Ústavní soud II.ÚS 2931/25
Ústavní soud · 16. 10. 2025
Shrnutí rozhodnutí
Řízení: Ústavní soud rozhodoval o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 7. 2025.
O co šlo: Ústavnímu soudu bylo dne 6. 10. 2025 doručeno podání stěžovatele označené jako ústavní stížnost, kterou napadá výše označené rozhodnutí Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Hradci Králové.
Výsledek: Ústavní stížnost se odmítá. (Soud podání odmítl a věcí se meritorně nezabýval – podání trpělo neodstraněnými vadami.)
Význam: Soud se podáním věcně nezabýval, protože ani po výzvě nebyly odstraněny jeho vady.
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Přibáněm o ústavní stížnosti stěžovatele Jana Houžvičky, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 7. 2025, č. j. 2 Co 17/2025-18, a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 1. 2025, č. j. 16 C 9/2022-11, za účasti Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavnímu soudu bylo dne 6. 10. 2025 doručeno podání stěžovatele označené jako ústavní stížnost, kterou napadá výše označené rozhodnutí Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Hradci Králové.
Ze své rozhodovací praxe je Ústavnímu soudu známo, že se na něj stěžovatel opakovaně obrací s ústavními stížnostmi bez právního zastoupení (viz § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) a jeho podání nesplňují ani náležitosti ústavní stížnosti (§ 34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Tak je tomu i nyní.
Protože Ústavní soud stěžovatele již v minulosti mnohokrát poučoval jak o povinném právním zastoupení v řízení před Ústavním soudem, tak o obsahových náležitostech návrhu, bylo by zbytečné a neefektivní, aby tak v nynější věci činil znovu.
Stejně jako v minulosti i nyní Ústavní soud konstatuje, že stěžovatelova námitka podjatosti všech soudkyň a soudců Ústavního soudu je formulována pouze obecně, postrádá odůvodnění, a tudíž nesplňuje požadavky stanovené v § 37 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Nadto, je-li taková námitka vznesena vůči všem soudkyním a soudcům Ústavního soudu, nemá o ní kdo rozhodnout.
Z výše uvedených důvodů soudce zpravodaj odmítl návrh stěžovatele pro neodstranění vad podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, aniž by byl stěžovatel opakovaně a marně vyzván k odstranění vad podání.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. října 2025
Jiří Přibáň v. r.
soudce zpravodaj