Ústavní soud II.ÚS 3160/24

Ústavní soud nálezem ze dne 8. 1. 2025 sp. zn. II. ÚS 3160/24 vyslovil, že shora specifikovaným usnesením Krajského soudu v Brně (dále jen "krajský soud") v části, jíž bylo rozhodnuto o nároku stěžovatelky na náhradu jiné nemajetkové újmy, bylo porušeno právo stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ve spojení s právem na ochranu tělesné a duševní integrity podle čl. 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, proto v uvedené části dané rozhodnutí zrušil.

Dne 16. 1. 2025, tedy až po vydání výše uvedeného nálezu Ústavního soudu, bylo Ústavnímu soudu doručeno podání stěžovatelky označené jako "Vyčíslení nákladů právního zastoupení", ve kterém stěžovatelka s ohledem na výsledek řízení o ústavní stížnosti navrhuje, aby krajskému soudu byla uložena povinnost uhradit jí náhradu nákladů řízení o ústavní stížnosti v celkové výši 22 092 Kč.

Podle § 62 odst. 3 zákona o Ústavním soudu náklady řízení před Ústavním soudem, které vzniknou účastníkovi nebo vedlejšímu účastníkovi, hradí účastník nebo vedlejší účastník, pokud tento zákon nestanoví jinak. Z toho vyplývá, že pro řízení před Ústavním soudem je pravidlem, že náklady řízení před Ústavním soudem si každý účastník či vedlejší účastník hradí zásadně sám. Pouze v odůvodněných případech lze podle výsledku řízení uložit některému účastníkovi nebo vedlejšímu účastníkovi povinnost nahradit jinému náklady řízení (§ 62 odst. 4 zákona o Ústavním soudu). Stěžovatel nevysvětlil, v čem spatřuje důvody pro použití tohoto v zásadě výjimečného institutu, přičemž ani Ústavní soud takové důvody neshledal. Pochybení krajského soudu nelze považovat za natolik závažné, aby vedlo k jeho povinnosti uhradit stěžovatelce náklady řízení [srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. 5. 2017 sp. zn. I. ÚS 2135/16 (N 70/85 SbNU 247)].

Návrhu stěžovatelky na přiznání nákladů právního zastoupení v řízení o ústavní stížnosti proto Ústavní soud nevyhověl.