I.ÚS 436/11 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       I.ÚS 436/11 ze dne 19. 5. 2011   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Ivany Janů a soudců Františka Duchoně a Vojena Güttlera o ústavní stížnosti stěžovatelky H. L. T. T., zastoupené Mgr. Jitkou Čížkovou, advokátkou se sídlem v Teplicích, U Soudu 7, proti výroku II. usnesení státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem ze dne 2. 11. 2010, č. j. 2 KZV 70/2010-172, a proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 12. 2010, č. j. 6 Nt 614/2010-23, v rozsahu týkajícím se stěžovatelky, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Ústavní soud zjistil z vyžádaného vyšetřovacího spisu následující skutečnosti. Výrokem II. usnesení státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem č. j. 2 KZV 70/2010-172 ze dne 2. 11. 2010 bylo rozhodnuto dle § 71 odst. 3 tr. ř. o ponechání stěžovatelky ve vazbě z důvodů uvedených v § 67 písm. a), c) tr. ř. Stěžovatelka je stíhána (spolu s dalšími obviněnými) v trestní věci vedené policejním orgánem Policie ČR, Národní protidrogová centrála, služba kriminální policie a vyšetřování, Expozitura Ústí nad Labem pod sp. zn. NPC-2/TČ-2010-209DKR- 02, pro trestný čin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy, ve vztahu ke stěžovatelce podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku. Tohoto trestného činu se měla - spolu s jinými spoluobviněnými - dopustit tím, že nejméně od ledna 2010 do zadržení skupiny obchodovali stěžovatelka a spoluobvinění jako členové organizované skupiny bez povolení s metamfetaminem, který po předchozí dohodě distribuovali do SRN. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 6 Nt 614/2010-23 ze dne 20. 12. 2010 byla stížnost stěžovatelky proti výroku II. napadeného usnesení státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem zamítnuta. II. Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá zejména následující. Napadená rozhodnutí o jejím ponechání ve vazbě bezprostředně navazovala na usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 7. 2010, sp. zn. 40 Nt 638/2010 o vzetí stěžovatelky do vazby, které však bylo vydáno v rozporu se zákonem. Stěžovatelka byla tímto usnesením vzata do vazby dne 30. 7. 2010 s tím, že vazba se započítává od 28. 7. 2010. Před rozhodováním o vzetí do vazby se jí policejní orgán pokusil doručit usnesení o zahájení trestního stíhání, které bylo vyhotoveno pouze v českém jazyce. Protože stěžovatelka je vietnamské národnosti a česky vůbec neumí, přijetí takového usnesení odepřela; z obsahu policejního spisu ani z protokolu o jejím výslechu před Okresním soudem v Ústí nad Labem ze dne 30. 7. 2010 pak nevyplývá, že by jí bylo usnesení o zahájení trestního stíhání alespoň ústně podrobně přetlumočeno. Policejním orgánem přitom nebyla poučena o následcích odepření přijetí písemnosti tak, jak vyplývá z ustanovení § 64a trestního řádu - přičemž pokud sama doručenka takové poučení obsahovala - nebylo stěžovatelce přetlumočeno do vietnamštiny. Stěžovatelka též namítla, že byla vzata do vazby ještě před řádným zahájením trestního stíhání, neboť jí před vzetím do vazby nebyl doručen písemný překlad usnesení o zahájení trestního stíhání. Stěžovatelka uzavřela tak, že napadená rozhodnutí porušila její základní práva a svobody zaručená čl. 8 odst. 1 a 2 a čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Proto navrhla, aby Ústavní soud vyslovil porušení jejích citovaných základních práv a svobod a aby napadená rozhodnutí zrušil. Státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem - jako účastník řízení - uvedla ve svém vyjádření k ústavní stížnosti následující. Stěžovatelka byla po předchozím souhlasu státního zástupce jako podezřelá zadržena dne 28. 7. 2010 v 05.55 hod., tlumočník Ing. N. K. P. byl přítomný úkonu i podpisu podezřelé při sepisování osobních věcí do protokolu o zadržení. Stěžovatelka jako podezřelá byla téhož dne policejním orgánem poučena ve smyslu příslušných ustanovení trestního řádu, za současného přetlumočení písemnosti týmž tlumočníkem. Dne 28. 7. 2010 od 15.55 hod. do 18.30 hod. vypovídala jako podezřelá, za přítomnosti téhož tlumočníka, do protokolu o 14ti stranách, který již odmítla podepsat, neboť v závěru výslechu jí bylo předáno usnesení o zahájení trestního stíhání. Stěžovatelka si nezvolila obhájce na plnou moc, dne 28. 7. 2010 jí byl Okresním soudem v Ústí nad Labem ustanoven obhájce JUDr. R. T. Dne 29. 7. 2010 konal policejní orgán výslech stěžovatelky, za přítomnosti obhájce JUDr. T. i tlumočníka Mgr. D. T. Ch. L.; při výslechu byla stěžovatelka řádně poučena a vyjádřila se, že k věci bude vypovídat až po doručení usnesení přeloženého do vietnamštiny. Rozhodování u Okresního soudu v Ústí nad Labem dne 30. 7. 2010 o návrhu státního zástupce podle § 68 tr. ř. byl přítomen jak obhájce JUDr. R. T., tak tlumočník JUDr. H. N. Ch. H. Ph.D. K námitce nezákonného zahájení trestního stíhání státní zástupkyně uvedla, že obhájce JUDr. T. podal dne 2.8.2010 stížnost proti zahájení trestního stíhání, o které následně rozhodl státní zástupce dle § 148 odst. 1, písm. c/ tr. ř.; stěžovatelce byl písemný překlad usnesení o zahájení trestního stíhání doručen dne 5. 8. 2010. Všech úkonů po zadržení stěžovatelky se účastnili tlumočníci zapsaní řádně v seznamu tlumočníků pro Hlavní město Prahu, k jejich způsobu tlumočení neměla námitek ani stěžovatelka (v průběhu výslechů v procesním postavení podezřelé), ani obhájce při prvotním výslechu stěžovatelky jako obviněné. Státní zástupkyně podotkla, že dne 2. 3. 2011 byla stěžovatelka upozorněna policejním orgánem, že její jednání bude nadále posuzováno jako trestný čin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Závěrem státní zástupkyně prohlásila, že ústavní stížnosti je zjevně neopodstatněná. Krajský soud v Ústí nad Labem - jako účastník řízení - uvedl ve vyjádření k ústavní stížnosti následující. Námitky uvedené v ústavní stížnosti jsou obdobné námitkám, uplatněným ve stížnosti proti usnesení státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem ze dne 2. 11. 2010, č. j. 2 KZV 70/2010-172; v podstatě jde o "nedostatek rozhodnutí" o zahájení trestního stíhání obviněné v době rozhodování o vzetí do vazby. V době rozhodování krajského soudu o této stížnosti bylo namítané zahajovací usnesení pravomocným (zamítnutím stížnosti obviněné usnesením státního zástupce ze dne 25. 8.-2010, č. j. 2 KZV 70/2010-80) a v zásadě lze proto pouze setrvat na správnosti napadeného usnesení jako odpovídajícího danému stavu věci. Stěžovatelka uvedla v replice k vyjádření účastníků řízení k případné replice, stěžovatelka však právo repliky nevyužila. III. Stěžovatelka v ústavní stížnosti vychází z tvrzení, že z obsahu policejního spisu nevyplývá, že by jí usnesení o zahájení trestního stíhání bylo (alespoň) ústně přetlumočeno a že by byla poučena ve smyslu § 64a tr. ř. Tu se však stěžovatelka mýlí. Na str. 6 vyšetřovacího spisu je totiž založen úřední záznam ze dne 28. 7. 2010, v němž se uvádí, že jí bylo předáno usnesení o zahájení trestního stíhání v češtině a že stěžovatelka "...po přetlumočení soudním tlumočníkem Ing. N. K. P. ..." uvedla, že nic přebírat nebude. V témže úředním záznamu je uvedeno, že "I přes následné poučení, že odepření převzetí usnesení nic nemění na skutečnosti, že je proti ní zahájeno trestní stíhání, odmítla toto usnesení převzít.". Toto poučení je pak zjevně poučením ve smyslu § 64a tr. ř. Pokud tedy stěžovatelky vychází ve svých úvahách z mylných premis, je mylná (zjevně neopodstatněná) i její námitka, která je na těchto premisách postavená. Ústavní soud konečně poukazuje na vlastní judikaturu týkající se situace, kdy současně s předáním usnesení o zahájení trestního stíhání nebyl předán obviněnému i písemný překlad takového usnesení. Například, v usnesení ze dne 14. 6. 2005 sp. zn. I. ÚS 596/04 Ústavní soud uvedl: "Za situace, kdy stěžovateli bylo po jeho převzetí usnesení o zahájení trestního stíhání ústně přeloženo, následně byl v přítomnosti obhájce a tlumočníka po předcházejícím poučení vyslechnut a za shodných podmínek k jeho výslechu došlo i před rozhodnutím o vzetí do vazby, nelze konstatovat, že by mu byla znemožněna, z nedostatku včasného písemného přeložení usnesení o zahájení trestního stíhání, efektivní a účinná ochrana jeho práv. Smysl a účel práva stěžovatele na tlumočníka, resp. práva být neprodleně v jazyce, jemuž rozumí, podrobně seznámen s povahou a důvodem obvinění proti němu, tak byl nepochybně naplněn.". V usnesení ze dne 31.5.2005 sp. zn. IV. ÚS 43/05 Ústavní soud konstatoval, že "I podle stávající judikatury Evropského soudu pro lidská práva má pomoc tlumočníka umožnit, aby se obviněný seznámil se skutečnostmi, na nichž je založeno obvinění, a aby při své obraně mohl soudu poskytnout vlastní verzi toho, z čeho je obviňo