Ústavní soud II.ÚS 2846/25

Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") se stěžovatel domáhá vyslovení závěru, že Okresní soud v Třebíči svým postupem ve věci vedené pod sp. zn. 3 PP 133/2025 zasáhl do ústavně zaručených základních práv stěžovatele podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Ústavní soud nejdříve posoudil, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány formální podmínky jejího věcného projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu. V této souvislosti zjistil, že stěžovatel podal ústavní stížnost trpící řadou formálních a obsahových nedostatků a rozpornou s § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.

Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud vyzval stěžovatele k odstranění vad svého návrhu výzvou ze dne 1. 10. 2025, v níž mu stanovil lhůtu 40 dní s poučením, že nebudou-li vady v této lhůtě odstraněny, bude návrh dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnut. Stěžovateli byla předmětná výzva doručena do věznice Rapotice dne 7. 10. 2025. Ke dni rozhodnutí o tomto návrhu Ústavní soud neobdržel od stěžovatele žádný přípis.

Jak bylo výše uvedeno, stěžovatel je tedy procesně orientován. Je nepochybné, že lhůta dvou měsíců stanovená zákonem o Ústavním soudu je plně dostačující pro podání kompletní a bezvadné ústavní stížnosti. Její faktické prodlužování určováním dalších lhůt k doplňování či odstraňování vad by mělo být výjimečné, neboť jím je navrhovatel zvýhodňován oproti ostatním stěžovatelům, kteří své zákonné povinnosti podat bezvadnou ústavní stížnost v zákonem stanovené lhůtě dostáli.

Vzhledem k uvedeným důvodům Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.