II.ÚS 3941/17

Stěžovatel nejasnou ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 15. 12. 2017, napadl v záhlaví označené rozhodnutí v jeho soudním řízení a tvrdil, že v řízení bylo porušeno jeho základní právo na spravedlivý proces. Stěžovatel uvedl, že dle nepravdivých tvrzení žalované a nespravedlivým jednáním soudu mu byla uložena povinnost uhradit stanovenou peněžní částku, aniž by to mělo oporu v předložených důkazech, a proto se domáhá nezávislého posouzení Ústavním soudem.

Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V posuzované věci Ústavní soud shledal, že tomu tak není.

Dle § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu se fyzickým a právnickým osobám ukládá povinnost, aby byly v řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti. Dle § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu v plné moci k zastupování podle § 29 a § 30 odst. 1 citovaného zákona musí být výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem.

Stěžovatel při podání ústavní stížnosti nebyl a ani nyní není řádně zastoupen advokátem na základě plné moci splňující náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu a ústavní stížnost nesplňuje ani další náležitosti stanovené v § 34 a § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu. Stěžovatel byl vyzván k odstranění vad ve smyslu ustanovení § 41 zákona o Ústavním soudu ve lhůtě 20 dnů, přípisem ze dne 2. 1. 2018 (č. l. 5), výzva mu byla doručena dne 4. 1. 2018.

Ústavní soud vyčkal do doby uplynutí stanovené 20 denní lhůty, která skončila dne 24. 1. 2018, stěžovatel sice na výzvu k odstranění vad reagoval, ale dosud k odstranění vad podání nedošlo. Stěžovatel dne 2. 1. 2018 Ústavnímu soudu sdělil přehled relevantních tvrzení k soudnímu řízení a k podání přiložil jen soupis požadavků na předložení důkazů pro řízení před obecným soudem ze dne 10. 5. 2016.

Ústavní soud uzavírá, že je zcela zjevné, že podaný návrh náležitosti nesplňuje, jelikož nebyl naplněn požadavek obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem v souladu s § 30 a § 31 zákona o Ústavním soudu. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost jako vadný návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.