II.ÚS 2007/21
Ústavní soud · 30. 7. 2021
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou o ústavní stížnosti stěžovatele Jiřího Feryny, zastoupeného Mgr. Jiřinou Dvorníkovou, advokátkou, se sídlem Praha 6, Jednořadá 1051/53, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 22 Cdo 325/2011-290 ze dne 25. 10. 2012, rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci č. j. 29 Co 779/2008-241 ze dne 8. 10. 2009 a rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 10 C 64/2007-196 ze dne 6. 6. 2008, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení napadeného rozhodnutí Nejvyššího soudu z října roku 2012 a rozhodnutí obecných soudů mu předcházejících, neboť tvrdí, že mu toto napadené rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo řádně doručeno až 27. 5. 2021.
Stěžovatel dále uvádí, že proti napadenému rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci č. j. 29 Co 779/2008-241 ze dne 8. 10. 2009 podal i žalobu pro zmatečnost. Jelikož pak stěžovatel podal proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci č. j. 29 Co 779/2008-241 ze dne 8. 10. 2009 jak dovolání, tak i žalobu pro zmatečnost, bylo usnesením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 12 C 163/2009-46 ze dne 18. 11. 2010 řízení o žalobě pro zmatečnost přerušeno do doby rozhodnutí dovolacího soudu o dovolání stěžovatele. Následně však usnesením ze dne 16.
9. 2013 soud v řízení o žalobě pro zmatečnost pokračoval, přičemž své usnesení odůvodnil tím, že mělo být dovolání stěžovatele odmítnuto usnesením ze dne 25. 10. 2012 č. j. 22 Cdo 325/2011-290, jež mělo nabýt právní moci dne 28. 11. 2012. Stěžovatel však namítal po celou dobu řízení žaloby pro zmatečnost, že mu rozhodnutí o jeho dovolání nebylo řádně doručeno a že tak došlo k porušení procesních předpisů, když soud prvního stupně pokračoval v řízení o žalobě pro zmatečnost, aniž by však odpadl důvod, kvůli němuž bylo řízení přerušeno, neboť stěžovateli nebylo doručeno usnesení Nejvyššího soudu č. j. 22 Cdo 325/2011-290 o odmítnutí jeho dovolání. Stěžovatel poukazuje na to, že došlo k úmrtí jeho původního právního zástupce a že rozhodnutí České advokátní komory o nástupci původního právního zástupce stěžovatele nebylo veřejně přístupné a i odvolací soud musel tuto skutečnost zjišťovat a napravovat vadnost doručení až v roce 2017. V rámci odvolacího řízení v roce 2017 se tuto skutečnost dozvěděl stěžovatel, kterého údajně ustanovený nástupce JUDr. Jaroslav Sokol o žádném doručení, resp. zastupování neinformoval a ani odvolací soud tuto skutečnost, zda tedy nástupce informoval stěžovatele o svém nástupnictví, nijak neprověřoval.
Stěžovatel však sám ve své ústavní stížnosti uvádí, že se nejpozději z citovaného usnesení Okresního soudu v Jablonci nad Nisou ze dne 16. 9. 2013 dověděl, že mělo být jeho dovolání odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2012 č. j. 22 Cdo 325/2011-290.
Ústavní soud nevylučuje, že ze strany jednotlivých advokátů či České advokátní komory ve věci komunikace se stěžovatelem mohlo dojít k pochybením, nicméně materiálně byl stěžovatel nejpozději v roce 2013 informován o existenci nyní napadaného rozhodnutí Nejvyššího soudu a neprokázal žádnou svou aktivitu ve směru informování Nejvyššího soudu či příslušného okresního soudu ve smyslu doručení napadeného rozhodnutí.
Dle § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.
Jelikož se pak stěžovatel o existenci nyní napadaného usnesení Nejvyššího soudu dozvěděl nejpozději v roce 2013, není možno se domáhat jeho zrušení až v polovině roku 2021. Ústavní stížnost byla tedy podána opožděně. Ústavní soud podotýká, že všechna rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou publikována na internetové stránce Nejvyššího soudu, a tudíž jsou jednoduše dostupná. Stěžovatel rovněž poté, co dostal informaci o existenci napadeného rozhodnutí Nejvyššího soudu od Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, mohl sám Nejvyšší soud či příslušný okresní soud kontaktovat, informovat o situaci doručování a rozhodnutí si vyžádat.
Z důvodů svého závěru o opožděnosti podání ústavní stížnosti Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po stanovené lhůtě.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 30. července 2021
Kateřina Šimáčková, v. r.
soudkyně zpravodajka