Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 8. 9. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
USNESENÍ

II.ÚS 3941/17

Ústavní soud · 31. 1. 2018

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským o ústavní stížnosti stěžovatele Milána Javory, proti rozsudku Krajského soudu v Praze sp. zn. 46 Cm 44/2012, označené jako "Žádost na stížnost protiprávního jednání Krajského soudu v Praze", a postupu rozhodujících státních orgánů, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění
1

Stěžovatel nejasnou ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 15. 12. 2017, napadl v záhlaví označené rozhodnutí v jeho soudním řízení a tvrdil, že v řízení bylo porušeno jeho základní právo na spravedlivý proces. Stěžovatel uvedl, že dle nepravdivých tvrzení žalované a nespravedlivým jednáním soudu mu byla uložena povinnost uhradit stanovenou peněžní částku, aniž by to mělo oporu v předložených důkazech, a proto se domáhá nezávislého posouzení Ústavním soudem.

2

Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). V posuzované věci Ústavní soud shledal, že tomu tak není.

3

Dle § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu se fyzickým a právnickým osobám ukládá povinnost, aby byly v řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti. Dle § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu v plné moci k zastupování podle § 29 a § 30 odst. 1 citovaného zákona musí být výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem.

4

Stěžovatel při podání ústavní stížnosti nebyl a ani nyní není řádně zastoupen advokátem na základě plné moci splňující náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu a ústavní stížnost nesplňuje ani další náležitosti stanovené v § 34 a § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu. Stěžovatel byl vyzván k odstranění vad ve smyslu ustanovení § 41 zákona o Ústavním soudu ve lhůtě 20 dnů, přípisem ze dne 2. 1. 2018 (č. l. 5), výzva mu byla doručena dne 4. 1. 2018.

5

Ústavní soud vyčkal do doby uplynutí stanovené 20 denní lhůty, která skončila dne 24. 1. 2018, stěžovatel sice na výzvu k odstranění vad reagoval, ale dosud k odstranění vad podání nedošlo. Stěžovatel dne 2. 1. 2018 Ústavnímu soudu sdělil přehled relevantních tvrzení k soudnímu řízení a k podání přiložil jen soupis požadavků na předložení důkazů pro řízení před obecným soudem ze dne 10. 5. 2016.

6

Ústavní soud uzavírá, že je zcela zjevné, že podaný návrh náležitosti nesplňuje, jelikož nebyl naplněn požadavek obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem v souladu s § 30 a § 31 zákona o Ústavním soudu. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost jako vadný návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. ledna 2018

Pavel Rychetský v. r.

soudce zpravodaj