Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 20. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
USNESENÍ

Ústavní soud II.ÚS 194/23

Ústavní soud · 25. 4. 2023

Shrnutí rozhodnutí

Řízení: Ústavní soud rozhodoval o ústavní stížnosti proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 5. 2021.

O co šlo: Ústavní soud dne 19. 1. 2023 obdržel stěžovatelčinu ústavní stížnost proti výše uvedenému rozhodnutí odvolacího soudu.

Výsledek: Ústavní stížnost odmítá. (Soud podání odmítl a věcí se meritorně nezabýval.)

Význam: Soud se věcí meritorně nezabýval, napadené rozhodnutí tím zůstává v platnosti.

Shrnutí je sestavené z textu rozhodnutí. Rozhodující je plné znění níže.

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem o ústavní stížnosti stěžovatelky Libuše Simmrové, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 5. 2021 č. j. 4 Cmo 309/2019-905, takto:

Ústavní stížnost odmítá.

Odůvodnění

1

Ústavní soud dne 19. 1. 2023 obdržel stěžovatelčinu ústavní stížnost proti výše uvedenému rozhodnutí odvolacího soudu. V ní stěžovatelka současně uvedla, že ve věci bylo rozhodnuto i o dovolání, ale jí osobně rozhodnutí Nejvyššího soudu doručeno dosud nebylo. Stěžovatelka tvrdí, že napadeným rozsudkem Vrchního soudu v Praze bylo zasaženo do jejího práva na spravedlivý proces zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

2

Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, musí zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel vyzván k odstranění vad v určené lhůtě.

3

Stěžovatelčin návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti trpí zjevnými vadami, neboť stěžovatelka není zastoupena advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), resp. k ústavní stížnosti není přiložena plná moc advokáta (§ 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu) a ústavní stížnost nesměřuje proti poslednímu prostředku k ochraně práva, tedy proti rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání. Informaci o řízení před Nejvyšším soudem Ústavní soud získal vlastní činností, když zjistil, že Nejvyšší soud o dovolání rozhodl dne 26. 10. 2022.

4

Ze shora uvedených důvodů byla stěžovatelka dopisem Ústavního soudu ze dne 1. 2. 2023 vyzvána k odstranění vad návrhu, k čemuž jí byla stanovena lhůta 30 dnů. V této lhůtě stěžovatelka požádala Českou advokátní komoru (ČAK) o určení zástupce z řad advokátů a posléze požádala Ústavní soud o prodloužení lhůty. Ústavní soud s ohledem na podanou žádost u ČAK lhůtu k odstranění vad návrhu stěžovatelce prodloužil, a to do 10. 4. 2023. Dne 11. 4. 2023 obdržel Ústavní soud sdělení stěžovatelky, že ČAK v její věci dosud nerozhodla a současně požádala o další prodloužení již prodloužené lhůty k odstranění vad návrhu.

5

Ústavní soud se proto s ohledem na délku řízení (od 19. 1. 2023) obrátil na ČAK s dotazem, v jakém stádiu se stěžovatelčina žádost o určení advokáta pro řízení o ústavní stížnosti nachází. Bylo zjištěno, že stěžovatelka přes poučení o nutnosti využít k žádosti předepsaný formulář, a to jak ve výzvě Ústavního soudu, tak i následně ČAK, takto nepostupovala, a tudíž je evidentní, že žádosti stěžovatelky vyhověno nebude.

6

Na základě této informace proto Ústavní soud dovodil, že stěžovatelka ve stanovené lhůtě neodstranila vady svého návrhu a další prodlužování lhůty je vzhledem k datu podání ústavní stížnosti neúčelné. Ústavní soud proto podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. dubna 2023

Tomáš Lichovník v. r.

soudce zpravodaj