Ústavní soud II.ÚS 911/22

Ústavní soud obdržel dne 1. 4. 2022 stěžovatelčinu blanketní ústavní stížnost proti v návětí uvedenému rozsudku Nejvyššího správního soudu. Stěžovatelka v ní uvedla, že si je vědoma povinnosti advokátního zastoupení, a proto dne 28. 3. 2022 požádala Českou advokátní komoru o určení advokáta pro řízení před Ústavním soudem. V ústavní stížnosti proto požádala o stanovení lhůty ke splnění podmínky zastoupení advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) do doby, než o její žádosti Česká advokátní komora rozhodne.

Ústavní soud stěžovatelku přípisem ze dne 6. 4. 2022 vyzval, aby vady ústavní stížnosti odstranila do 30 dnů s poučením, že jinak její ústavní stížnost odmítne. Přípisem z 10. 5. 2022 stěžovatelka Ústavnímu soudu sdělila, že Česká advokátní komora její žádost o určení advokáta zamítla, zamítla nicméně žádost o určení advokáta k poskytnutí bezplatné právní služby, o což nežádala. Podala proti jejímu rozhodnutí správní žalobu a požádala Ústavní soud o prodloužení lhůty k odstranění vad ústavní stížnosti. Ústavní soud jí vyhověl a dopisem ze 17. 5. 2022 stěžovatelce lhůtu prodloužil "do konce jednoho měsíce od pravomocného skončení souvisejícího soudního řízení."

Městský soud v Praze stěžovatelčinu žalobu ve věci určení advokáta pro toto řízení o ústavní stížnosti zamítl rozsudkem č. j. 5 A 41/2023-66 ze dne 23. 8. 2023; rozsudek nabyl právní moci dne 27. 9. 2023. Prodloužená lhůta k odstranění vad ústavní stížnosti tak uplynula 27. 10. 2023, aniž byly vady kasační stížnosti (chybějící zastoupení advokátem) odstraněny.

Dopisem ze dne 26. 10. 2023, doručeným Ústavnímu soudu 31. 10. 2023, stěžovatelka opět požádala o prodloužení lhůty k odstranění vad ústavní stížnosti, neboť dne 9. 10. 2023 proti rozsudku Městského soudu v Praze podala blanketní kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Ústavní soud již dále lhůtu k odstranění vad ústavní stížnosti formálně neprodlužoval. Rozsudek Městského soudu v Praze je pravomocný, kasační stížnost proti němu nemá odkladný účinek a stěžovatelka nevznesla v řízení o kasační stížnosti návrh, aby jí Nejvyšší správní soud odkladný účinek přiznal. Stěžovatelka tak nesplnila jednoznačně stanovenou lhůtu, již jednou prodlouženou, "do konce jednoho měsíce od pravomocného skončení souvisejícího soudního řízení", a neučinila tak ani pod dobu dalších více než devíti měsíců do dnešního dne.

S tím kontrastuje, že v řízení o kasační stížnosti před Nejvyšším správním soudem sp. zn. 6 As 293/2023 ve věci neurčení právního zástupce Českou advokátní komorou stěžovatelka zastoupena advokátem na základě plné moci je, a to poté, co vyhověla výzvě Nejvyššího správního soudu z 1. 11. 2023 ke splnění obdobné podmínky řízení ve lhůtě jednoho měsíce; plnou moc udělenou advokátu ze dne 5. 12. 2023 mu předložila 6. 12. 2023. I z této okolnosti lze usuzovat, že měla na splnění podmínky pro advokátní zastoupení pro toto řízení o ústavní stížnosti, které trvá již více než dva roky, více než dostatečný časový prostor.

Vzhledem k uvedeným důvodům Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost soudcem zpravodajem podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.