Ústavní soud II.ÚS 1755/21
Ústavní soud · 26. 7. 2021
Shrnutí rozhodnutí
Řízení: Ústavní soud rozhodoval o ústavní stížnosti.
O co šlo: Dne 1. 7. 2021 obdržel Ústavní soud podání stěžovatelů, z jehož kontextu lze dovodit, že brojí proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím s tvrzením, že bylo porušeno jejich ústavně zaručené právo na soudní ochranu.
Výsledek: Ústavní stížnost se odmítá. (Soud podání odmítl a věcí se meritorně nezabýval – podání trpělo neodstraněnými vadami.)
Význam: Soud se podáním věcně nezabýval, protože ani po výzvě nebyly odstraněny jeho vady.
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem o ústavní stížnosti stěžovatelů 1/ L. V. a 2/ V. V., proti usnesením Krajského soudu v Brně č. j. 8 To 145/2021-1141 a č. j. 8 To 146/2021-1145 ze dne 1. 6. 2021, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Dne 1. 7. 2021 obdržel Ústavní soud podání stěžovatelů, z jehož kontextu lze dovodit, že brojí proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím s tvrzením, že bylo porušeno jejich ústavně zaručené právo na soudní ochranu.
Ústavní soud nejprve zkoumal, zda návrh na zahájení řízení (o ústavní stížnosti) splňuje náležitosti podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a zda jsou dány procesní podmínky řízení před Ústavním soudem. Podání stěžovatelů trpí zjevnými vadami. Především stěžovatelé nejsou zastoupeni advokátem a podání postrádá jakoukoli ústavněprávní argumentaci.
Obecně platí, že je na Ústavním soudu, aby učinil opatření k odstranění vad podání, neboť smyslem výzvy a určení lhůty podle § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení před Ústavním soudem. Teprve nepodaří-li se vytčený nedostatek podání odstranit, jsou vůči stěžovateli vyvozeny nepříznivé právní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti.
Jde-li o nyní posuzovanou věc, stěžovatelé se na Ústavní soud obrací opakovaně, přičemž byli již mnohokrát vyzváni k odstranění vad ústavní stížnosti. Stěžovatelé byli výslovně upozorněni na to, že neodstranění vad je důvodem k odmítnutí ústavní stížnosti.
V řízení o ústavní stížnosti přitom není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli opakovaně, stalo-li se tak v mnoha předchozích věcech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovatelům zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, je setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.
Obdobně Ústavní soud postupoval (odmítnutí ústavní stížnosti pro vady návrhu bez vyzývání stěžovatelů k jejich odstranění) již při rozhodování o předchozích ústavních stížnostech stěžovatelů (srov. např. usnesení sp. zn. I. ÚS 2960/20 či I. ÚS 177/21 a další; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz).
Proto soudce zpravodaj za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. července 2021
Ludvík David, v. r.
soudce zpravodaj