Ústavní soud III.ÚS 1274/25
Ústavní soud · 6. 5. 2025
Shrnutí rozhodnutí
Řízení: Ústavní soud rozhodoval o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. února 2025.
O co šlo: Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 29. 4. 2025 se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, jímž byla odmítnuta její kasační stížnost směřující proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 11. 2024, č. j. 22 A 61/2024-6.
Výsledek: Ústavní stížnost se odmítá. (Soud podání odmítl a věcí se meritorně nezabýval – podání trpělo neodstraněnými vadami.)
Význam: Soud se podáním věcně nezabýval, protože ani po výzvě nebyly odstraněny jeho vady.
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Danielou Zemanovou o ústavní stížnosti stěžovatelky Zdenky Šillerové, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. února 2025, č. j. 5 As 319/2024-29, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, a Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí, sídlem Náměstí 3, Frýdlant nad Ostravicí, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 29. 4. 2025 se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, jímž byla odmítnuta její kasační stížnost směřující proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 11. 2024, č. j. 22 A 61/2024-6.
Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
Návrh stěžovatelky trpí stejnými vadami jako mnohé předchozí, stěžovatelka mimo jiné není zastoupena advokátem [§ 30 a 31 zákona o Ústavním soudu]. Stěžovatelka požádala Ústavní soud o stanovení lhůty k odstranění této vady, než Česká advokátní komora rozhodne o její žádosti o určení advokáta.
Pokud má návrh na zahájení řízení vady, Ústavní soud obvykle vyzývá navrhovatele k tomu, aby je ve lhůtě odstranil [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu].
Pokud však Ústavní soud stěžovatelku o náležitostech ústavní stížnosti již dříve opakovaně poučil, není třeba, aby ji o nich v každém dalším obdobném řízení poučoval znovu. Její opětovně vadnou ústavní stížnost lze proto odmítnout i bez dalších výzev (podrobněji např. usnesení sp. zn. II. ÚS 2410/24 či III. ÚS 2673/24). Tento postup shledal přípustným i Evropský soud pro lidská práva (viz jeho rozhodnutí ve věci Horyna proti České republice, stížnost č. 6732/20, bod 11).
Ústavní soud tímto způsobem postupoval i v této věci. Stěžovatelka podala již přes 180 ústavních stížností a za posledních několik let byla naprostá většina z nich odmítnuta z důvodu neodstranění vad. Ústavní soud ji opakovaně poučil o tom, co musí ústavní stížnost obsahovat a že musí být v řízení o této stížnosti zastoupena advokátem (viz např. rozhodnutí uvedená v předchozím bodě). Ačkoli si stěžovatelka musela být těchto náležitostí vědoma, ani její nynější ústavní stížnost je nesplňuje.
Ústavní soud proto nevyzýval stěžovatelku k odstranění vad ústavní stížnosti a její podání odmítl za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. května 2025
Daniela Zemanová v. r.
soudkyně zpravodajka