Ústavní soud II.ÚS 2628/24

Stěžovatel zaslal Ústavnímu soudu dne 20. 9. 2024 podání označené jako "stížnost na postup soudů", která neobsahovala bližší označení toho, proti kterým rozhodnutím nebo postupu soudů směřuje. Z podání pouze plynulo, že stěžovatel namítá nesprávnosti v protokolaci (neurčitého) soudního jednání, že soud v rozhodnutí (bez identifikace) opomenul reagovat na některé námitky, stanovil, že by měl stěžovatel řešit opravy věci a náhradu újmy se subjektem v zahraničí, zabránil stěžovateli nechat vypracovat znalecký posudek a vyloučil provedení záručních oprav vozidla.

Na toto podání Ústavní soud reagoval výzvou k odstranění vad podání, které spočívaly zejména v tom, že není z ní patrné, čeho se týká, respektive proti čemu směřuje, není z ní jasné, v čem spočívalo porušení ústavně chráněných práv stěžovatele ani čeho se stěžovatel domáhá. Poučil jej také o povinnosti stěžovatele být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, jak požaduje § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Přitom poskytl stěžovateli informaci, že nepodaří-li se mu nechat se zastoupit advokátem, může o jeho určení požádat Českou advokátní komoru. K odstranění vad mu určil lhůtu 15 dnů a poučil jej, že pokud se obrátí na Českou advokátní komoru, má požádat o prodloužení této lhůty.

Stěžovatel poté podáním ze dne 1. 10. 2024 sdělil, že požádal o určení advokáta Českou advokátní komoru. Ústavní soud proto vyčkal rozhodnutí České advokátní komory.

Z vyjádření, které Česká advokátní komora Ústavnímu soudu poskytla, plyne, že stěžovatelova žádost o určení advokáta byla také podána s vadami. Na výzvu k jejich odstranění stěžovatel nereagoval, a to i když mu byla zaslána opakovaně (nejprve dne 10. 10. 2024 a následně dne 23. 10. 2024). Řízení o jeho žádosti tak nebylo ze strany České advokátní komory ani zahájeno.

I přesto, že Ústavní soud stěžovateli poskytl poučení o náležitostech ústavní stížnosti a mlčky prodloužil lhůtu pro odstranění vad podání nad rámec původně určených 15 dní, stěžovatel vady neodstranil. Ústavní stížnost tedy není možné projednat.

Proto soudkyně zpravodajka návrh odmítla pro vady podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.