů od doručení dané výzvy. Ústavní soud stěžovatelku rovněž upozornil, že neodstraní-li vady ve stanovené lhůtě, ústavní stížnost bude podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnuta. Výzva byla stěžovatelce doručena dne 23. 2. 2022.

Dne 24. 3. 2022 stěžovatelka Ústavnímu soudu přípisem sdělila, že Česká advokátní komora rozhodnutím ze dne 4. 3. 2022 č. j. 10.01-000076/22-003 rozhodla, že se stěžovatelce advokát k zastoupení v řízení před Ústavním soudem neurčuje. Stěžovatelka uvedla, že proti uvedenému rozhodnutí podala správní žalobu. Z přiloženého rozhodnutí České advokátní komory ze dne 4. 3. 2022 se podává, že žádost stěžovatelky o určení advokáta nebyla včasná a neobsahovala žádné skutečnosti o rodinných poměrech a finanční situaci. K žádosti nepřiložila ani doklady o výši jejích příjmů.

Stěžovatelka vady návrhu ve stanovené lhůtě a ani po jejím uplynutí neodstranila, zejména není zastoupena advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Její nesouhlas s rozhodnutím České advokátní komory o určení advokáta nic na její povinnosti být zastoupena advokátem nemění; o následcích nesplnění své povinnosti byla poučena. Soudce zpravodaj proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl. Obdobně Ústavní soud postupoval i v jiných věcech (srov. např. usnesení ze dne 9. 4. 2019 sp. zn. II. ÚS 500/19, ze dne 30. 5. 2019 sp. zn. III. ÚS 993/19, ze dne 12. 1. 2021 sp. zn. I. ÚS 3027/20 či ze dne 4. 5. 2021 sp. zn. IV. ÚS 481/21; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz).