III.ÚS 130/16 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 130/16 ze dne 12. 12. 2017   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Jana Filipa a soudců Josefa Fialy (soudce zpravodaje) a Radovana Suchánka o ústavní stížnosti stěžovatelky České republiky - Energetického regulačního úřadu, sídlem Masarykovo nám. 91/5, Jihlava, zastoupené doc. JUDr. Zdeňkem Koudelkou, Ph.D., advokátem, sídlem Optátova 874/46, Brno, proti usnesení Krajského státního zastupitelství v Brně - pobočky v Jihlavě ze dne 23. listopadu 2015 č. j. 10 KZT 16/2015-7 a usnesení Okresního státního zastupitelství v Jihlavě ze dne 15. října 2015 č. j. ZT 215/2015-23, spojené s návrhem na zrušení části § 45 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "tr. řád"), vyjádřené slovy "a v přípravném řízení státní zástupce" a části § 146 odst. 2 tr. řádu vyjádřené slovy "nadřízenému státnímu zástupci nebo", za účasti Krajského státního zastupitelství v Brně - pobočky v Jihlavě a Okresního státního zastupitelství v Jihlavě, jako účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí, neboť je názoru, že jimi došlo k porušení jejích ústavně zaručených práv zakotvených v čl. 1, čl. 2 odst. 1 a 3, čl. 10 a čl. 10a Ústavy a čl. 1, čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 3 a 4, čl. 11, čl. 17 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Stěžovatelka s ústavní stížností spojila návrh, aby Ústavní soud zrušil výše uvedená ustanovení tr. řádu. 2. Usnesením ze dne 17. 8. 2015 policejní orgán Útvar odhalování korupce a finanční kriminality, expozitura Hradec Králové zahájil pod č. j. OKFK-1762-59/TČ-2015-252300 trestní stíhání obviněné Ing. Aleny Vitáskové (dále jen "obviněná") pro přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1, 2 písm. b) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "tr. zákoník") a zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), odst. 2 písm. a), f) tr. zákoníku. Uvedených trestných činů se měla obviněná dopustit tím, že jako předsedkyně Energetického regulačního úřadu (dále jen "ERÚ"), ačkoli si byla vědoma skutečnosti, že JUDr. Renata Vesecká, Ph.D., nesplňuje ani částečně zákonem stanovenou podmínku pro výkon místopředsedkyně ERÚ, konkrétně podmínku nejméně sedmileté praxe v oboru energetiky, z toho tři roky v řídící nebo vedoucí funkci podle § 17b odst. 4 písm. c) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen "energetický zákon"), přesto jako jediná oprávněná úřední osoba podle § 127 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku nejprve úmyslně svým rozhodnutím č. 3/2014 č. j. 09948-2/2014-ERÚ ze dne 3. 11. 2014 účelově vytvořila ke dni 4. 11. 2014 nové systemizované místo místopředsedkyně ERÚ, do kterého téhož dne úmyslně a v rozporu s § 17b odst. 3 energetického zákona v návaznosti na § 17b odst. 4 písm. c) energetického zákona jmenovala JUDr. Renatu Veseckou, Ph.D. Tímto jednáním v období od 4. 11. 2014 do 4. 6. 2015 obviněná úmyslně opatřila JUDr. Renatě Vesecké, Ph.D., neoprávněný značný prospěch v celkové výši nejméně 788 013 Kč, kdy tyto finanční prostředky obdržela JUDr. Renata Vesecká postupně ve svém platu za funkci místopředsedkyně ERÚ, a dále způsobila v daném období škodu České republice - ERÚ ve výši nejméně 1 056 033 Kč, spočívající v platu vypláceném JUDr. Renatě Vesecké včetně povinných odvodů zaměstnavatele za zaměstnance. 3. Shora uvedeným usnesením státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Jihlavě (dále jen "okresní státní zastupitelství") ustanovil ERÚ jako poškozenému v dané trestní věci opatrovníka pro výkon jeho práv JUDr. Alenu Prchalovou, Ph.D, advokátku, sídlem Husova 1288/25, Jihlava. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že obviněná byla ke dni rozhodnutí stále předsedkyní ERÚ a podle § 17b energetického zákona předseda ERÚ řídí ERÚ, jedná jménem ERÚ navenek a rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím ERÚ v prvním stupni. Obviněná by tak ve věci vystupovala současně jako zástupce poškozeného ERÚ, což je podle § 44 odst. 1 tr. řádu vyloučeno, neboť oprávnění poškozeného nemůže vykonávat ten, kdo je v trestním řízení stíhán jako spoluobviněný, a tím spíše jako jediný obviněný. Podle § 45 odst. 2 tr. řádu v případech, v nichž zákonný zástupce nemůže vykonávat svá práva v rámci trestního řízení a je nebezpečí z prodlení, v přípravném řízení státní zástupce ustanoví k výkonu těchto práv opatrovníka. Vzhledem k tomu, že ERÚ je ústředním orgánem státní správy bez nadřízeného státního orgánu, který by případně mohl převzít výkon práv poškozeného, nezbývá než ve věci ustanovit poškozenému ERÚ opatrovníka. 4. Stížnost poškozeného ERÚ proti tomuto rozhodnutí zamítla státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Brně - pobočka v Jihlavě (dále jen "krajské státní zastupitelství") ústavní stížností rovněž napadeným usnesením. Konstatovala, že ačkoli § 45 odst. 1 a 2 tr. řádu upravuje podmínky pro ustanovení opatrovníka k výkonu práv poškozeného pouze ve vztahu k fyzickým osobám, použije se toto ustanovení analogicky i na osoby právnické, u nichž konkrétní právní úprava chybí. Trestní řád v § 45 odst. 1 stanoví, že v případech, je-li poškozená osoba zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo je-li její způsobilost k právním úkonům omezena, vykonává její práva podle tohoto zákona její zákonný zástupce. Podle § 45 odst. 2 věty první tr. řádu v případech, v nichž zákonný zástupce poškozeného nemůže vykonávat svá práva uvedená v odstavci 1 a je nebezpečí z prodlení, předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce ustanoví k výkonu těchto práv poškozenému opatrovníka. Podmínka "nebezpečí z prodlení" je v daném případě splněna, neboť v tomto trestním řízení není zajištěno řádné zastoupení poškozeného a účinná ochrana jeho práv, a to při respektování platné úpravy v občanském zákoníku i v občanském soudním řádu. Podle § 17 energetického zákona je ERÚ zřízen jako správní úřad pro výkon regulace v energetice, při výkonu působnosti postupuje ERÚ nezávisle, v čele úřadu stojí podle § 17b odst. 1 energetického zákona předsedkyně ERÚ - obviněná, která jedná jménem úřadu navenek. 5. Obviněná je tak osobou, která je v předmětném trestním řízení na jedné straně oprávněna zastupovat poškozeného, na straně druhé je osobou obviněnou. Tato postavení jsou v jednom řízení neslučitelná, neboť není zajištěna ochrana oprávněných práv a zájmů poškozeného, když poškozený je v podstatě "občanskoprávním odpůrcem" obviněného. Na tuto skutečnost nemůže mít podle státní zástupkyně vliv ani zmocnění jiné osoby obviněnou pro dané trestní řízení, ani skutečnost, že v "době nepřítomnosti předsedy" je ve stejném rozsahu zastoupena místopředsedou ERÚ, neboť i za těchto okolností je nadána právy a povinnostmi spojenými s výkonem této funkce a kolize obou postavení v tomto řízení se tak nijak nesnižuje. Uvádí, že "veřejnoprávní vztah (v trestním řízení) nelze spojovat se vztahem ryze soukromé povahy, jímž trestní řízení vedené proti Ing. Aleně Vitáskové bezesporu je". V takových případech je povinností orgánů činných v trestním řízení ctít a hájit práva poškozených, a za tímto účelem ustanovit pro výkon práv poškozeného opatrovníka. II. Argumentace stěžovatelky 6. V ústavní stížnosti stěžovatelka namítá, že rozhodnutí státního zastupitelství jsou neplatná. Stěžovatelka dále uvádí, že je-li stát v postavení poškozeného, jde o soukromoprávní oblast, kde stát vystupuje jako právnická osoba. Právní subjektivita (právní osobnost) je tedy dána České republice s uvedením příslušné organizační složky. Namítá, že na napadených usneseních okresního i krajského státního zastupitelství není však poškozený označen jako "Česká republika, Energetický regulační úřad", ale jen jako "Energetický regulační úřad". Energetický regulační úřad není právnickou osobou a nemá způsobilost jednat v právních vztazích, tu má Česká republika. Proto podle stěžovatelky ERÚ nemůže mít postavení poškozeného a nemůže mu být ani ustanoven opatrovník. Obě napadená usnesení trpí právní vadou, neboť v soukromoprávní oblasti jednají s "nesubjektem" práva. Podle stěžovatelky jde o podstatnou právní vadu způsobující neplatnost napadených usnesení. 7. Dále stěžovatelka vytýká nedůvodnost ustanovení opatrovníka. Podle jejího názoru je ustanovení opatrovníka poškozenému proti jeho vůli zneužitím moci. V trestním řízení je primárně toto ustanovení určeno k prospěchu poškozeného, nikoli k jeho ovládnutí. Stěžovatelka tvrdí, že státní zástu