II.ÚS 2065/23

Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů s tím, že jimi došlo k porušení jejích ústavních práv vyplývajících z čl. 36 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Zároveň stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost napadených usnesení, kterými bylo rozhodnuto, že stěžovatelka vykoná trest odnětí svobody. Stěžovatelka namítá, že nástup výkonu trestu by pro ni byl v tuto chvíli likvidační, neboť by přišla o bydlení a zhoršily by se její zdravotní potíže.

Ústavní stížnost nemá odkladný účinek (§ 79 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). V souladu s § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu však může Ústavní soud na návrh účastníka řízení odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, nebude-li to v rozporu s důležitým veřejným zájmem a znamenal-li by výkon rozhodnutí pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.

Podmínky citovaného ustanovení jsou dle názoru Ústavního soudu splněny. Mělo-li by být v budoucnu vyhověno ústavní stížnosti, došlo by v mezidobí bez odložení vykonatelnosti k závažnému zásahu do stěžovatelčiných základních práv a svobod podle čl. 8 Listiny, který by mohl být zpětně obtížně napravitelný. Ústavní stížnost přitom Ústavní soud nemůže projednat bez toho, že nejprve posoudí důvody, které vedly obecné soudy k vydání napadených rozhodnutí.

Proti tomu Ústavní soud neshledal přiměřeně důležitý veřejný zájem či práva třetích osob, jež by odkladem vykonatelnosti mohly být ohroženy. Dočasné odložení výkonu trestu, z něhož byla stěžovatelka podmíněně propuštěna 25. 5. 2017 (tedy před více než šesti lety), nepovažuje Ústavní soud za ohrožení akutního veřejného zájmu. Odůvodnění napadených rozhodnutí se opírá výhradně o to, že stěžovatelka na svobodě neuhradila poškozeným nic ze způsobené škody. Ani tento zájem poškozených nebude stěžovatelčiným dočasným ponecháním na svobodě ohrožen o nic více.

Ústavní soud, vzhledem k výše uvedenému, rozhodl o odložení vykonatelnosti ústavní stížností napadených rozhodnutí, aniž by jakkoli předjímal výsledek řízení o ústavní stížnosti (§ 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu).