II.ÚS 3869/17
Ústavní soud · 17. 4. 2018
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatelů 1) Jitky Šmilo, LL.M. a 2) MUDr. Mykoly Shmilo, obou zastoupených Mgr. Bc. Denisou Markovou, advokátkou, sídlem J. Š. Baara 1625/11, České Budějovice, proti rozhodnutí označenému jako rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. 9. 2017 č. j. 48 EXE 1936/2012-215 a proti postupu Okresního soudu v Českých Budějovicích, Obvodního soudu pro Prahu 7 a JUDr. Jana Parasky, soudního exekutora, Exekutorský úřad Most, sídlem Jaroslava Seiferta 2159/7, Most, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Dne 11. 12. 2017 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatelů ze dne 9. 12. 2017 směřující proti rozhodnutí označenému jako rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. 9. 2017 č. j. 48 EXE 1936/2012-215 a proti postupu Okresního soudu v Českých Budějovicích, Obvodního soudu pro Prahu 7 a JUDr. Jana Parasky, soudního exekutora, Exekutorský úřad Most, sídlem Jaroslava Seiferta 2159/7, Most.
Dříve než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Podle ustanovení § 34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu musí být z návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem patrno, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje, musí být podepsán a datován. Návrh má dále obsahovat pravdivé vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel domáhá; návrh musí obsahovat i další náležitosti, které stanoví tento zákon.
Podle ustanovení § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu musí být dále k ústavní stížnosti přiložena kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva.
Vzhledem ke skutečnosti, že podání stěžovatelů nesplňovalo výše uvedené náležitosti, když k němu nebyla přiložena kopie ústavní stížností napadeného rozhodnutí, tj. rozhodnutí označeného jako rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. 9. 2017 č. j. 48 EXE 1936/2012-215, vyzval Ústavní soud zástupkyni stěžovatelů k odstranění této vady ústavní stížnosti, k čemuž jí stanovil lhůtu 10 dnů od doručení výzvy k odstranění vad podání. V reakci na tuto výzvu byla Ústavnímu soudu dne 18. 1. 2018 doručena částečná kopie usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 5 Co 754/2017-215, kdy tato kopie nebyla kompletní, neboť chyběla strana 5, příp. strany následující. Vzhledem k této skutečnosti Ústavní soud svým přípisem ze dne 23. 3. 2018 zástupkyni stěžovatelů opětovně vyzval k doložení kompletní kopie ústavní stížností napadeného rozhodnutí a dále k upřesnění, proti jakému rozhodnutí ústavní stížnost směřuje. Učinil tak z toho důvodu, že napadené rozhodnutí bylo v ústavní stížnosti označeno jako rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. 9. 2017 č. j. 48 EXE 1936/2012-215, nicméně Ústavnímu soudu bylo k jeho výzvě předloženo (nikoli kompletní) usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 5 Co 754/2017-215, když řízení sp. zn. 48 EXE 1936/2012 není u Krajského soudu v Českých Budějovicích vedeno, ale jedná se o sp. zn. exekučního řízení vedeného Okresním soudem v Českých Budějovicích, jak bylo Ústavním soudem zjištěno. Současně s touto výzvou Ústavní soud upozornil, že nebudou-li právě uvedené vady ve stanovené lhůtě odstraněny, bude Ústavní soud nucen ústavní stížnost dle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout. Opětovná výzva k odstranění vad podání byla zástupkyni stěžovatelů doručena dne 29. 3. 2013 a následujícího dne tak počala běžet 10denní lhůta k odstranění vad podání, která marně uplynula dne 9. 4. 2018, když Ústavní soud ke své výzvě neobdržel do dnešního dne ničeho.
Protože stěžovatelé vady svého podání ve stanovené lhůtě neodstranili a ani po čtyřech měsících od podání své ústavní stížnosti Ústavnímu soudu nepředložili návrh, který by byl způsobilý věcného projednání, a to ani přes opakovanou výzvu Ústavního soudu, soudce zpravodaj ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. dubna 2018
Jaroslav Fenyk v. r.
soudce Ústavního soudu