II.ÚS 508/22

Návrhem na zahájení řízení ze dne 18. února 2022 brojil stěžovatel proti shora uvedenému soudnímu rozhodnutí s tím, že jím mělo být porušeno ústavně zaručené právo na spravedlivý proces, a domáhal se jeho zrušení postupem dle ustanovení § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Výzvou ze dne 29. března 2022, která byla stěžovateli doručena dne 1. dubna 2022, vyzval Ústavní soud postupem dle ust. § 41 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu stěžovatele k odstranění vad jeho návrhu a určil mu k tomu dvouměsíční lhůtu.

Podáním ze dne 11. dubna 2022 požádal stěžovatel o prodloužení stanovené lhůty, o níž Ústavní soud před vydáním tohoto usnesení o zastavení řízení zvláště nerozhodoval.

Následně byl stěžovateli Českou advokátní komorou určen k poskytnutí právní služby spočívající v zastoupení v nyní vedeném řízení před Ústavním soudem shora uvedený advokát, který dne 10. června 2022 založil do spisu u Ústavního soudu řádnou plnou moc pro zastupování v řízení vedeném o návrhu stěžovatele.

Dne 14. června 2022 bylo Ústavnímu soudu doručeno nejdříve zpětvzetí návrhu na zahájení řízení provedené přímo stěžovatelem a posléze dne 25. června 2022 rovněž zpětvzetí návrhu od právního zástupce stěžovatele.

Z ustanovení § 77 zákona o Ústavním soudu plyne, že ústavní stížnost lze vzít zpět do okamžiku, než se Ústavní soud odebere k závěrečné poradě. Zákonným následkem zpětvzetí je zastavení řízení o podané ústavní stížnosti. Za těchto okolností Ústavnímu soudu nezbylo, než řízení o návrhu stěžovatele tímto usnesením zastavit.