Ústavní soud II.ÚS 2313/25
Ústavní soud · 10. 9. 2025
Shrnutí rozhodnutí
O co šlo: V ústavní stížnosti podle § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označené usnesení, neboť se domnívá, že jím došlo k porušení jeho základního práva podle čl. 36 čl. a 38 Listiny základních práv a svobod.
Výsledek: Vykonatelnost usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2025, č. j. 13 To 98/2025-511, se odkládá do pravomocného rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.
Aplikovaná ustanovení
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Pavla Šámala, soudce Jaromíra Jirsy a soudce zpravodaje Jiřího Přibáně ve věci ústavní stížnosti stěžovatele L. J., zastoupeného JUDr. Ondřejem Kafkou, advokátem, sídlem Valentinská 92/3, Praha 1, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2025, č. j. 13 To 98/2025-511, spojené s návrhem na odklad vykonatelnosti tohoto usnesení, takto:
Vykonatelnost usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. 5. 2025, č. j. 13 To 98/2025-511, se odkládá do pravomocného rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.
Odůvodnění
V ústavní stížnosti podle § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označené usnesení, neboť se domnívá, že jím došlo k porušení jeho základního práva podle čl. 36 čl. a 38 Listiny základních práv a svobod.
Krajský soud v Praze napadeným usnesením zrušil usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne 25. 2. 2025 č. j. 14 T 23/2024-499, kterým rozhodl o postoupení trestní věci stěžovatele Obecnímu úřadu Vrané nad Vltavou k projednání přestupku, neboť ve věci nejde o trestný čin. Současně krajský soud napadeným usnesením podle § 149 odst. 1 písm. b) tr. řádu nařídil, aby trestní věc stěžovatele byla projednána jiným samosoudcem.
Stěžovatel s ústavní stížností spojil návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.
Ústavní soud může podle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu na návrh stěžovatele odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem a jestliže by výkon rozhodnutí znamenal pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká při odložení vykonatelnosti může vzniknout jiným osobám.
Podmínky citovaného ustanovení jsou podle názoru Ústavního soudu splněny. Odložení vykonatelnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Naopak, v případě že by Ústavní soud dal za pravdu stěžovateli (kupř. co se týče tvrzení o porušení práva na zákonného soudce tím, že krajský soud nařídil projednání věci jiným soudcem), v mezidobí (do vydání příp. kasačního nálezu Ústavního soudu) proběhlé hlavní líčení (včetně event. rozhodnutí o vině a trestu), které je podle sdělení stěžovatele nařízeno již na den 17. 9. 2025, by nemohlo založit žádné procesní důsledky, a (mimo jiné) by tak zbytečně zatížilo i samotný soud, ostatní orgány činné v trestním řízení a případně osoby, které by se k takovému hlavnímu líčení dostavily. Z tohoto pohledu by tak realizace hlavního líčení neměla rozumný smysl.
Proto Ústavní soud návrhu na odklad vykonatelnosti vyhověl, aniž by tím výsledek řízení o ústavní stížnosti jakkoli předjímal.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. září 2025
Pavel Šámal v. r.
předseda senátu