II.ÚS 2048/09 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       II.ÚS 2048/09 ze dne 2. 11. 2009 N 232/55 SbNU 181 Kompetence starosty v přechodném období mezi volbami do obecního zastupitelstva a konáním ustavujícího zasedání zastupitelstva versus právo na nerušený soukromý život   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Jiřího Nykodýma a soudců Dagmar Lastovecké a Elišky Wagnerové (soudce zpravodaj) - ze dne 2. listopadu 2009 sp. zn. II. ÚS 2048/09 ve věci ústavní stížnosti A. K. proti rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 30. 10. 2008 č. j. 8 C 269/2008-39 a rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2009 č. j. 26 Co 69/2009-74, jimiž bylo rozhodnuto o stěžovatelově povinnosti vyklidit byt, za účasti Okresního soudu v Mladé Boleslavi a Krajského soudu v Praze jako účastníků řízení. Výrok I. Rozsudkem Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 30. 10. 2008 č. j. 8 C 269/2008-39 a rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 8. 4. 2009 č. j. 26 Co 69/2009-74 bylo porušeno základní právo stěžovatele na soukromý život garantované v čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. II. Proto se tato rozhodnutí ruší. Odůvodnění I. 1. Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 31. 7. 2009 se stěžovatel domáhal zrušení výše uvedených rozhodnutí, neboť měl za to, že jimi bylo porušeno jeho základní právo na spravedlivý proces, vyplývající z čl. 90 Ústavy a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), a právo na rovnost účastníků v řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny. 2. Ústavní stížnost je přípustná [§ 75 odst. 1 a contrario zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu")], byla podána včas a splňuje i ostatní náležitosti vyžadované zákonem [§ 30 odst. 1, § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu]. 3. Stěžovatel ve své ústavní stížnosti namítá, že postupem obecných soudů v rámci řízení došlo k hrubému zásahu do jeho ústavně garantovaných práv. Obecné soudy zamítly návrhy stěžovatele na doplnění dokazování pro nadbytečnost v případě, kdy stěžovatel těmito důkazy chtěl a mohl uplatnit svoji obranu proti žalobě a zejména vyvrátit skutečnosti tvrzené v žalobě o vyklizení bytu. Tyto důkazy přitom měly zásadní právní význam pro posouzení merita věci. Obecné soudy přitom vyhověly návrhu na doplnění dokazování svědeckou výpovědí ze strany žalobce-protistrany, která nepřinesla a ani nemohla přinést osvětlení skutkových tvrzení žalobce. Okresní soud v Mladé Boleslavi se nevypořádal s tvrzením ze strany stěžovatele, že nemá postaveno na jisto, kdy došlo k faktickému podpisu nájemní smlouvy, a ani s dobrou vírou stěžovatele, že mu svědčí nájemní právo k bytové jednotce. Stěžovatel dále odkázal na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 87/04 (N 75/37 SbNU 63), ve kterém Ústavní soud došel k závěru, že ustanovení § 39 obč. zák. je nutno vztahovat k dalším principům práva. Dopady § 39 obč. zák. je nutno podle názoru stěžovatele ve shodě se závěry Ústavního soudu omezit na nezbytné minimum cestou restriktivní interpretace a aplikace, kladoucí důraz na rozumný výklad účelu konkrétního ustanovení, s nímž se úkon ocitnul v rozporu. Z tohoto důvodu měly obecné soudy vzít v úvahu zásady jako "pacta sunt servanda", neboť bylo skutečností, že stěžovatel svým chováním neporušil žádnou právní povinnost, řádně platil nájem a řádně předmět nájmu užíval. 4. K výzvě Ústavního soudu se k ústavní stížnosti vyjádřily okresní a krajský soud. Samosoudkyně i předsedkyně senátu odkázaly na odůvodnění obsažená v jejich rozhodnutích. Vedlejší účastník, obec Josefův Důl, se k ústavní stížnosti nevyjádřil, a tak dal najevo, že se vzdává postavení vedlejšího účastníka. II. 5. Ústavní soud si k posouzení námitek a tvrzení stěžovatele vyžádal spis Okresního soudu v Mladé Boleslavi sp. zn. 8 C 269/2008, z něhož zjistil následující skutečnosti: 6. Obec Josefův Důl se domáhala žalobou vyklizení bytu, který je v jejím výlučném vlastnictví. Tento byt byl předmětem nájemní smlouvy uzavřené dne 1. 11. 2006 se stěžovatelem jako nájemcem. V této době (mezi 20. 10. 2006 do 2. 11. 2006) neměl mít podle jejího názoru bývalý starosta Z. Š. právo uzavírat nájemní smlouvy, neboť jeho pravomoc byla omezena s ohledem na § 107 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v tehdy platném znění, (dále též jen "zákon o obcích") (č. l. 2). K dotazu soudu obec uvedla, že otázka předmětného bytu byla řešena zastupitelstvem obce již v roce 2005, kdy 15. 12. 2005 bylo přijato usnesení, podle kterého se má uzavřít smlouva o smlouvě budoucí nájemní (č. l. 16). 7. Jak vyplývá z usnesení zastupitelstva obce č. 7/2005 ze dne 15. 12. 2005, zastupitelstvo obce pověřilo starostu obce přípravou smlouvy o smlouvě budoucí nájemní se stěžovatelem, a to za podmínek schválených na zasedání zastupitelstva. Mezi základní body této smlouvy patřilo to, že (a) budoucí nájemce zajistí současným uživatelům bytu č. 3 v domě č. p. 34 a členům rodiny, kteří s ním žijí ve společné domácnosti, náhradní ubytování odpovídající současné právní úpravě, (b) obec zajistí cestou podání příslušného návrhu vyklizení G. do adekvátních prostor v případě, že tak neučiní dobrovolně (exekuce, soudní výkon rozhodnutí) a (c) nájemní smlouva bude uzavřena na dobu neurčitou s výší současného aktuálního nájemného v bytech s regulovaným nájemným (č. l. 17). 8. V zápisu z veřejného zasedání zastupitelstva obce ze dne 29. 9. 2006 je zmíněna žádost na odkoupení bytu č. p. 34 byt č. 3 panem L. V. K tomu pan B. připomenul, že zastupitelstvo schválilo nájemní smlouvu pro stěžovatele při vyklizení bytu. Dále je v zápisu uvedeno: "Pan Š. přerušil veřejné zasedání - dotazy na p. K. - ceny jím koupených bytů bez dluhů, vystěhoval nájemníky na vlastní náklady, nebyla možnost koupit byty s dlužníky, zveřejňování veřejných schůzí. Pan Š. ukončil debatu a zastupitelstvo zamítlo žádost p. V. L." (č. l. 23). 9. V protokolech pořízených z ústních jednání před soudem prvního stupně jsou obsaženy mj.: a) záznam výpovědi stěžovatele (č. l. 28), který uvedl, že po vyklizení neplatičů vyhledal bývalého starostu Z. Š., který s ním bez přítomnosti dalších osob podepsal nájemní smlouvu. Mělo k tomu dojít asi o den až tři dny dříve než 1. 11. 2006. Na to usuzuje z toho, že si nevšiml žádné předvolební agitace. Stěžovatel uvádí, že nevěděl nic o nějaké proceduře při přidělování bytu, jinak by ji absolvoval. Nepodával proto žádnou písemnou žádost obci o byt a ani nevěděl, že by se měl obrátit na bytovou komisi a že by o přidělení bytu mělo rozhodnout zastupitelstvo. b) výpověď svědka O. P., současného místostarosty obce, který uvedl (č. l. 29), že běžný postup před uzavřením nájemních smluv na obecní byt byl takový, že žádost o byt projednala bytová komise, ta ji buď doporučila nebo ne a následně o bytu a uchazeči jednalo zastupitelstvo. To třeba dalo nějaké podmínky a posléze pověřilo starostu k uzavření nájemní smlouvy. Že existuje nájemní smlouva znějící na stěžovatele, se zjistilo až v době, kdy byl nový starosta. Přidělení bytu žalovanému se předtím nikdy v bytové komisi ani na zastupitelstvu neprojednávalo. Svědek dále uvedl, že když se na bývalém zastupitelstvu mluvilo o budoucí smlouvě nájemní a hlasovalo se, byl přesvědčen, že se jedná o stěžovatelova bratra P. K. Ohledně něho se hlasovalo v minulém období ještě jednou, když se schvaloval prodej bytů, resp. byty se prodávaly společnosti Dumalasová, za kterou vystupoval P. K. c) usnesení o tom, že další dokazování nebude prováděno (č. l. 30), když právní zástupce stěžovatele navrhl výslech bratra stěžovatele P. K., který by měl vysvětlit, jak jednal se zastupitelstvem, dále navrhl výslech bývalého starosty Š. Usnesení soud odůvodnil tak, že se jedná o otázky právní a navrhované důkazy pokládá za nadbytečné. 10. Rozsudkem okresního soudu byla stanovena povinnost stěžovatele vyklidit předmětný byt (č. l. 39 a n.). Nalézací soud měl za prokázané, že dne 1. 11. 2006 byla podepsána nájemní smlouva. Toto datum spadalo do období mezi volbami do obecních zastupitelstev (20. 10. až 21. 10. 2006) a ustavující schůzí nového zastupitelstva (2. 11. 2006). V obci Josefův Důl se nevolí rada obce, a proto podle § 99 odst. 2 zákona o obcích vykonával její pravomoci starosta, a to v rozsahu daném § 102 odst. 4 tohoto zákona. Během řádného volebního období bylo plně v kompetenci starosty obce uzavřít nájemní smlouvu. Jinak tomu ale bylo podle názoru obecného soudu v přechodném období po volbách 20. 10. až 21. 10. 2006. Tehdejší právní úprava počítala s fungováním starosty s omezenými pravomocemi až do doby konání ustavujícího zasedání nového zastupitelstva obce. V tomto období měl mít starosta jen některé pravomoci rady, nikoliv pravomoc uzavírat nájemní smlouvy. Podle obecného soudu nebylo v pravomoci starosty nájemní smlouvu uzavřít. Pokud tak starosta učinil, jednal v rozporu se zákonem a na tento právní úkon je nutno nahlíž