Ústavní soud II.ÚS 2207/25

Dne 29. 7. 2025 byl Ústavnímu soudu doručen návrh označený jako ústavní stížnost proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím obecných soudů.

Návrh stěžovatele trpí zjevnými vadami, zejména podání neobsahuje ústavněprávě relevantní argumentaci a stěžovatel není zastoupena advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).

Ze své rozhodovací praxe je Ústavnímu soudu známo, že se na něj stěžovatel opakovaně obrací s ústavními stížnostmi bez právního zastoupení (např. usnesení ze dne 21. 11. 2023 sp. zn. III. ÚS 2873/23, ze dne 28. 4. 2025 sp. zn. I. ÚS 985/25, ze dne 15. 4. 2025 sp. zn. IV. ÚS 953/25). Opakovaného poučování o obsahových náležitostech ústavní stížnosti, jakož i o obligatorní povinnosti právního zastoupení před Ústavním soudem, a to již při podání ústavní stížnosti, však stěžovatel nadále nedbá. Protože Ústavní soud stěžovatele v minulosti již mnohokrát poučoval jak o povinném zastoupení, tak o dalších náležitostech návrhu, bylo by zbytečné a neefektivní, aby tak v nynější věci činil znova.

Stejně jako v minulosti i nyní Ústavní soud konstatuje, že námitka podjatosti všech jeho soudkyň a soudců je formulována pouze obecně, postrádá odůvodnění, a tudíž nesplňuje požadavky stanovené v § 37 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Nadto, je-li taková námitka vznesena vůči všem soudkyním a soudcům Ústavního soudu, nemá o ní kdo rozhodnout.

Z výše uvedených důvodů proto soudce zpravodaj návrh odmítl pro neodstranění vad podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, aniž by byli stěžovatelé opakovaně a marně vyzváni k odstranění vad jejich podání.