III.ÚS 1344/23 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 1344/23 ze dne 18. 10. 2023 N 146/120 SbNU 167 Podmínky pro krácení dotace v plné výši   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Zemánka a soudců Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj) a Daniely Zemanové o ústavní stížnosti stěžovatelky KOLOVRAT, ČM spol. s r.o., sídlem Sportovní 219, Chýnov, zastoupené JUDr. Miroslavem Mikou, advokátem, sídlem Národní třída 43, Praha 1, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 3. 2023, č. j. 4 Afs 344/2021-52, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, a Ministerstva průmyslu a obchodu, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: I. Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 3. 2023, č. j. 4 Afs 344/2021-52, bylo porušeno základní právo stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod. II. Tento rozsudek se proto ruší. O důvodnění: I. Vymezení věci a průběh předchozího řízení 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Nejvyššího správního soudu, neboť má za to, že jím byla porušena její základní práva zaručená čl. 11, čl. 26 odst. 1, čl. 35 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a čl. 1 Dodatkového protokolu Úmluvy. 2. Z obsahu ústavní stížnosti a vyžádaného spisového materiálu se podává, že Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále také "vedlejší účastník" či "ministerstvo") zkrátilo opatřením ze dne 6. 8. 2020, č. j. MPO 524450/20/61150, o 100 % částku dotace, kterou stěžovatelka požadovala v pořadí již druhou žádostí o dotaci v rámci programu označeného jako "Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost - program Úspory energie" na projekt "Ekologizace zdroje tepla v areálu firmy KOLOVRAT ČM v Chýnově". Důvodem krácení bylo dle § 14e odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), nesplnění časové podmínky ve vztahu ke způsobilým výdajům; způsobilým výdajem byl přitom pouze ten, který vznikl nejdříve v den přijatelnosti projektu, tedy nejdříve v den podání žádosti o podporu. Ministr průmyslu a obchodu jako nadřízený správní orgán nevyhověl pozdějším námitkám stěžovatelky a opatření jako plně oprávněné potvrdil rozhodnutím ze dne 12. 10. 2020, č. j. MPO 546851/20/61100/01000. 3. Správní žalobu proti tomuto rozhodnutí zamítl Městský soud v Praze (dále jen "městský soud") rozsudkem ze dne 16. 9. 2021, č. j. 11 A 6/2021-35, jako nedůvodnou. Městský soud neshledal důvodnou námitku legitimního očekávání, které mělo stěžovatelce vzniknout v návaznosti na sdělení vedlejšího účastníka v době po podání správní žaloby o zastavení řízení o první žádosti stěžovatelky o dotaci. Dále se zabýval odůvodněním správního uvážení vedlejšího účastníka při rozhodování o vyplacení či nevyplacení dotace. Za dostatečné a nevybočující ze zákonných mezí přitom považoval vysvětlení, že žalobkyni nelze dotaci vyplatit, neboť jednoznačným způsobem porušila dotační podmínky a rovněž se ztotožnil s poukazem vedlejšího účastníka na význam zásady rovného zacházení s jednotlivými žadateli. Jde-li o řízení o první žádosti stěžovatelky, městský soud uvedl, že rozhodnutí o zastavení řízení o první žádosti není předmětem nynějšího řízení a bylo samostatně soudně přezkoumatelné. Soud ho proto nemůže přezkoumávat v rámci nyní podané žaloby. 4. Kasační stížnost stěžovatelky Nejvyšší správní soud ve smyslu § 110 odst. 1 věty druhé zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen "s. ř. s."), zamítl. Konstatoval, že nepovažuje uvedenou kasační námitku podle § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. za důvodnou a neshledává naplněným ani kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Ve shodě s městským soudem vypořádal jak námitku legitimního očekávání stěžovatelky, tak námitku nepřezkoumatelnosti správních rozhodnutí. II. Argumentace stěžovatelky 5. Stěžovatelka v prvé řadě zdůrazňuje, že z § 14e odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., dle kterého jí byla dotace zkrácena, nevyplývá pro správní orgány povinnost nevyplatit dotaci či její část, pokud žadatel nesplňuje podmínky po její udělení, nýbrž je zde dán prostor pro správní uvážení, zda žadateli dotaci nevyplatit i v případě, že nesplnil či porušil podmínky pro její přiznání. Ministerstvo však při krácení dotace postupovalo formalisticky, pokud nevzalo při správním uvážení v úvahu specifické a nestandardní skutkové okolnosti věci a neprovedlo materiální posouzení jejího případu. Přestože došlo k naplnění cíle dotačního programu, nevzalo to ministerstvo v úvahu, což podle stěžovatelky zakládá nepřezkoumatelnost jeho rozhodnutí. 6. Výjimečné okolnosti posuzované věci stěžovatelka spatřuje ve skutečnosti, že již v minulosti předložila jednu žádost o tutéž dotaci, řízení o ní však bylo usnesením ministerstva ze dne 1. 2. 2019, č. j. MPO 12021/2019, PID MIPOX02FPVHS, zastaveno. Důvodem zastavení měla být okolnost, že stěžovatelka údajně nedoložila potvrzení elektronické podatelny rejstříkového soudu a kopii podání příloh k rozvaze za dvě poslední uzavřená účetní období. Stěžovatelka však tvrdí, že potřebné listiny na rejstříkový soud i ministerstvu včas předložila. Tuto skutečnost ministerstvu doložila dne 27. 2. 2019 a žádala, aby v rámci autoremedury došlo ke zrušení předmětného usnesení a vyhovění podané žádosti. Jelikož ministerstvo nereagovalo, podala stěžovatelka městskému soudu správní žalobu vedenou pod sp. zn. 15 A 45/2019. Stěžovatelka podotýká, že byla přesvědčena o úspěšnosti žaloby. 7. V mezidobí stěžovatelka realizovala výměnu kotle, která měla být příslušnou dotací spolufinancována, a je přesvědčena, že tím naplnila dotační cíl žádosti. 8. Po podání správní žaloby obdržela stěžovatelka dne 11. 4. 2019 dopis vedlejšího účastníka resp. ředitele příslušného odboru, Ing. Jana Piskáčka, ve kterém na jedné straně konstatoval, že stanovené podmínky pro kladné rozhodnutí o dotaci splněny nebyly, ale zároveň stěžovatelku upozornil, že žádost lze podat znovu a dotaci získat, neboť výzva disponuje vysokou alokovanou částkou zajišťující dotaci de facto každému projektu. Stěžovatelka toto sdělení považovala za snahu ministerstva o smírné řešení situace, za návrh na alternativní řešení sporu, tedy jako nepřímé sdělení, aby správní žaloba byla vzata zpět s tím, že žádost o dotaci lze podat znovu a dotaci získat. Stěžovatelka tvrdí, že pod vlivem tohoto doporučení vzala žalobu v celém rozsahu zpět a formálně podala opětovně do stejné výzvy operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost - program Úspory energie dne 25. 4. 2019 novou žádost o dotaci s názvem projektu: Ekologizace zdroje tepla v areálu firmy KOLOVRAT ČM v Chýnově, číslo projektu: CZ.01.3.10/0.0/0.0/18_183/0017180. Na jejím základě podala následně i žádost o platbu číslo: CZ.01.3.10/0.0/0.0/18_183/0017180/2020/001/POST. Co do obsahu byla tato žádost totožná s výše uvedenou žádostí registrační číslo projektu CZ.01.3.10./0.0/0.0/18_183/0014446, tj. byl podán stejný a nepozměněný projekt, se stejnými způsobilými výdaji, jak bylo Ing. Piskáčkem doporučeno. 9. Žádosti bylo v této podobě nejprve vyhověno (rozhodnutím ze dne 21. 4. 2020), avšak následně vydalo ministerstvo již výše citované opatření (resp. rozhodnutí) ze dne 6. 8. 2020, kterým byla požadovaná dotace (žádost o platbu) ve výši 1 458 865,84 Kč zkrácena o 100 %. Později (dne 14. 8. 2020) Ing. Piskáček e-mailem stěžovatelce vysvětlil důvody, proč k této situaci došlo, a omluvil se za pochybení manažera, neboť důvod ke krácení příp. nepřiznání dotace mohl odhalit dříve. 10. Stěžovatelka tvrdí, že přestože z ryze formálního hlediska podmínky pro poskytnutí dotace splněny být nemusely, s ohledem na shora uvedené okolnosti a na spravedlnost není (materiálního) důvodu, proč dotaci krátit. Je to přesně ta kategorie specifických případů, kde správní orgán mohl ve smyslu § 14e odst. 1 rozpočtových pravidel učinit správní uvážení a dotaci přiznat, resp. nezkrátit. Důležitými aspekty, které měly být vzaty do úvahy při správním uvážení, měly být jednak vztah obou žádostí stěžovatelky, která druhou žádost považuje spíše za součást žádosti první, dále pak legitimní očekávání, které mělo stěžovatelce vzniknout v souvislosti se sdělením zástupce ministerstva k možnosti podat novou žádost o dotace a zajistit si tak její schválení, a které vedlo ke zpětvzetí její žaloby proti rozhodnutí o zastavení řízení o první žádosti o poskytnutí dotace, a konečně i skutečnost, že byl fakticky naplněn cíl operačního programu a zachován motivační účinek nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. 7. 2014, kterým se v so