I.ÚS 4043/14

V ústavní stížnosti, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 29. prosince 2014, napadla stěžovatelka část výroku rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. října 2014 č. j. 64 Co 208/2014-315, kterým byl potvrzen výrok III. rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 16. října 2013 sp. zn. 18 C 112/2011, ve znění opravného usnesení ze dne 14. února 2014 sp. zn. 18 C 112/2011.

V podání, doručeném Ústavnímu soudu dne 27. července 2017, a označeném jako zpětvzetí ústavní stížnosti stěžovatelky ze dne 29. prosince 2014, stěžovatelka s ohledem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2017 č. j. 30 Cdo 1635/2015-341, kterým Nejvyšší soud zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 2. října 2014 č. j. 64 Co 208/2014-315 a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 16. října 2013 č. j. 18 C 112/2011-260, ve znění opravného usnesení ze dne 14. února 2014 č. j. 18 C 112/2011-284 a věc vrátil Obvodnímu soudu pro Prahu 2 k dalšímu řízení, vzala svoji ústavní stížnost, doručenou Ústavnímu soudu dne 29. prosince 2014, v celém rozsahu zpět a navrhla, aby Ústavní soud řízení o ústavní stížnosti zastavil.

Podle ustanovení § 77 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, může stěžovatel vzít ústavní stížnost zpět do okamžiku, než se Ústavní soud odebere k závěrečné poradě; v takovém případě Ústavní soud řízení zastaví. Za daného stavu věci, kdy zákonné podmínky byly naplněny, Ústavní soud řízení o ústavní stížnosti zastavil.